Nemoci významných dnů
Nemoci významných dnů jsou nemoci, které se opakovaně vrací při příležitosti významných dnů.
Mezi významné dny patří:
- vánoce
- narozeniny
- svátek
- výročí svatby
- výročí úmrtí
- apod.
Nemoci významných dnů jsou vždy reakcí na souvislosti těchto významných dnů.
Mezi nejčastější příčiny těchto nemocí patří nesprávný postoj k následujícím okolnostem těchto dnů:
-
sejde se rodina, která nefunguje a na člověka to dopadne plnou vahou - člověk by měl tyto problémy řešit a ne před nimi utíkat
-
rodina se nesejde vůbec nebo člověk ani rodinu nemá - člověk si má umět udělat radost i sám a ne ji podmiňovat přítomností ostatních a také má něco udělat, aby sám nebyl
-
přehnané přípravy (přehnaný úklid, přehnané vaření a pečení apod.) - člověk by si měl uvědomit v čem spočívá kouzlo těchto dnů (v úklidu to není)
-
výročí úmrtí - nevidět jenom to, že dotyčný člověk tady už není, ale být také vděčný za to, že jsem ho poznal, že jsem s ním spoustu věcí mohl prožít.
Příklad nemoci významných dnů
Je Štědrý den ráno a paní Martina finišuje s přípravami vánoc. Tyto přípravy u ní obnášely to, že kromě shánění dárků pro celou rodinu paní Martina napekla alespoň 12 druhů vánočního pečiva, udělala důkladný tzv. velký úklid domácnosti – umyla okna a vyprala záclony, vymyla a přeskládala všechno oblečení ve skříních, vymyla celou kuchyňskou linku a přerovnala všechny kuchyňské zásoby. Prostě vygruntovala celý byt, aby, jak říkávala, Ježíšek přišel do čistého.
Nutno ještě podotknout, že paní Martina byla vdaná, měla dva syny - jeden chodil do první třídy a druhý do třetí a pracovala na směny v nemocnici jako zdravotní sestra. Jinými slovy se měla před vánocemi co otáčet, aby ke všem svým každodenním povinnostem zvládla všechny předvánoční přípravy v jejím důkladném pojetí.
Letos je však paní Martina ve skluzu. Ještě nemá upečené vanilkové rohlíčky a bez nich by přece nebyly ty pravé vánoce. Také jí chybí ještě umýt okno v kuchyni a v obýváku a nemá ještě zabalené dárky.
A k tomu všemu jí od včerejška není dobře. Leze na ni nějaká chřipka. Snažila se jí zahnat prášky. Včera jí sice trochu pomohly, ale dneska je jí o hodně hůř. Nejraději by si lehla do postele, ale nemůže, má ještě tolik práce a přece rodině nezkazí vánoce.
Paní Martina si vzpomněla, že takto před vánocemi byla nemocná i loni a vlastně i předloni. Měla také chřipku a poslední dvoje vánoce marodila.
Vzhledem k tomu, že paní Martině se zmiňovaná chřipka opakovaně vrací v období vánoc, tak se jedná o nemoc významných dnů, v jejím případě o nemoc vánoc.
Otázka tedy zní: v čem dělá paní Martina chybu, že poslední vánoce takto stůně?
A abych vám hledání odpovědi na tuto otázku usnadnila, tak alespoň ve zkratce zde zmíním, že chřipka vzniká v důsledku pocitu přetíženosti, který si však člověk způsobuje sám tím, že si na sebe zbytečně moc nakládá.
Paní Martina dělá chybu v tom, že si před vánocemi na sebe nakládá zbytečně moc práce. Vždyť vánoce nedělá nablýskaný byt a co nejvíce napečených druhů vánočního cukroví, ale atmosféra mezi lidmi. Vůbec totiž nezáleží na tom, jestli jsou umytá všechna okna a jestli jsou vyprané všechny záclony v bytě, ale jestli je doma pohoda, milá a hřejivá atmosféra.
Paní Martina však na toto opomněla a tak se před vánocemi zbytečně štve a nervuje, jestli to všechno stihne. A pak, když už ty kýžené vánoce přijdou, tak je uhoněná, nevyspalá z toho, jak pracuje do noci, aby to stihla. A její hlavní vidina o Štědrém dnu je, co nejdříve se dostat do postele a konečně se pořádně vyspat. Proto si ani pak ty vánoce ani neužije, ale ba co víc, ještě tím kazí prožitek i ostatním členům rodiny.
Aby se paní Martina uzdravila, tak by si měla uvědomit, že to s tím úklidem zbytečně přehání a že má polevit. Nemá to však dělat s výčitkami, že je k ničemu, nebo že je snad špindíra, když nevyleští před vánocemi celý byt. Vánoce si člověk má vychutnat, má si užít volných dnů s rodinou a "nabít se" do dalších pracovních dnů.
Měla by si také uvědomit, co chce, aby se jejím synům vybavilo při vzpomínce na jejich vánoce. Zda chce, aby si vybavili uhoněnou a nevyspalou maminku, která běhá po bytě s hadrem a s kýblem v ruce, která je podrážděná a která se kvůli každé maličkosti hned na ně zlobí. A že sice o vánocích měli doma umytá okna, a popravdě řečeno by si toho, kdyby jim to maminka neřekla, ani nevšimli, protože to pro děti o vánocích není důležité, ale že maminka u stromečku samou únavou usínala a moc se jim nevěnovala.
Anebo zda chce, aby její synové jednou vzpomínali na to, jak u nich o vánocích byla pohoda, jak se s maminkou a s tatínkem hodně nasmáli, že si spolu hráli a užívali se navzájem.
Paní Martina by měla mít na paměti, že při úklidu, tak jako ostatně ve všem, by se měla držet zlaté střední cesty. Neměla by to tedy s úklidem přehánět, ale ani ho zanedbávat.
A určitě by paní Martina neměla doma dělat všechno sama, ale měli by jí s tím pomáhat její manžel i děti.
Podkategorie nemocí o dovolených a nemocí významných dnů
Nemoci o dovolených a nemoci významných dnů dělíme ještě do podkategorií:
- před - před dovolenou, před významným dnem
- po - po dovolené, po významném dnu.
Rozdělení do těchto podkategorií napomáhá ještě blíže specifikovat, co v mysli člověka způsobilo opakovanou nemoc.
Podkategorie nemocí o dovolených
Nemoci o dovolených se ještě rozdělují na:
- přeodjezdové nemoci
- nemoci na cestě na dovolenou
- nemoci návratové.
Předodjezdové nemoci vznikají nejčastěji na základě zbytečného strachu:
- jak stihnu zabalit
- jestli se ta dovolená vydaří
- jestli se na ní nebudeme hádat
- jestli nezkrachuje naše cestovní kancelář
- jestli v pořádku dojedeme
- apod.
Nemoci na cestě na dovolenou jsou nesprávnou reakcí na samotné cestování:
- jestli cestou nezabloudíme
- jestli řidič neusne za volantem
- jestli nám nedojde benzín
- jestli nespadne letadlo
- apod.
Nemoci návratové jsou reakcí na návrat domů z dovolené, kdy člověk se neoprávněně odmítá vrátit do režimu všedních dnů:
- už zase vidím tu kopu špinavého prádla
- to zase budu muset vařit a nakupovat
- nechci zpátky domů, tam mě čekají jenom problémy
- v práci mě čeká tolik nedodělků, jak já to stihnu
- zase sama zůstanu doma s dětmi, protože manžel bude do noci v práci
- apod.
Podkategorie nemocí významných dnů
Nemoci významných dnů se ještě dělí na:
- nemoci příprav na významný den
- nemoci po významném dnu.
Nemoci příprav na významný den jsou nejčastěji odrazem neopodstatněných obav plynoucích z přicházejícího významného dne:
- jak já stihnu všechno nakoupit, uvařit, připravit apod.
- nechci slavit moje narozeniny, nemám rád oslavy
- nechci žádnou rodinnou oslavu, vždyť to zase přijde i moje tchýně, kterou nesnáším a moje sestra, se kterou se hádám
- to mi už bude zase o rok víc, já nechci stárnout
- zítra budu mít narozeniny a já se bojím, že si na mě nikdo nevzpomene
- za týden to bude rok, co mi umřel manžel - jak já ten den nenávidím
- apod.
Nemoci po významném dnu jsou chybnou reakcí na prožitky o tomto dnu, které si dotyčný špatně vysvětluje:
- proč na moji oslavu nepřišla moje kolegyně z práce, určitě mě nemusí - kolegyni dotyčný zapomněl pozvat
- já se na tu oslavu tak těšil a nakonec to byl propadák - oslava se ostatním líbila
- jak mohl zapomenout na naše výročí svatby - nezapomněl, koupil jim víkendový zájezd pro dva a protože chce manželku překvapit, tak jí nic neřekl a v pátek se chystá si ji na ten víkend "ukrást", aby ji měl jenom pro sebe
- apod.