Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Proč se lidem dělá vyrážka ze sluníčka? I.

Vyrážka ze sluníčka, ostatně jako všechny ostatní nemoci, jsou odrazem citového rozpoložení člověka. Skutečný stav svého citového rozpoložení si však může ověřit jenom člověk sám a pro člověka, který nezná, co se odehrává v tom druhém, jsou myšlenkové pochody, které někdy vedou až k vyrážce ze sluníčka, těžko ověřitelné a uchopitelné. Proto následující řádky mohou oslovit nejvíce ty, kterých se to přímo týká.

Vyrážka ze sluníčka je způsobena:

  1. strachem ze sluníčka
  2. odmítáním lásky a jejich projevů
  3. přehnanou potřebou se chránit - uzavřenost.

1. Vyrážka ze sluníčka vznikající na základě strachu ze sluníčka

Tato skupina lidí má vyrážku ze sluníčka, protože se sluníčka bojí, jelikož uvěřili informaci, že sluneční paprsky jsou škodlivé.

Vnitřně se tito lidé nastavili do pozice strachu: mnoho slunce = nebezpečí rakoviny či jiné nebezpečí a mají tudíž ze sluníčka strach. Díky tomuto strachu pak v sobě aktivovali potřebu si hlídat to, co běžně lidé nehlídají. Začali si hlídat dobu pobytu na slunci.

Jejich mozek hlídá dobu působení paprsků, které na dotyčného dopadají. A když už mozek registruje dopadání paprsků dobu delší, než si vnitřně stanovil dotyčný člověk (třeba na základě doporučení "odborníků), tak mozek spustí reakce těla - vyrážky, které odpovídají vnitřnímu nastavení: "Hele, sám jsi si určil, že bezpečná hranice dopadání paprsků na tělo je dvacet minut a nyní jsi už tu dobu přesáhl, tak spouštíme reakci. Utíkej se schovat před nebezpečným sluncem."

Tito lidé mají vnitřně zapsané slunce jako nepřítele.

Pokud se chce tato skupina lidí zbavit vyrážek ze sluníčka, tak se musí vnitřně přenastavit - musí přepsat zápis, který si vnitřně o slunci vytvořili a musí začít vnímat slunce a jeho paprsky jinak.

Potřebná změna vnitřních "zápisů" člověka

Zápis způsobující vyrážku Správný zápis
Slunce = nepřítel Slunce = přítel
Sluneční paprsky vytvářejí rakovinu Sluneční paprsky dodávají životadárné vitamíny
Působení slunce tělu škodí Působení slunce tělu prospívá
Tělo se neumí bránit působení slunečního záření Tělo se poradí se slunečním zářením, je to jeho přirozeností
Nesmím vystavovat tělo slunečnímu záření Mohu vystavovat tělo slunečnímu záření beze strachu, postupně, přerušovaně, několikrát za den

Slunce coby přítel

Pokud člověk chce být bez vyrážek, musí vnímat sluníčko jako dar a musí ještě před tím, než jde na slunce, cítit nedočkavost a radost z toho, že ho sluníčko pohladí, vykoupe ve zlatavých paprscích. Také musí cítit lásku ke sluníčku a musí mít sluníčko upřímně rád.

Toto nové vnímání s člověkem, který má vyrážky na základě strachu ze slunce, dělá divy - vyrážky mizí.

Člověk nesmí v žádném případě vnitřně vnímat slunce jako nepřítele, zdroje škody, nemoci, ohrožení, nesmí mít potřebu se před ním chránit a nesmí k němu cítit žádné negativní postoje - nenávist, odmítání, strach, obavy, výčitky, nedůvěru, nesnášenlivost apod.

To, jak člověk vnímá slunce, si rozhoduje každý sám. A přesně podle toho, jak se rozhodne, přesně podle toho reaguje jeho tělo.

To, že člověk vnímá slunce jako zdroj zdraví, síly, světla a tepla, energie, života na Zemi vůbec, zkrátka jako dar, není nezodpovědné uvažování, ale je to názor, který dokonale a přesně vystihuje holou skutečnost.

Statistiky, že rakovina kůže vzniká díky ozonové díře, byly později vyvrácené a navíc se ukázalo, že opalovací krém s UV faktorem, které měly údajně pomoci zabránit rakovině kůže, způsobují svým složením rakovinu kůže také, takže rakovině kůže ve skutečnosti nezabrání.

O slunci jako o příteli má uvažovat každý člověk, který nechce mít nemoci ze sluníčka. Díky takovémuto uvažování člověk vyrážku ze slunce nikdy mít nebude.

Ze své praxe jsem si ověřila, že mnoho lidí si myslí (a také proto mají vyrážku), že považovat slunce za svého přítele, sluneční paprsky za dar a ještě se tomuto daru vystavovat, je nezodpovědné. Takto uvažující lidé si neuvědomují, že právě tímto uvažováním si vytvářejí v sobě pochody, kterých výsledkem je vyrážka (a někdy i jiné onemocnění). Je škoda, že nikdy nikdo nedělal oficiální statistiku o tom, kolik lidí nemá rádo slunce a bojí se ho a kolik lidí má vyrážku ze slunce. Tato skutečnost je stoprocentně potvrzována mou již jedenáctiletou praxí.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 3

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[3] Vítek Sluníčko
Kdo nemaže, ten jede …

Milá paní Heleno,
Také mám toto trápení. Ach mám. Manželka naše klučíky (2 + 4 roky) natírá krémem vždy, když jdou na sluníčko. Ještě jim na hlavu nasadí čepici s kšiltem. V zimě pak dostávají na tvářičky vrstvu krému zimního. Když se kluci koupou v bazénu, pak je maže voděodolným krémem, který akorát špiní vodu v bazénu (dle mého názoru, abych si nehrál na chytráka).
Mám z toho střídavě legraci a střídavě jsem naštvaný a občas manželce řeknu něco nepěkného. Proto děkuji paní Přádové za pěkný a mírový návod, jak postupovat. Člověk má jít příkladem a laskavě vysvětlovat a nenadávat, když má někdo jiný názor. Ale manželka si dá někdy i říct. Klukům říkám, ať se sluníčka nebojí, že v Africe se děti také nemažou krémem. Ale mazání, například občas pleťovým mlékem, úplně nezavrhuji. Myslím si, že tělo je rádo, když se mu člověk trochu věnuje a pohladí ho. Mějte se krásně …
Vítek P.

Přidáno: 14. 6. 2007 9:27
[2] Hanka Přádová
Odpověď: Děti a sluníčko

Dobrý den paní Lukešová,

je skvělé, že jste sama vyzkoušela, že to funguje.

Teď již však k Vašemu dotazu: samozřejmě, že při výchově dětí je ideální, když oba dva partneři zastávají stejné stanovisko. Proto nejlepším řešením Vaší situace by bylo Vašeho pana manžela přesvědčit o tom, že člověk může za určitých podmínek, které zmiňuje náš článek, pobývat na sluníčku, aniž by se bez použití opalovacího krému spálil.

Z letitých zkušeností známe, že své okolí člověk nejlépe přesvědčí tím, že mu jde sám příkladem. Proto bych toto doporučila i Vám. Určitě však při tom na Vašeho pana manžela netlačte a ani na něho nepospíchejte, protože tím by se naopak mohl ještě více novému pohledu zablokovat. Bude totiž potřebovat čas, aby se odpoutal od všech těch tvrzení klasické medicíny a od toho, na co byl doteď zajetý a určitě by to mělo proběhnout nenásilnou formou. Také bych Vám doporučila, abyste si našla nějaké odborné články, které veřejně mluví o tom, že lékaři nově přišli na to, že z opalovacích krémů v některých případech vzniká i rakovina, tudíž můžete tak před manželem zpochybnit to, že mazání opalovacími krémy má opravdu ochranný účinek.

Ze začátku můžete manželovi i navrhnout, že u dětí zkusíte Vaší metodu a když to nebude fungovat, takže se opět vrátíte k používání opalovacích krémů.

Než se Vám podaří manžela přesvědčit a nebo když se Vám ho přesvědčit nepodaří vůbec, tak je potřeba k celé situaci před dětmi přistupovat citlivě, abyste nepodrývala autoritu Vašeho pana manžela před dětmi. Takže bych Vám v této fázi doporučovala, abyste děti mazala opalovacími krémy, avšak se slovy typu: „Víte děti, kdyby to bylo jenom na mě, tak Vás nemažu, protože vím, že by Vás sluníčko nespálilo i bez tohohle mazání. Ale namažu Vás, protože tatínek si to přeje. Tatínek se také maže, protože je na to tak už zvyklý a bojí se, že by se bez mazání spálil a vy také. A protože se o vás bojí a jinak to se sluníčkem neumí, tak chce, abych vás namazala. Tak vás namažu, ale my přece víme, že byste na sluníčku mohly být i bez mazání a nic by se vám nestalo.“

Tímto vysvětlením zamezíte tomu, aby si Vaše děti vytvořily v sobě strach, že bez opalovacího krému je sluníčko spálí. Naopak, mazání opalovacími krémy budou brát jako něco, co je pro pobyt na sluníčku nedůležité a že se mažou jenom kvůli tatínkovi, protože to s nimi myslí dobře, ale jinak by se mazat vlastně nemusely.

Přeji Vám hodně úspěchu při výchově Vašich dětí.

Přidáno: 27. 5. 2007 14:59
[1] Helena Lukešová
Děti a sluníčko

Dobrý den, ráda bych měla doplňující otázku ohledně pobytu na slunci.
Pochopila jsem, že dospělý člověk cítí kdy už má slunečních paprsků dost a bez toho aby se něčeho obával se raději uchýlí do stínu - viz přerušovaný pobyt na slunci. Sama jsem si ověřila že to funguje- za celou zimní dovolenou u moře jsem nepoužila žádný krém na opalování a žádné spálení se nekonalo.Jak je to ale s dětmi? Věřím, že děti mají stejnou schopnost, ale jak se zachovat, když druhý rodič opravdu věří tomu že slunce škodí? Jsem v situaci kdy nevím zda si s tím děti samy poradí, jsou ještě malé- 3 a 5. Co mám dělat- vysvětlovat tatínkovi, důvěřovat dětem nebo mazat :-) ?
Zdravím a těším se na případnou radu.

Přidáno: 22. 5. 2007 15:21

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek