Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Princip vzniku nemoci - dovětek

Na článek „Princip vzniku nemoci“ zareagoval svými komentáři jeden ze čtenářů, který vznesl určité připomínky a nejasnosti ohledně tohoto článku a tím mě přiměl napsal ještě tento dovětek k probíranému tématu.

Související odkazy

Článek "Princip vzniku nemoci"
1. komentář čtenáře: To je mi pěkný chaos
Moje odpověď
2. komentář čtenáře: Chaos

Jsem se vědoma toho, že Avenna přináší některá netradiční slovní spojení, která se vymykají některým zakořeněným názorům a pohledům lidí. Avšak tato slovní spojení používáme záměrně, protože nechceme lidí zavádět k mylným představám o světě, jako to v některých případech dělají vědci, kdy například ostatním předkládají zavádějící model atomu.

Model atomu

Když se řekne atom, tak většina lidí si v duchu hned vybaví obrázek modelu atomu, který nám ukazovali ve škole nebo v nějakých odborných publikacích či dokumentárních filmech.

Tento obrázek modelu atomu většinou znázorňoval kuličky, které obíhají jednu větší kuličku uprostřed po určitých elipsovitých drahách - stejně jako to zachycuje následující obrázek.

Planetární model atomu
Zdroj obrázku http://www.eou.edu

Pod vlivem tohoto obrázku si většina lidí zafixovala, že vše okolo nás se tedy skládá z malých, pevných, převážně se pohybujících částiček, které jsou kompaktní a celistvé, tudíž že vše je tvořeno hmotou.

Jenom pro úplnost zde uvádím, že tento model atomu se také nazývá planetární model atomu, protože nápadně připomíná model naší planetární soustavy - uprostřed je velká kulička - sluníčko a okolo ní obíhají menší kuličky - planety.

Jak už jsem zmiňovala, tak vědci teprve na konci 19. století zjistili, že částice uvnitř atomu nejsou hmotné, ale že jsou to ve skutečnosti elektrické náboje. Po tomto objevu se ve své podstatě tento model atomu stal zavádějícím, protože ty "kuličky" nejsou celistvé a kompaktní a jsou pouze elektrickým nábojem a jsou tedy něčím nehmotným.
Přesto však tento „kuličkový“ model atomu dodnes nebyl veřejně nahrazen přesnějším modelem, který by byl pravdivější. A tak si lidé i nadále utvrzují mylnou představu o hmotném světě.

Hledala jsem na internetu nějaký obrázek, který by více zachycoval opravdovou podstatu atomu, až jsem natrefila na tento. Není to žádný odborný obrázek, je to spíš jakási grafická koláž, ale nejvíce se přibližuje skutečnosti.

Netradiční pohled na atom
Zdroj obrázku www.ethereal.org

A sami teď můžete porovnat, jak velký je rozdíl mezi těmito dvěmi obrázky a jak předkládaný "kuličkový" model atomu je zavádějící.

Vyjádření se ke komentáři čtenáře

Dotyčný čtenář ve svém posledním komentáři píše (cituji): Stejně si myslím, že je to u člověka, tedy kmitočet impulsů, které dává jeho tělo ať v mozku nebo na srdci, není daný kmitočtem atomů, ze kterých je to tělo složené, ale budou tam probíhat nějaké opakující se neurochemické pochody. Nejsem neurobiolog, abych tomu rozuměl, tak jsem si něco nagoogloval a dozvěděl jsem se, že se jedná o „bioelektrickou aktivitu nervových buněk“. Buněk, ne částic nebo atomů. A měříme vlny s frekvencí řádu Hz, ne miliardkrát vyšší, se kterou kmitají atomy.

Citovaná slova, že elektrické impulsy pro řízení tlukotu srdce vznikají jakousi bioelektrickou aktivitou buněk jsou pravdivá a já s nimi souhlasím.
Avšak jsou důkazem toho, jak se vědci při pohledu na tělo většinou zastavují pouze na buněčné úrovni a nejdou dál. Tím pak vznikají i povrchní popisy dějů uvnitř těla a díky tomu povrchnímu pohledu ostatně klasická medicína i čím dál více při léčbě nemocí selhává.

Ale vraťme se zpátky ke zmiňovaným slovům. Jinými slovy lékaři vlastně říkají, tyto elektrické impulsy v těle vznikají pouze činností buněk a atomy včetně jejich součástí, ze kterých se tyto buňky skládají, s tímto dějem nemají nic společného a vůbec se na něm nepodílí. Ale to je ve své podstatě nesmysl. Je to to samé, jako kdybychom řekli: "Vojsko vyhrálo bitvo, ale vojáci, kteří to vojsko tvoří, s tím vítězstvím nemají nic společného."

Ve svém komentáři dále čtenář napsal: Nelze ale říci, že elektron (částice) je náboj. Mezi větami elektron má náboj a elektron je náboj, je rozdíl jako mezi větami já mám peněženku a já jsem peněženka. Myslím si, že i složité věci jdou říci jednoduše a přesně. A není třeba je zjednodušovat tak, aby přestaly dávat smysl.

Souhlasím s tím, že nelze napsat, že já mám peněženku a já jsem peněženka. Ovšem tento příměr nelze použít pro částici a náboj.
Ještě jednou se zastavím u toho, jak postupně vědci přicházeli na to, co je to vlastně atom. Nejdříve si mysleli, že atom už nelze dál dělit. Pak zjistili, že atom lze ještě dále dělit, že se v něm pohybuje něco menšího. A to něco menšího pojmenovali částice, protože se domnívali, že to je něco pevného, celistvého. Později však přišli na to, že to co původně považovali za hmotnou částici, hmotou ve skutečnosti není, ale že je to ve skutečnosti elektrický náboj. Jenomže mezitím se slovo částice natolik mezi lidmi ujalo, že ani tento nový objev o elektrických nábojích používání tohoto slova již neodboural.

Otázkou zůstává, zda, kdyby vědci hned přišli na to, že atom se skládá z elektrických nábojů, by řekli: "Atom se skládá z částic - tedy z něčeho hmotného, celistvého, kompaktního.", anebo by řekli: "Atom se skládá z elektrických nábojů – tedy z něčeho nehmotného."

Chci zdůraznit, že my oba dva - já i dotyčný čtenář - máme pravdu, ovšem záleží pouze na úhlu pohledu. Snad se na mě dotyčný čtenář nebude zlobit, když napíši, že jeho slova jsou přeci jenom více ovlivněna pohledem vědců a jejich zavádějícím „kuličkovým“ modelem atomu než já. Ale plně dotyčného čtenáře chápu, protože i mě nějakou dobu trvalo, že je potřeba se dívat na věci více do hloubky, protože jedině tak se člověk dobere k podstatě.

A to, že je trhlina v přístupu lékařů k tělu jako ke hmotě, začíná být více a více evidentní, protože klasická medicína v mnoha případech selhává.
Nehledě na to, že si vědci i dost protiřečí. Na jedné straně říkají, že tělo je hmota a na druhé straně říkají, že podstatou každé hmoty je elektrický náboj.

Různé pohledy na lidské tělo

Ze zkušenosti znám, že lidé po sdělení toho, že jejich tělo je nehmotné, tedy něco nekompaktního, se rozdělí do tří kategorií:

  1. kategorie - na své tělo pohlíží i nadále jako na hmotu
  2. kategorie - na své tělo začne pohlížet jako na pohybující se částice (kuličky), které ovlivňují svými myšlenkami
  3. kategorie - na své tělo začne pohlížet jako na nehmotnou frekvenci, která je ovlivňována frekvencí myšlenek

1. kategorie - na své tělo pohlíží i nadále jako na hmotu

Tito lidé většinou uznají, že je sice pravda, že naše tělo se skládá z atomů, které jsou ve skutečnosti tvořeny elektrickými náboji, vždyť to ostatně říkají i vědci, ale i přesto svůj pohled na své tělo nezmění.

A tak, když hmota jejich těla onemocní, vyhledávají lékaře a věří tomu, že je potřeba hmotu jejich těla mazat mastičkami, posílat jí jinou hmotu v podobě léků či jiných medikamentů a dokonce že je potřeba do ní i píchat, řezat či dokonce ji úplně odřezávat, aby se uzdravila.

Tito lidé si i většinou myslí, že hmota jejich těla se zákonitě musí opotřebovávat, že když se ta hmota poškodí (např. mícha), tak že s tím už nejde nic moc dělat a že když se té hmoty kus odřízne, tak je to konečný a neměnný zásah.

Jinými slovy, lidé si tímto smýšlením nevědomě házejí klacky pod nohy, kdy si v mnoha případech právě svým smýšlením o svém těle znemožňují se uzdravit.

2. kategorie - na své tělo začne pohlížet jako na pohybující se částice (kuličky), které ovlivňují svými myšlenkami

Pokud lidé začnou po našich informacích pohlížet na své tělo jako na pohybující se částice (kuličky) ovládané myšlenkami, tak jsem za to ráda. Je to totiž první krok k tomu, aby lépe pochopili své tělo a tím i princip vzniku nemoci i princip uzdravení se z ní.

Jsou to lidé, kteří se již při nemoci pokouší pracovat se svojí psychikou tak, aby příznivě ovlivnili ty "kuličky" nemocné části jejich těla.
A když se jim to nedaří, tak ještě jdou k lékaři pro nějaké medikamenty, ale jsou si už vesměs vědomi toho, že léky jim mohou od projevů nemoci pouze ulevit, ale pokud se chtějí opravdu uzdravit, tak že musí zapracovat i na sobě.

U těchto lidí se začíná zkracovat doba nemoci a již začínají ve větší míře připouštět to, že i když se něco navenek ohledně jejich těla zdá jako definitivní, takže tomu tak být ve skutečnosti nemusí.

3. kategorie - na své tělo začne pohlížet jako na nehmotnou frekvenci, která je ovlivňována frekvencí myšlenek

Tato třetí skupina lidí vnímá své tělo jako frekvenci, tedy jako něco zcela nehmotného, tvárného, co reaguje bezprostředně na jejich myšlení. A jako ke frekvenci k němu tedy i přistupují. Již neberou poškození těla jako za nezvratná, při nemoci aktivně pracují se svojí psychikou a jejich doba léčby se rapidně zkracuje.

Slova na závěr

Smyslem tohoto článku, včetně všech jeho předcházejících části, bylo právě přinést čtenářům takové náměty k zamyšlení, které by eventuálně přinesly i změnu jejich pohledu na lidské tělo, a to i třeba že jejich tělo je tvořeno pohybujícími částicemi (kuličkami), které ovládají svým myšlením. Z vlastní zkušenosti znám, že i tento posun je velkým krokem vpřed, který otevře člověku pro něj doposud nevídané možnosti.

Proto komentář dotyčného čtenáře neberu na lehlou váhu. Určitě není mým cílem, aby moje články na někoho působily díky použité terminologii chaoticky a tím jsem je odrazovala od eventuální změny vnímání svého těla.

Rozhodla jsem se tedy, že některé části článku „Princip vzniku nemoci“ upravím tak, abych používanou terminologii zjednodušila. Na druhé straně však chci zachovat i původní znění článku, aby zmiňované komentáře neztratily spojitost s tímto článkem a neztratily tak svůj význam. Proto jsem text upravila, ale upravené pojmy jsou čárkovaně podtržené a když na ně najedete myší, tak najdete původně použité výrazy.

Autor: Hanka Přádová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,32

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[7] Lupko Lupič
Mám krásné lupy

Dobrý den Paní Jitko Ullmanová,
Cítím, že Vám dlužím dvě věci: malé vysvětlení a poděkování. To vysvětlení je k mé gratulaci k lupům. To jsem si z Vás nedělal jenom nějakou neosobní legraci. Také jsem hrdým vlastníkem lupů. (Vy už asi ne) Nikdy jsem neřešil jejich množství, to mě ani nenapadlo, sledovat, na co reagují. Píšu to proto, abyste si neřekla: Tak já jim něco řeknu o sobě a oni si ze mne dělají legraci. Prosím, jen se dělte dál o své úlovky. To poděkování je za to, že jste přišla s myšlenkou, že lupy mohou být spojeny s myšlenkami na nevěření se a sebepodceňování. Já jsem si to spíš spojoval s tím, že svému tělu nedopřávám řádnou péči, neoperovávám ho dost. Například nosím tričko tak dlouho, až se rozpadne. Nebojte, mezitím ho také peru, ale díry do velikosti ementálských děr přehlížím a teprve když začínají upadávat rukávy, začínám to řešit. To nevěření si jsem v sobě skutečně objevil …
Ať se Vám dobře daří … Vítek P.

Přidáno: 28. 6. 2007 20:35
[6] Kerelski
Chyby a omyly, věda a nevěda

Nesouhlas s tím, že Avenna nezavádí a vědci zavádějí mylné představy. Musím se vědců před věčným obviňováním tzv. alternativci zastat. Vědec je člověk, který používá "vědeckou metodu" a vytváří myšlenkový "model" nějakého jevu a postuluje "teorii" která je (a musí být) z principu vyvratitelná. Pokud by nebyla vyvratitelná, šlo by o víru. Pokud nově zjištěná fakta vyvrátí starou teorii, postuluje se a ověřuje (testuje) nová. Většinou se tak teorie sledovaných jevů spíše zpřesňují a detailněji diferencují. Tak vypadá pokrok ve vědě. Hezkým příkladem budiž zde zmiňovaný a nesprávně pochopený model atomu. Jde o planetární model, navržený Hantaro Nagakou v roce 1904 a potvrzený moc hezkým pokusem specifického rozptylu alfa částic na zlaté fólii v roce 1909. Tento model vyvrátil představu homogenního "pudinkového" uspořádání částic v atomu podle Thompsona. Dalším přínosem bylo zavedení kvantové teorie a Bohrův model(1913), který diferencuje dráhy elektronů do přesně definovaných "slupek", jejichž vzdálenost odpovídá nejmenší jednotce energie (kvanta), která se při přesunu uvolní nebo spotřebuje. Moderní teorie jsou opět diferencovanější a tím i složitější, jak na vysvětlení, tak matematicky. Mě ale připadají krásné, protože osvětlují rozumem fantastický svět tam, kam už není vidět očima. Já si atom představuji jako nějaký kulovitý prostor, v jehož centru je objemově pranepatrné, ale zato hmotně suprahusté jádro (to má zase svoje struktury. Jádro vodíku je 145000x menší než celý atom) a kolem "se tetelí" elektrony ve dvojicích, v obláčcích přesně definovaných tvarů, kde ale žádný elektron není (ani nemůže být viděn) ani jako kulička, ani jako bod. Je to prostor, kde "se vyskytuje" el. pár ve formě stojatého vlnění...
Elektron, objevený jako subatomární částice v roce 1897, je částice hmotná, má 9x10(-31) kg a s další hmotou (částicemi) interaguje třemi druhy sil: gravitační, elektromagnetickou a slabou.
Kvalitní informace na: www.wikipedia.org ("model of atom")

Přidáno: 26. 6. 2007 6:17
[5] Vlaďka Komlová
Blázinec

Pane Vítku,
věřte,že co se týče blázince,tak by nás tam bylo určitě víc včetně paní Kačenky a paní Haničky,alespoň bychom tam měli nějaké známé,ale určitě žádný z nás se na blázinec necítí,i když svému okolí tak někdy připadáme.Když jsem začala s Avennou,tak na mě můj manžel posílal Chocholouška,ale neposlal.To je jen tak pro zasmání,jak víme smích léčí,tak do toho.
Hezký večer Vlaďka K.

Přidáno: 23. 6. 2007 21:02
[4] Vítek P.

Paní Vlaďko,
Děkuji za pochvalu. Potěšilo mne to a zlepšilo náladu. Jak málo někdy stačí. Nebojte, necítím se na blázinec, to jen, že kdyby mne tam někdo chtěl poslat, tak bych mu to nevymlouval.
Paní Jitko Ullmanová, gratuluji k lupům.
Píšete, že máte problém dobrat se příčiny nemocí. Já se někdy nedoberu vůbec. A někdy mi to docvakne třeba až za několik měsíců, nebo několik let. Hlavní je hledat, kdo hledá, najde … Dobrý den přeji … Vítek P.

Přidáno: 22. 6. 2007 16:07
[3] Jitka Ullmanová
Princip vzniku nemoci

Dobrý den pane Vítku a paní Komlová,
po přečtení Vašich komentářů jsem se rozhodla také napsat, třeba se osmělí i ostatní návštěvníci stránek a napíší své názory a osobní zkušenosti.

Články o principu vzniku nemoci také mě usnadnili pochopení vztahu nemoc - myšlenky. Já vím, že moje myšlenky ovlivňují mé zdraví, ale zatím nejsem tak daleko, abych myslela jen pozitivně a každý den. Mám problém se dobrat příčiny svých potíží, třeba pokud dostanu rýmu, nebo mě začne bolet hlava. Někdy marně přemýšlím, co mě natolik rozladilo či ve které oblasti se lituji.
Ale když jsem začala v minulém roce navštěvovat kurzy angličtiny, dostala jsem několik pochopitelných příkladů, jak na mé myšlenky reaguje moje tělo. Kurz na který jsem se přihlásila měl být pro naprosté začátečníky, pro ty, kteří se s angličtinou nikdy nesetkali. Ovšem jediný začátečník jsem tam byla já. Hodně mě to trápilo a měla jsem pocit, že i přes pravidelné učení to nezvládnu. Na hodiny jsem chodila se špatným pocitem a pořád jsem se bála, že s ostatními neudržím krok. Tak po asi 5té hodině jsem ráno zjistila, že mám ve vlasech lupy. Tím jsem nikdy netrpěla a měla jsem za to, že lupy má ten, kdo se o své vlasy nestará. Nezabralo časté mytí ani speciální šampony. Moje maminka se na to zaptala paní Kuňové a ta jí potvrdila, že můj problém souvisí s angličtinou. Nechodila jsem na hodiny s radostí, ale se strachem. Když jsme to doma rozebraly, tak se to zlepšilo. Ale každé úterý ráno se lupy objevily znovu a večer byly pryč, objevovaly se tedy pouze v den, kdy jsem šla do kurzu. Také pokud jsme měli probírat látku, která mě přišla složitější, tak při hodině mě kručelo v žaludku (a to velmi hlasitě) i přes to, že jsem kvůli tomu vždy před začátkem něco snědla. Vím, že se to děje tomu, kdo chce být nenápadný a já si přála být nenápadná, neviditelná. Vše postupně přestalo, jak jsem si začal více věřit a z hodin angličtiny se stresovat.

Hezký den přeje Jitka Ullmanová

Přidáno: 22. 6. 2007 11:08
[2] Vlaďka Komlová
Moc pěkné

Dobrý den pane Vítku.
Váš poslední komentář se mi velmi líbí,je srozumitelný a myslím si ,že i výstižný.V předchozích komentářích se přiznám jsem docela tápala,protože mé poslední znalosti z fyziky jsou ze střední školy,takže hlubší rozbor mě až tolik neoslovil.Vysvětlení paní Kačenky a Haničky mi stačilo,přišlo mi to srozumitelné a jednoduché k pochopení,ale vůbec není na škodu si to rozebrat více do hloubky,může to zajímat ostatní čtenáře.
Váš poslední komentář mi vůbec nepřipadá dobrou poukázkou do blázince,lidé ,kteří na sobě pracují více do hloubky tomu jistě porozumí,je to pěkné pohlazení po duši a já Vám za to upřímně děkuji.
Zdraví a přeje hezký den Vlaďka K.

Přidáno: 21. 6. 2007 16:37
[1] Vítek Radarovič Energetik
HardCore

Dobrý den,
Svůj komentář na dodatek jsem šoupnul k ostatním komentářům k prvnímu článku, aby jim spolu bylo veselo.

A abych také vyšel s kůží na trh, napíšu, co si o tom myslím. Jednoduchými slovy a bez fyziky:

Myslím si, že to, co kolem sebe vidíme, slyšíme a cítíme … je Energie. Ostatně to napsala paní Hanka Přádová už v prvním dílu s malým E. Ale ne ledajaká energie, vlastně jsou to dvě (možná víc) energie, které se míchají. Tu první nazvu Boží vůlí anebo Energií Zdroje a tu druhou Energií Lidské vůle. Je to jakoby se člověk a bůh (Člověk a Bůh) přetahovali o kus hmoty a každý by ji chtěl utvořit po svém. Co se týká třeba teploty slunce, nebo podoby atomu vodíku, tak tam to nechávám na bohu, ať si to udělá, jak chce. Nějaké „přírodní“ zákony a Řád toho všeho si stejně udělal podle sebe a ani se mě neptal. Ale co se týká třeba mého těla, anebo myšlenek, tak se s ním zdatně přetahuji. On chce, abych byl zdravý a Dokonalý … a já si dělám všelijaké vylomeniny. On chce, abych byl vlídný na lidi a já na ně občas zařvu něco nepěkného. Bolí mě pak z toho v krku.

Cílem je, aby Jeho a Má vůle byla Jedno. Protože tak je to nejlepčí.

Ale to není všechno, ta energie není nějakým světlem, nebo teplem, nebo elektrikou, nějakými materiálními energiemi, za které platíme každý měsíc účtenky. Ta Energie je energií Ducha. Je Světlem a Teplem. Je živá a oživující. Kdyby přestala proudit, všechno by zmizelo.

Uvědomuji si, že tento komentář může být dobrou poukázkou do blázince. Také nehodlám argumentovat fyzikálními veličinami. Berte to spíš jako obrazy. Tak to vidím já a dělím se o to s ostatními, protože tu jsme pro to, abychom hledali to nejhlubší Jádro sebe sama. Ne jádro atomu. Ne náboj elektronu. Ale Náboj, nebo Energii, která je v nás … z nás a námi prochází.

Ještě chci dodat, že uváděné příklady (kóma, hypnóza) toho, jak duch oživuje (nebo spíš tvoří) hmotu jsou pěkné a posílám paní Hance P. pochvalu.

Vítek P.

Přidáno: 21. 6. 2007 15:11

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek