Je opravdu průjem onemocněním, kterému se lidé na dovolené především v zahraničí téměř nemohou vyhnout?
A nebo lidé mohou odjet na dovolenou beze strachu, že je nic takového na jejich dovolené nepotká?
To záleží jenom a pouze na nich - na jejich psychice.
Protože pravá příčina průjmu na dovolené, ostatně jako všech jiných onemocněních, tkví v psychice člověka.
Jaké jsou nejčastější myšlenky, které způsobují průjem na dovolené?
1. Neopodstatněný strach z cestování.
Mnoho lidí se všeobecně bojí cestování.
Bojí se cestovat letadlem, které by se eventuálně mohlo zřítit...
Bojí se, že zruší jejich let...
Bojí se, že jim na letišti vykradou zavazadla a nebo je pošlou někam jinam...
Bojí se, že cestování autobusem bude zdlouhavé a nepohodlné, že např. nebudou mít kam dát nohy...
Bojí se, že z dlouhého sezení v autobusu je budou bolet záda...
Bojí se, že autobus bude starý a cestou se rozbije...
Bojí se že v autobusu bude nedýchatelně...
Bojí se, že v autobusu bude někdo zvracet...
Bojí se, že při dlouhé cestě autem řidič za volantem usne a nabourá...
Bojí se, že auto bude mít poruchu...
Bojí se, že na cestě zabloudí...
Bojí se, že jim na odlehlém místě dojde benzín...
Bojí se přenocování v autě, aby je někdo nepřepadnul...
Bojí se dlouhého čekání na hraničních přechodech či na vjezd do tunelů...
Bojí se...
Je toho hodně čeho se někteří lidé při cestování bojí.
Proč se vlastně někteří lidé tak cestování bojí?
Protože každý den v televizi či v tisku je nějaká zpráva o lidském neštěstí při cestování doložená fotkami zdemolovaných aut, zřícených letadel, obětí těchto nehod...
Nebo jsou tam i zprávy o různých zácpách na silnicích, hraničních přechodech či jiných kalamitách...
Bývají tam také informace o tom, jak někoho na dovolené okradli, přepadli apod.
Většina lidí však tyto zprávy automaticky vztahuje i na sebe, že se jim také stane něco takového. Jenomže tito lidé vůbec nepřemýšlejí, proč se to těm postiženým lidem stalo.
Existuje hlubší zákon, který říká:
Spravedlivému se vždy děje spravedlivé. Nespravedlivému se také děje vždy jen to spravedlivé.
A aby tento zákon byl dodržován, musí být každá událost přesně řízená, aby se něco neudálo člověku, vůči kterému by to bylo nespravedlivé.
Jinými slovy, každá nehoda se stane pouze tomu, u kterého je k tomu hlubší důvod. Tím důvodem je vždy a jenom pouze odklon od férovosti.
Proto místo toho, aby se lidé báli nehod při cestování, měli by se sami sebe zeptat, zda dodržují zákony spravedlivosti ve svém životě.
Pokud si odpoví, že tyto zákony dodržují, není důvod se bát.
A pokud jejich odpověď je, že se od spravedlivosti odkloňují, měli by to napravit.
Pokud to jde, měli by svoje neférovosti napravit hned. A pokud okamžitá náprava není možná, měli by si dát předsevzetí, že to napraví později. Záleží však s jakým úmyslem si toto předsevzetí dají. Zda si ho dají s čistým úmyslem, že toto předsevzetí naplní - již toto samotné upřímné předsevzetí je náprava ke spravedlivosti. A nebo, zda si toto předsevzetí dají se zištným úmyslem, aby se jim o dovolené nic nestalo, ale po návratu ho nedodrží. Tento zištný úmysl je však také již zmiňovaný odklon od spravedlivosti.
A pokud lidé svoji nespravedlivost správně napraví, tak se nemají proč bát.
2. Neoprávněný strach, kdy se lidé většinou zbytečně bojí, jak vlastně celá dovolená bude probíhat.
Lidé ještě před odjezdem na dovolenou místo toho, aby se na dovolenou těšili, tak si ji už dopředu kazí. Kazí si ji tím, že ve svých myšlenkách konstruují všelijaké katastrofické scénáře, co že by je hrozného na dovolené mohlo potkat.
Bojí se, že budou mít pokoj blízko kuchyně a kvůli hluku nebo výparům nebudou moci spát...
Bojí se, že na pokoji bude špína...
Bojí se, že budou mít špinavé lůžkoviny i povlečení...
Bojí se, že budou mít proleželou postel...
Bojí se, že z postele na dovolené je budou určitě bolet záda, protože postel bude příliš tvrdá nebo měkká...
Bojí se, že na pokoji bude málo místa...
Bojí se, že v pokoji budou mravenci či švábi...
Bojí se, že v pokoji bude horko a že nebudou pak moci v noci spát...
Bojí se, že jim cestovní kancelář změní hotel...
Bojí se, jaký tam bude delegát cestovní kanceláře a zda tam vůbec nějaký bude...
Bojí se, že cestovní kancelář zkrachuje a jak se pak dostanou z dovolené domů...
Bojí se, že budou mít problémy se stravováním...
Bojí se, že nebudou mít dostatek valut...
Bojí se, že bude studené nebo špinavé moře...
Bojí se přeplněných pláží...
Bojí se, že budou mít ošklivé počasí...
Bojí se, že...
Je toho ještě mnoho, čeho všeho se někteří lidé bojí, že je na dovolené může potkat.
Je až s podivem, kolik lidí se ve svých myšlenkách již dopředu zabývá všelijakými problémy, které se pak většinou ani nestanou.
Kolik lidí si až zpětně uvědomí, že si svoji dovolenou kvůli svým katastrofickým scénářům zkazilo?
Kolik lidí po návratu domů zjistí, že si dovolenou kvůli svým zbytečným obavám vůbec neužilo?
Kolik lidí se vrátí z dovolené a přitom kvůli svému neopodstatněnému strachování se vůbec psychicky nezrekreovalo?
Kolik lidí po příjezdu z takové dovolené říká, že by potřebovalo ještě jednu dovolenou, aby si odpočinulo?
Tito lidé by se měli naučit jedné důležité věci. A tou je to, aby si problémy připouštěli a řešili teprve až tehdy, když nastanou.
Někomu teď může připadat, že těmito řádky nabádám lidi k nezodpovědnosti. Naopak připomínám lidem, aby byli zodpovědní, protože zodpovědnost je nedílnou součástí spravedlivosti každého člověka.
Proto, pokud člověk chce jet na dovolenou, měl by zodpovědně přistupovat k jejímu výběru.
Každý člověk by měl věnovat dostatečnou pozornost výběru lokality, ubytování, výběru způsobu dopravy apod., aby předešel případnému rozčarování, když by dorazil na místo a zjistil by, kde že to vůbec bude trávit svoji dovolenou.
Každý zodpovědný člověk by v žádném případě neměl podcenit ani přípravu auta na cestu na dovolenou, případnou rezervaci letenek apod.
Jinými slovy takovýto člověk by měl udělat vše, co umí, má a může proto, aby si zajistil klidnou dovolenou.
A jestliže toto udělá, pak si může vychutnávat hezký pocit sám ze sebe, že udělal vše, co uměl, měl a mohl, aby jeho dovolená byla hezká. A může si pak také vychutnávat i pocit těšení se na svoji tolik očekávanou dovolenou.
Stává se však, že i takového člověka, který k přípravě na dovolenou přistupoval zodpovědně (ne však katastroficky), potká na jeho dovolené nějaká nemilá záležitost.
Tehdy by člověk měl mít na paměti, že vše, co se mu děje, ho chce něčemu naučit. Protože žádná událost v životě člověku nepřichází proto, aby mu ublížila.
Člověk by správně měl každý problém, který ho na jeho životní pouti potká, brát jako výzvu k tomu, aby se naučil něčemu novému.
Každý problém, který člověka v jeho životě potká, má svoje správné řešení. Neexistuje totiž jeden jediný problém, který by neměl svoje správné řešení.
Proto, pokud vás na dovolené, ale i kdykoli jindy v životě, potká nějaký problém, nepodléhejte panice, ani vzteku či zlobě apod. Řešení je vždy někde "nablízku". Stačí jen mít "oči otevřené" a určitě ho najdete.
Pokud vám Vyšší spravedlivost, pro někoho Bůh či Vesmír apod., sešle nějaký problém, pošle s ním k vám i indicie, na základě kterých můžete najít správné řešení.
A chci zdůraznit, že tady platí i další hlubší zákon, že tímto nádherným způsobem je postaráno o každého, každičkého člověka na této Planetě.
Proto není důvod, proč se bát případných problémů na dovolené či v životě vůbec. Vždyť všechny problémy jdou vyřešit.
A ty problémy se těší na to, až je správně vyřešíte, protože každé řešení problémů vás udělá zkušenějšími a moudřejšími...
3. Přijmutí v médiích inzerovaného faktu, že téměř nevyhnutelnou součástí dovolené v zahraničí je i onen průjem.
Lidé se bojí, že z vody, jejíž kvalita se v některých zemích liší od kvality vody v naší republice, dostanou zákonitě průjem...
Lidé se bojí, že ze stravy, na kterou nejsou zvyklí, budou mít střevní problémy...
Někteří lidé se i bojí, že budou mít průjem z přílišného horka...
Bohužel mezi lidmi jsou zažité takovéto mylné názory, ve kterých jsou utvrzováni i médii. A tak lidé věří tomu, že naše tělo není přizpůsobené a odolné některým látkám v potravinách, které lidé konzumují v zahraničí, zejména v zemích vzdálenějších od naší republiky. A z těchto nesprávných názorů pak vznikají různé, někdy až panické, strachy lidí z konzumace těchto potravin.
Jak to tedy ve skutečnosti doopravdy je?
Naše tělo je schopno, a to bez jakýchkoli zdravotních potíží, zpracovat všechny přírodní látky na této Planetě, které jsou určené k obživě.
Tuto zákonitost potvrzují i příběhy lidí, kdy lidé např. i z Evropy se rozhodnou nějaký čas žít s různými kmeny v jakési pustině. V pustině, kde většinou bývá nedostatek vody a potravin. Kdy tito lidé začnou pít vodu, kterou zrovna najdou. A v tu chvíli, když tuto vodu pijí, určitě nepřemýšlejí, zda ta voda je čistá a zdravotně nezávadná... Tito lidé v takovýchto situacích konzumují všelijaká sousta, nad kterými by se hygienici určitě zhrozili. A přesto jejich organismus na to nereaguje nějakými závažnými onemocněními. Proč? Protože tito lidé jsou vděční za jakýkoli doušek vody a za jakékoli sousto, které najdou a jsou za ně moc rádi.
Lidské tělo na vše reaguje tak, jak na dané věci reagují lidé ve své psychice.
Tzn. že naše tělo reaguje v duchu našich myšlenek.
Pokud si lidé při konzumaci potravin ve svých myšlenkách připustí nemoc, která vznikne z těchto potravin, tělo opravdu onemocní.
Připouštění nemoci v myšlenkách neznamená jenom ten případ, že si člověk při jídle v duchu opakuje "z tohoto masa budu nemocen, z tohoto masa budu nemocen...".
Nemoc si lidé připouští i samotným strachem, protože lidé mají strach jenom z toho, co si myslí, že by mohlo nastat.
Například, když se lidé začnou bát, že jim jídlo kuchař připravuje ve zdravotně závadné vodě a k tomu všemu si ještě neumyl ruce. A že těmi rukama určitě sahal na jejich maso a že z toho budou určitě nemocní. A oni opravdu budou nemocní. Když by se však šli podívat do oné kuchyně, tak by zjistili, že jsou v ní přísně dodržovány hygienické předpisy, kdy kuchaři si myjí ruce v dezinfekčním roztoku. A že voda, kterou kuchaři používají k přípravě jídla, je v pořádku. Takže ti strávníci se báli něčeho, co ve skutečnosti tak nebylo. Takže jak to, že byli nemocní?
Byli nemocní, protože uvěřili tomu, že nemocnými budou.
Nemoc si lidé připouští i tím, že si do svého podvědomí uloží určitý program již při čtení nějaké článku v tisku či při sledování reklamy na nějaký lék, že by je něco takového mohlo na dovolené potkat a že se na to musí připravit.
Takováto situace může nastat například tehdy, když lidé si od nějakého renomovaného odborníka přečtou odborný článek, který pojednává o tom, že voda v nějaké zemi je zdravotně závadná a tudíž tento odborník varuje všechny, kdo tam pojedou, aby ji nepili. A to z toho důvodu, že prodělají těžký průjem, jehož průběh může být tak závažný, že skončí až v tamní nemocnici. A článek bude dále barvitě popisovat, jaké hrůzné podmínky čekají na nemocného v tamní nemocnici v podobě špíny, neodborného personálu či jazykové bariéry. Čtenář tohoto článku si pak ve své mysli představí ty hrůzy, které by ho tam mohly potkat. A okamžitě si dá do svého vědomí výstražnou informaci: pití vody v tamní zemi = průjem = hrozný pobyt v tamní nemocnici. A tím se ti lidé zakódují.
Člověk se v takovýchto případech na jakékoli onemocnění do slova a do písmene naprogramuje.
Pokud lidé přijímají poživatiny beze strachu, s radostí a s vděčností, jejich tělo zareaguje v tomto duchu také, tzn. bez jakýchkoli zdravotních problémů.
Pokud tedy člověk má střevní problémy na dovolené, ale i kdykoli jindy, není to způsobeno tím, co dotyčný vypil a snědl. Vždy je to způsobeno jeho nesprávným postojem v psychice.
Proto, pokud se letos chystáte na dovolenou do země, ve které podle odborníků musíte zákonitě prodělat průjem, vězte, že to tak nemusí být. Záleží to pouze na vás. Záleží pouze na vašich myšlenkách, které určí, jak vaše tělo bude reagovat na vodu či potraviny, které budete na dovolené konzumovat.
A každý z vás má dostatek schopností, aby to zvládnul.
Proto s klidem v duši a beze strachu můžete vyrazit na letošní dovolenou...
Zveřejněno v létě 2002 na www.skola-zdravi.cz.