Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Co všechno vydrží lidské tělo?

Proč někdy lidské tělo zázračně přežije extrémní zátěž a někdy "nešťastnou" shodou okolností nepřežije ani normální či mírně těžší zátěž?

Díky článku o škodlivosti mobilu jsem dostala několik dotazů, které bych chtěla touto cestou zodpovědět, protože si myslím, že by to mohlo zajímat i ostatní.

Článek "Tak je ten mobil škodlivý nebo ne?"

Možná někteří z vás neznají, že po výbuchu atomové bomby v japonských městech nezemřeli všichni obyvatelé těchto měst. Někteří nejenže nezemřeli, ale ani neonemocněli žádnou nemocí z radioaktivního ozáření a neonemocněli ani jejich potomci. Mnozí se domnívali, že to je způsobené tím, že se tito lidé vyhnuli hlavní dávce ozáření. Jenomže tento argument byl později vyvrácen a tato záhada zůstala doposud nevysvětlena.

Po světě ovšem nechodí jenom lidé, kteří přežili extrémní ozáření. Po této planetě chodí lidé, kteří prokazatelně přežili další extrémní zátěže:

  • doposud žijící letuška, která přežila pád z výšky deseti kilometrů s pouhými odřeninami a zlomeninami několika žeber (před několika lety byla i v Čechách)
  • hasič, který přežil s minimálními poškozeními těla záři ohně o intensitě 1 200 °C, při kterém prokazatelně roztál azbest, který měl chránit jeho tělo
  • pán, který přežil sedm přímých zásahů bleskem
  • lidé, kteří přežijí pád z Nuselského mostu
  • apod.

Těchto případů, kdy lidské tělo přežije extrémní zátěž v různých oblastech (ať je to náraz, pád, ozáření, termické vlivy, zavalení atd.), lze najít po světě tisíce.

Po takovýchto zprávách si člověk klade přirozenou otázku: "Jak je to možné, že někdo přežije tyto extrémy?"

A mnozí si kladou ještě další otázku: "Jak je také možné, že někdo nepřežije ani menší zátěž - ze zemře při pádu z kola, při "obyčejné námaze" či při sportu, při pádu ze dvou schodů, při spánku (zejména miminka) atd.?

Na tuto otázku si lidé, kteří se dozvědí o takovéto zprávě z tisku, nemohou dát uspokojivou odpověď. A dokonce si na tuto otázku či obě otázky nemohou dát odpověď ani lidé, kteří znají postižené osobně, ale kteří nepoužívají kritiku a jsou tolerantními.

Proč?

Protože k odpovědím na tyto otázky je zapotřebí maximální objektivnost a praxe.

Proč objektivnost? Protože neobjektivní, citově zainteresovaný člověk nezkoumá podstatu "zázraku" či "smůly", nejde do hloubky. Citově zainteresovaný člověk se zastaví při citových argumentech typu: byl hodný, bylo to dítě, byl mladý, nikomu neublížil, chudáci pozůstalí rodiče, oni nikomu neublížili, jak oni k tomu přijdou, či chudáček osiřelé dítě apod.

Toto jsou skutečné zábrany, které, pokud se u nich člověk zasekne, neumožní vidět člověku skutečnou příčinu a podstatu přežití či nepřežití.

Člověk se musí dívat na úmrtí či "zázračné" přežití jiným pohledem. Musí zobjektivnit daleko více činitelů. Třeba čím a proč si to (úmrtí či přežití) dotyčný zasloužil? Za co to má? Čím si to "vykoledoval"?

Když bude toto člověk hledat, tak zjistí, že vždy najde skutečnou příčinu "smůly" či "zázraku". Chce to ovšem skutečnou nestrannost.

V takových případech dotyčný dohledá, že než člověk projde takovouto zkušeností, tak vždy dostane před tím několik lehčích "předzvěstí" ("napomenutí", varování, upozornění) v podobě několika:

  • drobných zranění
  • nehod bez závažnějších důsledků
  • nemocí, ze které se dostane
  • lehčích úrazů
  • nenaplněných hrozeb poškození či ztráty majetku, zdraví či života.

Proto tvrdím, že ten, kdo nezná toho dotyčného, který prožil "zázrak" či měl "smůlu", nemůže objektivně posoudit, za co to ten dotyčný člověk má a zda před tímto osudným okamžikem již dostal zmiňovaná varování.

Ani média, která přináší zvěsti o "zázraku" či "smůle" se tímto nezabývají. Škoda. Kdyby totiž přinášela informace i o předcházejících událostech v podobě "předzvěsti" zázraku či smůly a také kdyby přinášela maximální informace i okolnostech života dotyčného člověka (byť s poznámkou: pouze zaznamenané, ale neověřené), bylo by všem nadmíru jasné, že se zázraky ani smůly nedějí "jen tak".

Člověk by dospěl k tomu, že zázrak a smůla přicházejí vždy podle stejného scénáře. A lidé by díky těmto informacím byli poučitelnější, protože by viděli na jiných (to zezačátku) či na sobě, že zde existuje neviditelný, ale naprosto přesně fungující řád, který dokáže dělat zázraky, ale také dokáže udělat přítrž. A to za přesně stanovených okolností, které by si každý mohl ověřit.

Kdyby média skutečně přinášela maximálně ucelené informace o zázracích či smůle, tak by v lidech nejprve vyvolala strach. Ale tento strach by lidé ovládli poté, co by zjistili, že tento řád je naprosto spravedlivý a že nikomu nenadělí něco, co si nezaslouží.

Lidé by se přestali tohoto řádu bát a naopak by získali dar - dar se vyznat ve svém osudu.

Lidé by zjistili, že je každému nadělováno podle jeho způsobu uvažování, jeho způsobu jednání, mluvy - zkrátka, podle toho, co ve svém životě dotyčný dělá uvnitř (v sobě) i navenek (ve všech projevech: v mluvě, jednání, konání, chování, gestech, mimice, tónu hlasu, výběru slov).

Pokud by média, přinášející zprávy o "neštěstí" či "štěstí", přinášela celistvé informace, tak by lidé pochopili, že mají nejen dar vyznat se ve svém osudu, ale také moc. Moc ovlivnit či změnit svůj "osud".

Zjistili by, že je nemusí čekat či přetrvávat v jejich životě smůla, nezdary, neúspěchy, zrady, bolesti, utrpení, smutek, nemoc, samota, neštěstí…

Zjistili by, že svým způsobem myšlení, mluvy a činů mají moc si vytvořit budoucnost, která může být plná radosti, zdraví, úspěchů, lásky, zdarů. Ale museli by se nejprve poučit z "neštěstí" druhých.

Díky neštěstí druhých by si vyzkoušeli, že tento řád funguje. Protože by viděli, že když dokáže tento neviditelný řád přinést "smůlu", "neštěstí" člověku (či jeho blízkým), který žije nekvalitně (ubližuje ostatním či sobě třeba agresivitou, pitím alkoholu, drogami, nevěrou, falší, podvodným chováním za účelem svého vlastního zisku, získáváním výhod lhaními či falší, nečestností, vypočítavostí, sobeckostí, pohodlností apod.), tak tento řád také musí přinést "zázrak", "štěstí" člověku, který žije kvalitně, nebo se o to upřímně alespoň pokouší (je čestným, upřímným, poctivým, pravdomluvným, věrným, zodpovědným, spolehlivým, přesným, dochvilným, laskavým, důsledným, plní sliby, neničí své tělo alkoholem, drogami, kafem, cigaretami či jinými jedy atd.).

Žel, moc lidí nežije tímto způsobem života a proto ostatní nevidí, že tito lidé dostávají do své životní cesty mnoho zázraků. Avšak ten, kdo bude upřímně hledat najde i zázraky a důvody zázraků. Najde jistotu, že zázraky i smůlu si musí člověk zasloužit.

Je obrovská škoda, že lidé nepátrají ani nevnímají podstatu tohoto řádu a nedávají důraz slovu "zasloužit si". Lidé obyčejně nevnímají a neposuzují, co si kdo zaslouží. Je to velká chyba, protože by zjistili zajímavé věci, které by ovlivnily tím nejlepším způsobem kvalitu jejich života.

Najdou se sice lidé, kteří když už chtějí posuzovat, co si ten druhý zaslouží, ale posuzují to podle svých parametrů, které si sami určili a ne podle těch, které skutečně platí a které jsou vidět za určitých okolností.

Někdy, když říkám lidem, za co si zaslouží ta která osoba svůj osud (zázrak či smůlu, štěstí či neštěstí), se to těmto lidem těžko poslouchá (zejména, když jim říkám, za co si zaslouží svůj osud). Ale ten, kdo je ochoten se nad tím zamyslet a je k sobě upřímný (a hlavně se neporovnává s ostatními, na které jejich osud teprve čeká), vždy najde příčinu svého nepříznivého osudu (příčinu nemocí, nezdarů, neúspěchů, ztrát, škod, újmy atd.).

Díky těmto informacím člověk pochopí, proč někdy extrémní zátěže nemusí člověku ublížit, stejně tak, proč relativně nenáročné zátěže mohou člověka dostat až za hranice života.

Mobil je záření, které skutečně není tolik zásadní, jako třeba opakované ozáření při práci na rentgenologickém oddělení. Ale ani lidé pracující na tomto oddělení neonemocní všichni a stejnou nemocí z ozáření. Opět zde platí výše uvedené parametry - kvalita jejich života.

Život na této planetě obnáší dodržování určitých parametrů.
Ten, kdo je někdy poruší, nemusí vždy zemřít. To už záleží na vyšších okolnostech.

Ten, kdo však žije kvalitně, nevystavuje své tělo těmto extrémním zátěžím. Žije tak, aby své tělo chránil před extrémy.

Ovšem, mobil není extrémem. Jeho vyzařování není škodlivé, tělo si s ním hravě poradí.

Avšak mobil je nositelem informace, která ovlivňuje nejen vodu v těle. A každá informace přináší chaos nebo řád.
Chaos nebo řád se odráží nejen na vodě, kterou člověk obsahuje, ale odráží se to hlavně na jeho duši. Vždyť hmota je až následným zrcadlem toho, co se děje v duši člověka.

Kdyby někdo udělal fotky krystalků vody při telefonování mobilem, tak by ty krystalky nebyly vždy stejné. Vždy by záleželo na tom, zda je dotyčný při telefonování šťastný či spokojený, nebo nešťastný či nespokojený. Toto je skutečný vliv, který mobil má.

Ovšem, existuje záření a nejen záření, která přesahuje určité parametry a která nepochybně poškozují lidské tělo (např. radar). A člověk má žít tak, aby se těmto extrémům vyhýbal.

Článek o mobilu měl být článkem, který má rozptýlit strach ze záření mobilů a zároveň má člověka navést, aby si uvědomil, že skutečná příčina nemocí údajně z mobilu má původ jinde.

A tento článek má člověka navést na to, že existují i jiné vlivy, které chrání či ubližují člověku. Tyto vlivy člověk může využít jak ve svůj prospěch, tak ve svůj neprospěch (když si jich není vědom). A ve svůj prospěch je může využít vždy, když si je jich vědom a bude upřímně žít kvalitně.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,14

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

Dítě je příležitostí (poučení) pro rodiče

Narozené dítě je "duše na návštěvě". Duše ve vyvynutější dítěti - i v ještě nenarozeném - si přináší své schopnosti (navíc k tomu, co získala s tělem) a svíé poslání. Dítě se narodí a nebo nenarodí (!) - a po porodu buď žije či zemře (jakože zemře každopádně - dříve či později) v souladu se svým (ne)pochopeným Poučením ("škola života") a v souladu se Spravedlivým sdělením souvislostí rodičům a případným dalším blízkým (až všeobecně všem bližním).

Posílám souCIT všem, kterým jakákoli "nečekaná" smrt jakkoli "ublížila".
Omlouvám se za uvozovky, avšak alespoň někdo si určitě umí alespoň představit Patřičné (Spravedlivé) důvody, proč byly použity.

Přidáno: 9. 5. 2013 13:38

Tento komentář je reakcí na [6]

[6]

mam takovou otázku. Proč hnedka po nebo ještě při narozeni zemře dítě, když němělo vubec šanci se nějak projevit?

Přidáno: 18. 7. 2010 21:52

Na komentář reagoval [7] Radan Chrobok

[5] Jiří Hochmal

Dobrý den, paní Katko. Děkuji za hezký článek, který mě vede k zamyšlení a nastartování se v oblastech správného chování, v kterých musím ještě mnoho napravovat.
Děkuji a přeji hezký den. Jirka H.

Přidáno: 16. 3. 2008 12:07
[4] Michal
částečně k tématu

Dobrý den přeji Všem. Krátce po té co jsem si přečetl článek "Co všechno vydrží lidské tělo?" , jsem shlédl zajímavá videa zpomalených záběrů.A sám pro sebe jsem si je nazval také: "Co vše vydrží lidksé tělo".Myslím že je to zajímavé posuďte sami.

http://www.youtube.com/w...bJ_6VSGc

http://www.youtube.com/w...w_ihZRJI

Přidáno: 9. 3. 2008 13:50
[3] Jana Krupková

Dobrý den přeji všem, také mě článek ujistil v tom, o čem jsem si myslela, že to asi tak funguje. Tento fakt mi přináší postupně do života klid.
Při čtení jsem si vzpomněla na jednu reportáž v televizi, kdy mladý motorkář skončil po třetí nehodě jako invalida na vozíčku. Dvě nehody před tím byly menšího rázu, ale on se z nich nepoučil a styl jízdy nezměnil.
Jsem ráda, že mám tyto informace.
Děkuji
Jana K.

Přidáno: 7. 3. 2008 7:48
[2] Komlová Vlaďka
Moc pěkné

Děkuji za bližší vysvětlení článku týkajícího se působení mobilu a jiných vlivů,mám radost,že jsem to tak podobně cítila,jak píšete paní Katko a navíc se dozvěděla další nové informace.
Děkuji a přeji hezký den Vlaďka K.

Přidáno: 6. 3. 2008 18:11
[1] Jitka Wolf
Hezky clanek

Dobry den pani Kacenko, je to moc hezky a zajimavy clanek. A informace v uvodu clanku pro me byly naprosto nove. Dekuji. S pozdravem, Jitka Wolf

Přidáno: 5. 3. 2008 18:06

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek