Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Vliv psychiky na lidské tělo a na zdraví vůbec II.

Klasická medicína přisuzuje psychice pouze omezený vliv na lidské tělo a na zdraví vůbec. Otázkou však zůstává, zda tomu opravdu tak je…

Touto problematikou jsem se již zabývala v předchozí části tohoto článku, kde jsem uváděla příklady z každodenního života, které toto tvrzení klasické medicíny minimálně zpochybňují.

Tyto uvedené příklady nejsou však zdaleka všechny. Proto zde uvádím ještě další, aby si každý mohl najít ten příklad, který ho osloví nejvíc a který by ho třeba přiměl k tomu, aby začal více doceňovat vliv psychiky na lidské tělo.

Další příklady vlivu psychiky na lidské tělo

Zčervenání ve tváři

Faux pas – společensky znemožňující čin, lidově řečeno trapas - situace, které se chce téměř každý ve svém životě vyhnout. Avšak i přes veškerou snahu se mnoho lidí do této nezávidění hodné situace tu a tam dostane. Tu člověk řekne něco nevhodného, tam ho někdo přistihne při něčem nekalém apod. V té chvíli by se takový člověk nejraději někam „zahrabal“ či ještě lépe se stal neviditelným. Jenže ejhle. Místo neviditelnosti se do jeho obličeje dostaví červeň, která má přesně opačný efekt, protože dotyčného ještě více zvýrazní. Člověk totiž v takových chvílích, kdy je mu trapně, jak někteří říkají, zrudne, či, jak říkají jiní, zčervená.

Pro naši problematiku není podstatné, kdo z těchto lidí má pravdu, zda člověk opravdu zrudne či jenom zčervená. Podstatné je to, že naše krevní soustava v této chvíli zareaguje na náš vnitřní pocit studu tak, že se postará o zvýšení tlaku krve, díky kterému se krev nahrne do periférních žilek v našich tvářích a člověk zrudne.

A nikdo z nás v těchto chvílích nezačne shánět nějaký make-up či pudr, kterým by si svá zrudlá líčka zamaskoval. Všichni totiž známe, že jakmile tato trapná situace, do které jsme se dostali, pomine, tak pomine i naše zrudnutí ve tváři.

Jak ukázkový je tento příklad o tom, jaký vliv naše psychika na naše tělo má – v jednom okamžiku se do našich tváří krev nahrne a vzápětí, „než by člověk řekl švec“, se ta krev zase „ztratí“.

Toto však není jediný takovýto příklad, kdy naše psychika dokáže „rozcvičit“ naše tělo. Uvedu hned další.

Třes rukou

Také už se vám stalo to, že jste něco dělali a v tom za vámi někdo přišel a začal se vám dívat pod ruce, jak to děláte?

Také jste v tu chvíli znervózněli, protože:

  • jste to buď ještě moc neuměli a to, že se na vás ten dotyčný díval, vám k tomu moc nepřidalo?
  • nebo jste to sice uměli, ale moc vám záleželo, co ten druhý na to řekne?

Pokud jste takovou situaci zažili, tak budete se mnou jistě souhlasit, když budu tvrdit, že se vám zcela určitě začali třást ruce.

Mě se toto v životě vícekrát stalo a často jsem si v té chvíli v duchu říkávala něco ve smyslu: „Tak ono nestačí, že jsem uvnitř celá rozklepaná, ale oni se mi k tomu všemu musí ještě začít klepat ruce. No, tak teď už se mi to tuplem nepovede a ten druhý si o mě bude říkat, že jsem pěkný nemehlo.“

Co se vlastně děje v těle, že se nám v této situaci začnou třást ruce?

Klasická medicína tento stav zjednodušeně popisuje jako reakci nervového systému, která je víceméně nekontrolovatelná.

Co však přimělo naši nervovou soustavu k tomu, aby takto zareagovala a je tento třes opravdu tak nekontrolovatelný?

Náš nervový systém v tu chvíli zareagoval na rozpoložení naší psychiky, které nazýváme tréma či nervozita a vyslal do nervů v rukách vzruchy, které roztřásly naše ruce.

Když se na tento mechanismus reagování těla na naši psychiku člověk podívá selským rozumem, tak zjistí, že když na trému tělo téměř okamžitě zareaguje třesem, tak to přece stejnou cestou musí jít i nazpátek. Tedy když se člověk uklidní, tak se tělo vzápětí uklidní s ním.

Není to tedy tak, že tento třes je kontrolovatelný, akorát většina lidí si v této dané situaci neumí rychle odpomoci od té trémy před druhým a proto neumí ani ovládnout tento třes těla?

Žaludeční neuróza

Už samotný název těchto obtíží napovídá, že tento stav má něco společného s nervozitou, tedy s naší psychikou.

Jen pro úplnost zde uvedu, že žaludeční neuróza se projevuje žaludeční nevolností, kdy dotyčnému je na zvracení, nemá hlad a ani chuť k jídlu a do jídla se musí přímo nutit, kdy pociťuje bolesti či křeče v okolí žaludku („cítím se, jako kdybych spolknul žiletky“), nebo má těžký žaludek („jako kdybych měl v žaludku kámen“).

Lékaři toto onemocnění popisují jako onemocnění projevující se trávicími obtížemi různého charakteru bez organického onemocnění trávicího ústrojí. Jeho příčinou, podle medicíny, bývá nerovnováha vegetativního nervového systému způsobená zevními nebo vnitřními faktory.
Zjednodušeně řečeno, při tomto onemocnění lékaři nenacházejí na žaludku jakékoli zjevné příčiny, které by tyto žaludeční potíže způsobovaly a za původce tohoto stavu považují nervový systém.

Již z této odborné definice vyplývá, že v tomto případě lékaři vznik této nemoci kupodivu přisuzují také naší psychice a tuto nemoc léčí mj. i tím, že dotyčnému předepíší léky na zklidnění. Jenomže tyto léky nic samy o sobě nevyřeší. Léky na uklidnění pouze uměle člověka vnitřně izolují od jeho problémů a tedy i od zdroje jeho nervozity. Ale jakmile ty léky dotyčný vysadí, aniž by příčinu své nervozity či stresu vyřešil, tak se nervozita opět velmi rychle dostaví a s ní i žaludeční neuróza. Jinými slovy lékaři tímto přístupem samotnou příčinu nemoci neléčí, ale potlačují pouze její projevy.

Z toho se jsem tady napsala tedy jednoznačně vyplývá, že pokud se člověk vnitřně neuvolní a neuklidní, tak i jeho žaludek bude v křeči a napjatý.

Co k tomu dodat více? Vždyť toto je další nádherná ukázka toho, jak moc je psychika spjatá se stavem našeho těla. Jenom je potřeba, aby si toto člověk do hloubky uvědomil a aktivně s tímto vlivem psychiky na naše tělo začal pracovat ve svůj prospěch - tedy aby svojí psychikou aktivně a vědomě ovlivňoval svoje nemoci.

Autor: Hanka Přádová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,45

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[1] Marie Barvíková
Žaludeční třes

Díky neuspokojivým poměrům v rodině a lživým pomluvám, jsem se dostala do situace, kdy jsem zůstala zcela sama, bez možnosti se bránit. Snažím se se svou situací vyrovnat, jak jen to jde. Loni jsem si sáhla na život, ale nepodařilo se a podle psychiatrů jsem naprosto zdravá, proto jsem k lékaři přestala docházet. Přesto od té doby trpím intenzivním žaludečním třesem, kterého se nemůžu zbavit, jím vitamíny a bylinky, přídavky stravy. Nejsem schopna nějaké vyšší aktivity, jako by všechno ztratilo smysl. Bohužel, není nic, co by mi pomohlo.

Přidáno: 25. 1. 2015 17:32

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek