I přes závažnost otázky umístění radaru USA u nás je informovanost našeho národa ohledně této problematiky nedostatečná až mizivá.
Naše "nezávislá demokratická" média se příliš všemi souvislostmi a dopady umístění radaru v naší zemi nezabývají a tak mnoho lidí žije v domněnce, že je to vlastně jenom taková neškodná a okrajová záležitost, kterou není nutné se nějak více zabývat. Opak je však pravdou, protože toto téma je více než závažné.
Že vám to tak nepřipadá? Tak pojďme se spolu radaru a všemu co s ním souvisí podívat trochu blíže "pod pokličku". Připravila jsem totiž pro vás několik důležitých faktů o radaru, které by měl každý občan naší republiky znát. A pak sami můžete posoudit, zda mám pravdu v tom, zda toto téma je pro další život v naší zemi klíčové či ne.
Závažná fakta o radaru
Navrhovaný radar pro Čechy má mít největší výkon světě, který je doposud nevyzkoušený
Plánovaný radar v Čechách má být prvním radarem tohoto typu na světě s tak vysokým výkonem - všechny prozatím vybudované radary podobného typu měly podstatně nižší výkon. Jakékoli odvolávání se vlády na jiné radarové stanice je tedy srovnávání jablek s hruškami.
Radar, který má být umístněn v ČR nemá na světě rovnocenný radar, se kterým by ho šlo srovnávat. Díky tomu nebylo takto silné radarové zařízení ještě nikdy odzkoušeno a tak všechny údaje o jeho provozu a dopadu na okolí jsou pouze teoretickými odhady.
I přesto je již dnes ze slov odborníků jasné, že radar bude svým provozem ovlivňovat okolí do minimální vzdálenosti 36 km – jenom pro vaši názornost radar od Prahy má být vzdušnou čarou vzdálen zhruba 50 km.
Radar nebude permanentně vypnutý, jak nám vláda klamně předkládá
Jedním ze zásadní pilířů obhajoby vlády o neškodnosti radaru je to, že radar bude většinu času vypnutý a že bude aktivován pouze v případě nebezpečí.
Ale jak píše bývalý vojenský analytik Armády ČR Ing. Stanislav Kaucký, je toto velmi nepravděpodobné (cituji):
"Otázka aktivního provozu XBR radaru, o jehož výstavbě se uvažuje v Brdech, je stále velkou neznámou. Ten má totiž být podle oficiálního sdělení po většinu času vypnut a aktivován jen v případě hrozby útoku cizí balistické rakety, což se ale zdá málo pravděpodobné.
Lze si představit, že klíčový radar, bez kterého nelze navádět antirakety na cizí bojové hlavice, má být uveden do plného provozu na základě podnětu z jiného senzoru už jen proto, že za horizont nevidí (Země je kulatá).
Jenže jak dlouho trvá, než se takový radar uvede do stavu, kdy je schopen pracovat "na plný výkon"? Zvládne to za sekundy, nebo minuty? Ona totiž hypotetická íránská balistická raketa by k nám letěla asi tak 12 až 15 minut, z toho přibližně 3 až 4 minuty ve skrytu před XBR radarem.
Z toho vyplývá, že XBR radar v Brdech nemůže být po většinu času natvrdo vypnutý. Spíš po většinu času bude v pohotovostním režimu, tzn. v chodu, avšak bez zapnutého vyzařování. Přechod z tohoto pohotovostního do plného provozu je určitě snadnější a hlavně rychlejší.
Radar se pravděpodobně nevyhne pravidelnému, asi každodennímu testování, kdy po určitý čas přejde do plného provozu, obsluha ověří jeho stav, provozní parametry a poté radar opět přepne do pohotovostního režimu.
Koneckonců naši výletníci (moje pozn.: myšleno naši poslanci) na Marshallovy ostrovy radar, který by měl být po modernizaci spakován a poslán do Brd, viděli na vlastní oči a netvrdí, že by byl stále vypnutý. Naopak. Tamní XBR radar za normálních okolností údajně sice není v provozu celých čtyřiadvacet hodin, ale bývá zapnutý dvě až čtyři hodiny denně."
Citováno ze článku "XBR radar má být stále vypnutý? Nikoliv" na www.trokavec.cz.
Činností radaru vzniká nežádoucí postranní záření, které nepříznivě ovlivňuje okolí do vzdálenosti desítek kilometrů
Jak jsem již na začátku zmiňovala, tak radar rakety zaměřuje pomocí vysílaných rádiových vln. Tyto rádiové vlny musí být cíleně vysílány v co nejužším paprsku, aby bylo co nejvíce eliminováno rozptýlení silného a tím škodlivého záření do okolí, které by na něj mělo negativní dopad.
Podle slov odborníků se však doposud nepodařilo vyrobit tak dokonalou anténu, která by nezářila i do stran a tím by nevznikalo nežádoucí postranní záření (tzv. postranní laloky), které negativně působí na okolí.
Je to podobné, jako když vezmeme do ruky baterku a rozsvítíme ji. Z baterky také nebude vycházet pouze jeden soustředěný paprsek, který míří tam, kam jsme nasměrovali onu baterku, ale bude z ní vyzařovat i boční světlo (záření).
U plánovaného radaru v Brdech se nepočítá s tím, že by radar zaměřoval nepřátelské rakety vysoko nad obzorem. Pokud by tomu totiž tak bylo, tak by hlavní paprsek záření včetně jeho postranních laloků byl nasměrován vzhůru "do nebe" a tím by okolí tolik neškodil. Jenomže "náš" radar by měl zaměřovat rakety především blízko horizontu. Díky tomu by měl být zaměřovací svazek vysílán blíže k horizontu a tím by jeho postranní laloky zasahovaly i okolí.
Toto by až tolik nevadilo někde v opuštěných oblastech jako je polární oblast apod., ale uprostřed hustě obydlené Evropy by to představovalo vysoké riziko pro všechny obyvatele.
Armádní odborníci tvrdí, že radar svým zářením bude lidem v okolí ohřívat tělesné tkáně do několika centimetrů pod povrchem těla
Vzhledem k tomu, že ani odborníci neznají díky jedinečnosti výkonu radaru, jaké dopady bude mít postranní záření radaru vliv na lidi, je nad míru zarážející, i že již dnes tvrdí, že postranní záření radaru bude ohřívat tělesné tkáně.
Dle jejich slov toto ohřívání bude probíhat až do hloubky několika centimetrů pod povrchem těla a objevují se údaje, že teplota ohřívaných tkání může stoupnout až o 0,5°C.
Toto ohřátí tělesných tkání je nebezpečné, protože některé tkáně jsou tak citlivé, že i mírné zahřátí způsobí "katastrofu".
V případě takovéhoto ohřívání tělesných tkání budou ohroženy zejména tkáně očí a varlat.
Například varlata jsou záměrně vzdálená od těla, protože kdyby byla součástí těla, tak by měla stejnou teplotu jako tělo a tato normální tělesná teplota má pro varlata zničující dopad - poškozené spermie neschopné plodit děti. Na nebezpečné zahřátí varlat tudíž ani není potřeba radaru - stačí třeba těsné slipy či těsné kalhoty. Tudíž, pokud by radar zahřál varlata muže ve volných kalhotách na teplotu stejnou jako jeho tělo (což by muž ani nepostřehl), tak by to mělo již zmíněné katastrofální důsledky.
I přes tato tvrzení armádních odborníků i nadále česká vláda nestydatě tvrdí, že radar je neškodný.
Možná někoho teď napadlo, že to s tou škodlivostí na lidské tělo nemůže být tak hrozné, protože co pak dělala samotná obsluha radaru, to by museli být samí invalidi.
Pro odpověď na tuto otázku opět použiji slova bývalého vojenského analytika Armády ČR Ing. Stanislava Kauckého (cituji z již výše zmiňovaného článku "XBR radar má být stále vypnutý? Nikoliv"):
"Pokud jde o operátory, ti mají být před ozařováním chráněni už tím, že do zadního směru od antény je vyzařování radaru minimální (moje pozn.: správní budova je „za zády“ antény) a dále perfektním odstíněním konstrukce správní budovy, ve které budou trávit většinu času.
Jisté je, že nechráněná osoba v prostoru před anténou ve směru vyzařování by byla vystavena mnohem většímu riziku škodlivého vyzařování, než operátoři 10 metrů za radarem."
Jinými slovy, ten, kdo nese baterku, je před světlem baterky taktéž chráněn. Když míří baterkou od sebe, tak světlo z baterky na něj nedopadá ani v nejmenším.
Protiraketový štít dle provedených zkoušek není tak spolehlivý a účinný, jak je předkládáno
Provedené vojenské zkoušky ukázaly, že podobné protiraketové základny mají pouze 50-ti procentní účinnost. A to je ještě potřeba zdůraznit, že tyto zkoušky vůbec nesimulovaly bojové podmínky.
Za případného bojového útoku totiž kromě opravdových nepřátelských raket bývají vystřeleny i tzv. klamné cíle, které mají zmást protiraketový systém (třeba obyčejné balónky). A při již zmiňovaných zkouškách rozeznání těchto klamných cílů dělalo radaru největší problémy. Proto při dalších zkouškách byly tyto klamné cíle omezeny, nebo dokonce nebyly vyslány vůbec.
Tyto zkoušky jsou také často prováděny v menších výškách a při menších rychlostech vystřelených nepřátelských raket, takže někteří odborníci tvrdí, že opravdová při skutečných bojových podmínkách by byla mnohem nižší něž 50 procent.
Radar se při vojenském konfliktu stává prvním terčem útoku
Pokud se USA dostanou do vojenského konfliktu, tak díky případnému umístění amerického radaru u nás se tak Česká republika do tohoto konfliktu automaticky zapojuje také.
A hlavně tento radar se stane prvořadým cílem pro zneškodnění nepřítelem. A to vzhledem ke vzrůstající počtu údajných preventivních vojenských akcí USA, kterými ve skutečnosti USA sleduje především svoje zištné zájmy, není zanedbatelný fakt.
Střet antirakety s případnou nepřátelskou raketou může mít zásadní následky pro obyvatelstvo
V případě, že by se antiraketa s nepřátelskou raketou střetla nad pevninou (což vzhledem k umístění protiraketové základny uprostřed Evropy je dle výpočtů velmi pravděpodobné) by úlomky z raket dopadly na obydlenou pevninu. Tyto úlomky by v postižené oblasti způsobily zamořením těžkými kovy či radioaktivními látky (dle druhu nepřátelské rakety), což by mělo pro obyvatelstvo v dané oblasti katastrofální následky až do okruhu 100 km.
Vznikl by jakýsi stát ve státě
Území, kde by měl být umístěn radar, by muselo být poskytnuto USA. Málokdo však už zná, že tím by zde vzniklo jakési nedotknutelné americké vojenské území.
To s sebou přináší to, že ani česká vláda by nemohla ovlivnit dění na tomto území. Tedy USA na tomto území by získaly určitou svrchovanost a Česká republika by tedy ani nemohla zasahovat do použití radaru. O použití radaru by v takovém případně naše vláda byla pouze s odstupem informována.
A co je alarmující, tak americká strana potvrdila, že radarová stanice může být po určitých úpravách použita i jako útočná stanice s raketami.
Navýšení maximálních limitů povoleného záření
Málokdo zná, že koncem roku 2000 byly v České republice nařízením vlády navýšeny povolené maximální limity záření více než desetinásobně. Přitom ve většině okolních států jsou občané nadále chráněni více než desetinásobně přísnějšími limity před zářením. Jinými slovy, naše vláda se rozhodla, že občané České republiky vydrží větší záření než občané zmiňovaných okolních států.
Tento fakt není nijak zarážející, ale pouze do doby, než si ho člověk zasadí do ostatních souvislostí.
Právě v roce 2000 totiž USA začaly činit kroky, které vyústily v to, že USA jednostranně odstoupily od smlouvy o balistických střelách a jako první zrušily úmluvu o neútočení jadernými zbraněmi.
Jinak řečeno, USA si v té době začaly připravovat podmínky na to, aby mohly používat při svých vojenských intervencích rakety dlouhého doletu.
Ve světle těchto informací se pak přímo nabízejí následující otázky:
Proč byly v České republice přibližně ve stejnou dobu, jako když USA ustupovaly od smlouvy o balistických raketách, maximální limity záření tak rapidně zvýšeny?
Je toto pouhá shoda okolností, nebo to už tenkrát mělo souvislost s plánem Ameriky umístit radar u nás?
Kdyby totiž byly zachovány původní maximální limity povoleného záření, radar by byl dle těchto limitů zařazen do kolonky "nebezpečné zařízení" a nikdy by nepřipadala v úvahu možnost ho u nás postavit.
Mohla bych zde uvést ještě další závažná fakta, která nám naše vláda zamlčuje. Myslím si ale že pro námět k zamyšlení se o tom, jak to s neškodností a potřebností radaru ve skutečnosti je, toto postačí.
Proč nám vláda neříká pravdu a proč odmítá referendum?
Ten, kdo se více do hloubky zajímá o fakta o plánu umístit americkou radarovou základnu na našem území, většinou došel k tomu, že vláda lidem ohledně radaru lže.
A mnou výše zmiňovaná fakta, která nejsou ještě zdaleka všechna, toto podivné chování naší vlády jenom potvrzují.
Rozhodnutí, zda tento radar bude či nebude na našem území umístěn, je svým dosahem velmi závažné. Naši politici totiž rozhodují o tom, jak se bude žít nejenom naší generaci, ale i generaci našich dětí a vnoučat.
A je s podivem, že česká vláda pomíjí fakt, že:
-
k tomuto rozhodnutí nemá mandát od voličů
-
průzkumy veřejného mínění ukazují, že zhruba 60 procent respondentů je proti radaru a přesto vláda odmítá referendum
-
radarová stanice podle slov amerických představitelů bude sloužit pro ochranu a zájmy USA a vůbec nebude sloužit pro obranu České republiky - ba naopak vystaví jí většímu nebezpečí eventuálního útoku.
Podle matematických výpočtů radar nebude (nemůže kvůli svým parametrům) chránit naši zemi, ale pouze Velkou Británii. Naší republiku by ochránil radar v Azerbajdžánu, který ovšem americká strana odmítla. -
umístěním radaru na našem území dává defacto souhlas s pobytem vojska USA v naší republice
-
zhorší postavení České republiky na poli mezinárodních vztahů.
Otázky na závěr
Proč USA chce v srdci Evropy posílit tzv. ochranný raketový štít, který ve skutečnosti až tolik nefunguje?
Není to snad je záminka pro to, aby USA si v Evropě vybudovaly vojenskou základnu, která se jednou v budoucnu může stát důležitým strategickým bodem pro zajištění si nových zdrojů energie a surovin?
Nebude chtít USA ovládnout další zdroje energie a surovin, tím že zaútočí na další státy, jako tomu bylo v případě Iráku?
Tyto otázky si bude muset zodpovědět každý sám.
Závažný fakt o radaru na konec
Při hledání odpovědí na tyto otázky vám však může pomoci ještě jeden závažný fakt, který jsem si nechala na konec:
Případný radar v naší republice má být určen k zaměřování balistických raket, což jsou rakety dlouhého doletu. Takovéto rakety podle odborníků mají USA, Čína, Rusko, Japonsko a snad i Indie a Evropská kosmická agentura pro vědecké účely. A jak píše jeden expert na kosmonautiku, tak (cituji z článku "Proč Američané nepotřebují obrannou základnu v Evropě" z www.trokavec.cz) "bude-li některý z hypotetických protivníků chtít takto napadnout Spojené státy, napadne je směrem východním. Představa, že tyto projektily budou létat přes střední Evropu, je dosti nereálná."
Jinými slovy, důvod, který uvádí USA pro umístění raketové základny u nás, se nezakládá na pravdě, protože nepřítel by "střílel" na druhou stranu, než by byl zmiňovaný radar.
Není toto dostatečný argument k tomu, aby člověk začal pochybovat o pravdivosti důvodů, které uvádí USA.
Není tedy celá situace okolo umístění radaru u nás jen zástěrka něčeho jiného?
Zajímavé odkazy
Pokud by vás zajímala ještě další závažná fakta o radu, tak vám doporučuji web obce Trokavec www.trokavec.cz, která se rozhodla proti umístění radaru USA na našem území bojovat.
Zásluhu na této aktivitě má především starosta obce pan Neoral, který si svými odbornými názory vybudoval takové renomé, že byl pozván i do Evropského parlamentu v Bruselu, kde se uskutečnilo veřejné slyšení "Protiraketový obranný štít USA". Toto slyšení mělo informovat Evropský parlament o problémech při umístění radaru USA v Čechách a protiraketové základny v Polsku.
Další zajímavé a odborné informace o radaru se můžete taktéž dočíst na webu Britských listů - www.blisty.cz.
A pokud by vás pro srovnání zajímaly vládní, zavádějící a neúplné informace o radaru, tak může navštívit web www.radarbrdy.cz.
Pro zajímavost
Píseň "Dear Mr. President"
Chování USA, kdy se pod záminkou míru a pomoci světu dopouštějí mnoha hrůz, začíná "prokoukávat" čím dál více lidí. Důkazem toho je i apelující píseň známé písničky Pink, na kterou mi zaslala odkaz jedna ze čtenářek našeho webu.
Tato píseň přímo oslovuje amerického prezidenta Bushe, aby se podíval pravdě do očí a změnil svoje chování.
A protože tato píseň velmi úzce souvisí s tímto článkem, rozhodla jsem se zveřejnit odkaz na ní.
Píseň je sice v angličtině, na videu jsou však i české titulky.
Poslechnout si píseň "Dear Mr. President"
Videoklipy
Na internetu se objevuje hodně informací okolo radaru, jak ty vážné a seriózní, tak i ty, které tuto problematiku zachycují s recesí a s nadhledem.
My jsme pro vás vybrali dva z takovýchto odlehčených klipů. Těmito klipy však určitě nechceme zlehčovat závažnost celé situace okolo umístění radaru USA u nás.