Výzkumy údajně ukázaly, že orientální tance prý mají léčivé účinky na organismus a v neposlední řadě prý pomáhají ženskému sebevědomí, protože to vypadá krásně a ladně v provedení ženy štíhlé, plnoštíhlé a i velmi plnoštíhlé.
O břišních tancích se také tvrdí, že techniky tohoto tance mají tyto terapeutické účinky:
- uvolňují klouby, ztuhlost páteře a zbavují bolesti
- pomáhají regulovat veškeré gynekologické, menstruační a klimakterické těžkosti
- dochází k masáži vnitřních orgánů žaludku a střeva a tím k lepší látkové výměně, což předchází zažívacím potížím
- zlepšují chůzi a správné držení a celkovou ohybnost těla, rozvíjí tělesnou kondici
- formují ženskou postavu (není to hubnutí), zejména v oblasti břicha a boků
- učí koordinaci těla, vzbuzují vztah k hudbě a rytmu
- zlepšují psychickou rovnováhu, pomáhají ženě akceptovat své tělo takové, jaké je přirozeně
- jsou jemné a přirozené pro tělo a nepřetěžují žádnou část těla.
Jak vlastně Avenna vidí orientální tance?
Z hlediska Avenny máme na orientální tance zcela jiný názor a důvod terapeutických účinky shledáváme úplně někde jinde než v tancování.
Orientální tance jsou nesprávné už svojí podstatou. Kdysi vznikly pro potěšení mužů. Měly vzbuzovat v mužích pudové chutě, vzrušení, touhy a probouzet chtíč. Toto byl hlavní důvod vzniku orientálních tanců. Ostatně, toto převládá doposud.
Ano, některým ženám zvyšují sebevědomí - ale jenom proto, že vidí, jaké má jejich tanec účinky na muže, kteří skutečně reagují na pohyb boků připomínající pohlavní akt. Na tyto pohyby reaguje většina mužů. Avšak ve skutečnosti toto skutečně není důvodem ke zvýšení ženského sebevědomí. Je to spíše smutné, že žena zvyšuje své sebevědomí tím, že "provokuje" mužskou potenci.
Tento způsob probouzení touhy u muže je velice nešťastný. Vždyť se žena vlastně podbízí, nabízí, vnucuje, vtírá muži.
Pokud žena nedokáže v muži vytvořit chuť, touhu se milovat jiným způsobem, tak je to alarmující a žena by s tím měla něco dělat. Měla by si uvědomit, že muž by měl po ní toužit z ctnostnějších a hlubších důvodů a ne na základě pohybů pánve vyplývajících z orientálního tance.
Muž, který bude toužit po ženě pouze z pudových důvodů, si tuto ženu nikdy nemůže vážit a skutečně milovat. Díky pohybům pánve si totiž onu ženu dá do kategorie: ta, která se podbízí, event. provokuje tělem - necudná. Do určité míry to může muže i vzrušovat, ale takovýto muž si zároveň bude uvědomovat, že je to laciné.
Necudnost je totiž laciná. Cudnost je ctností.
Takovýto muž, pokud se mu necudnost líbí, tak je sám necudným. U necudných lidí dochází k tomu, že nevnímají podstatu cudnosti a záruku cudnosti. Jim cudnost přijde směšná, zbytečná, trapná.
Přitom s cudností je spojena jedna z nejdůležitějších předností a nutností k šťastnému partnerství: věrnost. S necudností je spojená nevěra.
Je to tak dané a nelze říci: necudný člověk může být věrný. Nemůže. Takovýto člověk si totiž neuvědomuje, že věrnost je nejen fyzická, ale i psychická.
Necudný člověk uznává jenom fyzickou věrnost a psychickou věrnost má zapsanou podobně jako cudnost. Dle necudného člověka je cudnost směšnost, zbytečnost, trapnost, nepotřebnost.
Ten, kdo není psychicky věrný, poznamenává vztah více než si myslí. A lze jednoznačně říci, platí to u všech, že necudný člověk je psychicky nevěrný.
Toto cítí muži u žen, které tancují orientální tance. Může je to vzrušovat. A může je taková žena přitahovat. Ale tuto ženu si muž nikdy nemůže vážit, doopravdy milovat. Protože, kdyby tuto ženu skutečně miloval, tak by cítil, že mu necudnost vadí, že si tu ženu právě kvůli té necudnosti nemůže vážit.
A cítil by také, že právě necudnost ženy tancující orientální tanec v něm vzbuzuje zásadní postoj - že takovéto ženě nemůže doopravdy věřit. Nemůže ji ani doopravdy milovat, protože se bojí ji milovat. Bojí se, protože mu tato žena právě svojí necudností nedává jistotu, že ho nezradí, nepodvede. Jeho strach je přirozený - nikdo na světě přece nechce být podveden, zrazen. A ti, kteří jsou necudní (psychicky nevěrní), skutečně mají k fyzické nevěře daleko blíže než cudní lidé (psychicky věrní).
Obdivovat ženu, vyzdvihovat ji právě pro její necudnost je projev nedostatečného nastavení svého vnímání. A to jak u mužů, tak i u žen. Pokud je už muž na tom tak, že potřebuje svádět orientálním tancem, je to důkaz toho, že už je otupělý.
Takovýto muž nevnímá, že jeho touhy se mají probouzet už jenom na základě vědomí: "Jsem v blízkosti té, kterou miluji, rozumíme si a chápeme se (nebo o to porozumění a pochopení alespoň usilujeme). A už jenom blízkost této ženy, kterou miluji a se kterou si rozumíme a se kterou se chápeme, ve mne probouzí chuť se jí dotýkat, působit ji i sobě rozkoš."
Tyto pocity lze cítit i po dvacetiletém manželství. Pokud tyto pocity touhy člověk po určité době necítí, tak je chyba ve třech zásadních věcech:
- buď nemiluji
- nebo si nerozumíme
- nebo se nechápeme.
Ovšem tyto tři zásadní věci by se měli řešit jinak než orientálním tancem.
A měl by to řešit i muž i žena, měli by si místo tancování o tom popovídat, a to třeba na etapy. Neměli by to řešit tím, že se oba od sebe vzdálí a jediné pojítko, které by ještě mezi nimi zůstalo, je pohlavní pud, uměle stimulovaný právě orientálním tancem. Ti, kteří takto ustrnou na této úrovni, stejně dříve či později skončí na pohlavní zdrženlivosti (o chvíli později než skupina těch, kteří se nesvádí orientálními tanci).
Ženu má odrazovat, aby ji muž vyzdvihoval a "miloval" hlavně díky tomu, jak ho dokáže vzrušit a svádět orientálním tancem. Pro každou ženu má být daleko důležitější být vyzdvihována a milována za vnitřní ctnosti a také za cudnost. Cudností ovšem není míněna pasivita. I cudná žena může a hlavně má být bezprostřední a spontánní při aktu zpečeťování své lásky. Stejně tak jako věrná žena může a má být bezprostřední a spontánní při milování se.
Stejně tak má muže odrazovat to, že jeho žena s ním neřeší to, co je rozděluje, ale uměle si ho přitahuje orientálním tancem. Přitom orientální tanec nevyřeší to, co jim leží na srdci.
Proč tedy ženě údajně pomáhá orientální tanec ve zdravotních potížích?
Je to jenom přechodné a je to proto, že takováto žena se přestane vnitřně trápit nad tím, že si s partnerem nerozumí, a myslí si, že intimní sbližování se vyvolané orientálním tancem vyřeší jejich odcizení.
Určitou dobu si skutečně budou blíže. Ale časem se problémy zametené pod koberec dříve či později objeví a s nimi vyvstanou dosavadní i nové zdravotní potíže (nejen ženy, ale i muže). A dokonce vyvstanou v daleko závažnějším měřítku než předtím. Je to vše otázka času.
Proto je dobré zvažovat, zda se napasovat do role, kterou orientální tance určují, nebo hledat jiný druh zvyšování sebevědomí, jiný druh obnovení vztahu s partnerem a jiný druh "léčení" svých zdravotních potíží.