Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

CD story I.

Na tomto našem webu se rozpoutala živá diskuze o tom, zda je správné používat přepalovaná cédéčka, zda je správné je ostatním půjčovat apod.

Celou diskusi jsme celou dobu pečlivě sledovaly, ale z časových důvodů reaguji na tuto diskuzi až dnes.

Od začátku prodeje našich CD s nahrávkami našich přednášek  avizujeme, že jsme hodnotu informací z jednoho CD-alba stanovily na částku 300 Kč (třeba v budoucnu tuto hodnotu stanovíme jinak, ale nyní je stanovena takto).

Hodnotu těchto CD-alb jsme určily takto, i když víme, že informace na nich mají daleko vyšší hodnotu, ale na druhé straně mají být přístupné všem, kteří o ně skutečně stojí.

Nyní napíši něco, nad čím je nutné se zamyslet, aby se odhalila podstata celé problematiky správného zacházení s nahrávkami.

Lidé nejsou zvyklí dávat, aby dostali.

Lidé jsou zvyklí brát, aby měli, aniž by oni sami dali.

Mezi těmito dvěmi postoji je diametrální rozdíl, který ovšem mnoho lidí nevnímá. Jedno je totiž čestné chování, druhé ne.

Za ta léta jsme se lidem tento rozdíl pokoušely vysvětlit, ale musím říci, že s tím máme nepříjemné zkušenosti, díky kterým jsme upustily od vysvětlování. V současnosti už tedy "jenom" avizujeme, že hodnota jednoho CD-alba je 300 Kč a zbytek ponecháváme na lidi - je to otázka jejich vnitřního nastavení čestnosti.

Každý čestný člověk cítí, že vše má svoji hodnotu. Tuto hodnotu buď respektuje a onu věc si za tu danou hodnotu koupí, protože mu to za to stojí. Anebo tu stanovenou hodnotu nerespektuje a onu věc si nekoupí, protože mu to za to nestojí. A má v sobě srovnané, že zadarmo si má právo vzít pouze to, co dostal jako dárek, který není poznamenaný nečestností. Pokud obdarovaný nerozezná na dárku, že je poznamenaný nečestností a skutečně si myslí, že ten dárek je v pořádku, je zbaven jakýchkoli následků souvisejících s touto nečestností.

CD příběhy

Nyní se vrátím k příběhům pana Vítka, které najdete níže mezi komentáři.

Příběh pana Aleše

Pan Aleš, vášnivý vyznavač filozofie Avenna, který někde uvnitř cítí, že na těch informacích skutečně něco je, si pro sebe koupí CD.

Zároveň však chce "ušetřit" a tak ho dá poslechnout i svojí přítelkyni Aleně. Bere to jako šlechetnost, že to CD nenechá zaplatit svoji přítelkyni a že ho zaplatí on sám. A také to bere jako velkorysost, že ji pozve, když ona to chce poslouchat. A paní Alena to "bere" a poslouchá - přijímá něco, za co nic nedala.

V tomto případě se jedná o dobrý úmysl - "dělit se" a "ušetřit".
Pan Aleš nechce vnímat, že je to nečestné, bere to, jako akt lásky, a to i na svůj úkor, kdy se dostává do nečestné pozice. Ale co by pro svoji partnerku neudělal...

Příběh paní Beáty

Paní Beáta je vášnivá "Avenitka". Pan Bedřich však říká o Avenně, že je to "kravina".

Paní Beáta někdy pana Bedřicha "ukecá", aby s ní poslouchal nějaké CD. On při tom koulí očima i hlavou, ale někdy poslouchá, i když to nedává najevo.

Jen tak na okraj: Pan Bedřich se bojí, aby ho ty informace neovlivnily natolik, že už by nebyl tím, kým byl doposud. Jeho nezajímá, že by byl lepším než doposud, že by ze sebe dostal to lepší a že už by nedělal tolik chyb, že už by tolik neubližoval. On si pečlivě a svéhlavě střeží svoji povahu v podobě, v které ubližuje a ani nemá v úmyslu s tím něco dělat. To, že by se zlepšil, by bral jako prohru či popření "svého dosavadního já".

Pro pana Bedřicha tedy informace z CD nemají zdaleka takovou důležitost - nepřipustí si je k sobě, protože se bojí toho, o čem jsem psala výše. Tudíž "ukecání" nemá valný význam a toto si paní Beáta uvědomuje pokaždé, když to poslouchání CD skončí krachem.

I přesto mu však chce dávat, protože správně cítí, že pan Bedřich nemá a že by potřeboval dostat. Ale paní Beáta nechce vnímat, že si to dávání informací z CD pan Bedřich nezaslouží (a nejen to). Nevnímá, že pan Bedřich o to, aby měl, vlastně ani nestojí - on se spokojí s tím, co má (i když má žalostně málo a to málo je nevalné kvality). Ona chce víc, než on. A chce mu dát něco, co si nezaslouží.

Opět se jedná o dobrý úmysl - dát (ve skutečnosti se nejedná o dávání, ale vnucování) druhému to, o co ten druhý nestojí a za co není ochoten vydat ani korunu (a který si ty informace ani nezaslouží - je to, metaforicky řečeno, "házení perel sviním").  Paní Beáta chce dát i za cenu nečestnosti, kterou vnímá jako projev lásky, oběť partnerovi...

Příběh pana Cyrila

Pan Cyril, který je také vyznavač filozofie Avenna, si kupuje CD a mají pro něho velkou hodnotu. Podle toho se k nim i chová: podepsal si je a říká jim - právem - "moje cédéčka". Zaplatil za ně a plně si může vychutnat to, co mu ty informace dávají.

Cítí se obohacen, a to i přesto, že je chudší o částku, kterou musel za ně zaplatit. Ten, kdo CD nezískal takto poctivě, tento pocit ryzího obohacení nikdy nepochopí. Nečestně získané CD sice způsobí v člověku pocit obohacení také, ale s průvodními pocity dluhu a neklidu.

Pan Cyril to doma nemá jednoduché. Má doma manželku Cecilku, která mu sice vyčítá, že žádná CD nemá, ale pro to, aby je měla, nemíní nic udělat - v tomto případě nechce dát, ale pouze požaduje.

Pan Cyril ji (ne zrovna šťastně), vysvětluje, že ta CD koupil pod podmínkou, že nejsou ke kopírování a ani k půjčování.
V tomto případě by jí měl hezky, ale rozhodně říci, že je od ní nefér požadovat hodnotu - oceněné návody na zlepšení života v určité oblasti, za kterou nemíní zaplatit. A měl by jí také vysvětlit, pokud o to stojí, co by se jí za to, kdyby si to vzala něco, za co nezaplatila, mohlo stát. To, zda by mu uvěřila či nikoli, už řešit nemá.

Zároveň si má pan Cyril stát za tím, že to není lakota (paní Cecilka už ho přece zná dost dlouho, aby věděla, že není lakomý a že by se rozdal), ale že je to tak správné. Je to tak správné, protože ty informace mají svoji hodnotu, kterou si stanovuje vždy ten, kdo ty informace vydá. A každý, kdo ty informace chce, by měl respektovat tuto stanovenou cenu.

Takže, když někdo bude chtít CD s písničkami, tak by měl respektovat cenu, kterou si stanovil autor těch písní. Je to jeho výsostní právo.
Pokud to s cenou přežene, tak tomu autorovi bude odebráno a tomu, kdo přistoupí na tu přehnanou cenu, to bude vynahrazeno. A naopak, pokud je ta cena správně stanovená, a přesto bude někomu zatěžko tu cenu zaplatit, tak tomu, kdo okrade autora, bude odebráno a autorovi bude vynahrazeno (jinou, neviditelnou cestou, ale pořád je to z jednoho pramene: "z vesmíru", "z univerza", "od Boha", "z nebe").
Tohoto si je pan Cyril vědom, ale paní Cecilka ne. Ona hledá způsob, jak to obejít, jak poslouchat informace, za které není ochotna zaplatit.

Ještě že pan Cyril na to nepřistoupil, ale vnitřně je rozpolcený, protože jde proti milované osobě. Správně by však měl mít ze sebe úžasný pocit, že dělá správnou věc, i když to nechápe nikdo z jeho okolí, i když jde tím, že dělá správnou věc, proti milované osobě. Toto je vévodící pocit, který v něm má být a který osloví i jeho děti, které by jinak tu rozpolcenost pociťovaly jako provinilost a braly by to tak, že se tatínek cítí provinile za to, že je lakomým.

V takovém případě by se jednalo o čistý úmysl být čestným. Ale v očích ostatních je to lakota, přitom se skutečně jedná o čestnost.

Příběh pana Davida

Pan David, který zažíval to, co pan Cyril a kterému nakonec došla trpělivost a paní Daniele koupil všechny CD, když o ně tak stojí, prochází zklamáním. CD někde leží a padá na ně prach.

Pan David se měl paní Daniely nejdříve zeptat, zda o ta CD skutečně stojí a zda je chce koupit jako dárek k narozeninám. Předešel by tak svému pocitu zklamání, který si připravil sám, protože uvěřil neupřímnému zájmu paní Daniely.

Měl si jí "prolustrovat". Měl ji vyzkoušet, zda také, stejně jako paní Beáta, nebude, metaforicky řečeno, "házet perly sviním", zda si toho paní Daniela bude skutečně považovat. Třeba tím, že by ji pozval na přednášku a díky jejímu zájmu by pak viděl, jakou cenu mají pro ní ty informace, zda jí obohatí, když za ně on zaplatí, zda to pro ní nebude škoda peněz.

I v tomto případě se jedná o dobrý úmysl toho druhého obohatit informacemi (perlami), bohužel bez ohledu na to, zda ten obdarovaný to ocení. Je to takové "házení perel sviním".

Ani Daniela, ani Cecilka nemají k těm informacím vztah. Je to pouze jejich rozumová zvědavost. Není to však upřímná touha, upřímný zájem učit se být lepším, k čemuž ty CD dávají návody.

Lze to přirovnat k tomuto příměru:

Manžel začal chodit na kurz netradiční češtiny. Cecilka by chtěla chodit na kurz češtiny s manželem, ale ne proto, aby se naučila česky, ale proto, aby si zjistila, jakou češtinu se tam manžel učí.

Takto by pak zjistila, že se tam učí jinou češtinu, než celý život ona sama znala, že se tam učí češtinu s podivným přízvukem a výrazy, které zná jinak. Pro ní by ta návštěva na kurzu ovšem stačila pouze na to, aby tu češtinu odsoudila, protože je zvyklá na jiný druh češtiny a té nové češtině se učit nemíní. Vůbec ji však nezajímá zjištění, že ta nová čeština je lepší a že se svými dosavadními vědomostmi a znalostmi češtiny v životě nedomluvila a že právě díky neznalosti té nové češtiny, které se učí její manžel, naubližovala sobě i jiným.

Zkrátka, pro ní je nezvyklá informace (byť pomůže) něco, co je v rozporu s jejími zvyklostmi, v rozporu s její filozofií (která je sice špatná, ale "její") a s jejím naučeným způsobem života a co odmítá. Tudíž, než aby si uvědomila, kam to dotáhla se svojí dosavadní filozofií, zvyklostmi a naučeným způsobem života, tak raději nebude o tom přemýšlet a rovnou tu novou výuku zavrhne. A nejenže zavrhne kurz češtiny (v tomto případě myšleno: informace z CD), ale také zavrhne rovnou i manžela, aniž by si vyzkoušela, zda ten nový způsob není přece jenom obohacující.

Pro pana Davida, ani pro pana Cyrila není lehké se na toto dívat. Oba pánové jenom v duchu čekají, kdy jejich drahá půlka přijde na to, že její způsob uvažování, filozofie, má vážné trhliny, že ubližuje, neobohacuje. Oba čeká ještě dlouhé čekání, ale určitě se dočkají...

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,89

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[70] Hanka Fantová
Panu Štěpánovi

Dobrý den pane Štěpáne,
pokud si přečtete komentáře paní Katky Kuňové "CD story I.-V.", tak se tam dozvíte, že s výukovými CD je to jinak než s ostatními, určenými k zábavě a potěšení.
Přeji pěkný den.
Hanka F.

Přidáno: 18. 3. 2008 12:08
[69] Štěpán
Pálená CD/DVD

Dobrý den všem,

na pálení CD jsem měl kdysi jiný názor než dnes a opravdu mi "chutná" CD koupené jinak, než vypálené. Nepraktikuji půjčování CD, protože mi to připadá tak zvláštní... v podstatě se mě ještě nikdo o nějaký kotouček neprosil, nejspíš hlavní roli hraje cena a snadná dostupnost. Co se týče sdílení CD s partnerem, asi nebudu mít názor většiny. Pokud si Já z ničeho nic pustím pro Sebe CD, nebudu kvůli této hudbě (nebo slovu) vyklízet akční rádius dosahu zvukových vln zmíněné nahrávky, či nutit svého partnera, aby si zacpal uši špunty, nic neslyšel a nedopustil se tak morálního poklesku. Pokud vložím svoje CD do mašiny Já a chci si ho poslechnout, mělo by mi být celkem jedno, jestli někdo poslouchá nebo ne. Stejně tak bych asi neměl problém pustit návštěvě hudbu, skladbu, která mě zaujala, a která se mi líbí. Nebo by snad z vás někdo zkontroloval paragony, zda toto CD mají všichni originál koupené? A pak by jste si ho pustili?

Přidáno: 16. 3. 2008 23:16
[68] Vítek P.
Paní Hanko V [67]

Hezky jste to napsala. Je vidět, že téma mandle vás oslovilo a téma cédéček bylo až druhé. No a u mě to bylo jinak. Nebo bych měl psát o mandli jen ze slušnosti? Chtěl jsem téma CD trochu provětrat a tak jsem ho naservíroval přímo a bez předehry. Nevím, v jakém avenistickém levelu se pohybujete, co už máte zvládnuté a co ne. Já zatím bojuji s tím nekrást, nelhat a uklízet si a tak jsem se k takové uhlazenosti nedostal. Možná to teprve přijde. A tak se za svůj (podle vás možná neohrabaný a nevhodně podaný) komentář chválím. Byla to dobrá práce. V tuto chvíli nepovažuji za nejdůležitější vydávat ze sebe dokonalé diskusní příspěvky a to především z hlediska časového. Ano, všechno se vším souvisí. A každá dokonale udělaná věc nás přibližuje k cíli, pouze bych to nepřeháněl. Čímž netvrdím, že se nemýlím. Nechávám to otevřené a děkuji za příklad, jak to jde dělat jinak.
Mějte hezký den.

Přidáno: 19. 2. 2008 11:52
[67] Hana Voxová
Dobrý večer, pane Vítku. (k č. [66])

Pokud bych se rozhodla napsat takový příspěvek, uvedla bych jej např.takto: „Dobrý den, paní Kuňová, paní Přádová a všichni čtenáři. Děkuji autorkám za článek o zvětšené nosní mandli, který jsem si se zájmem přečetla. Snažím se pochopit díky uvedeným informacím zpětně některé situace ze svého života (jako dítě i jako matka a připadá mi, že jsem bohužel různě realizovala většinu z uvedených nesprávností :-(). Také mi to přijde jako hezký návod, jak si správně počínat i bez ohledu na nosní mandli. Zatím mám problém zpracovat skutečnost, že rychle udělané je špatně udělané (že je to podezřelé, povrchní, ošizené, odbyté, nedostatečné…), protože jsem rychlost do teď považovala za přednost a byla jsem přesvědčená, že lze rychle a současně správně.

Omlouvám se, že se další část mého příspěvku nebude týkat tohoto článku, uvědomuji si, že toto není optimální způsob, ale lepší jsem v tuto chvíli nenašla. Hodně se zabývám a řeším otázky ohledně půjčování a přepalování CD… a zajímají mě vaše názory. Prosím, přečtete si můj příspěvek a napíšete mi jak to řešíte vy?…..“

Hezký večer.
Hanka V.

Přidáno: 18. 2. 2008 21:22
[66] Vítek P.
A pro paní Paní Hanku V. [61]

Ještě jsem vám chtěl nabídnout, abyste navrhla nějaký lepší způsob uvedení mého prvního příspěvku o CD. Nebo rovnou můžete přijít s nějakým svým tématem. Až si to projdete a vyzkoušíte, tak budeme mít podobnou zkušenost a pak se můžeme bavit o tom, který způsob byl lepší, vhodnější ...
Mějte se fajn …

Přidáno: 18. 2. 2008 16:47
[65] Hanka Fantová
CD-pro paníMarii

Dobrý den, paní Marie,
já si myslím, že pokud darujete příteli s tou kazetou i originální DVD a vysvětlíte mu, proč to děláte, tak bude vše v pořádku.

Přeji krásnou slunečnou neděli.
Hanka F.

Přidáno: 17. 2. 2008 10:15
[64] marie
CD

přečetla jsem dříve, než napsala, omlouvám se, ale myslela jsem, že budu muset otevřít nejdříve svůj mail a tím ztratím informace...
Mám také nějaká přepálená CD a je pravda, že je moc neposlouchám, že raději sáhnu po originálech, které od jisté dobý kupuji. Mám přítele, který sháněl jeden film a protože nemá tolik informací, nenašel, kde by jej sehnal. Koupila jsem tedy DVD a protože můj přítel nemá přehrávač DVD, přetočila jsem film na videokazetu. Udělala jsem to správně? Nevím, zatím kazeta leží u mě doma a čekám na "informaci shůry" zda mám, či nemám kazetu darovat...

Přidáno: 16. 2. 2008 9:04
[63] Jiří
Dodatek

Dodatek k mému příspěvku č.62

Co se půjčování a přepalování CD týká, již dlouho (typuji tak 10-12 let) jsem v rodině a mezi kamarády považován za sobce, který na žádosti o zapůjčení CD (s úmyslem přepálit) odpovídá "kup si originál"...

Přidáno: 15. 2. 2008 11:46
[62] Jiří
pojmy

Vážení a milí,
se zájmem jsem si přečetl diskusi o půjčování a přepalování CD. O přepalování se nemá cenu bavit - to je pirátství které je bezesporu trestným činem. Ale popisované příklady, kdy si manželé navzájem poskytují/půjčují/nepůjčují CD a informace na nich obsažené???? Podívejme se na věc z jiného úhlu. Pojem "společné vlastnictví manželů" Vám něco říká??? Paní Cecilka zcela právem vyžaduje od svého manžela, pana Cyrila přístup k informacím na CD, protože jsou i jejím majetkem (fakt, že by měli na základě předmanželské smlouvy rozdělený majetek není v článku zmíněn a proto předpokládám, že taková smlouva neexistuje). Vždyť ta CD byla zakoupena z jejích (paní Cecilky) peněz. Proč tedy tvrdíte, že za ně nezaplatila???

Chápu - právní řád je zastaralý, vytvožený na základě materialistický filozofie, nerespentuje vesmírné zákony, atd

Jenže žijeme tady a teď v tomto státě a tomto právním řádu - i tento fakt není náhodný a je "naplánován" osudem, vesmírem, Bohem, nebo jak tomu kdo říká.

Můj příspěvek není útokem na nikoho, je to spíš akademické zamyšlení a připomenutí některých důležitých informací, na které se v předešlé diskusi zapomnělo.

Přeji všem krásný den a veselou mysl.
Jiří

Přidáno: 15. 2. 2008 11:26
[61] Hana Voxová
Dobrý den, pane Vítku. (k č. [56])

Děkuji Vám za odpověď a ocenění mého přiznání (takových by bylo… :-( ).

Na způsob uvedení Vašeho příspěvku o CD máme asi zatím rozdílný názor. Možná je to moje přecitlivělost (dříve jsem se často chovala až bezohledně, tak je možné, že jsem se v tomto případě překývla do druhého extrému), ale „drhlo“ mi to tak, že jsem měla pocit, že Vám to mám napsat, tak jsem to udělala. Líbilo se mi, jak šikovně to potom paní Kuňová vyřešila přesunutím komentářů o CD pod nový článek s touto tématikou.

To však nemění nic na tom, že jsem ráda za to, že jste toto téma otevřel. Také „mi to nedalo“ a řešila jsem své dluhy v této oblasti - znehodnotila a vyhodila jsem CD, které jsem přepálila z půjčených originálů nebo přepálená dostala či přepálená „výhodně“ koupila (stejně jsem je neposlouchala, protože bych u toho měla nepříjemné pocity) a ulevilo se mi. Po této likvidační akci a nakoupení a použití čistícího CD mi začalo hrát nové CD z Avenny, které před tím nehrálo :-) (Před odesláním tohoto příspěvku jsem si přečetla Váš poslední příspěvek, kde jste napsal jak jste objednal a „znovu“ darujete originální CD za přepálená a opět se mi „přitížilo“ – v tom jste napřed, mě to zatím ani nenapadlo L…- že by další vrstva?)

Přeji Vám i všem čtenářům hezké dny.
Hanka V.

Přidáno: 14. 2. 2008 14:24
[60] Marie Horneková
poděkování

Dobrý podvečer,
paní Jano, velice vám děkuji za váš názor. U prvních dvou otázek jsme se v něm naprosto shodli. Aspoň vím, že jsem to cítila správně. Dneska jsem dělala "inventuru" ve své cd a dvd sbírce a ponechala jsem jen originály. Dokonce jsem narazila i na cd, které jsem dostala nedávno od svého švagra k vánocům, ale bylo vypálené. A protože si myslím, že i kdyby to byla kopie jeho originálu, tak není správné, abych ho měla. Nevím jestli to cítím dobře, ale důležité teď pro mě je, že mám z toho skvělý pocit. U třetí otázky jsem moc vděčná, že jste tak krásně rozepsala a tím mi potvrdila, stejně tak jako Hanička F., které také samozřejmě děkuji, že své pocity, poznatky i nejasnosti mohu konzultovat s kýmkoliv kdo mi rozumí... Bohužel ve svém okolí nemám žádného "aveňáka". Možná trochu moje sestra, ale ta je spíš ještě více na straně prověřených léčebných metod v podobě různých medikamentů než aby mi plně rozuměla. Občas mám pocit, že jsem tak trochu jehla v kupce sena a jediná možnost kde se vyjádřit jsou právě tyto stránky, za které jsem moc ráda:-). Taky určitě brzy navštívím nějaký ten seminář právě proto, abych poznala více lidiček se stejným smýšlením:-). Přeji krásný večer Majka

Přidáno: 10. 2. 2008 17:20
[59] Hanka Fantová

Dobrý den, paní Majko,
stejně jako paní Jana si myslím, že si můžete s někým druhým o věcech z Avenny povídat. Je to dobré k tomu, že si při tom ujasníte a srovnáte některé věci, podíváte se na nějaký problém očima toho druhého nebo vás společně napadne řešení nějaké situace.
Máte štěstí, pokud máte ve své blízkosti někoho, kdo je ochotný si s vámi na toto téma povídat.
Někteří lidé jsou z Avenny nadšeni, rádi by si povídali, ale nemají nikoho, kdo by s nimi toto nadšení sdílel.
Přeji pěkný zbytek neděle.
Hanka F.

Přidáno: 10. 2. 2008 14:07
[58] Jana

Dobrý den Majko,

z Vašeho příspěvku cítím takovou nefalšovanou přirozenost a radost z objevování. Děkuji Vám za něj. Oslovily mě otázky, které ve svém příspěvku zmiňujete a ráda Vám na ně odpovím. Odpovědi vyjadřují pouze mé stanovisko, tedy je možné, že Avenna či někteří další čtenáři mohou mít odlišné názory, což je přirozené a v pořádku.

1. otázka: "Jsem řidič z povolání a zdá se mi zbytečné originál cd stále nosit z domova do auta a zpět, proto si myslím, že když si je vypálím, originál budu mít doma a kopii v autě samozřejmě pro mé vlastní použití, tak je to v pořádku... nebo se mýlím?"

Z mého pohledu se nemýlíte, právě za tímto účelem je možné si podle autorského zákona zhotovit kopii originálu.

2. "Druhá otázka se týká výukového cd jako dárku. Když projevím před člověkem, který uznává avennu stejně jako já, zájem o nějaké cd a on mi ho koupí jako dárek, mohu ho přijmout a je to i z jeho strany správné?"

Ano, myslím si, že je v pořádku, když přijmete výukové cédéčko z Avenny, ale i jakékoliv jiné výukové i nevýukové cédéčko, které je originálem, jako dárek.

3. "A poslední dotaz je o tom zda můžu konzultovat své postřehy z avenny se stejně smýšlejícím člověkem v rámci zdokonalování se a vyjasňování si různých úplně nepochopených zákonitostí stejně tak jako činím teď?"

Za tuto otázku Vám, Majko, moc děkuji. Podělím se s Vámi o svůj "aveňácký příběh". Psal se rok 2004 a já jsem v sobě ucítila silnou touhu proniknout do oblasti psychosomatiky. Právě v té době v létě se mi dostal do rukou časopis Regeny či Regenerace, teď si přesně nevzpomínám, a uvnitř toho časopisu byl vložen informativní letáček o Škole zdraví těla i duše ve Vršovicích. Zaujal mě a tak jsme se s kamarádkou vypravily na avizovaný Den otevřených dveří. A byla jsem nadšená, jak z lektorek, tak z prostředí a také mě o mém rozhodnutí stát se studentkou Školy zdraví těla a duše přesvědčila řada diplomů z absolvování kurzu Silvovy metody pověšených na stěně pracovny. Silvovu metodu rozvoje mysli a kontroly stresu já považuji za seriozní vzdělávací institut s akreditací Ministersva školství pro tvořivé myšlení. Myslím, že jsem byla mezi prvními přihlášenými do prvního ročníku okruhu těla. Výuka probíhala jednou měsíčně o víkendu. Má touha být přítomna každému semináři byla tak silná, že jsem dokonce odmítla odjet na týdenní dovolenou k moři. První úvodní seminář mě doslova nadchl. Hned u toho druhého semináře jsem ale zažila velké zklamání. Jednak jsem se ve většině případů nedozvěděla návod na řešení toho kterého problému a potom oblast, kterou jsem si chtěla vyřešit, jsme probrali během velmi krátké doby a já se tenkrát styděla zvednout ruku a říci, že očekávám trochu víc. Dobře, stalo se, další mou představou bylo, že se ve škole spřátelím s ostatními stejně naladěnými lidmi a budeme si povídat o probíraných tématech. Zjistila jsem, že jedna paní bydlí kousek od mého bydliště a tak jsem ji navrhla, že bychom se mohly vídat a povídat si o nově probíraných věcech. Reakce té paní mě překvapila, protože mi odpověděla, že si o těchto věcech nemáme povídat, že bychom si mohly ublížit. A tak jsem si někam uvnitř sebe zapsala, že si o těchto poznatcích povídat nemám a od té doby se to ve mě bouří. Jednak s tím nesouhlasím, myslím si, že o věcech je potřeba si povídat, protože každý člověk má své jedinečné vnímání a navíc při povídání a třeba i opakovaném se člověku vytváří mozaika znalostí. Postupem času jsem zjistila, že mě převapuje i samotné chování některých ostatních studentů ve škole. Místo přirozenosti jsem cítila někdy až nadřazenost a postrádala jsem přátelskou atmosféru. Rozhodla jsem se druhý ročník již neabsolvovat, přesto jsem nakonec absolvovala i druhý ročník. Musím ale napsat, že z mého pohledu byl pro mě více zajímavější, koupila jsem si spoustu nových knih a slovníků a začala jsem si všímat přesného vyjadřování. A najednou jsem začala zjišťovat, že se ne ve všem shoduji s Avennou. Všechno se v životě děje z určitého důvodu, tedy i já jsem za své poznatky a zkušenosti z Avenny vděčná, ale již pečlivě zvažuji, jaké kurzy s jakým obsahem a za jakou cenu chci absolvovat. Takže Majko, pro mě je povídání o těchto věcech důležité a moc Vám ho doporučuji. Mějte se moc hezky a přeji Vám úžasné zážitky na cestě k objevování sama sebe.

Přidáno: 10. 2. 2008 13:20
[57] Marie Horneková
pro pana Vítka P.

Dobrý večer pane Vítku i všem ostatním. Přečetla jsem si váš článek a stejně tak jako paní Alena J. jsem pokračovala až do konce aniž bych nejdříve napsala jakýkoliv příspěvek. Nejdříve jsem si říkala, že stejně pak zřejmě nic nenapíši, ale vytvořil se ve mě jakýsi pocit dluhu k vám a vlastně i k ostatním, proto píši tento článek. Jsem v avenně naprostý začátečník, proto se dá říct, že mám v hlavě docela slušný zmatek. Naštěstí čím více článků pročítám, tím více se mi ten zmatek zmenšuje a lépe se mi daří vše si správně zařadit (doufám). Proto děkuji Všem a hlavně autorkám za pro mě velmi přínosné informace. Jsem za ně vážně moc vděčná... Měla bych stejně ale pár otázek, které se mi zatím nepodařilo pro mě dostatečně objasnit. Co se týká cd. Rovnou se přiznám, že vypalovaných cd mám doma spousty a po dnešním "studijním" večeru jsem se rozhodla, že všechny je znehodnotím a vyhodím. Také jsem si uvědomila, že cd o které jsem vážně stála, tak jsem si koupila a mám je v originálu. Tím se dostávám k mé první otázce. Jsem řidič z povolání a zdá se mi zbytečné originál cd stále nosit z domova do auta a zpět, proto si myslím, že když si je vypálím, originál budu mít doma a kopii v autě samozřejmě pro mé vlastní použití, tak je to v pořádku... nebo se mýlím? Druhá otázka se týká výukového cd jako dárku. Když projevím před člověkem, který uznává avennu stejně jako já, zájem o nějaké cd a on mi ho koupí jako dárek, mohu ho přijmout a je to i z jeho strany správné? A poslední dotaz je o tom zda můžu konzultovat své postřehy z avenny se stejně smýšlejícím člověkem v rámci zdokonalování se a vyjasňování si různých úplně nepochopených zákonitostí stejně tak jako činím teď? Nebo si na to každý musí přijít sám? Děkuji nejen Vám pane Vítku ale i všem kdo mi může odpovědět:-). S přáním krásného večera Majka

Přidáno: 9. 2. 2008 21:18
[56] Vítek P.
Hanka V. No 55

Paní Hanko V.,

Děkuji za pěkné psaní, které patří cca ke třem komentářům, které mne nejvíc potěšily. Líbí se mi, že jste se zabývala takovými drobnými detaily, například když jste přiznala, že jste se vymlouvala na vypalovačku.

Zajímalo by mne kolik z těch lidí, co nevypalují vůbec, doma nemá vypalovačku. To je pak snadné nevypalovat, když ani nemůžu, nebo to neumím.

Máte problém, že jsem napsal cédéčkový komentář jako první komentář ke článku o zvětšené nosní mandli. Myslíte si, že, by se lépe vyjímal u Krátkozrakosti nebo u Hormonu blaženosti I.? A měl jsem čekat, až to bude pátý komentář? To bych se taky nemusel dočkat. Měl bych se paní Katce K. omluvit, že jsem obrátil tento server naruby a místo abych komentoval její články, tak ona teď „musí“ psát články k mým komentářům, aby napravila ten zmatek, co jsem tu natropil? Myslím si (a cítím), že CDčkovými komentáři jsem odvedl dobrou práci pro všechny a kdo chce být psa, hůl si vždycky najde. Věřím tomu, že paní Katka K. je ráda, že mě má. A jestli ne, ať řekne.

Jsem rád, že jste se ozvala, ale kdybych ještě teď čekal na tu správnou chvíli a někde v koutku si uvazoval kravatu a čekal na ta správná, slušná a ohleduplná slova, tak bychom se nikam nedostali. Ta správná slova jsem použil a nebubu hledat lepší. To vám nevyčítám, že jste se ozvala, jenom chci říct, že s tím, co jsem udělal a jak, problém nemám.

Jak by se mi líbilo, kdyby „to bylo obráceně“ … zkuste to a uvidíte. Napíšu Vám, jak se mi to líbilo.
Hezký den …
Vítek P.

Přidáno: 28. 1. 2008 9:59
[55] Hana Voxová
Dobrý den všem.

Paní Kuňová, děkuji Vám za článek o „CD“, který vlastně není jen o CD), také děkuji pisatelům za příspěvky a těším se na další pokračování.

Pane Vítku, baví mě číst Vaše příspěvky, jsou většinou motivující, živé, čtivé. Potěšilo mě, že jste otevřel diskusi o CD a jsem vděčná za články i komentáře, protože jsem toto téma v sobě neměla a dosud zatím nemám správně srovnané. Dříve jsem CD přepalovala. Pak jsem dostala informaci z Avenny, že je to špatně, ale neměla jsem dost informací nebo jsem je neslyšela (nechtěla slyšet, nehledala…) k tomu, abych to do hloubky pochopila a něco mi na tom nesedělo. Zevšeobecňovala jsem a nerozlišovala mezi různými nosiči informací a hlavně jsem nerozlišovala v kvalitě získávaných informací... Bohužel jsem to řešila nečestně a neupřímně. Vymlouvala jsem se na vypalovačku, která sice zlobila, ale mně se to hodilo, protože mi „nešlo mi přes pusu“ bez vysvětlení a bez vnitřního pochopení říkat, že už CD nevypálím – měla jsem obavy, že to budou brát jako moji neochotu nebo že zas ta Avenna… a také jsem měla výčitky, že nevyhovím… Pochybovala jsem o tom co a jak je správně. Moc se těším, až si toto téma nejen s CD v sobě dorovnám a budu to umět vysvětlit i druhým. Za takovým názorem si potom budu bez výčitek stát.

Pane Vítku, Vaše podmiňování v komentáři č.9 mi připadá jako zajímavá a poučná hra v rámci webovských stránek Avenny pro toho, kdo ji chce akceptovat, kdo se rozhodne ji s Vámi hrát. Kdo ji však hrát nechce, smí a má si podle mého názoru přečíst všechny komentáře bez výčitek, protože při tom neporušuje pravidla www.avenna.cz. Proto pro mě není v rozporu ani to, že autorky a majitelky tohoto webu „Celou diskusi celou dobu pečlivě sledovaly“ bez „dodržení Vaší podmínky“. Trvalo mi sice asi 2 měsíce, než jsem ten „rébus“ rozluštila (doufám, že správně :-)), dalo mi to zabrat, ale když jsem si to takto srovnala, ulevilo se mi a mám z toho radost. Než jsem tento „oříšek“ rozlouskla, tak jsem si Vámi podmíněnou část nedočetla z alibismu a ze vzdoru a neměla jsem z toho hezký pocit. To je pryč, přijala jsem Vaši hru a už se těším, až si Váš 9.komentář dočtu. Pane Vítku, děkuji Vám za tuto lekci.

Přeji všem hezký víkend.
Hanka V.

P.S. Pane Vítku, mám ještě problém s tím, kam a jak jste původně napsal svůj příspěvek o CD - jako první komentář ke článku o zvětšené nosní mandli s průvodním komentářem, že „Milý a laskavý čtenář doufám pochopí, že to nebude o mandlích,…“. Přestože jsem za tento příspěvek ráda, postrádala jsem podle mého názoru citlivější úvod – stále se nemohu zbavit pocitu, že to bylo na tomto místě poněkud neuctivé vzhledem k danému tématu a k práci, kterou s tím paní Přádová a paní Kuňová měly. Máte pocit, že se Vám to povedlo a že by se Vám to líbilo, kdyby to bylo obráceně?

Přidáno: 26. 1. 2008 13:13
[54] Vítek P.

Paní Katko K. a Hanko P., zdalipak jste podmínkový příspěvek číslo 9 přeskočily/i, když jste „Celou diskusi celou dobu pečlivě sledovaly“ … pomyslel si Vítek.

Přidáno: 24. 1. 2008 21:34
[53] Helena Lukešová
je něco univerzálně správně?

Dobrý den pane Martine,

po vašich příspěvcích jsem se zamyslela jestli vnímám cosi jako univerzální správnost- či jak to nazvat.
Dospěla jsem k tomu že ano. Ač je nevidíme, univerzální zákony fungují- ať se nám to líbí nebo ne. Pro mě osobně tento fakt znamenal velkou úlevu.
Mám ale ještě několik nejasností jako např vámi zmíněný příklad s gestapem. Jedná se v tomto případě "pouze" o dobrý úmysl? Nebo jak posuzovat nedávný příklad z USA kde dívka tím, že zastřelila útočníka s pistolí zachránila život několika desítkám lidí?

Myslím že to, že v něčem ještě nemám-e jasno je pouze z nedostatku informací. Určitě to ale podle mě neznamená že věci neděláme správně nebo nesprávně- a to je dané.
Hezký den, Helena

Přidáno: 21. 1. 2008 11:27
[52] Eva Kremlíková
Omluva

Velmi se panu Martinovi omlouvám a Vám pane Míšo děkuji za upozornění.
Eva K

Přidáno: 20. 1. 2008 18:00
[51] Míša

Dobrý den paní Evo chci Vás jen upozornit na malý omyl. Píšete si s panem Martinem a ne se mnou s panem Míšou.

Přidáno: 20. 1. 2008 17:21
[50] Eva Kremlíková
Dobrý den,

souhlasím s Vámi, pane Michale, že informace je jedna. Já cítím rozdílnost v chápání. Pokud si poslechnu informaci přímo od pí. Kuňové na přednášce, z CD vnímám jí já sama za sebe a své pocity. Pokud si přečtu něčí zápisky, nebo někdo se se mnou podělí o to co slyšel vnímám jeho chápání, interpretaci a pocity a ty se mohou různit od mých. Je to stále ta Informace a měla by mít pro mě nějakou cenu.
Jinak chápu Vaše vysvětlení ceny CD, ale stále se stím nemohu ztotožnit. Pokud mi někdo pustí kousek CD s pěknou hudbou, půjdu a koupím si ho. Přeci vždy, když si ji budu chtít poslechnout, nepůjdu za dotyčnou osobou. Pokud si koupím sochu s někým, je jasné, že ji máme napůl. Záleží na dohodě, kam jí postavíme, také jestli si pohled na ni vychutnám raději s tou osobou, nebo si pořídím sochu sama a sama si ji také užiji. Rozhodně si sochu nenechám "zkopírovat", o to jde o ten pocit originálu, který je jen jeden.
Doufám, že jsem se vyjádřila srozumitelně, přeji hezké odpoledne.
Eva Kremlíková

Přidáno: 20. 1. 2008 13:21
[49] Martin Vít
Milá paní Evo.

Asi jsme se úplně nepochopili.Vážím si rad,které člověku pomáhají ke šťastnějšímu životu.Já věřím,že existuje "správné rozhodnutí".Nevěřím v existenci univerzálního návodu.V tomto případě:"Není správné kopírovat CD/DVDčka".Třeba v tom příkladu s překopírováním DVDčka s titulky osobně považuji za správné DVD zkopírovat. Potkal jsem několik mladých křesťanů (a vlastně sám jsem s tím měl problém),kteří se dostali do situace,kdy na nich bylo vidět,že chtějí udělat správné rozhodnutí té chvíle,ale slova v bibli říkala něco jiného. Každý z nás se dostal asi do situace,kdy ukrást nebo zalhat bylo správně pro vyšší hodnotu(Naivní příklad:Kdyby někdo za války nezalhal gestapu a prozradil úkryt kamarádů,asi by to správné nebylo.)

S těmi cenami CD jsem to myslel takto: vlastník práv počítá s tím,že jedno CD bude poslouchat více lidí (cena zahrnuje,dovoluje tu možnost).Je to podobné jízdě taxíkem,taxíkář očekává,že za předem určenou cenu,může jet jeden až "pohodlný" počet cestujících.(V případě,že by se cena v taxíku platila za jednotlivce,šla by sazba za kilometr pravděpodobně dolů.)Nebo případ koupě sochy dvěma lidmi.I když souhlasím s těmi modře napsanými slovy v článku,nepovažuji za správné platit za sochu vícekrát.

A ještě k rozdílnosti informací dle zdroje.mně se to jeví pořád jako jedna a tatáž informace.Ale sám bych za ní platil podle míry toho,jak po ní "prahnu". A pokud si autor nebude přát jinak,lidovou slovesností bych ji šířil svobodně. Mějte se hezky M.V.

Přidáno: 20. 1. 2008 0:47
[48] Eva Kremlíková
P.S.

vlastně ani nemusím doufat, že budu upozorněna na nesprávné. Ono to prostě tak je a já na tom nic nezměním, tak tedy "jen" děkuji.
Eva K.

Přidáno: 19. 1. 2008 20:07
[47] Eva Kremlíková
Dobrý večer

ráda bych se připojila k diskusi. Osobně CD/DVD pirátsky nekopíruji. Darem neoriginály nepřijímám a ani (si) žádná nepůjčuji. Vyjímaje ovšem rodinu. S ne/půjčováním známým jsem srovnaná, ráda se podělím o informaci, nebo osobní zkušenost. To jak s tím pak dotyčný naloží je na něm. Ale zatím si opravdu nedovedu představit, že bych odmítla manželovi půjčit jakékoliv CD/DVD, pokud projeví zájem. Je to čistě můj problém, protože já bych ráda aby manžel trošku "zcyrilovatěl" a také se nadchnul pro Avennu jako já. On opatrně zvažuje/proklepává jakoukoli získanou informaci (nejen Avennu), co kdyby... Zároveň jak ho znám jsem přesvědčená, že pochopí když mu odmítnu, ze známých důvodů CD/DVD půjčit. Takže můj osobní boj.
Ke komentáři č.45., pane Michale líbil se mně Váš příspěvek, ačkoliv ne se vším souhlasím, např. není pro mně přijatelná informace, že cena CD/DVD je stanovena tak, že se již dopředu počítá s poslechem/shlédnutím více osobami - "pro jistotu to dáme dráž než jak si to ceníme, co kdyby to poslouchal i někdo jiný"...
Také si myslím, že je rozdíl pokud si poslechnu nějakou informaci originálně např. na přednášce, nebo z CD, nebo zprostředkovaně z úst známého, nahlédnutím do zápisků, apod...
Ještě bych podotkla, že se necítím být otrokem slov a návodů, které jsem měla možnost poznat Díky Avenně. Naslouchám svému vnitřnímu hlasu a snažím se jednat "správně". Buď se trefím, nebo mi to univerzální správné (co podle p. Michala neexistuje") dá včas vědět - v což doufám a za což děkuji.
Přeji všem příjemné dny.
Eva Kkremlíková

Přidáno: 19. 1. 2008 19:56
[46] Martin Vít
Můj názor

Dobrý den a kdo má radši ahoj,tak ahoj.Nejprve bych se rád vyjádřil k příspěvku paní Aleny [19],problém přidání titulků.Já bych se v tomto případě rozhodoval takto - pro jaký účel si nepřeje disributor,abych jeho DVD zkopíroval.No přece proto,abych ho nepřipravil o zisk.A připravil jsem ho o zisk tím,že jsem DVD zkopíroval a přidal jsem titulky-ne.Sice jsem porušil zákon,ale ne zákon "srdce"-a to je spokojené (narozdíl od případu,kdybych si koupil ještě jedno DVD-tentokrát s titulky-a že jsem podobně "akce" v životě už udělal.Měl jsem pak nepříjemný pocit,že už se nejedná o správnost,ale o sebemrskačství).Nejsem tu často a zatím jsem si zatím nekoupil ani 1 CD Avenny,ale v případě,kdy si autorky sdílení CD nepřejí,bych ho samozřejmě nesdílel,krom "ochutnávky".Když jsem kupoval jakékoli CD,DVD nebo knihu,automaticky jsem počítal s tím,že cena již počítá s možností použití více osobami.A to je můj určující názor při nakládání s autorskými právy.Ale kdyby si to autoři přáli jinak,respektoval bych to.Třeba pravidla pravopisu máme taky jedny.A co kuchařské recepty?K úsměvu mě přivádí představa,jak učitel dětem ve škole vysvětluje:"Děti,vím o žížale mnohem víc,ale neřeknu Vám to,jelikož jsem se to dočetl v jedné knížce.Bude vhodnější,když si ji koupíte každý zvlášť a těm,co si ji nekoupí,o tom raději také neříkejte. A ještě jednu zajímavost o ní vím,ale to Vám taky neřeknu, to jsem viděl na DVD..."To by bylo asi nepraktické,nereálné.I naše konverzace by často probíhala jen formou odkazů na tituly,které si máme zakoupit.Opakuji,možnost "puštění" informace,je dle mě zahrnuta v ceně.(Na druhou stranu,ono vlastně asi i černé kopírování zvyšuje ceny nosičů informací a je zahrnuto v ceně.) Je to, co se malé děti dozvědí o žížale,stejně důležité,jako to,co se mi dozvídáme prostřednictvím Avenny,na našem vývojovém stupni? Ale když někomu půjčím CD,mohu mu ho už rovnou přepálit,poněvadž svou cenu má ta informace. Podobná informace jako v předchozím nepoužitelném příkladě.Tak a jak z toho ven?Mě třeba pomáhá,když si řeknu"Tak dejme tomu,že mám všeho nadbytek a jsem šťastný,zdravý.Jak se teď rozhodnu?(Naučil jsem se to od pana Walsche ). A využívám následujícího.Vím,že se Bůh nikdy neopakuje.A stejně tak situace v našem životě nemají úplně stejnou formu a proto vyžadují nové rozhodování.Univerzální "správné neexistuje."Na to dojeli už křesťané s Biblí,když se stali otroky slov a návodů.Svůj vnitřní hlas máme všichni.Přece nikdo z nás by nenechal nikoho na pustém ostrově trpět bolestí se slovy:"Já bych věděl,jak Ti pomoci,ale neřeknu, doplav si pro svoje Cédéčko."
Martin Vít

Přidáno: 19. 1. 2008 17:40
[45] kVítek P.
Tom No. 42

Dobrý den (pane) Tome, děkuji za pěkný příspěvek. Věřím tomu, že se naučíte odolávat cédéčkovým pokušením a vysvětlovat lidem, proč děláte, to, co děláte. Chce to cvik. Nejhorší je to poprvé, to má člověk dost co dělat, aby to vůbec vyslovil. Poněkolikáté už budete pobaveně pozorovat, jak lidé reagují.

Nedávno jsem byl s kamarádem na pivu. Dal jsem si čaj a polévku. On si dal pivo. Představte si, že mi jako dárek přinesl dvě DVDčka, protože dělá ve vydavatelství, kde je dávají jako přílohu časopisu. Nevím, jak k nim přišel, možná to smějí rozdávat jako reklamní vydání. Mám si je vzít nebo nemám? Mám pátrat po tom, jestli k nim přišel poctivě? A mám mu zaplatit pivo? Nebo si mám raději nechat zaplatit polívku a čaj? Jenže já si tu polívku chci zaplatit sám. „Normální“ by bylo říci, zvu tě a kdyby namítal, tak mu říci, ty jsi mi přeci přinesl DVDčka, tak já tě pozvu.

Jenže já jsem mu to pivo zaplatit nechtěl. A pivo mi samotnému chutná, nejsem tak daleko, abych si ho nikdy nedal, ale nedávám si ho z důvodů společenských, nedávám si ho, když řídím a alkohol druhým nenabízím a ani je nepobízím, aby pili. Prostě si dám pivo, protože mi chutná, ale když bych si měl s druhým tím pivem ťuknout na zdraví, tak už budu mít nepříjemný pocit, že podporuji nějaký kult alkoholu.

Víte, jak těžce se mi říkalo: Kdyby to byla zmrzlina, rád bych tě pozval, ale pivo ti nezaplatím, protože nerad kupuju lidem věci, které je oblbují. A zároveň ho piju. Snaž se to pochopit, kamaráde. To jsou situace, kdy je to těžké … člověk ani pořádně neví, jak je to správné. Tak ještě aby to správně udělal. Vím ale, že i když to udělám špatně, tak alespoň budu vědět, že jsem to udělal špatně a třeba už to příště zvládnu líp. Držím Vám i Sobě palce při zvládání nepříjemných situací.

Otázky pro znalé: Měl jsem DVDčka odmítnout? Měl jsem mu pivo zaplatit? (Neměl, to vím.) Co mám teď udělat s DVDčky, která jsem nedokázal odmítnout? (Co jsem to za kamaráda DVDčka odmítnu, pivo nezaplatím. Jak on k tomu přijde, že potkal takového exota?)

S DVDčky si nějak poradím. Třeba je anonymně pošlu do redakce. A tak mne ta nezvládnutá situace bude stát jen devět korun na poštovném. Parádní lekce za 9 kaček. Ale co když je to jinak? Co když si ta DVDčka mohu vzít a mám vzít, co když je to poslané znamení, že jsem DVDčkově čistý? A bude to naprosto čisté a ve filmech objevím myšlenky, které mne nasměrují správným směrem, anebo upozorní na nějakou maličkost. Vidíte, nemám to lehké.

Ještě jste se ptal na „škaredé myšlenky“. A co s tím. Nevím zrovna, jaké konkrétní myšlenky jste myslel a nevím, jak rozděluje myšlenky Avenna. Možná to bude podobné jako se sny. Když o tom tak přemýšlím, tak jsou myšlenky obyčejné, třeba něco udělat (zapomenutou tečku za větou). Pak jsou myšlenky, které nás upozorňují, že jsme něco neudělali, máme to dodělat, nebo tam máme dluh (vzpomeneme si na CDčka :-). A pak jsou myšlenky, které nám říkají, abychom udělali něco špatného. Třeba šlápnout na plyn a srazit tu babku, co se tak vleče na přechodu pro důchodce. Některé nauky doporučují se o myšlenky nestarat a nevěnovat jim pozornost. Myslím si, že to by bylo strkání hlavy do písku. Že v případě té babky by měl člověk tu myšlenku připustit, projít si teoreticky svoje další myšlenky a pocity a rozhodnout se, jestli to udělá nebo ne. Tuto myšlenku bych považoval za zkoušku našeho mozku, jestli na ní naváže správným směrem. Doufám, že jsem ty myšlenky vzal za dobrý konec.

Mějte se fajn.
Vítek P.

Přidáno: 19. 1. 2008 13:44
[44] Vítek P.

Rád bych upozornil náhodného čtenáře, že komentáře nad touto čarou (minimálně do čísla 41) předcházely napsanému článku.

-------------------------------------------

A teď se přiznejte, kdo sázel na Cyrila a kdo na Alenu a Aleše.

Skromně dodávám, že jsem sázel na Cyrila.

Děkuji paní Katko K. za povzbuzení.
Přeji všem dobré ráno :-)

Přidáno: 19. 1. 2008 1:10
[43] Tomáš Jelínek
CD, DVD a jak tomu je?

Dobry den pane Vitku,

musim se priznat, ze me Vas komentar cislo 9 velice pobavil a dekuji za vyzvu, kterou prijmam. Na jednu stranu je to verejna diskuse a neni tedy treba reakce, nebo to tak alespon vnimam, ale chci se zucastnit ankety a docist prispevek:)
Moje zkusenosti s CD a i s Avennou jsou zatim velmi male a krucky k Avenne jsou pro me zatim tuhe, tak nejsem jeste tak daleko jako vy, ale casem se tam tez dostanu.
Jak to tedy mam ja? CD jsem drive vypaloval, a i ted jeste nejake vypalim, je tedy pravda, ze k CD Avenny bych si to nedovolil, i kdyz se snazim o nulovou aktivitu v teto oblasti. DVD jsem nikdy neprepalil, ale napomahal jsem tomu u kamarada, se kterym jsme si drive pujcovali filmy. Muj cil je naucit se k teto problematice stavet spravne, ale brzdim se postoji sve pritelkyne a jeste neumim nektere veci presne vysvetlit, spis je jich vice, ale mluvim o tech co dokazi lehce vyvolat nejaky spor, ktery bych pak nechal s otevrenym koncem atd. Takze muj soucasny postoj je zlegalizovat cely pocitac vcetne MP3, filmu, a prepalovanych CD/DVD, ale jeste to uplne neumim.
Toz to je muj prispevek do ankety a ted si jdu precist ten pribeh.
Preji Vsem krasne dny a hodne uspechu.

Tom

Přidáno: 18. 1. 2008 18:38
Cédéčka, jedeme dál, pokračování III.

Cyril vyjme DVDčko z krabičky. Podívá se na něj a co nevidí … vidí, že je rozšlápnuté. Ach ty děti, které si neváží hraček. Mají jich moc a pak si ani nevšimnou, že po některých šlapají. Vkládá DVDčko do stroje a společně zírají na modrou obrazovku. Přeci jen od rozšlápnutého DVD nejdou čekat zázraky. Atmosféra je napjatá. Stratosféra je taky napjatá. Jako první se probere Cecílie. Možná bychom mohli říct, že už to cédéčko takový bylo. Viděl snad někdo, že na něj někdo šlape? To seš celá ty, pomyslí si Cyril. Ale, vždyť máme ta, co přivezla babička? Myslíš ta napálená? Ano ta. Babička ochotně přináší DVDčka. Cyril zaujímá bojový střeh mezi DVD přehrávačem … a pak si říká, co já vám budu kecat do života a kazit vánoce. Je to váš život, tak si ho žijte. Jen si je pusťte. Uděláte si cédéčkové dluhy a pak si je splatíte. To rozšlápnuté DVD určitě není pro nic za nic. A tak nechává věcem volný průběh. Malý Cyrílek pouští napálené DVDčko a všichni jsou spokojení. DVDčkový příběh končí a můžete mne kamenovat. Kázal vodu a pil víno. Obhajoval nepálení a pouštěl pálené. Myslím si, že v situaci kdy jedno originální DVD Mickey Mouse je zlomené, je možné použít jiné neoriginální DVD. Toto považuji za jeden ze způsobů, jak se dá legalizovat napálené cédéčko / DVDčko. Koupí se jiné od stejného autora anebo výrobce. Není to dokonalé, ale myslím si, že už je to hodně dobré řešení. S ohledem na situaci asi i nejlepší možné. Dokonalé je mít v krabičce originál cédéčko. Nebojte se, penízky si vždycky najdou cestičku jak dojít na to správné místo.

Jak vidíte, přestože si Cyril myslel, že už ho jen tak něco nepřekvapí, objevují se různé nové situace. Jakoby ho někdo zkoušel. Jenže zkoušel z čeho? Z toho, že nevypálí a nepřehraje napálené cédéčko? Má v těchto situacích tvrdohlavě trvat na tom, že cédéčko nenapálí a ani nepřehraje NIKDY? Nebo má dát ostatním svobodu volby, aby cédéčka pálili a pouštěli a může se na to dívat s bohorovným klidem? Má vůbec odmítat napálená cédéčka jako dar? Na jedné straně, když ten dar odmítne, tak obdarovaného vychovává a směruje na správnou cestu. Na druhé straně proč by měl Cyril někoho vychovávat. Když někdo někomu věnuje vypálené cédéčko, není to pro obdarovaného stejné, jako když mu věnuje originál. Jestli si tím ten někdo udělá dluh, tak ať si ho udělá. Je to jeho věc.

Kolik chyb udělal Cyril?

Udělal chybu, když strčil napálené cédéčko do počítače?
Udělal chybu, když dovolil (malému synkovi) strčit napálené cédéčko do přehrávače? Je Cyrilův způsob legalizace cédéček (za jedno napálené koupit jedno originální od stejného autora) správný, spravedlivý, čistý a dokonalý?

Přidáno: 14. 1. 2008 13:29
[41] Vítek P.
pro paní Lucii

Paní Lucie K.,
Děkuji za příspěvek. Právě proto, že přišel později, z něj mám o to větší radost. Jsem rád, že jste přišla s názorem, který je jiný než ten můj a o to šlo, aby každý napsal, jak to dělá on. Já bych ty šablonky tak úplně nezavrhoval. Je-li něco správné dělat, tak by to mělo být správné i za různých okolností, viz. oblíbené avenistické téma dobrý/čistý úmysl.

Mějte se hezky …

Přidáno: 10. 1. 2008 17:04
[40] Lucie Kováčová
Půjčování CD- pro pana Vítka

Manžel, pokud projeví zájem, si klidně může moje CD poslechnout, vždyť ta CD jsem kupovala za naše společné peníze. Je pěkné, když dítě vidí, že si rodiče vzájemně dávají, podle mne láska je o dávání ne o braní. A slovy-to je moje, to ti nepůjčím- vyjadřuji spíše sobectví, alespoň tak to vnímám. A pokud by např. má kamarádka, která pracuje na ekofarmě a práci dělá jen proto, že je užitečná a že ji těší, ale peněz vydělá jen velmi málo, projevila zájem o CD a já bych věděla, že jí může pomoci, klidně bych jí ho půjčila. Ona třeba nemá možnost svou práci dobře ohodnotit, jelikož jí dají třeba za svazek bio-bylinek pár korun a pokud by chtěla víc, obrátí se obchodníci na jinou ekofarmu. Myslím, že i k tomu je třeba přihlédnout. Já bych zavrhla veškeré šablonky, co je a není správné (to bychom byli rigidní a mohli bychom se časem pohybovat o berlích), vždyť jednu situaci nemohu řešit jedním způsobem, musím zohlednit i všechny okolnosti. Dělám to tak, jak to cítím.

Přidáno: 9. 1. 2008 21:00
[39] Vítek P.
Cédéčka, jedeme dál, pokračování II.

Synek vbíhá do pokoje. Tatínku, tatínku, pustíme si DVDčko! Určitě je to zkouška na Cyrila, jak tohle vyřeší, pomyslí si čtenář. Psal o pálení cédéček a teď se ukáže, jestli pije vodu a káže víno (nebo naopak?). Vysvětlujte pětiletému dítěti, že babička mu přivezla napálená DVDčka a maminka chce, aby mu je tatínek pustil a tatínek má k tomu výhrady a tak mu je nepustí. Beru cédéčko do ruky, dávám ho do mechaniky a doufám, že se stane to, co se má stát. (Cyrile, to jsme od tebe nečekali, první čtenáři berou kameny do rukou.)

Povedlo se. Program hlásí, že DVD vyžaduje nějaký speciální kodek, který není nainstalován na mém počítači. Jsem rád, že to takhle dopadlo, ale bylo to o fous. Kdyby se to nepovedlo a cédéčko jsme si pustili ve větším než malém množství, tak bych ho koupil nebo zlegalizoval, abych si nezpůsobil dluh. Synek je zklamaný, slzy na krajíčku, ale chápe to. Ono to nefunguje. Ještě promluvím s Cecílií a s babičkou.

Druhý den pod stromečkem tchýně rozbaluje svůj dárek a je to krásný DVD přehrávač SAMSUNG. A malý Cyrílek má pod stromečkem originál kupované DVDčko Mickey Mouse (Tak vida, některé díly se sehnat dají). To vypadá slibně. Cyrílek se babičce pochlubí, že ví, jak se zapojuje DVD přehrávač a podívá se na novou pohádku, to musí vyjít. Jen aby tam nebylo moc zmasakrovaných zvířátek. Kazetu Tom a Jerry jsem zakázal. A minule babička přinesla kazetu o nějakých mimozemšťanech, co zabíjí ostatní zvířátka laserovou zbraní. Prásk! Zvířátko se rozsype na prach a zakouří se z něj. Prý se to dětem líbí, říkali v prodejně. Kdyby babička jednu koupila laserovou zbraní, určitě by se tomu smála, až by se z ní kouřilo (Není to příliš morbidní a nucený pokus o vtip paní Dagmar a Danielo?).

Bystří už tuší, že tam, kde je Cyril a tam, kde jsou nějaká DVDčka, schyluje se k nějakému průseru (Nepřekročil jsem povolenou formu?). Avenisticky by se snad dalo říci ke komplikaci. Cyril vyjme DVDčko z krabičky. Podívá se na něj a co nevidí …

(Co asi tak mohl vidět?)
Pokračování příště …

Přidáno: 2. 1. 2008 13:54
[38] Vítek P.
Jedeme dál, vánoční pokračování I.

Po roce vánoce, vánoce přicházejí a s nimi další Cyrilovy cédéčkové příběhy. Klika cvakla, dveře letí, tchýně vchází do dveří. A nese napálená DVDčka Mickey Mouse. (To byl ale fofr, co. Už ve třetí větě jsme uprostřed příběhu.) Vnoučátka moje, podívejte se, co jsem vám přinesla. Hurá, hurá poskakují vnoučátka. Babičko a vy nevíte, že napálená DVDčka do našeho domu nesmějí, zkouší to Cyril a spiklenecky mrká na Cecílii. Já jsem je nemohla sehnat, nikde je nemají, brání se babička. To znám povídá Cecílie (její dcera), také bych si ráda kupovala ta svoje, ale nemohu je sehnat a tak musím mít napálená. Toto je jedna z klasických výmluv a omluv k uchlácholení svědomí. Kdyby to měli, tak si to koupím, ale oni to nemají. Měli to vydat. Jejich smůla. Tak si nekoupím nic a ušetřím.

Jistě by se našla cesta, jak ta DVDčka sehnat. Věřím, že kdo hledá, ten najde. Ale chápu, že v trafice na rohu je nemají a ani v obchodě na náměstí ne. A pokud by opravdu, ale opravdu nešla ta DVDčka sehnat, dají se koupit jiná od stejného výrobce a věřím, že tím by šla zlegalizovat ta napálená, pokud by se pouštěla místo těch kupovaných (a nikdy jinak). Naštěstí doma nemáme DVD přehrávač. Tak příběh končí.

Jenomže ne tak docela. Přestože Cecílie (Cyrilova žena) zná Cyrilův postoj k napáleným cédéčkům, za pár hodin si vzpomene, že cédéčka jdou přehrávat na počítači. Je na sebe pyšná, že jí to napadlo a pošle synka za tatínkem.

Pokračování příště …

Přidáno: 24. 12. 2007 21:12
[37] Vítek P.
Nebojte se Janičko o moje svědomíčko …

Ptáte se, jaký mám pocit z toho, že poskytuji informace na přednáškách zjištěné? Jaký mám pocit, když utajenou listinu rozesílám a na svém serveru avenistické myšlenky uveřejňuji? Jestli nejdu proti svému svědomí?

Za prvé jsem si ty informace zaplatil, za druhé je předávám svými slovy anebo cituji s uvedením zdroje, za třetí jsou to jen malé drobky, které rozdávám, za čtvrté (to hlavně), když si nejsem jistý, jestli můžu, tak se zeptám autorů těch informací a za páté (to hlavně), svědomí na to neříká nic. Někdy se až divím, že nic neříká. Ale jindy mě zase trápí kvůli nějaké maličkosti, což je znamením, že ozvat se dokáže. Za šesté, když udělám chybu, tak ji mohu napravit. Vy jste mne ale jen pošťuchovala, co … ale je možné, že slyšíte hlas mého svědomí lépe než já. Dobrou noc nebo den.

Ani vy se nebojte Jano K. Když chodíte do školy, tak získané informace také používáte a nemáte výčitky svědomí, když někomu něco vyzradíte. Když vám řeknu pět vět s přednášky (třeba jedno promile informací), tak na ní snad nepůjdete? Nebo vás to naláká a půjdete?

Zdravím též paní Vlaďku a těší mne, že přispěla svými originálními postřehy.

Přidáno: 21. 12. 2007 11:07
[36] Jana Krupková

Dobrý den,
vidíte pane Vítku, vy jste se mi snažil poradit a přitom jste pravděpodobně vyzradil informace, které jste neměl.To jsme si neuvědomili.
Mohu Vás ujistit, že nová pro mě byla informace:
Akné - s něčím se nesrovnal, za něco se nemá rád.
Ostatní znám z výše jmenovaných knih a to, že je akné nemoc upozorňovací jsem zjistila z pravidla č. 4 - Zohledni intenzitu signálů těla.
Ještě jednou děkuji Vám i paní Vlaďce za Váš čas a ochotu poradit.
Krásný předvánoční čas přeje Jana K.

Přidáno: 21. 12. 2007 9:23
[35] Jana

Dobrý večer pane Vítku,

i Vy jeden zavilý ....isto! Takovou úžasnou diskusi ohledně půjčování a vypalování cédéček jste vyvolal. Upřímně jste se podělil o svůj názor, že se svojí manželkou byste nemohl sdílet svá cédéčka a teď tady na veřejně dostupný web předáváte své poznámky z přednášky Avenny? Jaký z toho máte pocit a co na to říká Vaše svědomí? Mějte hezké a pohodové dny!

Přidáno: 19. 12. 2007 20:23
[34] Jana Krupková
Listina

Dobrý den p.Vítku, děkuji za zaslání listiny.
Mám objednaná první dvě CD od Avenny a tak se mi to hodí.
Beru to tak, že jsou to jedinečné informace a tak s nimi musím zacházet.
Pěkný den přeje Jana K.

Přidáno: 14. 12. 2007 7:44
[33] Eva Kremlíková
Děkuji

Dobrý den pane Vítku,
děkuji Vám za odpovědˇ. Vím že to nepatří k těmto komntářům, ale chtěla bych Vám dát touto cestou můj e-mail: ekremlikova@yahoo.com. Těším se na pokračování příběhu o listině.
Přeji hezký den
Eva Kremlíková

Přidáno: 13. 12. 2007 11:52
[32] Vítek P.
Utajená listina

Paní Evo K. a Jano K. maličko se omlouvám, jestli jsem vás nechal hledat neexistující kočku v černé místnosti, ale ta kočka tam dříve byla. Skutečně před lety se listina k cédéčkům přidávala. A pokud si dobře pamatuji, tak byla i v obchůdku na internetu. Máte pravdu, teď už jsem ji tam nenašel ani já. Stejně tak vysvětlující dopis / článek.
Nevidím nic špatného poslat vám návod k obsluze automatické pračky. To by se přeci líbilo každému výrobci praček. A když to bude starší pračka a ten návod už nebude fungovat na novou, tak na tom taky není nic špatného. Je to studijní materiál a rozumný člověk zohlední to, že je staršího vydání a funguje na jiném přístroji. Proč by bylo něco špatného na tom, poslat vám návod k použití cédéček. Jenže co když ... ? Co když se paní Hance P. nebude líbit, že rozesílám její návody, které se rozhodla z nějakého důvodu schovat. Něco na tom musí být. Červíček pochybností zahlodal. Proč si budu dělat problémy tím, že se budu montovat do věcí, do kterých mi nic není? Nebo mám dodržet svůj „slib“, že návod / listinu pošlu zájemci. V okamžiku kdy jsem o listině poprvé psal, tak jsem si myslel, že jí každý hledající může sám najít po několika kliknutí myši. Vzal jsem rozum do hrsti a řekl si, že nejjednodušší bude se paní P. zeptat. Bude jí vadit, když vám to pošlu? Tady nejde o to, jestli jí to bude nebo nebude vadit (co když se špatně vyspí a bude jí vadit všechno), ale o to, jestli udělám dobrou a čistou věc, anebo … Teď jste určitě napnutí jako kšandy, jak to dopadne. Byla listina skutečně utajena a proč? Brzy se to dozvíte.

Vám dvěma (posledním) listinu posílám a přeji pěkné počtení. Doufám, že na otázku „Nebojíte se, že už nebudete tím, kým jste byla předtím, než jste listinu viděla a její myšlenky přijala?“ … jste si odpověděli kladně a máte pro strach uděláno. Pokud nemám e-mail, tak ji poslat nemohu.

Přidáno: 13. 12. 2007 9:19
[31] Jana Krupková
Listina

Dobrý den, pane Vítku,
také mám o listinu zájem, ale nenapsala jsem si, protože jsem si myslela, že není správné ji rozesílat bez souhlasu autorek. Vidíte, že v tom pořád ještě tápu. Takže, pokud si myslíte, že je to v pořádku, tak prosím také o zaslání.
Děkuji Jana K.

Přidáno: 10. 12. 2007 16:10
[30] Eva Kremlíková
Dobrý den

Dobrý den pane Vítku.
Ne že bych neměla o listinu zájem. Ve Vašem komentáři č. 27 píšete, že kdo bude listiny hledat, tak je najde. To jsem pochopila tak, že jsou někde na webu uveřejněné, a tedy kdo hledá, najde. Ačkoliv jsem se opravdu snažila, nic jsem nenašla. (Tak trochu jsem i vyčkávala, že přijde další stopa, kde hledat - nepřišla) Mám si tedy vyložit věc tak, že listina kdysi (jak píšete asi před 5ti lety) uveřejněná byla a po čase byla stažena? Tudíž kdo Avennu zná již déle a poohlédne se doma, možná i najde něco vytištěného? Já jelikož znám Avennu něco přes rok, nemám šanci? Jedině snad poprosit Vás o laskavost, zda usoudíte, je-li možné ji poskytnout i mně.
Tedy vyloženě projevuji zájem a prosím Vás o poskytnutí této listiny.
Přeji Vám i ostatním hezký den.
Eva Kremlíková

Přidáno: 10. 12. 2007 14:26
[29] Vítek P.
Paní Vlaďko ...

Paní Vlaďko, poslal jsem vám to e-mailem. Jednak nikdo jiný zvědavost o tento utajený dokument výslovně neprojevil. A jednak neznám, proč byl tento dokument utajen … aby mne pak paní Přádová nechtěla šoupnout do pekla, za to, že jsem uveřejnil něco, co není moje. Ale kdo by mne chtěl šoupnout do pekla za „Čistou Pravdu“, jak se v onom textu píše? Přeji hezké počtení, stojí to za to.

Přidáno: 10. 12. 2007 8:58
[28] Vlaďka Komlová
Pro pana Vítka

Hezký večer.
Já mám pro strach uděláno,nebojím se ,ale láká mě zvědavost,jaké že informace se zase dozvím.
Díky Avenně už dávno nejsem ta Vlaďka,co byla dřív,ale za to jsem svá právě teď.Musela jsem si to v té hlavince trošku překopat,protože jsem zdravotník,ale šlo to dobře a proto velmi ráda přehodnotím svůj nynější pohled na půjčování Cd a DVD,knih atd.Ráda si do té fronty stoupnu,ta informace určitě bude stát za to.
Prožijte krásný předvánoční čas zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 7. 12. 2007 21:51
[27] Vítek P.
Opravdu chcete, paní Vlaďko listinu vidět?

Opravdu chcete, paní Vlaďko listinu vidět?

Nebojíte se, že už nebudete tou Vlaďkou, kterou jste byla předtím, než jste listinu viděla a její myšlenky přijala? Jste připravena postavit se do fronty na cédéčka, která vypukne ve Sportovní ulici poté, co tato utajená listina původního Poselství Avenna bude uveřejněna?
---
Tak, tak paní Alenko, jednou se dozvím(e) Všechno ... a cédéčko možná už po vánocích.

Přidáno: 6. 12. 2007 8:19
[26] Alena Jílková
Pro pana Vítka P.

Dobrý den, pane Vítku P.,

děkuji Vám za odpověď; potěšil jste mě, že nenacházíte v mnou navrženém způsobu předání DVD žádný zádrhel :-))).

DVD je dle mého názoru jedinečné, ale omlouvám se, zatím Vám nemohu sdělit jeho název, protože by pak už nebylo dárkem-překvapením. Když ale dočkáte času, jednou se to dozvíte.

Hezké předvánoční dny Vám i všem čtenářům přeje

Alena J.

Přidáno: 6. 12. 2007 0:50
[25] Vlaďka K.
Všem přeji krásný čertovský večer!!!!!

Krásný večer Vám všem.
Připojuji se rovněž k názoru Ivy,také to tak cítím.
Zároveň by mne ale zajímala listina ,o které se zmiňujete vy pane Vítku,jelikož Avennu neznám tak dlouho,asi nemám šanci ji získat,chtěla bych si vše vyjasnit,pořád mám z toho zvláštní pocity.Vaše příspěvky jsou velmi zajímavé a děkuji za ně.
Heslo dne:CD ani DVD nevypalujte nebo Vás odnese čert do pekla!!!!!!
Zdraví a úsměvy posílá Vlaďka K.

Přidáno: 5. 12. 2007 18:33
[24] Jana Krupková
Ke komentáři p.Ivany

Paní Ivano, zformulovala jste to krásně, přesně tak to také chápu. Jde o dělení se s ostatními, v rámci rodiny.Vychovávali bychom svoje děti správně, když by doma slyšeli, že maminka nepůjčí CD nebo knihu tatínkovi, protože je jen její a tatínek ať si koupí tu samou sám pro sebe.To by pak dopadlo jako v článku Určení psychické příčiny u dětských nemocí IV., kde je jako příklad malá Eliška s hořečkou, která nechtěla půjčit kamarádce fixy, protože tak byla vychovaná. Děti přece nerozlišují zda půjčují fixy za 50 korun, nebo maminka CD za 500 korun.
Jde mi jen o to půjčování, samozřejmě ne o vypalování.
Děkuji za vaše názory a pěkný den všem Jana K.

Přidáno: 4. 12. 2007 9:58
[23] Vítek P.
... a pro paní Ivanu Čejkovou

Paní Ivano, pro mne to byl také šok, že by někdo takto přísně hleděl na svá cédéčka jako Avenna a nedovolil je jinému poslouchat. Ale vyrovnal jsem se s tím velmi rychle tak, že jsem to akceptoval. Cítil jsem, že je to rozumné a jako autor bych si také přál, aby si lidi kupovali moje cédéčka. To upozornění „pro k o m e r č n í účely“ berte jako obecné, třeba pro případ, že by někdo vydával na svém webu místní články.

Co se aveňáckých cédéček týká, tak k nim se vztahovaly svého času (před 5ti lety) dva dokumenty: 1.Průvodní dopis/listina k cédéčku a 2.Vysvětlující článek paní Katky K. Ten článek prý psala 7 hodin, pokud si to dobře pamatuji (tak ho poznáte, je to tam napsané). Představte si, že paní K. obětovala tolik hodin času, aby nám vysvětlila, jak to je. Věřím, že kdo bude hledat, ten tyto listiny najde. Od té doby tuto problematiku neřeším a mám svoje cédéčka a dobrý pocit.

Aby z toho někdo neměl křeče a nedostal se do druhého extrému. Když manželka půjde kolem a uslyší, co poslouchám, tak ji nevyženu, když si poslechne 10 minut. Ale pokud by začala poslouchat systematicky anebo si cédéčka sama brala, tak už bych jí upozornil, že to nemá dělat a vysvětlil jí proč.

Hezký den Vám, čtenářům i sobě přeji … Vítek Cyrilovič P.

Přidáno: 4. 12. 2007 9:43
[22] Vítek P.
Pro paní Alenu J. číslo 24

Dobrý den paní Alenko J.
Má „podmínka“ nebyla, že musíte pálit, ale že napíšete, jak to děláte s CD a DVD. Mohla jste tedy napsat „CD Avenny nepůjčuji, jiná CD nevypaluji a vypálená, jsou-li mi nabízena, nepřijímám“ a byla by podmínka splněná.

Těší mne, že jsem získal vaši důvěru, jenže vy už ani nepotřebujete poradit. Vy se chcete jen ujistit, zda vaše řešení je čisté. Podle mne je a máte to vymyšlené dobře a čistě.

Ani tím neporušíte autorský zákon, který kopírování (hudby a videa) pro osobní potřebu dovoluje
http://www.e-advokacie.c...ebu.html

Takže ani profesionální zádrhel tu nevidím. Samozřejmě předáte obdarovanému i originál :-) Co se týká titulků, tak opravdu to „nejde jinak“, pokud to chcete mít na jednom disku. I když na počítači (a věřím, že na lepších přehrávačích) je možnost pouštět titulky z jiného souboru než z DVD disku. To by bylo teoreticky nejčistší řešení. Podle mne by to ale byla pěkná „pakárna“. Zkoušel jsem to jednou a rozchodit na počítači mi trvalo několik hodin. To bych ani nezkoušel.

Mějte se fajn a jestli se chcete pochlubit, napište mi, co je to za DVD, třeba je to něco extra …

Přidáno: 4. 12. 2007 8:56
[21] Ivana Čejková
Ještě jednou nejen o CDčkách

Zdravím všechny, které zaujala tato p. Cyrilem-Vítkem vyvolaná diskuse.
Přiznám se, že patřím těm výše uvedeným, kterým připadá půjčování v rámci okruhu nejbližších přirozené, a to zejména jako výraz toho, že jsem ochotna se dělit. Mám pocit, že pokud budeme takto - a zcela záměrně užívám slovo přísně, protože mi to tak vážně připadá - takže pokud budeme takto přísně přistupovat ke všem věcem, které jsme kdy nabyli, tak se nebudeme schopni dělit, protože vše bude vždy jen "něčí". Moje CD, tvoje CD. Moje kniha, tvoje kniha. Asi se nebudeme smět společně podívat na film, když jsem ho platila já (...ze společných peněz? ale děti nevydělávají) Dám tedy dítěti CD jako dárek, ale nesmím si ho poslechnout, je přece jeho...Víte, mám pocit, že to je přehnaně přísné. Nedalo mi a šla jsem si CD Kačenky a Haničky prohlédnout. To, co jsem hledala, jsem nenašla. Ale našla jsem to na zadní straně přednášek. Je tam důležité upozornění, a teď vám je ocituji: "Jakékoli informace učení Avenna a ani jakékoli materiály spojené s učením Avenna či s výukou ve Škole zdraví těla i duše nesmí být použity pro k o m e r č n í účely. Žádáme, aby informace učení Avenna a ani žádné materiály spojené s učením Avenna či s výukou ve Škole zdraví těla i duše nebyly z v e ř e j ň o v á n y bez předchozího souhlasu lektorek Školy zdraví těla i duše." Věřím, že takto je to myšleno i s CD. Jinými slovy, pokud bych na Avenně chtěla nějakým způsobem vydělat - ať už to bude tak, že chci ušetřit a věnovat kamarádce dárek, který bude vypálený a tudíž "zadarmo", nebo rozmnožováním a prodáváním přednášek nebo dokonce převyprávěním přednášek, prostě něčím, co mi přináší prospěch na úkor Avenny, pak je to špatně. Pokud si chci společně s partnerem nebo někým blízkým poslechnout CD z čiré radosti, že mohu svůj báječný pocit s někým sdílet, srdce mi říká, že je to správně. Možná se mýlím, ale přemýšlela jsem několik dní, než jsem tento svůj názor byla schopna zformulovat, tak bych ráda znala, co vy na to.
Hezký den,
Ivana

Přidáno: 4. 12. 2007 8:26
[20] Alena Jílková
Ad cédéčkové příběhy pana Vítka P.

Dobrý den, pane Vítku P.,

musím se Vám přiznat, že jsem přeskočila Vaši „podmínku“ nejdříve napsat a teprve pak si číst Váš příspěvek, protože jsem měla pocit, že nemám co napsat neb CD Avenny nepůjčuji, jiná CD nevypaluji a vypálená, jsou-li mi nabízena, nepřijímám, takže jsem Vaši podmínku „objektivně“ nemohla splnit, ale na druhé straně jsem byla zvědavá a zajímalo mě, co píšete, tak jsem si to přečetla, aniž bych předem napsala a řekla jsem si, že napíši, až budu mít co. Ale protože to, co jsem udělala, nebylo správné, hned ve mně začal hryzat pocit dluhu vůči Vám, a naštěstí mě napadla jedna otázka související s tímto tématem, kterou, věřím, ten dluh alespoň částečně odčiním. Prosím Vás, jako člověka majícího tuto oblast, jak píšete, téměř vyřešenou, a i Vás ostatní čtenáře, o názor na následující situaci:

existuje jedno DVD, které se nedá koupit s českými titulky a znám jednoho člověka, který má jeho originál a k němu si titulky pro svou potřebu udělal. Toto DVD bych chtěla dát jako dárek, a proto jsem jej koupila a neznajíc, jak se dodělávají titulky, jsem dotyčného člověka poprosila, zda –li by souhlasil s tím, že by titulky na mé DVD „přidal“, že bych je od něj zakoupila a uhradila mu autorský honorář a práci a dala poté DVD jako dárek s tím, že bych okolnosti vzniku titulků vysvětlila. Měla jsem pocit, že by to bylo čisté řešení, které by tento dárek nijak nezatížilo. On mi řekl, že titulky na originální DVD přidat nejdou, že on má titulky přidané též na kopii svého originálu a proto, že by musel ze svého DVD s titulky vypálit kopii, kterou pak mohu dát jako dárek s mnou koupeným originálem. Doufám, že jsem to napsala srozumitelně. Autorský honorář si stanovil na symbolickou 1,- Kč, protože titulky dělal pro potěšení a těší jej, že by dále někoho potěšily.
Prosím Vás, jaký je Vás názor na tuto situaci, bude můj dárek čistý a potěší, i když to bude vypálená kopie k originálu, nebo je zde někde nějaký profesionální „zádrhel“, který jako laik nepoznám? Autor mně tvrdí, že jinak to udělat nejde.Jenom ještě dodávám, že kromě symbolického autorského honoráře mám v úmyslu mu poděkovat i jinak.

Děkuji Vám za názor a přeji Vám hezké předvánoční dny.

Alena J.

Přidáno: 4. 12. 2007 6:37
[19] Zdenka Hulínová

Dobrý deň.
Predsa by som rada reagovala na otázku o požičiavaní CD. Pri čítaní príspevkov som zároveň riešila vnútornú dilemu. Týkala sa mojej dobrej priateľky, ktorá sa už dlhšiu dobu trápi nad alergiou kože svojej šesťročnej dcérky. Dostala už mnoho rád a vyskúšala veľa receptov, ale bez výsledne. Myslím, že by jej pomohol článok o výchove detí v bavlnke, ale je to predplatený článok. Mám jej o ňom porozprávať, môžem jej ho dať prečítať alebo jej poradiť, nech si ho predplatí?Zrejme je z pohľadu Avenny odpoveď jasná.Len moja vnútorná potreba všetkým pomáhať si musí zvyknúť na iný prístup.Táto cesta je veľmi individuálna a nie ľahká.Veľa síl.
Zdenka

Přidáno: 30. 11. 2007 10:06

Tento komentář je reakcí na

[18] Vítek P.
Osobní vzkazy ...

Paní Vlaďko, děkuji za váš komentář číslo 5, myslím, že si všichni hledáme cestičku. Něco někomu vnutíme, nemáme z toho dobrý pocit, pak čekáme, jestli si sám řekne, taky to třeba není ono, pak někomu něco koupíme a třeba to taky ještě není ono. Anebo už je. Nakonec najdeme podmínky, za kterých „je to ono“. Přeji Vám sluníčkové dny :-)

Pane Michale číslo 7, také jsem se ptal paní Přádové, a řekla mi to, co jsem napsal v dlouhém pokračování prvního komentáře. Třeba nám oběma říkala to samé a každý jsme to jinak pochopil. Určitě se dozvíme, jak to je správně.

Paní Evo číslo 17, Jediný rozdíl mezi mnou a bláznem je ten, že já nejsem blázen (Salvádor Dalí).
Děkuji za dvojí příspěvek do ankety a za pochvalu.
Nebojte se, diskutujeme na správném místě o správných věcech. To je ale přitažené za vlasy, kupovat si dvoje cédéčka, cóóó? Věřím, že časem se vám to zalíbí … :-) U Bacha to tak připadá (možná zatím) i mně. Přitažené za vlasy.

Paní Ivano Čejková, vítejte v klubu. Jsem rád, že jste mojí podmínku nebrala jako vydírání a doufám, že můj komentář pro Vás byl alespoň trošičku užitečný. Že to stálo za to.

Dobrý den přeji všem a nashledanou.

Přidáno: 27. 11. 2007 20:59
Taky trochu nejasno

Hezký večer.
Tak trochu mi není úplně jasné půjčování CD a třeba i knih členům rodiny,nevidím na tom nic špatného synovi půjčit hezkou knihu i cd a pak o tom společně diskutovat a říci si vzájemné pocity,beru to jako i zájem a radost se podělit o něco pěkného.Mám z Avenny pouze informaci,že pálit cd nee,ale o půjčování a nepůjčování se mi informace ještě nedostala.Také by mne zajímala informace,proč se tedy vypalovačky vyrábějí,proto,aby člověk sám zhodnotil jestli je to dobře nebo špatně??????Myslím si ,že více lidí již přišlo samo i bez avenny na to ,že půjčit hezkou knihu kamarádce nebo kamarádovi se moc nevyplácí,někdy o knihu přijdeme jindy ji dostaneme zpět ve špatném stavu.
Ale v rodině mezi nejbližšími ??????Přijde mi to také přitažené,zřejmě se musím posunout ještě o kousek dál!!!!!!!!
Zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 27. 11. 2007 20:02
[16] Helena Lukešová
zmatek

Dobrý večer,
zdravím všechny kteří mají jako já zmatek v hlavě, zdravím samozřejmě i všechny ostatní- u těch bych se přimlouvala aby se s námi o jejich jasno podělilli :-)

Když jsem tak přemítala jestli něco nedělám špatně když půjčuji věci (nejenom z Avenny) a když si vypůjčuji věci já sama (třeba i film z půjčovny) došla jsem zatím k závěru, že když mi autor dá jasným způsobem najevo jak by si přál aby se s jeho autorským dílem nakládalo, budu se podle toho chovat.
Jinak kdybych se chovala ke všem stejně, nemohla bych jít ani do knihovny.
Hezký večer, Helena

Přidáno: 27. 11. 2007 18:56
[15] Jana Krupková
Také něco k CD.

Po přečtení Vašich příspěvků mám tak trochu v hlavě zmatek a pocit, že nedokážu rozlišit co je správné a co není. Napadlo mě, že to není jen ohledně CD, ale prostě všeobecně. Např. včera jednala jsem při jednom rozhovoru správně? Nebyla moje reakce přehnaná nebo naopak?
Samozřejmě, že vypalování CD správné není, ale když si koupím CD a půjčím ho manželovi nebo kamarádce, tak to mi přijde v pořádku.
Věřím, že s dalšími články a vašimi příspěvky budu mít trochu více jasno.
Přeji krásný den Jana K.

Přidáno: 27. 11. 2007 7:51
[14] Ivana Čejková
Z ručky do ručky

Dobrý den všem a zejména p. Vítkovi,
pane Vítku, je mi sympatická snaha zapojit do diskuse co nejvíce lidí, zatím jsem víceméně také jen sledovala. Mám teď jen chviličku, takže to nebude úplně z ručky do ručky, protože váš předlouhý příspěvek si už přečíst nestačím. Ale vy jste mě, myslím, zásobil docela dobře dopředu.
CD Avenny nepálím a přiznávám, že mne příklad s Avennou dovedl i k tomu, že nepálím ani jiná CD. Ale dříve jsem "paličkou" byla. Myslím, že se to neslo v duchu dělají to všichni a nezamýšlela jsem se nad tím. Znáte to asi všichni, u kolika věcí či životních postojů se vám v poslední době "rozsvítilo".
Přeji hezký den
Ivana

Přidáno: 27. 11. 2007 7:41
Pro p. Vítka

Milý pane Vítku,
Váš první příspěvek byl velmi vtipný, díky za něj. (druhý si přečtu po odeslání svého příspěvku - opravdu mne napadlo, jeslti nejste trochu magor :-)), ale přistoupila jsem na Vaši hru.
Dříve jsem pálení neřešila (proč ne, říkala jsem si?), ale poslední roky z toho nemám dobrý pocit a tak už to nedělám (ostatně jsem sama autorka, i když psaných textů, a nejsem ráda, když někdo porušuje moje autorská práva).
Na příležitostném sdílení a půjčování ovšem nic špatného nevidím, ani z právního, ani z morálního hlediska. Aby si lidé v rodině kupovali cédéčka dvojmo, to by mi připadalo opravdu přitažené za vlasy.
Co se týče jedinečnosti, nevidím rozdíl mezi Avennou a jinými autorskými díly - například skladba od Bacha či jiného autora je rovněž jedinečná.
Ještě chci napsat, že bychom asi touto diskusí neměli "plnit" fórum u zvětšených nosních mandlí. Patřilo by to do nějaké samostatné diskusní skupiny nebo blogu, žel web Avenny nic takového nemá. Mohli bychom si třeba něco založit jinde :-)
Mějte se hezky, Eva

Přidáno: 26. 11. 2007 21:44
[12] Hanka Fantová
Doplnění

Dobrý den, paní Heleno,
myslím, že jsem se nevyjádřila úplně přesně, když jsem napsala, že u Avenny to cítím jinak.
Necítím to tak jenom u Avenny, ale postupovala bych stejně na kterémkoli jiném kurzu, školení, semináři a pod.
I tam bych trvala na tom, že informace o které by manžel stál, by si musel také zaplatit. Z mého pohledu sice patříme k sobě, všechno spolu sdílíme, ale pro toho, kdo informace poskytuje jsme dva lidé, kteří něco dostanou, budou to využívat oba dva a tak by měli i oba dva zaplatit.
A stejně jako Vy nedělám rozdíly u CD, nepřepaluji žádná, ať jsou od kohokoli.

S Vámi, paní Jano, souhlasím v tom, že pokud si manžel přečte moje poznámky z přednášky, tak už jsou poznamenané mým vnímáním, ale přesto si myslím, že to podstatné a důležité se z nich dozví.

Pěkný zbytek dne přeje HankaF.

Přidáno: 26. 11. 2007 17:08
[11] Vítek P.
Cyrilův dodatek

Po zralé úvaze a revizi pocitů si dovolím to ještě trošku poopravit: Když mi kamarád přinese půjčit CD/DVD (originál), tak mu poděkuji a navrhnu mu, aby mi ho někdy pustil. Spíš takhle. Nebo si pustíme kousek, abych věděl, jestli to stojí za to.

Přidáno: 26. 11. 2007 16:49
[10] Vítek P.
cédéčkové příběhy

Milí čtenáři a píšící čtenáři. Děkuji za vaše cédéčkové příběhy a protože jsem si to vymyslel, tak také přispěji svou troškou do mlýna. Předtím ale udělám jedno opatření. Poprosím ty, kteří sami nenapsali, jak to mají s cédéčky a dévédéčky, aby to nejdřív napsali a teprve pak si smějí přečíst můj příběh. Hezky něco za něco. Z ručky do ručky. Je to takové malé cvičeníčko a pokus o interaktivní zábavu. Týká se i autorek tohoto webu :-). Výsledkem bude (doufám) taková malá anketa, která bude ukazovat, jak na tom čtenáři jsou. Jestli jsou to vášniví avenisté, skuteční avenisté, avenističtí pokrytci, neavenisté, antiavenisté … nebojte se napsat, že pálíte (cédéčka). Jak řekl Freud, každý z nás někdy pálil a kdo tvrdí, že ne, tak lže a pálí dosud. Jestli nemáte čas napsat jednu větu o vašich cédéčkách, tak asi ani nemáte čas číst můj komentář. Tak ho rovnou přeskočte, nic užitečného pro vás byste se nedozvěděli. Když tuto mojí podmínku nedodržíte a přečtete si něco, co pro vás není určené, tak je to podobné, jako kdybych vám bez dovolení pročítal e-maily, anebo zprávičky v mobilu. Jestli vás napadne, že jsem magor, klidně mi to napište vhodnou formou („Napadlo mne, jestli nejste magor …“) … i to je použitelný anketní údaj. Druhým výsledkem tohoto pokusu o anketu může být, že mne vypískáte sborově, ale na to už jsem připravený, tak se těším na cokoliv.

***

A teď už můj cédéčkový příběh.

*Ze začátku jsem to neřešil, cédéčka jsem si půjčoval a vypaloval, také jsem nějaké vypálil a rozdal. Počítačové programy jsem si kopíroval a používal podle chuti. Musím ale říci, že v té době jsem o nějakých autorských právech vůbec nepřemýšlel. Koukal jsem na to hmotně a říkal si. Proč bych utrácel několik stovek za cédéčko, když si ho můžu vypálit. To, že se cédéčka půjčují, jsem bral jako samozřejmost. Jsme přece lidi, né.

*První změna nastala, když jsem začal programovat (software) a můj program se dostal na trh. Tehdy jsem začal používat legální programy do počítače. Důvodem nebyla vznešenost anebo respektování autorských práv, ale spíš strach, aby někdo nezkoumal, jestli používám legální programátorské nástroje. A co kdyby někdo přišel a podíval se mi do počítače, když už vědí (například na berňáku) že jsem programátor.

*O jedněch prázdninách jsem přišel o svoje nejlepší cédéčka, originální i napálená, když mi vykradli auto. Tehdy jsem ještě netušil, která bije. Dnes to beru jako zálohu budoucích splátek.

*Teprve později (Avenně dík a věčná sláva) jsem si uvědomil, že cédéčka a programy jsou zboží jako jiné, že mají svoje výrobní náklady, zisk, podnikatelské riziko a když si je napálím, je to, jako kdybych se výrobci prohrábnul v peněžence. Tak jsem zlegalizoval prakticky všechny programy na počítači a napálená cédéčka rozstříhal a dal do umělého odpadu. Chci říct, že podmínku Avenny, aby si každý koupil své cédéčko, jsem považoval za hodně tvrdou. Sdílení cédéček členy rodiny jsem považoval za přirozené. Ale respektoval jsem ty podmínky. Když mne kamarád požádal, abych mu nějaké cédéčko té Avenny dal poslechnout, řekl jsem mu, že autorky cédéček si nepřejí, aby se ta cédéčka půjčovala. A on (poměrně uvědomělý), jestli bych mu ho tedy koupil. Tak jsem mu jedno koupil, on ho zaplatil. Poprvé se taková věc říká těžko, člověk si připadá jako blbec a myslí si, že ztrácí kamarády. Podruhé a potřetí už to jde lépe. Například jedna paní se „dozvěděla, že dělám do počítačů“ a ptala se, jestli bych jí nainstalovat Word, že jí to nějak zlobí. Zeptal jsem se, jestli má originální cédéčko, že ty vypalovaná „občas zlobí“ (dobře jim tak) a ona, že ne. Tak jsem se omluvil, nebo jí spíš jen oznámil, že z vypalovaných cédéček neinstaluji. Možná, že v tomto případě jsem už trošku tvrdý, oni mě nežádají, abych jim dělal kázání, oni chtějí pomoci. Ale možná že právě tady je vidět rozdíl mezi dobrým a čistým úmyslem. Určitě, žádné možná. Po udělání dobrého úmyslu má člověk smíšené pocity. Po udělání čisté věci se někdy cítí zezačátku rozpačitě, ale pak se mu uleví. (A andělé na nebi se radují a bubnují smetáky do popelnic, pokud je spravedlivé používat popelnici jak hudební nástroj.)

*Cédéčkové dluhy z minulosti už mám skoro splacené. Cítím to tak, že mi zbývá zlegalizovat tak jedno, dvě cédéčka a budu čistý. Nedávno se mi stalo, že jsem si objednal DVD z internetového obchodu. Mělo to být dvojdévédéčko s bonusy, jenomže to byla chyba tisku a DVD s bonusy tam nebylo. Fajn, na mém kontě je o jedno dlužené CD/DVD míň.

*Jak možná někteří tušíte, teď jsem na tom jako pan Cyril a jsem tak spokojený a neřeším to. Ale protože Beáta hustí do Cecílie, že bych jí měl půjčovat svoje cédéčka, tak si říkám, že by mohlo být užitečné toto téma provětrat.
Co se týká „aveňácké muziky“, tak ta je jenom moje. Ostatní cédéčka … napálené jako dárek asi nepřijmu, respektive se zeptám, jestli je to freeware. Dojít se k někomu podívat na film, anebo si ho půjčit, to bych skousnul. Půjčovat (si) knížky považuji za normální, záleží na tom, jestli si autor výslovně přeje, aby si každý koupil svoji knížku a napíše to na první stánku.

*Protože první aveňácké cédéčko jsem si kupoval před cca pěti lety, ptal jsem se letos paní Přádové, jestli je nějaká změna v podmínkách. Jestli můžu půjčovat cédéčka členům rodiny. A ona mi řekla, že by se to nemělo. Tak jsem se znovu zeptal, jestli je správné je půjčovat a ona řekla, že ne. (Cituji volně.) Takže když se někdo ptá, jestli může cédéčka někomu půjčovat, tak samozřejmě může (Může také třeba vyskočit z okna). Ale je také možné, že si tím dělá neviditelný dluh.

*Ještě chci uvést, že kdyby paní Přádová svojí podmínku změnila a řekla by, že cédéčka se smějí půjčovat kamarádům, asi bych je nepůjčoval. Stále totiž platí to, že když má člověk něco zadarmo, tak si toho moc neváží. Na druhé straně si myslím, že tato cédéčka je dobré poslouchat opakovaně s odstupem několika let a že je to dobrá investice. Tak i kdybych ho někomu půjčil, on z něj nevytěží maximum a nebude z něj mít takový přínos, jako když si ho koupí. A když si ho poslechne půjčené, tak si ho třeba pak už nekoupí, protože si řekne, že už ho poslouchal.

Mějte se krásně a užívejte si „dobré muziky“ z Avenny. Paní Haničko, nechcete nám tam s paní Kačenkou občas něco malého nazpívat? Myslím jako bonus. Když jste takový šprýmař. Váš Cyril.

P.S.
Napadá mne ideální řešení: Půjčit potenciálním zájemci, který Avennu nezná, jednou jedno cédéčko z dvojcédéčkového balení. Tedy například 6a. 6b už ne. Pak si sám koupí obě, nebo nekoupí.

Přidáno: 26. 11. 2007 10:53
[9] Helena Lukešová

Dobrý večer,
souhlasím s Vámi paní Jano. Co je jedinečná informace pro mě, není nutně jedinečná informace pro druhého.
Vnímáte někdo nějaký rozdíl mezi tím když si koupím knihu od Avenny a knihou od kteréhokoli jiného autora? Proč by bylo nespravedlivé jednu knihu půjčit a druhou ne?
Já osobně rozdíly nedělám. Když jsem se rozhodla že nebudu přepalovat žádná CD a DVD bylo to proto že mi to přišlo spravedlivé vůči všem autorům, ale být spravedlivý jenom pro někoho mi nepřijde správné.
Budu ráda když mi ukážete někdo svůj pohled, třeba jen nedohlédmu kam vidíte vy... :-)
Hezký večer, Helena

Přidáno: 25. 11. 2007 19:31
[8] Jana

Hezké odpoledne všem,

ráda se s Vámi podělím o svůj pohled na "zpoplatněné informace":

1) myslím si, že každá informace, která mě osobně osloví a vzbudí můj zájem či rozšíří můj vědomostní obzor, je jedinečná. To znamená, že já nestavím ve svém pomyslném žebříčku hodnoty informací informace z Avenny nad ostatní informace, třeba nad informace získané z literatury nebo nad informace získané z jiných kurzů či škol, ať už se jedná o kurzy odborné nebo o kurzy psychologické či prožitkové se zaměřením na alternativu. A protože každý člověk je jedinečný se svým jedinečným přístupem k životu, tak i každého člověka různé informace osloví jinak - někdo nedá dopustit na Avennu, jiný na jogu, další je fascinován ekonomií či medicínou,... a je to tak v pořádku. Myslím si, že tady je na místě uznanlivost, tedy uznat, že každý člověk ve svém vývoji si zvolí právě tu svou a pro něho v té chvíli správnou cestu a neodsuzovat ho. Je ale rozdíl mezi člověkem, který přejímá slepě veškeré informace a mezi člověkem, který o nově předkládaných informacích přemýšlí, diskutuje a zjišťuje, zda ta která pro něho nová informace s ním souzní nebo ne. Tedy takový člověk používá jednak svou intuici a také svou svobodnou vůli - kdykoli a cokoli můžu přijmout nebo odmítnout. Myslím si, že cesta nemůže být správnější či nesprávnější, v té dané chvíli či určitém časovém úseku je člověk na správné cestě se svou plnou zodpovědností za své činy.

2) informace, které člověk na své cestě získává, nejsou zadarmo, jsou zpoplatněny finanční částkou/zkušeností/protislužbou. Myslím si, že je důležité umět vyhodnotit přiměřenou cenu informace, kterou chci získat. A zejména v dnešní konzumní době, kde je všechno měřeno ziskem.

3) Žiju-li s člověkem, kterého stejně jako mě oslovila určitá oblast, ať už je to Avenna nebo konkrétní sport, je daleko snadnější sdílení získaných zážitků. Žiju-li s člověkem, kterého na rozdíl ode mě oslovila jiná oblast, potom je v tomto vztahu důležité, či oba partneři umí a chtějí respektovat toho druhého a nakolik jsou ve svém vztahu uznanliví. V momentě, kdy ten jeden chce, aby ten druhý se také zajímal o tu jeho oblast, protože ta oblast je přeci tak fascinující, tak vlastně uplatňuje ve svém vztahu manipulaci. A zmanipulovat se nechá jedinec, který se sám hledá, který není sám sebou, kterou tuto manipulaci dovolí. A výsledkem je nerovnováha ve vztahu. A to jsem se dostala do úplně jiného tématu, tak se zase vrátím ke zpoplatněným informacím.

4) Na půjčení cédéčka nevidím nic špatného, ať je to cédéčko z Avenny nebo cédéčko s vážnou hudbou. Co je podstatou procesu půjčování? Určitě svá cédéčka nikomu nevnucuji ("hele, mám úžasný cédéčko o snech, já ti ho půjčím, to se ti určitě bude líbit") bez toho, aby o ně dotyčný projevil zájem. A v případě, kdy manžel projeví svůj zájem o cédéčko, ale i o to, co bylo na přednášce, tak se s ním ráda o tyto informace podělím a také mu sdělím, jaké pocity tyto nově získané informace ve mně vyvolávají. A určitě si nemyslím, že je stejné, když partner získá informace na přednášce nebo mu je partnerka převypráví doma na základě svých poznámek. Proč? Protože každý člověk má to své vnímání a protože získat informaci přímo ze zdroje je prvotní, jakékoli další převyprávění jsou už informace přenesené a poznamenané vnímáním toho druhého člověka. S čím ale souhlasím a co jsem postrádala, to je diskuse o těchto informací.

Přeji Vám všem úspěšné a radostné dny, Jana

Přidáno: 25. 11. 2007 16:53
[7] Hanka Fantová
Zpoplatněné informace

Dobré ráno paní Heleno,
nejsem takhle "lakomá" na manžela obecně, ráda mu půjčím k přečtení třaba můj časopis, moji knihu nebo koupím lístky do kina. Ale u Avenny to cítím jinak.
Tam dostáváme tak jedinečné informace, že by je měl mít jen ten, kdo o ně opravdu stojí a něco pro to udělá, aby je získal.
Myslím, že by za tyto informace měl zaplatil každý, kdo je získá, i když se jedná o partnery.
Kdyby existovala na partnery výjimka,
tak by mohl platit jen jeden, když jdou spolu na přednášku. A podle mě je stejné, jestli můj partner získá informace přímo ve škole nebo potom ode mě doma. V obou případech je podle mě správné, aby paní Hanička a paní Kačenka za ně dostaly zaplaceno.
Když jsem začala chodit před lety na přednášky, tak manžel Avennu odmítal. A já, aby začal mít o Avennu zájem a chodil na přednášky taky, jsem mu vždy vyprávěla, co zajímavého jsem se tam dozvěděla, i když o to někdy ani nestál.
Až později jsem si uvědomila, že to byl dobrý úmysl a že to není správné.
Kdyby jsem mu nic neříkala, tak by možná mnohem dříve projevil zvědavost, co mi to tam říkají, že se začínám měnit ve svém chování. A také by byl mnohem dříve ochotný něco pro to udělat, aby tyto informace dostal také. Byl by ochotný udělat si čas a na přednášku dojít sám a také za ni zaplatit. A takto získaných informací by si potom také více vážil.
Pokud půjčíte někomu cédéčko, aby získal představu o čem se ve škole učíme a mohl se rozhodnout, jestli tam bude chodit, tak je to myslím v pořádku. Pak už je ale na něm, aby další informace získával sám a také za ně zaplatil.
Přeji pěknou zasněženou neděli.
Hanka F.

Přidáno: 25. 11. 2007 10:02
[6] Eva Kremlíková
Děkuji

Dobrý den,
chtěla bych poděkovat za články týkající se nemocí dětí. Jsou pro mně velmi užitečné.
Ve věku 5 let mně byla odstraněna zvetšená nosní mandle. Byla jsem velmi přísně vychovávána. Když se nám narodilo první dítě začali jsme "vychovávat". Ani jsem netušila, že umím být tak přísná. Učím se nebýt.
První co mně otevřelo oči byla kniha "Respektovat a být respektován", kterou zde již zmiňovala pí. Helena.
Díky ústní informaci, jsem měla možnost seznámit se s Avennou. Teď už si nebudu chtít půjčit CD, už si ho půjdu koupit, ale pokud se díky tomu, že manžel hlídá děti, dostanu na přednášku a on stojí o informace, tak cítím, že mu je ráda předám. Je to špatně? Převládá moje radost, že se manžel zajímá o Avennu, a nebo jsem jen prostě zvyklá s ním sdílet vše? Neumím si představit, že bych mu řakla ať si jde koupit své CD. Nebo si to "ještě neumím" představit?
Přeji hezký den
Eva Kremlíková

Přidáno: 25. 11. 2007 9:08

Tento komentář je reakcí na

[5] Helena Lukešová
zpoplatněné informace

Dobrý den,
paní Hanko přiznávám že jste mě svým přístupem překvapila. Děláte to tak pouze s Avennou nebo obecně? Myslím tím když jdete do kina nebo když si koupíte novou knihu apod.
Já to tak v partnerství necítím, napadá mě že k tomu mohou být blíže lidé kteří mají oddělené rozpočty.
Sama jsem se k Avenně dostala přes půjčené CD a jsem za to dodnes vděčná.
Hezkou neděli, Helena

Přidáno: 25. 11. 2007 7:43
[4] Hanka Fantová
Cédéčka

Ještě jednou dobrý večer,
já si cédéčka nekupuji, takže je ani nemohu půjčovat, ale myslím, že nejsprávněji se v článku pana Vítka zachoval pan Cyril.
Podobné je to i s přednáškami. Pokud někdy manžel na přednášku nejde a stojí o informace, které tam zaznějí, tak za něho zaplatím vstupné a pak mu mohu nechat svoje zápisky přečíst nabo mu přednášku podle zápisků převyprávím. Ale bez zaplacení by myslím nebylo správné, aby informace dostal.
Hanka F.

Přidáno: 24. 11. 2007 22:06
[3] Michal
Pro pana Vítka: cédéčka

Dobrý den či večer pane Vítku . Já sám za sebe Vám mohu popsat jak jsem to vyřešil já. Jednoduše jsem se prostě zeptal paní Hanky při nákupu CD, jestli můžu někomu půjčit CD :Proč si neuvědomujeme důležitost svých slov (bylo to tenkrát moje první CD). Paní Hanka mi odpověděla: že ano, že to může posloužit jako prvotní informace o Avenně(omlouvám se, nevybavuji si momentálně úplně přesnou citaci - může to být ode mne zkresléné). Od té doby (cca 2 roky )jsem toto konkrétní CD půjčil 3x. Vždy jsem ho půjčoval s úmyslem že by to těm lidem nějak mohlo pomoc či případně je oslovit. Dnes to už nedělám zejména na základě reakcí typu: "Nestihnul jsem si to poslechenout. Nevím kam jsem CD dal, ale hledám ho a vrátím . No je to zajímavé,ale jinak žádná další reakce." Z toho jsem vyvodil že radši budu odkazovat na WWW stránky na kterých si dotyčný ověří jestli ho to oslovilo. Tím se ale neuzavírám od toho ,že by jsem to jedno konkrétní CD někomu nepůjčil. Půjčím ho rád, ale bude to jen to jedno konkrétní, bude to lidem kteří neznají Avennu a projeví o to půjčení zájem,třeba právě na základě WWW stránek. A pokud je Avenna na základě informací z Webu a poslechnutého CD více zaujme pak už to nechám na nich. Co dále vnímám já že je v pořádku, když CD(všechny) půjčím svému partnerovi(nebo svému dítěti), pokud tedy samozřejmě projeví zájem. Ale například u rodičů,sourozenců,babiček,dědečků si ale nejsem už jist, jestli je správné/dobré jim všechny CD co mám půjčovat.(zeptám se paní Katky při dálším nákupu CD :) ).

Přidáno: 24. 11. 2007 21:59
[2]
Pro pana Vítka: cédéčka

Hezký večer pane Vítku.
Chci Vám napsat,jak jsem na tom já co se týče cédéček.
Mě osobně se cédéčka z Avenny velmi líbí a moc si jich cením a těším se na další,která budou k prodeji.
Když jsem koupila první CD byla jsem tak nadšená,že jsem ho vypálila pro kamarádku astroložku,ale najednou jsem měla hodně nepříjemný zvláštní pocit,že to je špatně a věděla jsem ,že další už nevypálím.Pořád jsem nad tím přemýšlela a na semináři se mi
dostalo odpovědi proč,takže jsem okamžitě pochopila mé vnitřní nepříjemné pocity.
I přesto,že mě kamarádka poprosila ,zda bych jí další cd alespoň půjčila,omluvila jsem se jí a řekla o mých pocitech a dala jsem jí adresu,ať si cd objedná přes internet.Nevím,zda si nějaké objednala,neřeším to,je to její volba.Vícero kamarádkám jsem poskytla službu,že jsem jim cd koupila a dovezla.Pokud zvážím ,že někdo cd na určité téma potřebuje a osloví ho,tak ho zakoupím a daruji jako dárek,když finanční situace dovolí,ale opravdu velmi bedlivě zvažuji komu.
Jinak cd nepůjčuji,protože jsem půjčila jednou a mám jedno škrábnuté.Půjčila bych samozřejmě manželovi,pokud by o to stál,ale jelikož nestojí ,tak není potřeba.
Ale velmi ráda tato cd doporučuji přátelům,kteří jsou podobně naladěni jako já.Tak takto nějak jsem na tom já ,jsem lakomá???????Nebo nepřející??????Myslím že ne,veliké plus je pro každého člověka,když dostane adresu,kde si cd zakoupit a jestli toho využije je už jenom na něm.
Mějte hezkou neděli zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 24. 11. 2007 20:09
[1] Vítek P.
cédéčka

Milý a laskavý čtenář doufám pochopí, že to nebude o mandlích, ale rád bych přispěl něčím jiným. Ne, ne, ani přejetá veverka to nebude, ještě nenadešel její čas. V dnešním článku se koukneme do života několika lidí. Jakákoliv souvislost s existujícími osobami je čistě záměrná.

Paní Alena a pan Aleš jsou vášniví avenisté. Pravidelně spolu chodí na přednášky a drží se při tom za ruku. Většinou si koupí nějaké cédéčko s přednáškou (1 kus). Doma pak zalezou pod deku a cédéčko si pustí (poslouchají oba) a hádejte, co přitom dělají? Choulí se spolu pod dekou a je jim dobře. Na nočním stolku mají místo bible Klíč k Tajemství Dokonalosti a každý den si z něj přečtou nějaké moudro.

Paní Beáta je také vášnivá avenistka. Ale pan Bedřich říká, že je to kravina. Že na angínu je penicilín. Občas se Beátě podaří ukecat Bedřicha, aby s ní poslouchal nějaké cédéčko, on jenom kroutí hlavou a koulí očima. Paní Beátě je z toho smutno. Kdyby tak měla nějakého Aleše, to by bylo.

Pan Cyril je také avenista. I on si kupuje cédéčka a představte si, on si je dokonce podepsal a říká jim „moje cédéčka“. Paní Cecílie je velice vlažná avenistka, nebo ani není avenistka. Vyčítá Cyrilovi, že má nějaká „svoje cédéčka“, když ona žádná „svoje cédéčka“ nemá. Ceci, říká jí říká Cyril, já jsem ta cédéčka koupil s podmínkou, že nejsou ke kopírování a ani k půjčování. Když máš všechnu svoji muziku napálenou, tak je to tvoje věc, já ale dodržím Smlouvu. Kdybych ti ta cédéčka půjčil, možná by sis jich ani nevážila, když by to bylo zadarmo. Vlídně se jí to snaží vysvětlit. Tak si je budeme pouštět spolu, žadoní Cecílie. Ne, ne, jestli je chceš a stojí ti to za to, tak si je kup. Nenuť mne prosím, abych dělal něco, z čeho bych neměl dobrý pocit. Nojo, ty tvoje pocity Cyrile. A co moje pocity?

Pan David zažíval totéž, co pan Cyril. Nakonec mu došla trpělivost a paní Daniele koupil všechna cédéčka, když o ně tak moc stojí a když má narozeniny. Cédéčka někde leží a zapadají prachem. Některá si paní Daniela ani neposlechla.
***
Naše ženy mají své dny, kdy se scházejí a povídají si. Po čtvrtém fernetu bez alkoholu a druhém jogurtu s mínus pět procent tuku přijde řeč na chlupy a pak na chlapy. (Depilaci přeskočíme.) Ty Aleno, já ti závidím, že chodíte s Alešem na Avennu, tam bych Bedřicha nikdy nedostala, stěžuje si Beáta. A to ještě nevíš, že pak pod peřinou posloucháme cédéčka. Minule jsme si pouštěli Sny, no to byla vážně pohádka. Hmm, to bych si dala říct … David mi také ta cédéčka koupil, začne se chlubit Daniela. Představte si, že Cyril mi ta svoje nedovolí poslouchat. Cože? To snad nemyslí vážně. On ti ta svoje nepůjčuje? Přesně tak! Hele, má on tě vůbec rád? … Co já bych za to dala, kdyby měl Bedřich zájem … všechna svoje cédéčka bych mu pustila a ještě bych mu je sama vyměňovala.
***
A jak to děláte vy? Půjčujete svoje cédéčka? Skládáte se na ně a kupujete si je na půl. Vypalujete je a dáváte nejlepším kamarádům jako dárek. Akorát nemáte doma barevnou kopírku a tak mají černobílé obaly. Anebo je střežíte jako oko v hlavě? Když vám někdo půjčuje cédéčko, vezmete si ho (to cédéčko, nikoliv za manžela/manželku toho člověka)? Přijmete napálené cédéčko a jste za něj rádi? Nechce se vám o tom mluvit? Nebo to vůbec neřešíte?

Přidáno: 24. 11. 2007 13:17

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek