Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

O čem svědčí druh užívaného léku?

To, které léky člověk užívá, není náhodné. Každý druh užívaného léku je totiž ukazatelem toho, co se v člověku odehrává.

Dle naší dlouhodobé praxe si dovoluji zcela s jistotou zkonstatovat následující:

Léky proti bolesti

Léky proti bolesti berou lidé, kteří mají nedostatek lásky.

Bolest přichází vždy tehdy, když člověk v sobě nemá jasno, zda ho ostatní mají rádi či nikoli. Takového člověka chce bolest zastavit, aby přehodnotil způsob svého přemýšlení.

Záleží také, o jaký druh bolesti se jedná: zda o bolesti hlavy, páteře či jiných orgánů. Bolavé orgány upřesňují, o jaký druh lásky se jedná (nedostatek sebelásky; nedostatek lásky od partnera, přátel, kolegů, rodičů, dětí atd.).

Ve své podstatě bolest však vždy vzniká nenaplněním touhy po lásce - ať z nejistoty, zda mne ten který člověk miluje, nebo je to volání po projevech lásky. A každý, kdo bude k sobě upřímný, dohledá o jaký nedostatek lásky se u něho jedná.

V dnešní době lidé berou léky proti bolesti poměrně často, což není náhoda. V dnešní uspěchané době na lásku jaksi nezbývá čas. Lidé ani nejsou zvyklí projevovat patřičným způsobem druhému člověku svoji lásku. A dokonce se stává hodně často, že si člověk mylně myslí, že když nemá lásku od druhých, tak nemá z čeho brát pro ostatní.

Antibiotika

Antibiotika berou lidé, kteří si sami nevěří, že dokáží zvládnout určité životní situace.

Takoví lidé mají pocit, že jsou méně schopní, že si neumí poradit s určitými nároky, které po nich požadují ostatní či život sám. Přitom je opak pravdou.

Jenomže tito lidé se podráží svými vlastními myšlenkami typu: na to nemám, to nezvládnu apod. Jsou to lidé, kteří neumí přijímat pochvaly a ani ocenění. Ale také jsou to lidé, kteří, když nejsou chválení od ostatních, sami sebe málo chválí, či se vůbec nechválí, nebo sami sebe nepovzbuzují.

Opravdu sebechvála "smrdí"?

V dnešní době hodně lidí sebe sama nechválí, protože věří tomu, že sebechvála smrdí. Sebechvála však nesmrdí, protože pochvala, ať již sebe sama či druhého, je vždy pouze a jenom konstatováním příjemné pravdy.

Je však rozdíl zda se jedná pravdu, nebo polopravdu či nepravdu. V případě sdělování nepravdy či polopravdy by se totiž jednalo ne o pochvalu, ale o podlézání.

Když člověk nesděluje sobě či jinému příjemnou pravdu, tak vlastně uvádí sebe či druhého v omyl. A pak v tomu omylu setrvává. Proto je důležité si nic nenalhávat, ale ani se neochuzovat o příjemnou pravdu.

Lidé beroucí antibiotika by potřebovali více sebejistoty a více sebedůvěry ve své schopnosti a ve své vlastnosti.

Léky proti alergii

Skupina lidí, kteří berou léky proti alergii, má pocit ohrožení.

Jsou to lidé nedůvěřiví, kteří nevěří svému okolí, dokonce se ho bojí. Přehnaně zveličují nebezpečí, které je kolem nich.

Tito lidé si nechtěně moc ubližují myšlenkami typu: bojím se o sebe, bojím se bolesti, bojím se věřit, uvolnit se atd. Připadá jim, že jejich okolí (ať se jedná o slunce, vodu, vzduch, potravu, zvířata, rostliny, předměty) není bezpečné. Mají přehnané reakce, když se cítí ohroženi. Dělají z komára velblouda a přitom si myslí, že jsou opatrní, ale ve skutečnosti jsou nedůvěřivými a podezíravými a moc si těmito myšlenkami ubližují.

Těchto lidí přibývá geometrickou řadou, protože sdělovací prostředky zahlcují člověka zprávami o různých nebezpečích číhajících ze všech stran. Je to výnosný obchod strašit lidi a následně jim nabízet drahé prostředky vyvolávající pomyslný pocit bezpečí (slunečné brýle s UV filtrem, krémy proti slunci, vodní filtry, luxy, nízkoalergické peřiny, kosmetiku na citlivou pleť atd.).

Antidepresiva

Antidepresiva berou lidé, kteří mají pocit nenaplnění, kteří uvnitř cítí prázdnotu, tíhu či nicotu.

Tito lidé neznají, jak z pocitu nicoty ven. A aby je nic netížilo, netlačilo, ale také, aby necítili prázdnotu, smutek či psychickou bolest, tak se jim vymysleli léky, které je znecitliví. Místo toho, aby někdo hledal pro tyto lidi řešení - odstranění jejich pocitu prázdnoty či tíhy (každý člověk může vyřešit každý svůj problém, když to ten člověk dovolí a když pro to udělá to, co má), tak raději těmto lidem podávají léky, které vyvolávají umělé vakuum, ve kterém jsou tito lidé otupělí. Tehdy už sice nevnímají svůj pocit prázdnoty, ale také ani nevnímají pocit radosti, potěšení. Nevnímají ani pocit tíhy, ale ruku v ruce s tím ani pocit úlevy, pokud je k němu důvod.

Nepřeji nikomu vidět ty vyhaslé oči těch, kteří berou antidepresiva dlouhodobě. Antidepresiva ještě nikdy nikomu nepomohla vyřešit jeho řešitelný (někdy třeba radikálněji, ale řešitelný) problém.

Lidé, kteří pociťují depresi, jsou lidé, kteří:

  • buď nechtějí nikomu ubližovat a proto se k některým nutným krokům neodhodlají ani za cenu sebepoškození
  • nebo kteří už někomu ublížili a neznají, jak z toho ven a proto se tolik neoprávněně trápí, protože si myslí, že některé věci už nemohou napravit a ani odčinit
  • či kteří podlehli z různých příčin beznaději, samozřejmosti a úzkostem.

Všem třem výše vyjmenovaným kategoriím lidí lze pomoci, pokud si tito lidé dají říci.

Mastičky

Mastičky používají lidé, kteří touží po dotecích a pozornosti a kteří jich mají z různých důvodů málo.

Tito lidé si neuvědomují, zda sami dávají prostor a možnost, aby mohli doteky či pozornost od druhých dostávat.

Mastičky si člověk musí po těle roztírat, čímž se vlastně hladí. Proto také mastičky do určité míry zabírají. Záměrně píši do určité míry, protože dokud si člověk v sobě nesrovná nesprávné smýšlení, tak do té doby bude nutné používat mastičky - hladit se.

Takovýto člověk, který potřebuje mastičky by měl zapracovat hlavně na tom, aby projevoval svoje city příjemným, přiměřeným způsobem a také na tom, aby se nechoval negativisticky ke svému okolí a aby nebyl vztahovačný.

V mnoha případech, které jsem měla při konzultacích, potřebovali mastičky lidé, kteří navenek dělali ze sebe suveréna, ale uvnitř byli citliví lidé, kteří se trápili nad tím, proč je ostatní lidé neberou. Tito lidé se báli toho, že když budou jemnějšími, tak je okolí nebude brát. Opak byl nakonec pravdou.

Bylinné čaje

Bylinné čaje pijí lidé, kteří na sebe nemají čas, nebo se zanedbávají.

Tito lidé si myslí, že jim bylinky pomáhají. Ve skutečnosti se však jedná o jiný efekt. Jedná se o to, že pitím bylinek věnují pozornost sami sobě, kdy něco pro sebe dělají.

Už jenom to, že si tento nápoj pro sebe připravují, je projevem sebeúcty. Tímto rituálem se lidé cítí důležitější než obvykle, dopřávají si více než obvykle, protože tito lidé se v běžném životě zanedbávají - myslí na ostatní více než na sebe. I takováto drobnost tyto lidi povzbudí na duchu a tím pookřejí. A toto pookřání jim pomáhá, ne bylinky.

Bylinky pijí lidé, kteří chtějí být ohleduplní ke svému tělu a kteří nechtějí své tělo zatěžovat umělou chemií.

Jiné léky

Existuje další škála léků. Jakékoli druhy léků vždy vypovídají specificky o tom, co se v člověku odehrává, s čím potřebuje pomoci. Odhalují jeho nitro, i to, co toho člověka uvnitř trápí - ať je to nedůvěra, sebenenávist, samota, nespokojenost se životem, s ostatními apod.

Kéž by lidé pochopili, že žádný lék je neuzdraví, ale uzdraví je myšlenky, které provází léčebnou kůru.

Není náhoda, že u někoho ten lék údajně nezabere a u druhého ano. Ten, u koho lék údajně zabere, si v sobě srovnal to, co v sobě srovnané neměl. Bez ohledu na to, zda si to ten člověk připustí či nikoli, tak to takhle funguje.

Zdraví je ukazatelem různých věcí

Zdraví není ukazatelem jenom toho, že má člověk v sobě vysokou imunitu. Je ukazatelem:

  • buď toho, že člověk si zakázal být nemocen (samoživitelé apod.)
  • nebo toho, že dotyčný žije tak kvalitně, že nemá důvod být nemocen - nezaslouží si to
  • či by mu nemoc nic neřekla (takovýto človk je "bit" jinak než nemocí)
  • nebo takovýto člověk dostává čas na to, aby dostál svým předsevzetím, které si umínil (třeba předsevzetím srovnat dluhy se svým okolím, změnit se k lepšímu, žít kvalitněji atd.).

Avenna dává návod, jak se uzdravit sám

To, že se někdo řídí Avennou, neznamená, že nemá žádnou nemoc. Takový člověk však už umí pracovat s tím, co mu jednotlivé nemoci říkají a dokáže si pomoci sám, bez léků.

Až po čase se člověk dostává do stádia, kdy nemoc přichází v náznacích a už se nerozvine, nebo už ani vůbec nepřichází. I to, zda člověk vůbec onemocní, lze ovlivnit. Ale nejdříve to musí člověk zkusit, zda je to opravdu možné...

Chemické účinky léků

Nepopírám chemické účinky léků. Ale pokud člověk v sobě nezapracuje, tak jakékoli chemické účinky léků mají nulové účinky - člověka z té nemoci nevyvedou. Tudíž z toho jednoznačně vyplývá, že člověk nepotřebuje chemické látky k tomu, aby si dokázal z nemoci pomoci sám.

Pouze na člověku samotném záleží, zda a nakolik se z nemoci dostane ven. Ani sebedražší lék nezaručí, že člověka vyléčí. To člověk musí sám.

A je škoda, že toto si lidé neuvědomují. Věřím však tomu, že jenom zatím.
Není totiž větší svobody, než té, že si člověk může pomoci sám v okamžicích, když je na tom nejhůře - když je nemocen (ať na těle či na duši), a že není závislým na pomoci ničeho a nikoho.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 3,25

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[12] Blanka
Proč ty zápory?

Prosim Vás ženy...
po přečtení Vašeho tématního příspevku "O lécích apod.",se s prominutím podivuji.
Ovšem že jsou "nemoci" kterým můžeme "ulevit" svou mocnou myslí,ale co potom nemoci získané (např.nemocniční zlatý stafylokok apod.)?
Bud'me rádi,že nemusíme řešit nemoce jako je mor.Žijeme v době,kde se šíří infekční choroby.Ne z důvodu,že každá osoba si za tu nemoc může sama...Vždyt' co uděláte,když můžete všude možně potkat nespočetné množství různých lidí s různým onemocněním,s kterým se Vám určitě jako neznámé osobě,nesvěří.I lidi které znáte,Vám ne vždy poví pravdu.Pro mnoho lidí je výhodnější lhát.
Sedíte např. v autobuse v blízkosti neznámé osoby,která nepřetržitě urputně kašle.Nemáte možnost si odsednout,nebo snad vystoupit a počkat si na další autobus.A Vy se nakazíte.
Pokud se nezačnete léčit např. na tuberkulozu,tak se stáváte přenašečem a infikátorem této ?"NEMOCI"?.Jakožto osoba odmítající léčbu pod "křídli" lékaře,jste odpovědní dalšímu šíření zabránit.Nebo jste snad toho názoru,že taková osoba přestane-li docházet do zaměstnání a začne se léčit,je "chorobomyslná"?Raději chodit do práce,at' je Vám sebehůř a nemoc se svou sobeckostí šířit dál,i když je v počátku a snadno léčitelná.Nebo dělat ze sebe simulanta či hypochondra a řešení hledat bud'to v bylinkách,popř. u lékařů.
Varianta úmrtí v zaměstnání třeba na selhání srdce,omdlení kvůli zástavě dechu apod. si myslím je poněkud sebevražedná.
Jíst hlínu a pít pouze vodu?Nebo jen olizovat dešt'ové kapky?Vážně si myslíte,že je normální podílet se na šikaně v podobě nuceného odporu a vyčitek,že i užití bylinek je v nesouladu s našim vnitřním JÁ?
To samé v tom případě sounáleží i s oděvy které nám slouží k užití povrchové ochraně našich těl.I oděvy můžou ovlivnit naše choroby.Hrneček z kterého přijímáme tekutiny,tvar - barva talířů z kterých jíme naše pokrmy atd.
Vliv na náš postoj k různým onemocněním je dán většinou prostředím a možnostmi,které si někdy většinou ani nevolíme.
Můžeme se jen částečně podílet třeba na tom,abychom zbytečně nezneužívali farmaceutika,když se určitá "nemoc" dá zvládnout i bez nich.Ovšem,než aby mi např. prasklo střevo a podstoupím-li laparoskopii,myslím si že narkoza by měla být na místě.Záleží na každém,jak se kdo rozhodne.

Doufám i za Vás,že mnoho lidí zváží hazard se svým zdravím a nebudou nadměrně užívat a polykat léky,ale soutředí se více na "pokrm své duše".
S pozdravem Blanka.

Přidáno: 15. 7. 2015 3:31
[9] Vítek P.
Vítek Cyrilovi

(Aby sis nemyslel, že jsem se urazil.)
Máš pravdu, Cyrile … podlehl jsem formě a zablábolil.

Přidáno: 24. 1. 2008 21:21
[8] Cyril
Cyril Vítkovi

Vzmuž se Vítku. Jestli máš pocit, že spamuješ, tak nespamuj a jestli ten pocit nemáš, tak neblekotej, že by ti to měly říct vlídně a laskavě. Ony ti to řeknou, jak budou chtít …

Přidáno: 22. 1. 2008 9:30
[7] kVítek P.
Homeopatie?

Ahoj Helčo,
Homeopatie? Myslíš ty malé bílé kuličky? Chtěl jsem ti napsat své zkušenosti s homeopatií a tak jsem začal psát … připadalo mi to natolik zajímavé téma a ty zkušenosti byly natolik bohaté, že jsem se trošku rozepsal … a raději to udělal jako 3 články. Myslím si, že za 10 stránek komentáře byste mne odsud vypískali a také si myslím, že by byla škoda, kdyby ten text skončil jen jako komentář. Děkuji za pěkný námět. Tady si to můžeš přečíst

Úvod
http://deosum.com/Articl.../12.aspx

Zážitky
http://deosum.com/Articl.../13.aspx

Shrnutí
http://deosum.com/Articl.../14.aspx

Doufám, že milé autorky nebudou tyto odkazy brát jako spamování, protože je to k věci. A kdyby snad ano, tak mi to prosím laskavě a vlídně řekněte. Polepším se.

kVítek P.

Přidáno: 19. 1. 2008 13:23
[6] Helena Lukešová
Homeopatie

Dobrý den,
ještě než jsem poznala avennu měla jsem velmi dobré zkušenosti s homeopatií. Vlastně i v současnosti po ní někdy sáhnu, např. když měl syn otok po štípnutí vosou.
Zajímalo by mě zda homeopatie funguje pouze na principu víra tvá tě uzdraví nebo tam je ještě něco jiného.

Známá která studuje homeopatii pro zvířata tvrdí, že homeopatie funguje i na zvířata chovaná např v kravíně. Tedy žádní domácí mazlíčci, u kterých bych si to třeba ještě dokázala odůvodnit.
Nemáte s homeopatií někdo zkušenost o kterou byste se mohli podělit?
Hezký den, Helena

Přidáno: 10. 1. 2008 10:33
[5] Jana Krupková

Dobrý den, paní Vlaďko, také Vám velmi děkuji za Váš příspěvek.
Myšlenky na násilí určitě nemám. Naopak krotím svého muže, když sedí u televize nebo za volantem a nadává. Vadí mi to.
Napadlo mě, že si spíš často vyčítám, když někomu něco vytknu, zda jsem nebyla moc přísná, zlá atd.
Pobavila jsem se sama nad sebou, když jsem si uvědomila, že pro mě být opálená znamená mít více pupínků, to bude tím, že se v plavkách moc dobře necítím. Musím však říct, že letos o dovolené jsem byla příjemně překvapená (už to bude díky Avenně).
O hlazení vím, ale stále jsem si myslela, že v tom bude ještě nějaký zádrhel.
Takže se budu snažit a za čas Vám dám vědět, jak jsem na tom.
Přeji krásné, klidné vánoce
Jana K.

Přidáno: 19. 12. 2007 7:27
[4] Vlaďka Komlová
Malý příspěvek pro paní Janu

Příjemný večer paní Jano ,též zdravím pana Vítka a samozřejmě ostatní čtenáře,kteří si udělali v krásném předvánočním čase chviličku aby jukli na tyto stránky.
Já sama jsem v období puberty měla nejvíce akne na bradě a na čele.Samozřejmě u mě byly silné myšlenky typu jsem ošklivá apod.Akne mi zmizelo ve dvaceti vlastně v období,kdy jsem se vdala a těmito myšlenkami jsem se už netrápila.
Můj starší syn měl silné akne nejvíce na zádech v úrovni hrudní a lopatek.Jeho časté myšlenky byly toho rázu,že by jakoukoliv nespravedlnost řešil násilím,často jsem od něj slýchávala např........toho bych zastřelil......tomu bych dal do huby........apod.Když jsem se ho ptala,jestli si o sobě myslí,že není hezký,tak mi to potvrdil.Přišlo období,kdy jsem se mu snažila vysvětlit proč ho akne trápí a aby něco změnil.Zřejmě si to v hlavě trochu přehodnotil,protože akne se mu zlepšilo někdy úplně zmizelo a pak se třeba opět trochu vrátilo.Pokaždé akne zmizelo,když navštěvoval solárium,na semináři jsem se dozvěděla zajímavou informaci,že vlastně akne neléčí samotné záření,ale myšlenka dotyčného člověka,......když budu opálený budu hezčí........což funguje úžasně.
Také se mi moc líbí informace,že vlastně nemusíme používat různé masti,ale stačí jen hladit,což používám,když se mi občas, ale opravdu velmi málo objeví jeden pupínek na bradě,okamžitě ho začnu hladit a přehazovat myšlenky a chválit se ,věřte,že druhý den je zaschlý není ani zarudlý.Dřív jsem ho měla třeba týden i 14 dní.Takže opravdu to funguje dobře.
Paní Jano doporučovala bych více se hladit i bez mastí nebo Vás může hladit i Váš partner.
Přeji krásné a veselé Vánoce všem zdraví Vlaďka .

Přidáno: 18. 12. 2007 20:20
[3] Jana Krupková
Jo jo beďary.

Díky, p. Vítku, na Vás se člověk může spolehnout. Jste hodný, že jste hledal ve Vašich zápiscích z přednášky.

Zaujala mě věta:
akné-s něčím se nesrovnal, za něco se nemá rád. Tam asi něco najdu.
Jinak knížku od M.Hrabici mám a také často listuji v knize Nemoc jako symbol - R.Dahlke.
Na "Vašich stránkách" je také odkaz na CD Avenny Proč a jak rozdělujeme nemoci a to mám zrovna objednané, tak mám radost, že se dozvím víc.

Ještě k Vašemu oblíbenému tématu vlasy: opravdu mi padají míň, snažím se nestresovat a nebýt v napětí, někdy to ještě nedokážu, ale už si zo uvědomuji a stále se snažím to zlepšovat.

Krásný den přeji
Jana K.

Přidáno: 18. 12. 2007 8:26
[2] Vítek P.
Ach ty beďary …

Dobrý den paní Jano K.,
Vlasy, cédéčka a beďary … Tedy chci říct akné (vlastně chci říct beďary). Jsou má oblíbená témata. A jelikož to vypadá, že zkušení avenisté se o nich stydí mluvit, anebo tu právě žádní nejsou, anebo nemají RSS čtečku, tak jako útěchu můžete přijmout vyprávění mé.

Vlastně část zápisků z přednášky Proč vznikají onemocnění kůže a co s tím …
Jsou to vážně jen útržky, tohle byste viděla, kdybyste otevřela můj oranžový sešit a ostatní zápisky:

Kůže – ochrana, potřeba bránit se.
Akné patří mezi nemoci upozorňovací.
Akné – porovnávání se s jinými dospívajícími na nesprávném místě (vzhled). Pocit jsem ošklivější.
Akné – s něčím se nesrovnal, za něco se nemá rád.

Neberte to prosím tak, že vám chci tyto pocity vnutit, to jsem si na přednášce zapsal.

Jestli můžu, dám vám ještě odkaz na (moje) stránky, kde je pár vět o akné, jak ho vidí jiní „alternativní“ autoři (Jiří Janča, Kurt Tepperwein, Miroslav Hrabica). Berte to s nadhledem, ale myslím si, že dva posledně uvedení mají hodně podobný pohled jako Avenna.

http://deosum.com/Klasic...ptomId=1

Vítek Cyril P.

Přidáno: 17. 12. 2007 21:18
[1] Jana Krupková
Mastičky.

Tento článek jsem četla už tolikrát! Já jsem taková mastičkářka. Mám stále nějaké problémy s pletí. Přestože pubertu mám už dávno za sebou, dost často mě trápí akné na obličeji a na ramenou. Podle tohoto článku se snažím nebýt vztahovačná a negativistická. Stále hledám, co přesně akné znamená, jaký neoprávněný pocit.
Prosím zkušenější avennisty o radu.
Předem děkuji. Jana K.

Přidáno: 17. 12. 2007 11:49

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek