Pokud patříte do této skupiny lidí, zkuste se zařadit ještě blíže, kam v této skupině patříte. Ovšem, nezařazujte se podle toho, co si myslíte, že by bylo správné odpovědět, ale podle toho, jak skutečně smýšlíte, jak se rozhodujete a jak se skutečně chováte v životě. Kterým parametrem se v životě řídíte?
-
podle toho, co je, podle vás, výhodné
-
podle toho, co je, podle vás, prestižní
-
podle toho, na co, podle vás, nikdo nepřijde
-
podle toho co, podle vás, nezpůsobuje konflikty
-
podle toho, co, podle vás, nepřináší problémy
-
podle toho, co, je podle vás, nenápadné, kdy nevyčníváte z řady
-
podle toho, co, je podle vás, nápadné, kdy vyčníváte z řady
-
podle toho, co, je podle vás, originální
-
podle toho, co, je podle vás, pohodlné
-
podle toho, co, je podle vás, moderní
-
podle toho, co jste zvyklý z domova
-
podle toho, co, podle vás, nejméně zatěžuje vás
-
podle toho, co, podle vás, nejméně zatěžuje ostatní
-
podle toho, co, podle vás, přináší zisk
-
podle toho, co, podle vás, nejméně bolí vás
-
podle toho, co, podle vás, nejméně bolí ostatní
-
podle toho, co, podle vás, přináší hlavně ostatním radost
-
podle toho, co, podle vás, přináší radost hlavně vám
-
podle toho, co, podle vás, nejméně naštve vás
-
podle toho, co, podle vás, nejméně naštve ostatní
-
podle toho, co, podle vás, spojí rodinu
-
podle toho, co, podle vás, neponíží vás, bez ohledu na ostatní
-
podle toho, co, podle vás, neponíží ostatní, bez ohledu na vás.
Nebo máte ještě další parametry, podle kterých se rozhodujete?
Díky své praxi a přednášení zjišťuji, že většina lidí si myslí, že nedokáže v životě rozeznat to, co je v životě správné. Myslí si totiž, že to, co je v životě správné, není dané a že to, co je správné, je relativní, kdy se to vyvíjí situace od situace. Většina lidí si myslí, že neexistuje pevné měřítko či mantinely, které stanovují, co je správné a co není správné.
Ráda bych zde předestřela jiný názor, který mnoho lidí může přivézt k různým druhům nesouhlasu (někdy až k extrémnímu nesouhlasu: odporu, nenávisti, potřebě útočit apod.).
Ten jiný názor, přímo přesvědčení, zní:
Existují naprosto pevné a dané mantinely, které určují, co správné je a co správné není. A každý člověk, bez ohledu na své přesvědčení, vyznání, barvu pleti, společenské postavení, věk, pohlaví bezpečně rozezná to, co je správné a co není správné. Jenom musí být upřímným sám k sobě.
Ten, kdo není upřímným sám k sobě, to, co je správné, nerozezná. Protože nechce. Takovémuto člověku brání vidět to, co je správné, několik věcí:
-
pohodlnost - pohodlný člověk dělá to, co je pohodlné a ne, to, co je správné, bez ohledu na to, zda to přináší pohodlnost. Upřednostňuje svoji pohodlnost před tím, co je správné.
-
sobeckost - sobecký člověk dělá to, co je pro něho výhodné, a ne to, co je správné. Upřednostňuje vidinu výhodnosti před tím, co je správné.
-
předsudky - člověk s předsudky dělá to, co vyhodnotil sám, bez ohledu na to, zda to tak skutečně je. On si nepočká na fakta, protože tvrdí, že víc vědět či vidět nepotřebuje. Upřednostňuje svoje vlastní předčasné závěry před těmi, které jsou správné, i když přijdou později.
-
strach - člověk plný strachu neudělá to, co je správné, protože se toho bojí. Upřednostní svůj strach před tím, co je správné.
-
nedůvěra - nedůvěřivý člověk neudělá to, co je správné, protože tomu nevěří a ani se nechce nepřesvědčit. Upřednostňuje svoji nedůvěru před tím, aby si alespoň zkusil to, co je správné.
-
nenávist - nenávistný člověk se řídí svojí nenávistí a ne tím, co je správné. Je schopen se mstít, bez ohledu na to, zda je to správné. Upřednostňuje svoji nenávist před tím, co je správné.
-
bolest - rozbolavělý člověk se řídí svojí bolestí a ne tím, co je správné. Je schopen působit bolest, bez ohledu na to, zda je to správné. Upřednostňuje svoji bolest před tím, co je správné.
-
lhostejnost - lhostejný člověk se řídí svojí lhostejností a ne tím, co je správné. Vnímá, co je správné a co ne, ale je mu to, co vnímá, jedno. Je schopen přejít netečně to, že se chová nesprávně. Je mu jedno, co svojí lhostejností způsobuje. Nezabývá se tím. Upřednostňuje svoji lhostejnost před tím, co je správné.
-
nezodpovědnost - nezodpovědného člověka nezajímá, jaké následky a důsledky vyvolá svojí nezodpovědností. Nechce vnímat svoje povinnosti. Upřednostňuje svoji nezodpovědnost před tím, co je správné.
-
necitlivost - necitlivý,znecitlivělý, člověk už ani nepociťuje to, co je správné. Necítí bolest ostatních, nevžívá se do toho, co svojí necitlivostí způsobuje. Dokonce necítí ani to, co cítí sám. Necítí to, protože nechce. Myslí si, že mu je tak dobře, když necítí "nic". Avšak takovýto člověk necítí nejen bolest, ale ani radost. Platí daň za to, že upřednostnil "nechci pociťovat, co je a není správné" před "chci cítit to, co je správné i nesprávné".
-
bezohlednost - bezohledný člověk si jde tvrdě za svým, bez ohledu na to, co je správné. Upřednostnil ohledy na sebe před tím, co je správné.
-
neupřímnost - neupřímný člověk sděluje to, co si nemyslí. Neupřímný člověk také nesděluje to, co si myslí. Neupřímný člověk ani nesděluje, co si nemyslí. Neupřimný člověk nesděluje, co si nemyslí. Např.: "nemyslím si o tobě, že jsi nešika." On zkrátka nesdělí, že si o druhém nemyslí něco ošklivého, zkrátka nechválí. Ponechává druhého v nejistotě o svých myšlenkách. (O neupřímnému člověku budu psát hlouběji v jiném článku, toto je jenom na ukázku.)
Upřímný člověk říká, co si myslí a říká i to, co si nemyslí. Říká to ohleduplně, jemně, ale jednoznačně, vhodně a přiměřeně, připraven změnit to, co si myslí, pokud to není správné, v pořádku. Neupřímný člověk upřednostnil svoji neupřímnost (z jakéhokoli důvodu) před tím, co je správné. -
ziskuchtivost - ziskuchtivý člověk dělá vše, aby měl zisk, bez ohledu na to, co je správné. Upřednostnil svoji ziskuchtivost před tím, co je správné.
-
nadřazenost - nadřazený člověk neprosí, neděkuje, neomlouvá se, nechválí. Nebo, pokud tak činí, to dělá formálně, tudíž vypovídající hodnota je nulová - výsledek jeho formální slušnosti je stejný, jakoby neprojevil nic. Takovýto člověk upřednostnil svoji nadřazenost před tím, co je správné.
-
lakota - lakotný člověk se nerozdělí ani s tím, čeho má přehršle. Sobec se, občas, rozdělí, pokud má hodně. Lakotný člověk nikdy s ničím. I proto, že se bojí, že bude mít málo, nebo nebude mít nic. Upřednostnil svoji lakotu před tím, co je správné.
-
obžerství - obžírající se člověk jí, bez ohledu na to, zda to jídlo jeho tělo potřebuje či nikoli. A pro jídlo je schopný udělat téměř cokoli. Takovýto člověk upřednostňuje svoji potřebu získat jídlo jakkoli, bez ohledu na to, zda je to správné.
-
nenasytnost - nenasytný člověk nemá nikdy dost. "Je" bezedným. Týká se to nejen jídla. Jenom bere a nedává. Dělá vše, aby měl, to je jeho životní cíl. Upřednostňuje potřebu mít nejvíce před tím, co je správné.
-
závist - závistivý člověk neustále porovnává, co mají druzí a co on nemá. Vždy najde někoho, kdo má to, co on nemá. Nevnímá, že má tolik, kolik si zaslouží. Svoji extrémní nespokojenost nad tím, že nemá, projevuje a upřednostňuje před tím, co je správné.
-
přání - člověk, který si tolik přeje určité věci, že nechce vidět skutečnost takovou jaká je, si ji ani nepřipustí a neřeší ji (nemůže, protože ji nevímá). Takovýto člověk je schopen si nalhávat či lhát ostatním. Třeba si tolik přeje být milován, že se dopustí nevěry. Upřednostňuje svoje přání před tím, co je správné.
-
atd.