Kůže představuje orgán, který chrání celé tělo (orgány, svaly, tkáně atd.):
- před přílišným teplem (rozšířením cév, kdy se zpomalí tok krve na povrchu kůže a tím dojde k ochlazení, nebo přímo vylučováním kapiček vody - potu, které ochlazují kůži)
- před zimou (tím, že se zježí kůže, která vytvoří izolaci mezi studeným vzduchem a kůží, nebo tím, že se zúží cévy, kdy se tok krve zrychlí a nedochází tolik k ochlazení krve na povrchu těla)
- před vysycháním (zadržováním či vypouštěním vody - jak do těla, tak z těla - pocením)
- před zevním prostředím - mechanická ochrana (prach, chemikálie atd.)
- čidýlky, které vykazují, kdy je zima, teplo, bolest či tlak, aby člověk mohl zasáhnout.
Ochranná funkce kůže
Kůže má i jiné funkce, ale nyní se budeme zabývat tou hlavní - ochrannou.
Přeloženo do řeči Avenny:
Když se děje něco na kůži, tak je vždy jasné, že něco není v pořádku s myšlenkami člověka, protože se cítí zbytečně (a přitom zbytečně) ohrožen a následně reaguje takto:
- má přehnanou potřebu se bránit lásce i nelásce
- nemá v sobě pokoru, nebo jí má přespříliš
- nechce uznat chybu, nebo uznává i to, co nemá
- je na sebe přísný, nebo na ostatní
- má sebedestrukční myšlenky
- uvažuje a reaguje přecitlivěle, nebo necitlivě.
Kůže svými nemocemi člověku říká, že jeho myšlenkové pochody nejsou na místě.
Dalšími ukazateli nesprávných myšlenek člověka jsou také projevy, kdy se na kůži děje něco, co přichází buď zvenčí (popáleniny, puchýře, odřeniny), nebo zevnitř (akné, bradavice).
Existuje ještě mnoho dalších takových projevů týkající se kůže, ale nyní se vrátím k oparu.
Vznik oparu
Opar vzniká postupně a já k jeho jednotlivým fázím budu psát, co tělo v tu danou chvíli člověku říká, dvěma způsoby: pro lidi, kteří jsou na sebe hodní a pro lidi, kteří jsou na sebe přísní. Každý si sám určí, co na něho platí. Pokud na něho platí ta přísná varianta, je na čase přestat být na sebe přísným (protože si tím říkám i o přísnost od ostatních a to bolí).
I. fáze oparu - svědění kůže
Opar je útvar, který vzniká zevnitř. Nejprve dochází ke svědění postiženého místa.
V řeči Avenny svědění znamená:
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe hodní: "Máš v sobě zmatek, chaos, nemáš uspořádané myšlenky, a proto jsi nespokojený. Jsi nespokojený, ale tvoje nespokojenost není na místě, protože to, kvůli čemu jsi nespokojený, dopadne dobře."
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe přísní: "Přestaň malovat čerta na zeď".
Pokud si člověk dá tolik námahy, aby dohledal, z čeho a proč je nespokojený či jakého čerta ve své mysli maluje na zeď a tuto nespokojenost v sobě rozptýlí jiným pohledem na danou věc (najde si důvod ke spokojenosti, nebo místo toho čerta si v sobě nakreslí sluníčko), na kůži se nevytvoří nic. Zkrátka, bude to drobná epizodka, která se na kůži jakkoli neprojeví.
Pokud si člověk nesrovná s čím je neoprávněně nespokojen, tak jeho nespokojenost nejen, že nezmizí, ale umocní se a přehoupne se do dalších fází.
Dochází k těmto fázím:
- k zarudnutí kůže
- ke zvýšené citlivosti
- ke vzniku puchýřků, které se následně plní hnisem.
II. fáze oparu - zarudnutí
Zarudnutí se týká radosti.
Tělo zarudnutím říká:
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe hodní: "I přes to, že máš v sobě zmatek, tak nepřestávej cítit radost a neznevažuj ji, ubližuješ tím sobě či jiným. Uvolni se, zmatek se vysvětlí."
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe přísní: "Místo, aby ses těšil, tak zmatkuješ. Tak přestaň zmatkovat a začni se těšit!"
III. fáze oparu - zvýšená citlivost
Zvýšená citlivost poukazuje na přehnané vnímání určitých vjemů.
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe hodní: "Přehnaně vnímáš to, co se ti děje, uvolni se, přestaň se bát, máš zbytečný strach. To, co vidíš černě, dopadne hezky, uvidíš."
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe přísní: "Přestaň z komára dělat velblouda."
IV. fáze oparu - vznik čirých puchýřků
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe hodní: "Máš v sobě sebelítost z toho, co se ti děje a bude dít, přitom se ti nic, co by sis nezasloužil, neděje ani dít nebude. Přestaň plakat, utři slzy a jdi s důvěrou řešit to, čeho se bojíš. Dej na sebe."
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe přísní: "Přestaň se litovat a začni něco přínosného dělat. A ať se stane cokoli, tak si vše zasloužíš."
V. fáze - vznik puchýřků plných hnisu
Opar vyvrcholí puchýřky, které jsou plné hnisu, což v řeči Avenna znamená:
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe hodní: "Jsi zhnusen z něčeho, co tě jenom něčemu učí. Tak nebuď zhnusen z toho, co se ti děje, ale uč se - jednou budeš rád, že jsi tyto životní lekce dostával. Tvůj nesouhlas s tím, co se ti děje nebo bude dít, je naprosto neoprávněný. Dej na sebe, nepodléhej se tlaku okolí."
-
Pro lidi, kteří jsou na sebe přísní: "Přestaň vidět zlo tam, kde není. Přeháníš to s projevy nesouhlasu. Tvoje zhnusení si nech na jinou příležitost, když to bude na místě."
Opar je vlastně znamení, že se nemám bát dát na sebe, na to, co cítím a že nemám dávat na to, co signalizuje okolí. Nejlepší, co člověk může udělat, je, že počká, naplněn čirou zvědavostí, ani ne strachem, ani ne zhnuseností, ani ne sebelítostí, jenom zmíněnou ryzí zvědavostí, jak to dopadne.
Proč tedy opar postihuje 90% obyvatel?
Protože 90% obyvatel nedává na sebe, ale dává na mínění ostatních. Na základě toho mají v sobě rozpor, který pramení z toho, že cítí něco jiného a chovají se jinak, než cítí. A následně se jim nedaří tak, jak by si přáli.
Proč opar zastavil sexuální revoluci?
Protože lidé začali podléhat promiskuitě a nedali na svůj vnitřní pocit, že milovat se bez pocitu lásky je jako jíst bez pocitu hladu. Měli v sobě zmatek z toho, že se chovají promiskuitně, ale stejně uvnitř nejsou šťastní.
Jejich okolí jim předkládá model: sexuálně nevázaný = svobodný a šťastný.
A tento model mnoho lidí chtělo napodobit. Přitom výsledné pocity z takovéhoto modely jsou žalostné. Takoví lidé nejsou šťastní, ale zmatení: "Jak to, že nejsem šťastný, když dělám to, co mi společnosti ukazuje jako model být šťastným?"
A právě tento zmatek se projevuje na genitáliích.
Léčba v takovémto případě je jednoduchá: na to, aby člověk už nikdy neměl opar na genitáliích, by měl dát na svůj vnitřní (ať společností znevážený) hlas. Tento vnitřní hlas volá po věrnosti, kterou nepovažuje za zbytečnou. A taktéž volá po tom, aby si člověk počkal (i intimně) na toho pravého a nebral toho, koho nemiluje a koho si neváží.
Tělo mu takovým oparem říká: "Neměj zmatek, počkej a dočkáš se. A než se dočkáš, tak se sebou něco dělej, aby si tě ten budoucí partner mohl vážit."
Proč pásový opar postihuje nervy zejména na trupu?
Protože to ukazuje, že se člověk stal přecitlivělým na základě nepříjemných zkušeností, které prožil v minulosti. A ty zkušenosti si nesprávně vyložil tak, že už odmítá komunikovat.
Lidé s pásovým oparem se stáhnou do sebe, neprojevují se, méně mluví, jsou sebelítostivými, volají po péči, lásce, pozornosti, ovšem nešťastným způsobem - hádkami, mlčením, pláčem.
Proč je vůbec postižena kůže?
Protože právě kůže ukazuje člověku to, že zraňuje sám sebe špatnými myšlenkami a tím má potřebu se bránit tomu, co mu ve skutečnosti neubližuje, ale co ho učí.
A proč může opar vyústit v záněty mozkových blan či poškození mozku?
Toto se děje u lidí, kteří mají v sobě zmatek či chaos, či neuspořádané myšlenky tak velkého rozsahu, že vyzkratují sami sebe. S několika takovými případy jsem se setkala na konzultacích a vždy bylo nutné tomu člověku vyložit situaci tak, jak je ve skutečnosti. Vyvrátit přehnané katastrofické scénáře, ukonejšit, povzbudit, změnit toho čerta na slunce.