Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Kniha Labyrint strachu

Úvod » Články » Nemoci a uzdravení » Rubrika: Nemoci a uzdravení - základní principy » Druhé pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala"

Druhé pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala"

V předchozím článku "První pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci..." jsem rozebírala jedno z nejdůležitějších pravidel, které zjednodušuje určování psychické příčiny nemoci.

Dnes se budu věnovat dalšímu pravidlu, které také značně člověku napomáhá při dohledávání chybné myšlenky či pocitu, které způsobily jeho nemoc.
Tímto pravidlem je tzv. pravidlo „sleduj to, kdy nemoc začala“.

Tělo na chybu v myšlení člověka reaguje hned při jejím vzniku

Jak jsem již vícekrát zmiňovala, tak nemoc vzniká jako reakce na to, že člověk jakkoli chybně vyhodnotil nějakou životní situaci a tím v sobě spustil nesprávné myšlenky a pocity.

Funguje to stejně, jako kdyby vás někdo měl hlídat, zda dodržujete správný postup třeba při pečení bábovky. Jedině správný postup totiž zajistí to, že se vám bábovka povede a bude vám i ostatním chutnat.

Vy tedy začnete připravovat těsto na onu bábovku, ale místo cukru sáhnete po soli. A teď ten člověk, který vás má hlídat, abyste tu bábovku upekli správně, může zareagovat různě.

Na vaši chybu vás může upozornit:

  • hned v počátku, když zjistí, že jste místo cukru sáhli po již zmiňované soli
  • nebo až tehdy, když tu sůl začnete sypat do připravovaného těsta na bábovku
  • či ještě později, když tu bábovku budete dávat péct do trouby
  • nebo až když tu bábovku upečete a bude tedy hotová.

Čím dříve se však o svém přehmatu dozvíte, tak tím dostáváte větší šanci svoje pochybení jednodušeji napravit.

Když vás dotyčný upozorní hned, jak jste vzali do ruky místo cukru sůl, tak jenom dózu se solí vrátíte zpátky na polici, místo ní vezmete cukr, který přidáte do těsta a bábovku tak bez jakýchkoli problémů můžete upéct tak, jak se má a konečnou chuť bábovky nepokazíte.

Když vás však onen člověk upozorní na vaši chybu až tehdy, když už sůl sypete do těsta, tak náprava vašeho přehmatu nemusí být už tak snadná. Bude totiž velmi záležet na tom, kolik soli stihnete do těsta nasypat.
Když ji tam nasypete jenom trochu, tak přisypete cukr a na konečné chuti bábovky se to nemusí nijak výrazně podepsat.
Nasypete-li však do těsta soli už více, tak máte dvě možnosti. Slanou chuť se můžete pokusit přebít větším množství cukru, ale výsledná chuť bábovky tím s velkou pravděpodobností bude poznamenaná. Nebo můžete začít dělat těsto na bábovku znovu.

Určitě však škoda nebude tak velká, jako když na vaši chybu budete upozorněni až tehdy, když tu bábovku už budete dávat péct do trouby. To už budete muset udělat těsto celé znovu, budete muset vymýt i pečící formu a budete ji muset znovu vymazat. Takže náprava vašeho omylu bude po takovémto opožděném upozornění složitější - bude časově i finančně náročnější.

Pokud vás však onen člověk nechá bábovku upéct až do konce a na váš přehmat vás upozorní, až když bude bábovka hotová, tak budete proces pečení té bábovky absolvovat celý od začátku znovu. Náprava tedy bude nejkomplikovanější.

Teď se vás zeptám: "Kdy vy byste v takovémto případě chtěli být na takovouto chybu upozorněni? Hned na začátku, anebo až později?"

Pokud jste odpověděli svědomitě, tak vaše odpověď určitě zní, že byste chtěli být na vaši chybu upozorněni hned v zárodku - tedy hned jak místo po cukru sáhnete po soli. Protože jedině tak bez nějakých komplikací můžete svoji bábovku "zachránit".

Jestliže jste opravdu odpověděli tak, že byste chtěli být na vaše chyby upozorňováni bezprostředně po jejím vzniku, tak určitě přivítáte to, že lidské tělo na vaše pochybení vás začne upozorňovat také hned v jeho zárodku.

Tělo totiž na jakoukoli chybu v myšlenkách či pocitech reaguje bezprostředně při jejím vzniku. To člověku dává šanci tuto svoji chybu napravit ještě dříve, než tato chyba v jeho smýšlení spustí řetězec dalších chyb z ní plynoucích.

To, kdy se objevily první příznaky nemoci, vám hodně napoví

Jakmile se v psychice člověka objeví nějaká chyba, tak tělo na to hned, bez jakýchkoli průtahů upozorní tím, že se začnou objevovat první příznaky nějaké nemoci.

Dalo by se tedy říci, že jakmile ve vaší psychice sáhnete, stejně jako u zmiňovaného příkladu pečení bábovky, po nějaké nesprávné ingredienci, která by mohla nepříznivě ovlivnit vaše následná rozhodnutí a činy, tak tělo vás hned začne na toto vaše pochybení upozorňovat - začnete pociťovat počáteční projevy přicházející nemoci.

Proto, když člověk onemocní, tak při dohledávání psychické příčiny nemoci si může pomoci tím, že si vybaví, kdy na sobě začal pociťovat její první příznaky. Tím se dostane k životní situaci, na kterou ve své psychice zareagoval chybně a kterou má znovu přehodnotit. Jinak se totiž na základě svého nesprávného úsudku začne dopouštět dalších chyb, kterými si bude následně ubližovat.

Příklady

Zvracení

Paní Kamila prochází těžkým obdobím v životě, kdy se rozvádí se svým manželem, který má milenku a řeší to, jak po rozvodu to všechno sama utáhne, a to včetně domácnosti, kdy zůstane sama s jejich dvěmi malými syny.

Paní Kamila dneska přišla domů z práce a nebylo jí dobře od žaludku. Večer se jí nakonec udělalo tak špatně, že zvracela.

Paní Kamila zná, že zvracení je vždy reakcí na to, že člověk neoprávněně z nějakého důvodu, obyčejně ze strachu, odmítá přijmout určitou informaci a brání se jí. Je to jako kdyby určitou událost chtěl člověk vrátit zpět - vyzvrátí ji.

A tak si paní Kamila začne klást otázku, co že to za informaci odmítá přijmout.

Jenomže vzhledem k tomu, že paní Kamila se díky rozchodu s manželem potýká s vícero nepříjemnými informacemi a událostmi, se kterými se těžko vyrovnává, tak si paní Kamila není jistá, která z nich způsobila její zvracení.

Proto paní Kamila použije zmiňované pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala", které jí může napomoci určit, na kterou ze všech těch nepříjemných informací zareagovala nesprávně a začala zvracet.

Paní Kamila si vybaví, že první příznaky její nevolnosti začali v práci. A najednou má paní Kamila jasno. Uvědomila si totiž, že dnes v práci se dozvěděla, že jejich společnost bude v rámci reorganizace snižovat počet zaměstnanců a že bude propuštěna.

Když to paní Kamila slyšela, tak to pro ni byla rána z čistého nebe, která ji dorazila a okamžitě nastalou situaci začala odmítat. Vždyť jak to má všechno sama zvládnout? A teď ke všemu ještě toto, propustí jí z práce.

Tělo jí však zvracením říká, že se informaci o propuštění v práci nemá bránit, protože samotné odmítání na onom faktu nic nezmění. Za dva měsíce bude v práci propuštěna a ona se podle toho má zařídit. Nemá se bát a má si začít hledat nové zaměstnání.

Tělo totiž pro člověka z nepochopitelného a neuchopitelného důvodu zná dříve než paní Kamila, že ty její obavy ohledně práce jsou neopodstatněné. Tělo zvracením napovídá paní Kamile, že sama brzy uvidí, že si nové zaměstnání bez problémů najde a že si naopak ještě polepší.

Rýma

Pan Honza už má čtvrtý den rýmu a nedaří se mu dohledat to, co nesprávného v jeho psychice onu rýmu spustilo.

Zná, že rýma vzniká na základně sebelítosti či neoprávněného smutku, ale ještě pořád nepřišel na to, kvůli čemu konkrétně je neoprávněně smutný či proč se lituje a má pocit, že v sobě žádný takový pocit nemá.

Proto pan Honza se rozhodne použít pravidlo "sleduj to, kdy nemoc začala". Začne tedy dohledávat, kdy ho začalo šimrat v nose a kdy začal posmrkávat. Nakonec si vzpomene, že před čtyřmi dny, kdy ho začalo šimrat v nose, měl rozhovor se svojí manželkou.

Manželka se na něj zlobila, že jí nepomáhá s domácími pracemi a že většinu povinností nechává na ní. A pan Honza místo toho, aby si její pravdivou kritiku vzal k srdci a začal jí pomáhat, se začal neodůvodněně litovat, jaký že on je chudáček, že žena pořád po něm něco chce a že se jí pořád něco nelíbí. Vždyť může být ráda, že jí dává celou výplatu a že nechodí do hospody, jako to dělají ostatní chlapi z práce.

Tudíž díky časovému určení počátku jeho rýmy pan Honza dokázal dohledat spouštěcí nesprávnou myšlenku, která způsobila jeho nemoc a zároveň dostal touto nemocí signál, že si má v sobě srovnat věci na pravou míru.

Autor: Hanka Přádová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,25

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

Doposud nikdo nereagoval, můžete být první.

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

| Nahoru | Mapa stránek