Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Úvod » Články » Nemoci a uzdravení » Rubrika: Nemoci a uzdravení - základní principy » Šesté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období" I.

Šesté pravidlo při dohledávání psychické příčiny nemoci - pravidlo "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období" I.

Dohledání skutečné příčiny nemoci je základem toho, aby se člověk mohl uzdravit. A jak už jsem vícekrát zmiňovala, tak Avenna tyto příčiny hledá v psychice člověka.

Jenomže problém je v tom, že většina lidí se ve své psychice neumí příliš orientovat. Ostatně není divu, protože ve škole nás naučili si spočítat peníze, rozeznávat zvířata a rostliny, orientovat se v mapách, naučili nás mnoha fyzikálním a chemickým zákonům, ale o našem vnitřním světě - o naší psychice nás nenaučili téměř nic. Nenaučili nás, jak se máme sami v sobě vyznat, jak se máme orientovat ve svých myšlenkách, jak konkrétně máme pojmenovávat naše vnitřní pocity a ani nás nenaučili, jak si máme se svými problémy pořádně poradit. I proto je pro mnoho lidí tak těžké dohledávat ve své mysli to, co by mohlo způsobovat jejich nemoci.

Avenna však přináší pravidla, která člověku mohou velmi pomoci při dohledávání myšlenek a pocitů, které způsobují nemoci. Mezi tato pravidla patří i šesté pravidlo, které říká: "při opakující se nemoci dohledej to, zda se ta nemoc nevrací v podobném období".

Jak už z názvu tohoto pravidla jednoznačně vyplývá, tak toto pravidlo pojednává o příčinách nemocí, které se opakují, a to vždy ve stejném či podobném časovém období (v létě, na jaře, o víkendech, o vánocích, o narozeninách apod.).

Mezi takovéto nemoci patří:

  • alergie, které se opakují každé jaro či léto
  • opakované chřipky o vánocích
  • bolesti hlavy, které přicházejí každý víkend
  • opakující se letní vyrážky ze sluníčka
  • apod.

Hned na začátku bych měla zmínit, že toto pravidlo stoprocentně funguje u již zmiňovaných pravidelně se opakujících se nemocí, avšak může vám hodně napovědět i u nemocí jednorázových.

Rozdělení nemocí podle pravidla "při opakující se nemoci dohledej to, zda nemoc se nevrací v podobném období"

Sezónní nemoci

Sezónní nemoci jsou ty nemoci, které se opakovaně vracejí vždy v určitém ročním období - v určitou sezónu.

Mezi sezónní nemoci patří:

  • alergie na pyly - jaro, léto
  • vyrážky za sluníčka - léto
  • jarní deprese
  • apod.

Sezónní nemoci jsou vždy reakcí na nějakou situaci, která vznikla v příslušném ročním období a kterou člověk nesprávně pochopil a zpracoval.

Příklad sezónní nemoci

U pana Jirky už od dětství každé jaro propuká alergie na šeříky.

Jenom v krátkosti se zde zmíním, že jednou z příčin alergií je přecitlivělost (do hloubky se alergiemi budeme zabývat někdy příště). Přecitlivělost je vždy nežádoucí a vzniká na základě nějaké nesprávně zpracované zkušenosti, která dotyčného člověka nějak vnitřně poznamenala.

Pan Jirka alergií trpí od svých pěti let. Vraťme se tedy do období jeho dětství a pojďme se podívat na to, co tak vážného se mu tenkrát stalo, že ho to vnitřně zasáhlo natolik, že dodnes, byť bere různé léky, se z té alergie nevyléčil.

První, na co bychom měli zeptat pana Jirky, je to, čeho symbolem jsou pro něj šeříky, kde se šeříky v období okolo jeho pěti let setkával.
Na naši otázku nám pan Jirka odpoví, že si vybavuje, že šeříky rostly školky, do které coby malý kluk chodil.

Jeho odpověď pro nás bude indicie k tomu, abychom se zaměřili na to, jestli pan Jirka chodil do školky rád, jestli se mu tam líbilo apod. Protože jeho odpověď nám jednoznačně ukazuje, že jeho přecitlivělost bude mít něco společného s obdobím, kdy chodil do školky.

Takže, jak to tenkrát bylo?

Pár měsíců před tím, než byly panu Jirkovi čtyři roky, se narodil jeho bráška Pavlík. V té době se jeho maminka rozhodla, že je na čase dát malého Jirku do školky. Pavlík vyžadoval hodně pozornosti a tak si maminka říkala, že když půjde Jirka do školky, takže lépe bude zvládat se starat o Pavlíka i o domácnost. A že se malý Jirka alespoň hezky pohraje se svými vrstevníky a bude také spokojený.

A tak jednoho květnového rána vzala maminka Jirku do školky. Předtím mu však nevysvětlila téměř nic, při snídani mu akorát řekla, že ho odvede tam, kde si bude moci hrát s dětmi a že si pak pro něho přijde.

Po cestě do školky Jirka vůbec nechápal, proč maminka ho do té školky dává. A tak ho napadaly různé myšlenky typu: "To mne už maminka nemá ráda, že mne dává pryč?", nebo "To už mne doma nechce?", anebo "Co když už pro mne nikdy nepřijde?"
Malý Jirka nechápal, proč ho maminka doma nechce, když přece nemusí do práce a zůstává doma s jeho malým bráškou.

Když tu přišli ke školce a maminka řekla: "Už jsme tady." Jirka nevydržel a propukl v pláč...

První, čeho si na školce všiml, byly keře šeříků, které rostly poblíž vchodu. Dokonce ucítil i jak krásně voní, ale v tu chvíli na kytičky, byť je měl rád, neměl ani pomyšlení. Byl vyděšený, zmatený a smutný. A přesto, že plakal a že se bál, maminka ho tam nechala s tím, že dala na paní učitelku, že si Jirka ve školce zvykne.

Malý Jirka první dny plakal pokaždé, když šli do školky. A když uviděl u vchodu keře šeříků, které byly pro něj znamením, že už jsou u školky, tak byl moc nešťastný. Ve školce se mu totiž vůbec nelíbilo a hlavně si připadal moc odstrčený, protože jeho bráška mohl být s maminkou doma a on ne. A on nadále nechápal, proč ho maminka doma nechce, a tak ve školce plakal a připadal si nemilovaný.

Takto plakával první měsíc každé ráno. Maminka se u školky, aby Jirku odpoutala od jeho smutku, vždy u šeříků zastavila a voněla si k nim a říkala Jiříkovi, jak krásně voní. Malý pan Jirka je však neměl rád, protože ta vůně pro něj vždycky znamenala to, že zase půjde do školky. A skutečně, měl před sebou ještě dva roky života ve školce.

Po roce, když šel do školky, kterou si mezitím oblíbil, začaly znovu kvést šeříky. Jirkovi se spustila rýma, která nešla zastavit a trvala celý měsíc. Aniž by si uvědomil, vůně keříků mu připomínala jeho silné trauma, kterým si prošel.
A totéž se zopakovalo i další rok. Opět se mu objevila silná rýma, která trvala také měsíc. A tato jeho rýma se začala stávat pravidelností.

Po čase u malého Jirky lékaři konstatovali alergii na šeříky. Nikdo ovšem nepřišel na to, že ve skutečnosti se o žádnou alergii nejedná, ale že se jedná pouze o připomenutí jeho nástupu do školky, který měl ve své mysli spojené s nepříjemnými pocity, jak ho maminka nechtěla a on musel do školky. A skutečně, tato reakce se začala opakovat každý rok, když začaly kvést šeříky.

A protože pan Jirka dodnes pořádně nepochopil, proč ho tenkrát maminka dala do školky, tak tou alergií trpí dodnes. Pan Jirka totiž nepochopil, že ho maminka to té školky nedala kvůli tomu, že ho doma nechtěla a že by ho nemilovala. Maminka ho té školky dala proto, aby ho uchránila traumatům, které by měl, kdyby ho do té školky nedala: stranění se dětského kolektivu, nezvyk komunikovat, nepřizpůsobivost, strach z dětí (potažmo i z dospělých) apod.

Maminka udělala tenkrát chybu pouze v tom, že mu to patřičně nevysvětlila, ale jinak si počínala správně. A pan Jirka by to takto měl pochopit, aby mu už vůně šeříků nepřipomínala domnělou nelásku maminky, ale naopak aby byla připomínkou úžasné prozíravosti maminky, která mu tím začleněním do kolektivu ve školce moc pomohla.

Děti, které totiž do školky nechodily, jsou poznamenané některými z následujících prvků chování: v dospělosti se straní kolektivu, jsou pasivnější, než ostatní, nedůvěřují svému okolí, jsou uzavřenými, těžko se začleňují a navazují přátelství, mají problémy s autoritami, neumí být při komunikaci spontánní, neumí si hrát, neumí se podřizovat tolik dennímu režimu (ranní vstávání, pracovní kázeň) atd. - mají to v životě těžší. Tomuto všemu se pan Jirka vyhnul právě tím, že ho maminka umístila do školky.

Nemoci o dovolených

Nemoci o dovolených jsou nemoci, které opakovaně propukají v období dovolených.

Nemoci o dovolených jsou reakcí na delší čas strávený s rodinou - s partnerem, s dětmi, s rodiči, s prarodiči, eventuálně se známými.

Jinými slovy, nemoci o dovolených jsou způsobeny tím, že rodina musí být delší čas na jednom místě pohromadě, kdy najednou vyplouvají na povrch problémy, které předtím nebyly tolik vidět. Mnoho rodin totiž funguje zdánlivě bez problémů jenom proto, že problémy "řeší" tím, že před nimi utíkají do práce, ke sportu, za kamarády, do svého pokoje, do dílny apod.

Na dovolené však rodina většinou musí být pohromadě - ve stanu, v jednom pokoji, v jedné malé chatce a její členové tedy před problémy nemají kam utéct. Díky tomu ty neřešené problémy najednou více vyplynou na povrch a více na celou rodinu dolehnou. A pak velmi záleží na tom, jak se k nim celá rodina postaví. Nejhorší řešení je pokusit se zase někam utéct, nebo problém přehánět či bagatelizovat.

Příklad nemoci o dovolených

Rodina pana Karla každý rok jezdí k moři. Poslední léta se však vždycky stalo to, že pan Karel na těchto dovolených prodělal zánět levého středního ucha.

Když navštívil lékaře, tak ten mu řekl, že tyto jeho záněty má z toho, jak se koupe v moři, že se mu do toho ucha dostane voda, která je teplá, tudíž plná mikroorganismů, které pak způsobují jeho obtíže. A že si pan Karel buď u moře nemá potápět hlavu, anebo si má při koupání do uší dávat ucpávky.

Pan Karel však rád šnorchloval, kterého se nechtěl vzdát. Proto se na dovolené vždycky vybavil ucpávkami do uší a léky na zánět středního ucha. A i přesto, že si potápěl hlavu pouze s ucpávkami uší, takže mu do nich nemohlo natéct, tak stejně ho to levé ucho vždycky bolelo.

Jak už jsem psala, tak tyto tzv. nemoci o dovolených jsou reakcí na čas strávený s rodinou. Proto se zaměřme na to, jak dovolené rodiny pana Karla probíhají.

Představa pana Karla o dovolené je taková, že si odpočine od práce a užije si klidu. To se však vylučuje s tím, jak si představuje společnou dovolenou jeho žena a synové. Ti se totiž moc těší na to, jak si pana Karla na dovolené užijí, protože on jinak přes rok hodně pracuje a téměř není doma.

Už jenom jejich rozdílné představy o tom, jak stráví společnou dovolenou, jsou předpokladem k tomu, že bude docházet k neshodám. A tak jejich dovolené probíhají tak, že děti i manželka si chtějí s panem Karlem povídat, chtějí si spolu hrát a něco podnikat. To ovšem pan Karel nechce, protože si chce užívat klidu a díky své rodině, která ho „pořád“ otravuje, ten klid nemá. A tak má po velmi krátkém čase pocit, že mu jeho rodina neustále něco „hučí“ do hlavy a nechce to ani slyšet.

A právě na tento jeho postoj, že nechce slyšet to, jak jeho rodina chce být s ním, zareaguje jeho ucho. Pan Karel si má totiž uvědomit, že má být rád za to, že se na něj jeho rodina těší, že s ním chce být, že si s ním chce povídat, protože to jsou projevy lásky vůči němu. A jeho to nemá otravovat, ani obtěžovat, ale naopak si svou rodinu má užívat.

Autor: Hanka Přádová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,29

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[5] Helena Lukešová

Dobrý večer,
to je ten puzzle který mi chyběl :-)
Snažila jsem se důvody nemocí dospělých namontovat na nemoci dětí a vy jste mi ukázala, že důvody nejsou stejné. Moc děkuji za Vaši ochotu paní Hanko, díky Vám v tom mám teď jasněji.
Dobrou noc, Helena L.

Přidáno: 28. 10. 2007 19:34
[4] Hana Fantová

Dobrý večer paní Heleno,
podívala jsem se do svých zápisků a tam mám napsáno, že rýma u dětí pochází od vnitřního pláče. Je to první varovný signál pro rodiče, aby se začali k dítěti chovat jinak. Dítě je např. přetěžováno, strašeno, omezováno a pod.
Snad je to tak správně. Myslím, že více se dozvíme z pokračování článku od paní Přádové, na které se těším.
Přeji Vám dobrou noc.
Hanka F.

Přidáno: 28. 10. 2007 19:14
[3] Helena Lukešová

Dobrý den, děkuji Vám paní Hano za rychlou odpověď.
Všimla jsem si, že paní Přádová chystá články o dětech a jejich nemocech tak se těším že do téhle problematiky proniknu hlouběji.
Nedá mi to, abych se Vás ještě nezeptala konkrétně. Když má dítě např. rýmu a já znám, že rýma je neoprávněná sebelítost, znamená to, že dítě se neoprávněně v něčem lituje, ale "vinna" jsem vlastně já nebo jiný dospělý např. tím že jsem dítěti něco nedostatečně vysvětlila?
Nebylo mi úplně jasné to, že někdy dítě udělá něco špatně samo o sobě a proč bych se tím měla cítit vinna já. Nedošlo mi, že dítě neudělá nic špatně samo o sobě, že k tomu potřebuje vliv okolí, v tomto případě špatný- viz ortely.
Myslíte, že to už chápu dobře? Myslím, že jste mi moc pomohla a děkuji Vám.
S pozdravem, Helena L.

Přidáno: 28. 10. 2007 13:35
[2] Hana Fantová
Re: Nemoc dětí

Dobrý den, paní Heleno,
pokud si dobře vybavuji z přednášky o nemocech dětí, tak malé děti nikdy neonemocní ze své vlastní vůle, ze svých myšlenek. Nejdříve o sobě smýšlejí dobře a později jsou ovlivněny ortely, které mu ostatní říkají. Myslím tedy, že bez "přičinění" druhých dítě samo o sobě sebelítosti nepropadne a tedy neonemocní.

Přeji Vám příjemný zbytek neděle.
Hana F.

Přidáno: 28. 10. 2007 10:17
[1] Helena Lukešová
Nemoci dětí

Dobrý den,
zjistila jsem ,že mi nejsou úplně jasné nemoci dětí.Byla bych moc ráda, kdyby mi někdo pomohl udělat si jasno :-)
Bylo by možné, aby chlapeček z článku ( alergie na šeřík v důsledku traumatu z chození do školky) propadl sebelítosti, i kdyby mu maminka důkladně vysvětlila proč do školky bude chodit? Může dítě propadnout neoprávněné sebelítosti i samo o sobě, svojí vinou bez "přičinění" druhých?
Děkuji za případná vysvětlení.
Helena L.

Přidáno: 27. 10. 2007 15:48

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

| Nahoru | Mapa stránek