Pravidlo č. 2: Důsledná a co nejrychlejší náprava nedodělků dítěte.
Pokud chce být rodič opravdu důsledný, má dítě upozornit na nedbale udělanou činnost. A to i v případě, že na to nepřišel při kontrole, ale nedbalost zjistil až namátkou při další jakékoli své činnosti.
Toto základní pravidlo má tři hlavní zásady:
1. Upozornění dítěte na jeho nedbalost má proběhnout co nejdříve.
Např. dítě má po procházce venku vykoupat pejska. Dítě sice pejska hezky umyje, ale nechá vanu špinavou a neumytou. Rodič tuto nedbalost nezjistí hned, ale třeba až večer, když se jde sám vykoupat. Pokud by rodič na tento nedostatek dítě co nejrychleji neupozornil, dítě by si mezitím mohlo v sobě vytvořit návyk, že nemusí po sobě špinavou vanu umýt a do budoucna by jí po sobě nechávalo špinavou.
2. Rodič má trvat pokud možno na okamžité nápravě.
Rodič má trvat na tom, aby dítě okamžitě, pokud nedělá závažnou činnost - toaleta, vana, spánek, šlo a napravilo chybu, kterou udělalo. A to bez ohledu na to, zda to dítě mělo předtím slíbeno, že bude zkontrolováno či nikoli.
3. Rodič má trvat na tom, aby to dítě napravilo samo.
Určitě by rodič neměl napravovat, uklízet či dokončovat určitou činnost za dítě. Jinak se dítě nenaučí věci dokončovat a zároveň, aby byly bez chyb. Tím rodič dává dítěti najevo, že dítě nemá brát na lehkou váhu to, čím je pověřené. A tím rodič dítěti vštěpí, že vše, čím dítě pověřil, je důležité a prostě se to má udělat a dokončit. Že to, co nedokončí, na dítě stejně počká a dítě se tomu navykne. Tudíž se to stane pro dítě přirozeností.
Tímto přístupem rodič donutí dítě, aby vše udělalo do konce, pokud je to jenom trochu možné. A přistupovalo ke každému úkolu či povinnosti, které dostane, maximálně zodpovědně. A to bez ohledu na to, zda to bude zkontrolováno či nikoli.
Dítě se takto naučí do života automaticky dokončovat věci a ani ho nenapadne, aby cokoli nedokončilo. A také se naučí automaticky plnit oprávněně zadané úkoly a nikdy ho do budoucna ani nenapadne, že by nemělo splnit to, čím je oprávněně pověřené (úklid, svoje hygiena, dodržování pořádku, vracení všeho na své místo, neodbíhání od práce, preciznost...).
Dítě si tak v mysli vytvoří kolonku "Nemyslitelné".
A v této kolonce bude mít zápisy typu: "Je nemyslitelné, abych něco, čím jsem pověřené, nedokončilo.", nebo "Je nemyslitelné, abych přehlíželo zadanou práci.", či "Je nemyslitelné, abych něco ošidilo." nebo také "Je nemyslitelné, abych se neoprávněně vymlouvalo na cokoli, jenom abych obhájilo, proč jsem něco neudělalo."
Dítě si tudíž vštěpí, že vše, co dělá, má dělat bez chyby a že má dokončovat vše, co má za úkol. Tím nehrozí, že ve svém životě bude obcházet vše, co jen jde.
Dítě se tímto naučí velice důležité vlastnosti pro život a tou je spolehlivost.