Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Orientální tance - ano či ne?

Mnoho žen dostává doporučení tancovat orientální tance. Prý je to magické umění spojené se zdravým pohybem a krásou tanečních prvků k vyzdvihnutí ženskosti a individuální vnitřní krásy. Prý jde o atraktivní aktivitu pro ženy, které nejsou omezeny věkem, tělesnou konstitucí a fyzickou kondicí.

Výzkumy údajně ukázaly, že orientální tance prý mají léčivé účinky na organismus a v neposlední řadě prý pomáhají ženskému sebevědomí, protože to vypadá krásně a ladně v provedení ženy štíhlé, plnoštíhlé a i velmi plnoštíhlé.

O břišních tancích se také tvrdí, že techniky tohoto tance mají tyto terapeutické účinky:

  • uvolňují klouby, ztuhlost páteře a zbavují bolesti
  • pomáhají regulovat veškeré gynekologické, menstruační a klimakterické těžkosti
  • dochází k masáži vnitřních orgánů žaludku a střeva a tím k lepší látkové výměně, což předchází zažívacím potížím
  • zlepšují chůzi a správné držení a celkovou ohybnost těla, rozvíjí tělesnou kondici
  • formují ženskou postavu (není to hubnutí), zejména v oblasti břicha a boků
  • učí koordinaci těla, vzbuzují vztah k hudbě a rytmu
  • zlepšují psychickou rovnováhu, pomáhají ženě akceptovat své tělo takové, jaké je přirozeně
  • jsou jemné a přirozené pro tělo a nepřetěžují žádnou část těla.

Jak vlastně Avenna vidí orientální tance?

Z hlediska Avenny máme na orientální tance zcela jiný názor a důvod terapeutických účinky shledáváme úplně někde jinde než v tancování.

Orientální tance jsou nesprávné už svojí podstatou. Kdysi vznikly pro potěšení mužů. Měly vzbuzovat v mužích pudové chutě, vzrušení, touhy a probouzet chtíč. Toto byl hlavní důvod vzniku orientálních tanců. Ostatně, toto převládá doposud.

Ano, některým ženám zvyšují sebevědomí - ale jenom proto, že vidí, jaké má jejich tanec účinky na muže, kteří skutečně reagují na pohyb boků připomínající pohlavní akt. Na tyto pohyby reaguje většina mužů. Avšak ve skutečnosti toto skutečně není důvodem ke zvýšení ženského sebevědomí. Je to spíše smutné, že žena zvyšuje své sebevědomí tím, že "provokuje" mužskou potenci.

Tento způsob probouzení touhy u muže je velice nešťastný. Vždyť se žena vlastně podbízí, nabízí, vnucuje, vtírá muži.

Pokud žena nedokáže v muži vytvořit chuť, touhu se milovat jiným způsobem, tak je to alarmující a žena by s tím měla něco dělat. Měla by si uvědomit, že muž by měl po ní toužit z ctnostnějších a hlubších důvodů a ne na základě pohybů pánve vyplývajících z orientálního tance.

Muž, který bude toužit po ženě pouze z pudových důvodů, si tuto ženu nikdy nemůže vážit a skutečně milovat. Díky pohybům pánve si totiž onu ženu dá do kategorie: ta, která se podbízí, event. provokuje tělem - necudná. Do určité míry to může muže i vzrušovat, ale takovýto muž si zároveň bude uvědomovat, že je to laciné.

Necudnost je totiž laciná. Cudnost je ctností.

Takovýto muž, pokud se mu necudnost líbí, tak je sám necudným. U necudných lidí dochází k tomu, že nevnímají podstatu cudnosti a záruku cudnosti. Jim cudnost přijde směšná, zbytečná, trapná.

Přitom s cudností je spojena jedna z nejdůležitějších předností a nutností k šťastnému partnerství: věrnost. S necudností je spojená nevěra.

Je to tak dané a nelze říci: necudný člověk může být věrný. Nemůže. Takovýto člověk si totiž neuvědomuje, že věrnost je nejen fyzická, ale i psychická.

Necudný člověk uznává jenom fyzickou věrnost a psychickou věrnost má zapsanou podobně jako cudnost. Dle necudného člověka je cudnost směšnost, zbytečnost, trapnost, nepotřebnost.

Ten, kdo není psychicky věrný, poznamenává vztah více než si myslí. A lze jednoznačně říci, platí to u všech, že necudný člověk je psychicky nevěrný.

Toto cítí muži u žen, které tancují orientální tance. Může je to vzrušovat. A může je taková žena přitahovat. Ale tuto ženu si muž nikdy nemůže vážit, doopravdy milovat. Protože, kdyby tuto ženu skutečně miloval, tak by cítil, že mu necudnost vadí, že si tu ženu právě kvůli té necudnosti nemůže vážit.

A cítil by také, že právě necudnost ženy tancující orientální tanec v něm vzbuzuje zásadní postoj - že takovéto ženě nemůže doopravdy věřit. Nemůže ji ani doopravdy milovat, protože se bojí ji milovat. Bojí se, protože mu tato žena právě svojí necudností nedává jistotu, že ho nezradí, nepodvede. Jeho strach je přirozený - nikdo na světě přece nechce být podveden, zrazen. A ti, kteří jsou necudní (psychicky nevěrní), skutečně mají k fyzické nevěře daleko blíže než cudní lidé (psychicky věrní).

Obdivovat ženu, vyzdvihovat ji právě pro její necudnost je projev nedostatečného nastavení svého vnímání. A to jak u mužů, tak i u žen. Pokud je už muž na tom tak, že potřebuje svádět orientálním tancem, je to důkaz toho, že už je otupělý.

Takovýto muž nevnímá, že jeho touhy se mají probouzet už jenom na základě vědomí: "Jsem v blízkosti té, kterou miluji, rozumíme si a chápeme se (nebo o to porozumění a pochopení alespoň usilujeme). A už jenom blízkost této ženy, kterou miluji a se kterou si rozumíme a se kterou se chápeme, ve mne probouzí chuť se jí dotýkat, působit ji i sobě rozkoš."

Tyto pocity lze cítit i po dvacetiletém manželství. Pokud tyto pocity touhy člověk po určité době necítí, tak je chyba ve třech zásadních věcech:

  • buď nemiluji
  • nebo si nerozumíme
  • nebo se nechápeme.

Ovšem tyto tři zásadní věci by se měli řešit jinak než orientálním tancem.

A měl by to řešit i muž i žena, měli by si místo tancování o tom popovídat, a to třeba na etapy. Neměli by to řešit tím, že se oba od sebe vzdálí a jediné pojítko, které by ještě mezi nimi zůstalo, je pohlavní pud, uměle stimulovaný právě orientálním tancem. Ti, kteří takto ustrnou na této úrovni, stejně dříve či později skončí na pohlavní zdrženlivosti (o chvíli později než skupina těch, kteří se nesvádí orientálními tanci).

Ženu má odrazovat, aby ji muž vyzdvihoval a "miloval" hlavně díky tomu, jak ho dokáže vzrušit a svádět orientálním tancem. Pro každou ženu má být daleko důležitější být vyzdvihována a milována za vnitřní ctnosti a také za cudnost. Cudností ovšem není míněna pasivita. I cudná žena může a hlavně má být bezprostřední a spontánní při aktu zpečeťování své lásky. Stejně tak jako věrná žena může a má být bezprostřední a spontánní při milování se.

Stejně tak má muže odrazovat to, že jeho žena s ním neřeší to, co je rozděluje, ale uměle si ho přitahuje orientálním tancem. Přitom orientální tanec nevyřeší to, co jim leží na srdci.

Proč tedy ženě údajně pomáhá orientální tanec ve zdravotních potížích?

Je to jenom přechodné a je to proto, že takováto žena se přestane vnitřně trápit nad tím, že si s partnerem nerozumí, a myslí si, že intimní sbližování se vyvolané orientálním tancem vyřeší jejich odcizení.

Určitou dobu si skutečně budou blíže. Ale časem se problémy zametené pod koberec dříve či později objeví a s nimi vyvstanou dosavadní i nové zdravotní potíže (nejen ženy, ale i muže). A dokonce vyvstanou v daleko závažnějším měřítku než předtím. Je to vše otázka času.

Proto je dobré zvažovat, zda se napasovat do role, kterou orientální tance určují, nebo hledat jiný druh zvyšování sebevědomí, jiný druh obnovení vztahu s partnerem a jiný druh "léčení" svých zdravotních potíží.

Článek "Orientální tance? Ne... I.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 3,72

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[58] Rena

Orientální břišní tanec nebyl stvořen (jak západní mýtus praví) konkubínami v harémech, ale v komunitách lidí blízkého, středního východu, severní Afriky a k ní přilehlé středozemní části.

Není to svádivý tanec. Neznamená to, že orientální tanečnice zároveň tančí striptýz.

Narazila jsem na tento článek po delší době jeho zvěřejnní a jeho obsah mě v podstatě moc nepřekvapil, je to totiž názor široké veřejnosti.

Tento mylný názor prosím nešiřte.

Přidáno: 14. 3. 2012 17:30
[57] zuzka
historie

Článek je svým spůsobem zajímavý, ale jednostraně zaměřený, v podstatě každý druh tance je v úvozovkách jakýmsi namlouvacím rituálel. O břišní tanec původně vznikal v harémech ne pro potěchu mužského oka, ale pro zábavu obyvatelek harému. A jak už kdosi v této diskuzy uvedl záleží na podání tanečnice jak daný tanec vyzní.

Přidáno: 6. 12. 2008 15:03
[56] Květa

Paní Katko,
děkuji.
Květa

Přidáno: 4. 11. 2008 8:02
[55] Vlaďka Komlová
pro paní Katku

Zdravím Vás paní Katko.
Chci Vám poděkovat za moc hezký do podrobna vševysvětlující článek,díky němuž jsem si ověřila,že nejsem divná.
Hezký večer Vlaďka K.

Přidáno: 3. 11. 2008 20:36
[54] janijani
špatně pochopila......

Autorka výše uvedeného komentáře jaksi pozapomněla, že uplynulo mnoho let od dob kdy orientální tance vznikly k jakémukoli účelu....A DNES JE ÚPLNĚ JEDNO PROČ TENKRÁT VZNIKLY.....zaspala mnoho let..( focaccia je také italský chléb chudých......a proč si ho teda dnes ti bohatí dělají...????)
Netančím orientální tance, ale viděla jsem tančit v několika studiích ty ženy, žádní chlapi tam nechodí, jsou tam jen samé ženy, a dělají to úplně stejně jako aerobik, tam jsem taky žádné chlapy neviděla. Terapeutické účinky to opravdu má všechny, které jsou výše popsány, jsem zdravotník, mohu potvrdit a gynekolog nad touto aktivitou zaplesá, poněvadž prokrvení pánve u ženy je opravdu důležité....
DNEŠNÍ ŽENY BY BŘIŠNÍ TANCE ASI SOTVA DĚLALI PRO NĚJAKÉ CHLÍPNÉ ÚMYSLY, CHLAPA TAM TOTIŽ NIKDE NEPOTKÁTE .....znám několik žen které tančí s manželem společenské tance, a znám několik žen, které tančí orientální tance protože jejich manžel je nespolečenské "dřevo"....
No a těch pár vystoupení co některé absolvují ročně..????? Asi lepší, než když se po ulici producíruje žena "bezdůvodně". Co třeba potom takové volejbalistky .......necudné to ženy co poskakují po hřišti...???? A CO TEN AEROBIK...TY ŽENY V OBTAŽENÝCH ODĚVECH, A COŽ TEPRVE V TĚCH POSILOVNÁCH CO SE PRODUCÍRUJÍ TY ŽENY PŘED CHLAPAMA....??????
Takový útok lze zamířit kamkoliv do jakékoliv činnosti......

Přidáno: 3. 11. 2008 19:23
[53] Shereenka

Tak také se to dá takto podat, ale tenhle článek dělá z každé břišní tanečnice prodejnou děvku, které pouze provokuje muže, s prominutím, zajímalo by mě jak moc povolaná je autorka něco takto komentovat a jakou zkušenost má s tancem. Myslím že autorka tohoto článku k břišnímu tanci možná z dálky přičichla nebo jen prošla okolo... Ale opravdu se mi tento článek nezdá pravdivý, osobně mám jen ty nejlepší zkušenosti jak rehabilitační, tak co se sebevědomí týká... Jana

Přidáno: 3. 11. 2008 17:28
[52] Mária
S tancom v duši

Vážená autorka, na základe vášho článku usudzujem, že nemáte ani nejmenšie tušenie, čo tanec vôbec je. Patrím k ľuďom, ktorí majú potrebu tancovať, keď začujú hocijakú hudbu - tak, ako niekto iný potrebuje hrať na hudobný nástroj, alebo maľovať, alebo písať básne .... Bohužiaľ, voči tancu v našej úzkoprsej spoločnosti ešte stále prevládajú predsudky. Prečo asi?! Pretože sa narába s ľudským telom??? Nie sme s tým vyrovnaní??? To tiež o niečom svedčí... Avšak, vážená autorka, pri tanci telo pre mňa slúži len ako pero pre básnika alebo štetec pre maliara ... A orientálny tanec mi poskytol techniku k tomu, aby môj tanečný prejav bol kultivovaný. Pre mňa, a odvažujem sa tvrdiť, že i pre väčšinu tanečníkov (vrátane brušných tanečníc), tanec slúži na sebavyjadrenie, a nie na nejaké zvádzanie druhého pohlavia!!!Tancujem pre svoju radosť z pohybu a zo života a nestarám sa o to, že to v niekom môže vzbudzovať erotické myšlienky. Nemám v úmysle svojím tancom ich vzbudzovať (i keď som si vedomá svojej sily tanečnice) a s tým nech sa dotyčný vyrovná sám :))). Aj najlepšie myslené veci na svete sa dajú zneužiť. Prosím, aby ste si druhýkrát dobre rozmysleli, kým začnete písať o veciach, ktorým evidentne nerozumiete. A ešte si neodpustím poznámku na záver: Brušný tanec je výsostne emocionálna, individuálna a vnútorná záležitosť ŽENY. Nie je potrebné pliesť do nej nasilu mužov. Zdravím s tancom v duši. Mária

Přidáno: 28. 10. 2008 13:24
[51] Vlaďka
pro Hanku Fantovou

Děkuji za zastání,je mi to příjemné.
Vlaďka K.

Přidáno: 26. 10. 2008 17:02
[50] Vlaďka
pro paní Katrinu

Paní Katrino.
Jak toto můžete napsat,vy mě znáte?Mluvila jste někdy se mnou?Já Vás tedy neznám.Já jsem pouze napsala můj názor a vyjádřila své pocity,ale předsudky vůči jiným lidem nepoužívám.
Vlaďka K.

Přidáno: 26. 10. 2008 16:57
[49] theresa
????

Myslím, že vůbec nevíte, co to orientální tanec je...

tušíte, že motivace orientálního tance je v každé kultuře a době jiná...
tanec je pohyb jako každý jiný, může být prospěšný i ublížit, záleží na tom jak ho zvládáte a jakou motivaci máte a ta může být velmi rozdílná...

neexistují snad náboženské orientální tance? obřadní orientální tance k oslavě Boha/Allaha/a dalších? tance, které tančí ženy bez přítomnosti mužů? tance pro vlastní prožitek o samotě? tance, které spojují společenství žen, jsou to snad čarodějnice nebo jsou to vestálky Isadory Duncan z řeckého chóru? tance parodující, napodobující faunu, floru, přírodní živly? a to všechno do orientálních tanců patří...

nejdřív si nastudujte pořádně to, o čem chcete psát...

a nejenom přečíst pár článků a připojit svoje dojmy z několika žen, které jste v ČR potkaly, protože autentický orientální tanec je poměrně na složité a dlouhé studium:)))

s přáním hezkého dne a tolerantnějšího přístupu,
zdraví Tereza Štojdlová

Přidáno: 25. 10. 2008 19:46
[48] Marie Horneková
pro paní Rákosovou

Paní Karolíno Rákosová, každý člověk má právo na svůj názor. Vy jste ho i vyjádřila, ale použila jste způsob, který mě velmi uráží, i když se mě přímo netýká. Mám proto potřebu se paní Katky zastat! Všechny články, které se zde můžete dočíst, píše paní Kuňová jen podle čisté pravdy a na základě životních zkušeností. Hloubku jejího tvrzení si každý vnímavý člověk může vyzkoušet sám a osobně se přesvědčit zda jsou její návody správné. To, že při břišních tancích necítíte žádný podivný pocit nasvědčuje tomu, že cudnost nemáte nastavenou správně a jste v této oblasti znecitlivělá. Opravdu si myslíte, že to nenarušuje vztah s Vaším manželem? Možná máte pocit, že vztahu to neubližuje a naopak prospívá, ale má stejný pocit i Váš muž? Už jste si někdy zkusila uvědomit, jak na Vás pohlížejí i jiní muži při tom když tančíte břišní či jiný podobný tanec? Neptejte se na to, většinou nedostanete upřímnou odpověď. Zkuste se vžít do jejich pocitů. Zkuste se na to podívat manželovo očima. Zkuste se vcítit do něj, jak mu asi uvnitř doopravdy je a co prožívá. Vzhledem k tomu, že Vás zřejmě miluje, tak Vás i v tom podporuje, snaží se Vás neomezovat a umožnit Vám osobní rozvoj. Cítí to tak ale i uvnitř. Nebo je to jen Vaše doměnka? Přeji Vám v tomto směru aby jste prozřela a uvědomila si jakou bolest můžete svým počínáním způsobovat svým blízkým i sama sobě. Majka Horneková

Přidáno: 25. 10. 2008 11:11
[47] Karolína Rákosová
Naprostý nesmysl

Tento článek je naprosto nesmyslný, snad je i škoda času jej číst. Myslím, že tanec je krásná záliba a koníček a kdo napsal něco takového, je člověk plný problémů a přinejlepší vůli nechápu, jak paní Katka může někoho léčit. Tanci se věnuji již léta a na mé manželství ani vztahy s muži neměl nikdy nejmenší vliv :))))))))))))
prostě by to chtělo nadhled, milá dámo.

Přidáno: 24. 10. 2008 22:39
[46] Janah
Janě, která si psala se Žanetou

Dobrý den, Jano,
Vaše názory a komentáře se mi velmi líbily. Chcete-li, ozvěte se.
Díky Jana

Přidáno: 24. 10. 2008 16:07
[45] Hana Fantová
Katrině

Tu ženu znám a rozhodně taková není!

Přidáno: 22. 7. 2008 21:39
[44] Katrina

Naopak, když se zeptáte muže na jeho názor na břišní tanec, odpoví, že je to svůdné a přesto slušné. Proto je to také krásné.

Přidáno: 22. 7. 2008 14:29
[43] Katrina

Tak tohle může napsat jen nehezká, zatrpklá a nesebevědomá žena bez sexuálních potřeb!

Přidáno: 22. 7. 2008 14:23
[42] Vlaďka Komlová
zážitek z plesu

Hezký večer všem čtenářům.
Nedá mi to a musím napsat jeden můj zážitek z plesu.
Sedělo nás u stolu 6 ,tři manželské páry.Jeden z párů má velmi hezký vztah .Jako kulturní vložka plesu byly orientální tance.Tančily asi čtyři tanečnice způsobem nejprve uprostřed sálu a pak po okraji sálu dokola.Když se k nám tanečnice přiblížila,tak muž z páru o kterém se zmiňuji se na tanečnici nedíval ,u stolu se pronášely hlášky typu,jen se podívej,nestyď se apod.Teď chápu díky článkům o orientálních tancích,proč tomu tak bylo,ten muž byl správně nastaven a cítil intuitivně,že něco je špatně.Pokud mohu vyjádřit své pocity,tak jsem při pohledu na tu ženu zblízka neměla dobrý pocit a cítila jsem vnitřní neklid,vzpomínám si na to jako dnes.Nikdy před tím jsem zblízka orientální tanec neviděla.
Chci poděkovat za hlubší vysvětlení významu těchto tanců,pochopila jsem ,že mé pocity byly na místě a že nejsem divná.Když se dívám třeba na valc nebo čaču mé pocity jsou úplně jiné. Zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 7. 6. 2008 23:15
[41] Katy

Dobrý den.
Orientální tance pravda,vznikly v harémech,ale ne k potěšení mužů,jak se milně domnívá společnost,ale tancovali ho ženy sami pro sebe (z nudy v harému). Mužům se líbí,protože žena dokáže ukázat svou vlastní krásu,nehledě na věku a postavě.Myslím,že kdo napsal tento článek,nikdy tenhle tanec nezkusil,protože by zjistil,že vůbec není chlípný . Je na každém ať si vytvoří vlastní názor, Pravda je,že je to velmi starý tanec a patří k Indickým,Egyptským a dalším kulturám. Takže,když se vám nelíbí,tak se na něj prostě nekoukejte :-))))))

Přidáno: 7. 6. 2008 13:10
[40] Vítek P.

Milé líčitelky, malovatelky a barvitelky i po přečtení vašich komentářů o líčení, malování a barvení vlasů jsem se rozhodl, že nadále zůstanu svůj a nebudu se malovat a ani si barvit vlasy. Jsem v pohodě i bez toho. Ale kdoví, jak bych zareagoval, kdyby se všichni muži začali malovat …

Paní Mio [36], jen málo žen se záměrně maluje na ošklivo, tak usuzuji, že by rády přiohnuly krásu ke svému prospěchu. Nemusíme tomu říkat líčení pasti.

Paní Vlaďko [38], neznám odpovědi na Vaše všetečné otázky, až potkám (pana) Stvořitele, zeptám se ho, pokud se k tomu dostaneme.

Paní Emo V. [39] hezký postřeh o tom líčení a lecání.

Slečno Žaneto (z jiného článku), děkuji za exkurzi do světa barev, délek a zoufalství. Píšete „Proto, podle mě, nám ke kráse přílišné líčení a barvení vlasů nepomůže.“ Také si to myslím, vlastně si to nejenom myslím, ale to i žiju. Dlouho jsem se stříhal dohola strojkem a teď se zase nestříhám vůbec. Určitě v tom bude i nějaká ta psychika. Když jsem se stříhal dohola, prožíval jsem to jako rituální akt očisty. Takže určitě nějaká změna psychiky byla, když jsem pak „spustil mařenu“. Pokoušel jsem se nenápadně zjistit od avennistů, co znamenají vlasy jako celek a co znamená jejich délka a jednotlivé šedivé vlasy … jestli jsou to zbloudilé myšlenky. Ale nějak jsem se to nedozvěděl. Navržená témata Šedivění I a II, Roztřepené konečky, Lámavost Psychologické profily obětí barvení vlasů, melírování, tupírování, žehlení, kulmování, natáčení a trvalé ondulace, Dlouhovlasost a Krátkovlasost se neukázala jako dost nosná. ( http://www.avenna.cz/?/c...vlasu-ii )

Mějte se krásně, ještě Vám chci napsat, že na maštění vlasů používám Vegetol. S Vegetolem na hlavě mám ten správný pocit … veget.

Vítek P.

Přidáno: 30. 4. 2008 8:55
[39] Ema V.
Zřejmě není líčit jako líčit

Dobré odpoledne všem,
etymologie o tom soudí, že líčit (ve smyslu používat líčidlo) souvisí se slovem líce (tvář), kdežto líčit (past) je od slova lecati (u e si představte dole takový ocásek) - neboli rozhazovat sítě, klást léčky.
Což nic nemění na tom, že některé ženy se líčí, aby na muže políčily. Jenže jiné ženy na muže líčí, i když se nelíčí... A údajně ženy v zemích, kde musí chodit zahalené včetně obličeje, umí "líčit" na muže i (nenalíčenýma) očima. Ono asi opravdu záleží nejen na tom, co děláme, ale s jakým úmyslem. Ať už je to tanec, líčení nebo oblékání. Snažit se to "zaškatulkovat" podle mého názoru k ničemu nevede - a nebo ještě spíš to vede do pasti čili do léčky :-)))
Hezký víkend, Ema

Přidáno: 18. 4. 2008 17:04
[38] Vlaďka Komlová
pro pana Vítka

Děkuji za odpověď ,už jsem myslela,že reagovat nebudete a přeci jsem se dočkala.
Já s Vámi pane Vítku souhlasím to přirovnání s těmi motýli a ptáky je moc pěkné,jen jsem měla potřebu Vám napsat,že to ještě nemám zmáknuté tak jako někdo kouření nebo alkohol.
Ještě k otázce...jdeme nalíčit past na nějakého muže?.....tak nevím jak ostatní ženy,ale já to tak necítím,protože mám někdy chuť i když nejdu do společnosti ,se nalíčit jemně i doma jen tak pro sebe,je to pro mě malý rituál,kdy se věnuji sama sobě a cítím se příjemně.
Jinak mám také něco pro Vás muže,muži by se také třeba nemuseli holit,protože kdyby Stvořitel chtěl ,tak by muže stvořil bez vousů,když přirozeně ženy tak by měli i muži??????Co vy na tento názor???Mohlo by to být obdobné i se stříháním vlasů a nehtů???????Je zajímavé se nad tímto zamyslet že?????
Přeji krásný jarní víkend Vlaďka K.

Přidáno: 18. 4. 2008 15:39
[37] Vítek P.
Jen pro Žanetu (a zvědavce :-)

Dobrý den (slečno) Žaneto,
(Nejdřív si připravím půdu pro kritiku/pochvalu.) Váhám, jestli Vám to mám napsat, jestli mi přísluší se vyjadřovat k Vaší komunikaci s (paní) Janou. Ale vzhledem k tomu, že to děláte tady veřejně, tak to asi děláte i proto, aby vám ostatní k tomu mohli něco napsat. Beru to, že jsme ve škole.

Také si uvědomuji, že nemusím mít správně nastavené všechny avennistické parametry.

Mě se Váš komentář [26] líbil. Byl jsem rád, že jste se konečně začala bránit. A ukončila (podle mne) v té chvíli zbytečnou komunikace s (paní) Janou. Do té doby jsem vnímal, že se Vám (paní) Jana snaží podsouvat, co si myslíte a co chcete (například „netoužíte po svém osobním růstu“), vy jste střídavě vysvětlovala a omlouvala se a teď jste se konečně začala bránit a ubránila. Podle mne jste to napsala dobře a bylo to na místě.
Vy přeci máte právo na „pocit, že Vaše drzost nezná mezí ...“ anebo právo „nemít už chuť ani zájem se s Vámi o své názory a zkušenosti dělit.“
Blahopřeji k vítězství a podepisuji se pod komentář číslo [26].

(A ještě za sebou zametu …) Doufám, že můj příspěvek nebyl nevhodný, přeji Vám Sluníčkové dny, slečno Žaneto (a zvědavci).

Vítek P.

Přidáno: 18. 4. 2008 11:43
[36] Mia
Malování

Pane Vítku,

opravdu si myslíte, že ženy při líčení líčí past?

Mám kolem sebe ráda harmonické prostředí, mimo mnohé jiné mi záleží i na tom jestli mi ladí make up s oblečením, doplňky a účesem. Beru to všechno jako hru.

Ale neposoudím, jestli jsem Avenistka. Kdo je to?
Kdo čte články, chodí na přednášky, snaží se dodržovat rady? Nebo ten, kdo si tak říká?:o)

Mia

Přidáno: 18. 4. 2008 9:30
[35] Ema V.
Bez přetvářky?

... a kdyby Bůh chtěl, abychom se oblékali, tak nás stvořil oblečené... (???)
Ema :o)))

Přidáno: 18. 4. 2008 9:04
[34] Vítek P.
Ještě k malování žen

Milá paní Vlaďko [4], nejprve splatím dluh vůči Vám.
Děkuji za komentář o malování. Že jste vyšla s kůží na trh. Schválně jsem to téma nechal trochu uležet, co kdo napíše. Teď to shrnu. Avenna říká, že kdyby člověk k životu potřeboval pivo, tak by v přírodě tekly potoky piva. Mně by se to někdy líbilo, kdybych po nějakém únavném výletu došel ke křišťálové pivní studánce … ale mám smůlu. Stvořitel to chtěl jinak. Chtěl, abych měl čistou hlavu.

A tak si říkám, kdyby chtěl mít Stvořitel ženy namalované, tak by je udělal namalované. Koukněte se na peří ptáků, anebo křídla motýlů či květiny, jak to hýří barvami. Technologie na to jsou. A pokud by šlo o malování pro různé příležitosti, tak chameleon něco takového umí … víte, jak by to bylo praktické … miláčku, uber trochu té červené.

Ostatně ženy samy říkají, jdeme se nalíčit … neříkají tím ve skutečnosti, jdeme nalíčit past na nějakého muže? Aby se chytil do naší předstírané krásy.

Přeji Vám sluníčkové dny … Vítek P.

Přidáno: 17. 4. 2008 23:11
[33] Žaneta
Paní Janě

Dobrý den, paní Jano

několik dní přemýšlím nad svým posledním příspěvkem, který jsem Vám napsala a nemám z něj příjemný pocit ( je mi z něho smutno ). Tento můj pocit ještě umocnila včerejší přednáška a některé reakce mých známých.

Paní Jano, za svůj poslední příspěvek se Vám omlouvám. Mrzí mne, že jsem jej napsala pod nátlakem emocí .

Pokud na něco reaguji, většinou pár dní počkám, ale po přečtení Vašeho příspěvku č.23 jsem se neudržela a odepsala hned, neměla jsem to dělat a za svou horlivou reakci se Vám omlouvám.

Vím, že Vám při čtení příspěvku nebylo příjemně a že jsem Vás některými svými výroky mohla i urazit. Moc mě to mrzí. Za svou reakci se zpětně stydím a byla bych raději, kdybych ji ani nenapsala.

Pokusím se Vám nyní vysvětlit co se ve mně , v souvislosti s Vašimi posledními příspěvky, odehrává.

Je mi smutno z celého našeho nedorozumnění a některé Vaše reakce mě mrzí a nejde mi na ně nereagovat.

Je možné, že je nemyslíte tak, jak na mě vyznívají , ale i přesto se mi Vaše poslední reakce nečtou lehce .

Mám pocit, že s námi nemluvíte Vy sama za sebe, co cítíte, jak některé názory vnímáte , ale že se schováváte za poučky a hezká slova a těmi vysvětlujete určité postoje.

Přijde mi jakobyste seděla někde nad námi a nám " nechápajícím " z té výšky vysvětlovala, co a jak si máme myslet a jak se mýlíme. Ale mě by potěšilo , kdybyste z té výšky přišla k nám dolů za námi a mluvila s námi jako s rovnocennými... Mrzí mě, že to píšu, ale takovýto pocit z Vašeho některého chování mám a samotné je mi z toho smutno...

Mrzí mě, že mi nevysvětlíte a nedáte více informací k tomu co píšete. Mám pocit, že vždy mé pocity z Vašich reakcí otočíte proti mně, aniž byste do hloubky přemýšlela nad tím, jak se z Vašich některých reakcí asi mohu cítit.

Podle Vašich reakcí zřejmě stále nechápu Vaši myšlenku s osobním růstem , tak, jak jste ji myslela. Ale bohužel , neumím dělat více, protože jsem od Vás další vysvětlení do hloubky , nedostala. Místo toho mám z Vaší strany pocit pohrdání , urážení a povyšování . Nejen v příspěvcích pro mě, ale i pro paní Mirku nebo paní Květu a to mě mrzí.

Zaskočil mě Váš 1. odstavec ve Vašem příspěvku č. 23. Přiznám se Vám, že pokud by mi někdo napsal, že z mých reakcí má pocit, že ho urážím, nebo mu dávám najevo, že je hloupý... zamyslím se nad svým chováním do hloubky, otočím si jej sama na sebe, abych se vcítila do toho, jak má slova na druhého působí a pak bych reagovala. Bohužel to na mě působí tak, , že jste tato slova obrátila proti mně a napsala mi názory, které se mě dotkly , proto ta ostrá reakce z mé strany :-(

Myslím si, že je škoda, že se do hloubky nezamyslíte, jak některé Vaše poslední příspěvky mohou na druhého člověka vyznít. Na přednášce nám bylo připomenuto, že je naší povinností druhého pochopit, tudíž se do něj vžít a pak teprve kritizovat.

I mně se pochopení ne vždy podaří, ale snažím se o to, kdežto z Vašich příspěvků mám pocit, že si myslíte, že máte vše srovnané, že se nemýlíte a že chyba je jen na druhé straně.

Paní Jano, jestli máte chuť, prosím napíšete mi, jestli je můj pocit správný ? Nerada bych Vám ublížila tím, že bych si Vaše některé chování vysvětlila jinak než jak jste jej myslela.

Mě by potěšilo , pokud byste mi Vaše názory řekla více do hloubky nebo se nejdříve zamyslela nad tím, jak se z Vašich reakcí můžeme cítit, co v nás způsobujete...

Omlouvám se , že je tento můj příspěvek delší. Není pro mě jednoduché ho napsat.

Záleží mi na tom, abych Vám neublížila a co nejlépe Vám vysvětlila své pocity. Není pro mě opravdu jednoduché , za takovýchto podmínek , s Vámi komunikovat, protože Vaše poslední příspěvky mě netěší a mnohdy je mi z Vašich názorů smutno. Také mám obavy , abych Vám neublížila a nejsem si jista, jestli jsou mé pocity z Vašich příspěvků oprávněné , jestli je třeba nezveličuji.

Za svůj poslední příspěvek se Vám ještě jednou omlouvám,opravdu mě to mrzí. Do budoucna si dám ještě více záležet , abych nereagovala horlivě s emocemi.

Pokud budete mít chuť a čas, prosím vysvětlíte mi, co jste myslela Vaším příspěvkem č. 23 a 30. ? Nerada bych jej pochopila nesprávně.

Omlouvám se všem ostatním, že jste můj příspěvek č. 26 museli číst. Vím, že nepůsobí příjemně a opravdu se za něj stydím...

Nashledanou, Žaneta

Přidáno: 17. 4. 2008 8:32
[32] Ludy
tanec, cudnost, vernost

Dobry den,
Pani Katka Vas clanok je ozaj zaujimavy.Podla mojho nazoru taka dobra zmeska.
Moj sedliacky rozum mi hovori, ze ak pozeram na auto a je krasne nemusim ho mat ani na nom jazdit. Jednoducho ho obdivujem a vobec nie som neverny ani len myslienkou mojmu drahemu Trabantu.
Obmedzit cudnost iba na to ako sa clovek - zena pohybuje a ako je oblecena...a to ze zena zaujme muza niecim nazvat vnucovanim sa...No proti gustu ziadny disputat!
Ja mam rad sebavedome zeny, ktore sa nehanbia zavrtet nielen bokmi a vobec im nevadia "uslintane" pohlady muzov, pretoze ona vie, ze tam kde je kvantita sa zvycajne najde aj kvalita.
A vernost? Sama podstata zivota je zmena a tak ked pride den, ze to partnera bavi s niekym inym tak mu to s laskou doprajem a nebudem riesit vernost nevernost. Skor sa zamyslim, preco je niekto zaujimavejsi pre partnera ako som ja a mam dovod na vylepsovanie, pokrok, postup...a myslim, ze tanec aj ten brusny je AJ o tom.

Ludy

Přidáno: 15. 4. 2008 20:49
[31] Miroslava Sejková
Ke komentáři č.29

Paní Jano,

k Vašemu Komentáři č. 29:

pokud je pro Vás zajímavé slovo „dohadovat se“ a slovní spojení „ je mi to jedno“, napíšu, jak jsem to myslela. „Dohadovat“ se o tom, zda někdo myslel něco tak či onak. Ve smyslu o kterém píšete, (že zkušenosti a vnímání jednotlivých pisatelů jsou individuální).

„Je mi to jedno“ jsem vlastně myslela jako moji otázku na Vás, jak dalece Vám na slečně Žanetě záleží?

Paní Jano, podle mne si protiřečíte tím, „mrzí mě“ a „je to tak v pořádku“. Buď jsou věci v pořádku, pak Vás nemusí mrzet anebo v pořádku nejsou a pak Vás může mrzet.

Také píšete, že oslovení „milá“ je pro Vás přirozený způsob oslovení
( chápu jako běžně užívaný). „Milá“ je pro mne krásné oslovení a mělo by patřit těm, s kterými jsme naladěni na jedné vlně, sdílíme s nimi, soucítíme s nimi.

Vím, snažíte se posuzovat věci kolem sebe pozitivně, ale to nejde dělat jen rozumem. Píšete, že "je mi to jedno" patří mezi nebezpečné myšlenky a snažíte se tuto myšlenku nepoužívat. Jenže lidé se denně zraňují, aniž by to chtěli a často si to ani neuvědomí a nepřipustí. Pokud jim někdo ublíží, to vnímají bolest, ale měli by stejně vnímat i druhé lidi. Já jsem Vás prosila, abyste se pokusila vcítit do slečny Žanety, ale Vám se to podle mne nepodařilo, protože pouze vysvětlujete, jak byste vnímala to, co jste jí napsala na jejím místě, tudíž znova vysvětlujete samu sebe, jak by se Vám to líbilo. A to jsme si nerozuměly, měla jsem představu, že se na okamžik stanete slečnou Žanetou, se všemi jejími pocity vůči Vám, ať už v tu chvíli Vám to bude milé či ne. Vím, zkoušet být tím druhým není zrovna snadné, ale pomůže to dohledávat pravdu.

Mirka

Přidáno: 15. 4. 2008 0:36
[30] Jana
slečně Žanetě

slečno Žaneto,

děkuji Vám za Vaše psaní. Jsem ráda, že jsem jiná než jste Vy a Vás uznávám ve Vaší jinakosti a jedinečnosti.

Přeji Vám hodně radostných a úspěšných dnů, Jana

Přidáno: 13. 4. 2008 14:40
[29] Jana
Je mi to jedno?

Paní Mirko,

děkuji Vám za Vaši reakci č. 25. Ve Vašem komentáři je pro mě zajímavé slovo "dohadovat se" a slovní spojení "je mi to jedno".

Z mého úhlu pohledu se na tomto webu nedohadujeme, opravdu si sdělujeme svá poznání a své myšlenky a je dobře, že ta poznání nejsou vždy stejná. Ta poznání jsou taková, jaká je zkušenost jednotlivých pisatelů a jak je nastaveno vnímání těchto přispěvatelů. A mimochodem, právě to, že mám možnost v rámci komentářů se seznámit i s jinými názory a postoji, je pro mě zajímavé. Zajímavé tak, že mě daný komentář přiměje se zamyslet a nebo také tak, že mě daný komentář zamrzí. Třeba jsem byla moc ráda za komentáře k pochvale, ke kritice, k obsahu a formě, byť téma článku přímo nesouviselo s těmito komentáři, ale pro některé z nás bylo důležité se podělit právě o toto vnímání.

Ve svém příspěvku jste použila slovní spojení "je mi to jedno". Zpočátku jsem trochu ztratila niť příběhu, protože já jsem nikde ve svém příspěvku žádnou myšlenku neoznačila spojením "je mi to jedno". Poté jsem si znovu přečetla Vaše otázky, které tady teď zkopíruju:

"Jenže: cítím rozpor mezi milá, mrzí mě… a je to tak v pořádku. Tak když je to v pořádku, tak proč Vás to mrzí? A když někdo dělá věci jinak, než si myslíte, že je to správné, tak proč Vám je to jedno a píšete, že je milý?"

Slovem "mrzí mě" jsem v pozitivním slova smyslu označila skutečnost, která se mě nemile dotkla, slovem "je to tak v pořádku" jsem označila svůj souhlas s touto zjištěnou skutečností, nikoliv svůj postoj, že mi to je jedno a slovem "milá" jsem oslovila slečnu Žanetu, protože tento způsob oslovení je pro mě přirozený. Rozpor v použití těchto výše uvedených slov nevnímám. Ale raději se Vás, paní Mirko, optám, zda jste spojením "je mi to jedno" opravdu označila mé vyjádření "je všechno v pořádku" či podle čeho jste dospěla k závěru, že mi to je jedno? Navíc "je mi to jedno" patří mezi nebezpečné myšlenky a snažím se tuto myšlenku nepoužívat.

I jsem si ještě jednou přečetla svůj komentář č. 14 a použila jsem techniku Avenny obrať si to. Pro mě by tento komentář byl výzvou zajímat se více o to, co to je dualita světa, co je to osobní růst a proč mě ten komentující vidí jako člověka, který o osobní růst nemá zájem. A navíc uvědomila bych si význam své společnosti, tedy okruhu lidí, s kterými se každý den potkávám a povídám, kteří mě mají rádi a jejichž jsem součástí a kam patřím, a bylo by mi hezky. A také bych si uvědomila, že nepatřím do společnosti komentujícího, protože on má tu svoji společnost, ve které mu je dobře.

Jana

Přidáno: 13. 4. 2008 14:36
[28] Ema V.
Ad chyby - mj. pro paní Žanetu

Paní Žaneto, máte určitě pravdu, přesně to jsem také udělala, a to jsem také v dobré víře, že se to setká s pochopením, doporučila mé kamarádce.
Reakce mě MÍRNĚ ŘEČENO zaskočila. Byla taková, jako by se člověk provinil již tím, že se ozval. Dosud se stydím právě kvůli tomu, že jsem Avennu s ČISTÝM ÚMYSLEM doporučila kamarádce, která se zajímala o to, jak se snažím řešit své problémy já (nikomu jsem nic nevnucovala, ale přesto je mi to velmi trapné). Ale jak jsem již napsala, beru to tak, jak to je a nechci to zveličovat. Jen už prostě Avennu "nehltám" se vším všudy tak, jak jsem to dělala donedávna - nekriticky. A samozřejmě je mi jasné, že právě díky svému nekritickému přístupu jsem si tu zkušenost plně zasloužila. Nic víc, nic míň.
Mějte se hezky, Ema

Přidáno: 13. 4. 2008 10:50
[27] Žaneta
Paní Emě

Dobrý den, paní Emo

jen bych Vám chtěla říct, že by možná stálo zato popovídat si o své zkušenosti, kterou nám popisujete v souvislosti s Avennou , s paní Kuňovou nebo paní Přádovou , pokud Vám z jejich strany něco nesedí.

Podle mých zkušeností totiž některé situace navenek vypadají jinak než jak je to doopravdy.

Proto jsem se naučila, když mi něco nesedí nebo něčemu nerozumím, zeptat se těch dotyčných a popovídat si s nimi, proč udělali to a to, že to na mě působí zvláštně a tímto způsobem...

Myslím si, že popovídání je důležité, abychom zjistili i pohled druhého člověka a pochopili, jak své chování opravdu myslel.

Mějte se hezky, Žaneta

Přidáno: 13. 4. 2008 7:23
[26] Žaneta

Dobrý den, paní Jano

z Vašich dalších příspěvků mám pocit, že Vaše drzost nezná mezí...

Nemám chuť se s Vámi tady dohadovat, protože tato diskuze opravdu slouží k něčemu jinému, jak Vám hezky napsala paní Mirka.

Je v pořádku, že Vám tato diskuze dává prostor se přesně vyjadřovat a že jste mě chtěla i navést , abych byla pozornější.

Ale bohužel si myslím, že jste zapomněla na slušnost a na sebereflexi začít UPŘIMNĚ hledat chybu nejdříve u sebe, ve svém myšlení, podávání názorů a chování navenek a dělat to s ohleduplností vůči všem ostatním. Alespoň to je můj názor , takový pocit z Vašich posledních příspěvků mám...

Upřímně Vám řeknu, že za takového chování z Vaší strany , nemám už chuť ani zájem se s Vámi o své názory a zkušenosti dělit. Nadále mě urážíte, nehrajete fer ani s paní Mirkou a to se mi nelíbí.

Nashledanou, Žaneta Valentová

Přidáno: 13. 4. 2008 7:14
[25] Mirka
odpověď na komentář č.22

Paní Jano,
přečetla jsem si Vaše nové komentáře č.22 a č. 23 k původnímu tématu Břišní tance. Na moji otázku: O co Vám vlastně jde ve Vašich komentářích, mi odpovídáte: „ Jde mi o to, abych přesně vyjadřovala své myšlenky a své pocity, a prosím, důraz kladu na slovíčko přesně a moje. A tyto stránky mi umožňují se té přesnosti ve vyjadřování učit“.
To je jistě chvályhodná činnost, ale já si myslím, že rubrika Komentáře na tomto webu by měla být především prostorem k otázkám a odpovědím a vyjádřením se k danému tématu, případně k podělení se o zajímavé osobní zkušenosti. Všem, kdo Komentáře píší, by mělo záležet na tom, aby jejich obsah byl zajímavý řekněme pro čtenáře z celé republiky, kteří čtou tyto webové stránky. Lidé by se tu neměli dohadovat, ale měli by mít pro sebe co největší pochopení a věci si vysvětlovat.
----------------
Ještě k Vaší odpovědi, kterou jste mi napsala :“A mrzí mě, když na Vás oslovení "Milá slečno Žaneto" působí ironicky a neupřímně. Ale je to Váš pocit...“. no je, to je pravda, můj pocit to je. Z Vaši strany je to chytrá odpověď. Můžu si za to tedy sama…. Jenže: cítím rozpor mezi milá, mrzí mě… a je to tak v pořádku. Tak když je to v pořádku, tak proč Vás to mrzí? A když někdo dělá věci jinak, než si myslíte, že je to správné, tak proč Vám je to jedno a píšete, že je milý?
Prosím, mohla byste si Váš Komentář č.14, odst.1) zkusit přečíst ještě jednou a vcítit se do toho, jako že to píše někdo Vám? Nerada bych Vám ublížila a chci v tom mít jasno, případně se Vám omluvím, pokud to cítím špatně:
„Milá slečno Žaneto, děkuji Vám za Vaše psaní a Vaše názory. Mrzí mě, že nevnímáte a nejste souhlasná s dualitou světa a ještě více mě mrzí, že netoužíte po svém osobním růstu. Ale je to Vaše poznání, Vaše vnímání a je to tak v pořádku. A také mě mrzí, že čtení komentářů nevěnujete patřičnou pozornost. Znovu jsem si ještě jednou přečetla svůj komentář, ale o osobním růstu za cenu nepoctivosti, lhaní a sobeckosti jsem se v něm tedy nedočetla...“. (Konec komentáře).

Mirka

Přidáno: 13. 4. 2008 0:04
[24] Ema V.
Stavění se k chybám

Dobrý večer všem.
Co se týče uznání vlastních chyb a postavení se k nim (čelem), udělala jsem v posledním roce právě s Avennou špatnou zkušenost. Je to smutné, ale je to tak. Dlouho jsem se s tím nemohla vyrovnat (a možná jsem se s tím ještě docela nevyrovnala). Nemohu se zde podrobně rozepisovat o tom, co se týká hodně osobně mě i mých kamarádek, ale týká se to například dodržování doby placených konzultací. Zatím jsem si to pro sebe vyřešila tak, že jsem
a) si sundala růžové brýle;
b) se vrátila k Toleranci, která podle mého názoru není zcela špatná. Konkrétně mně v případě Avenny umožňuje "nevylévat s vaničkou i dítě".
Vím, že na Avenně je mnoho dobrého a má špatná zkušenost také neumenšuje mou Vděčnost za to, v čem mi Avenna pomohla a stále ještě pomáhá.
Mějte se hezky, Ema

Přidáno: 12. 4. 2008 22:01
[23] Jana
slečně Žanetě

slečno Žaneto,

děkuji Vám za Vaše psaní a Vaše názory. Uznávám, že se Vám tento komentář nepsal lehce a příjemně. Zejména když jste měla potřebu použít taková slova jako je negramotná, hloupá, opovrhujete,urážíte. Energie těchto slov je silná, přesto mě příjemně překvapilo, že tato slova se mnou vůbec nerezonovala. Naplnila jsem se zvědavostí a dohledala proč. A dohledávalo se mi snadno - protože já jsem Vám nepsala s úmyslem Vás urazit, opovrhovat Vašimi názory, ani jsem Vám nepsala s úmyslem Vám dát najevo, že jste negramotná či hloupá. Dokonce jsem si uvědomila, že tato slova nejsou součástí mé aktivní slovní zásoby. Tato slova vypovídají o tom, jaký vztah máte nastaven sama k sobě, jaká je Vaše sebedůvěra a Vaše sebevědomí.

Důležité pro mě bylo navést Vás na přesnost - to vyjadřuje věta cituji: "A také mě mrzí, že čtení komentářů nevěnujete patřičnou pozornost. Znovu jsem si ještě jednou přečetla svůj komentář, ale o osobním růstu za cenu nepoctivosti, lhaní a sobeckosti jsem se v něm tedy nedočetla..." a potom také na možnost akceptace odlišných zkušeností, to jsou ty pasáže o správném postoji.

Trochu jsem byla zmatena tím, že mé upřímné přání Vám jste vyhodnotila jako urážku a vyčleňování. Copak Vy si ,Žaneto, nechcete spokojeně žít ve své společnosti? Tato reakce vypovídá o tom, jak je pro každého člověka důležité vědět, kam patří, kde je jeho místo.

Moc se mi líbil Váš návod, jak postupovat v případě, kdy si nejsme jisti/y správným pochopením sdělované myšlenky - zeptat se. Děkuji Vám za něj.

Slečno Žaneto, těším se na další Vaše příspěvky a komentáře, mějte se hezky, Jana

Přidáno: 12. 4. 2008 9:04
[22] Jana
O co mi vlastně jde?

Paní Miroslavo,

děkuji Vám za Váš příspěvek. Je v pořádku, že Vám mé komentáře nesedí, navíc mě potěšilo, že o nich přemýšlíte, tedy Vám nejsou lhostejné. Je to o lidské jinakosti a jedinečnosti - nebo vy znáte na světě člověka, který by souhlasně pocitově i myšlenkově souzněl se všemi ostatními lidmi?

I se mi líbí Vaše otázka: "o co Vám vlastně jde?" Jde mi o to, abych přesně vyjadřovala své myšlenky a své pocity, a prosím, důraz kladu na slovíčko přesně a moje. A tyto stránky mi umožňují se té přesnosti ve vyjadřování učit.

A mrzí mě, když na Vás oslovení "Milá slečno Žaneto" působí ironicky a neupřímně. Ale je to Váš pocit...

Mějte se hezky, Jana

Přidáno: 12. 4. 2008 8:28
[21] Miroslava Sejková
K břišním tancům

Dobrý večer všem,
Zaujal mě počet komentářů k břišním tancům. K některým z nich cítím potřebu se vyjádřit.
Břišní tance jsem však nikdy netančila. S článkem paní Kačenky souhlasím, jde hodně do hloubky pocitů mezi partnery. V dnešní době je spousta možností nejrůznějšího vyžití a myslím si, že tento článek ukazuje, že je nutné si z těchto možností pečlivě vybírat a zvažovat u toho nejen rozumem.
Některé komentáře k břišním tancům jsou souhlasné, některé nesouhlasné, je to celkem zajímavé čtení, každý má právo na svůj názor. Mrzí mě však, že občas jdou komentáře jiným směrem:

Paní Emo,
píšete v komentáři č. 8, mimo jiné, že nikdo, ani představitelky Avenny nejsou bez chyby....
Paní Květa k tomu napsala komentář č.10, kde se paní Kačenky a paní Haničky hezky zastala. Také jsem si všimla, že pokud paní Kačenka a paní Hanička vůbec nějakou chybu udělají, přiznají (si) ji a co nejdříve, jak je to možné, ji napraví.
Paní Emo, možná jste se chtěla v této části komentáře vyjádřit jinak, ale tak, jak to vyznělo, měla jsem potřebu se k tomu vyjádřit a věci uvést na pravou míru.

Slečno Žaneto,
moc se mi líbil Váš zasvěcený komentář č. 6, ve kterém popisujete své zkušenosti s nejrůznějšími tanci a lásku k nim. Děkuji, že jste se s námi podělila o Vaše zkušenosti s břišními tanci. Vaše názory jsou mi blízké.
Mrzí mě s Vámi, jak se některé komentáře k tomu vyvíjely dále.

Paní Jano,
již týden přemýšlím o tom, co mi na Vašich komentářích nesedí. Jakoby jste nám chtěla dodat ještě více informací k tématu, občas nás poučit co máme dělat a jak, také píšete, že cítíte od p. Květy možná lehkou nadřazenost (já jsem to vnímala jako dělení se o zkušenosti)..,
– ..hrdost z příslušnosti k dané skupině lidí vyznávajících Avennu - Co by na tom bylo špatného? Vždyť učení Avenna ukazuje pravdu, doporučuje správné, ale nenařizuje. Každý má svobodně na vybranou, ať se zařídí jak chce. Pokud se však člověk dokáže chovat podle Avenny, má být na co hrdý.
Paní Jano,
ve Vašem komentáři č.14, mi není zcela jasný první odstavec věnovaný slečně Žanetě. Dopis je nadepsaný Milá slečno Žaneto, ale tento odstavec mi vyznívá ironicky a proto - oslovení jako neupřímné. Z celkové odpovědi slečny Žanety v komentáři č.18 je patrné, že jí to také není jasné, o co Vám vlastně jde?

Mirka

Přidáno: 12. 4. 2008 2:05
[20] Lucie
Dá se tančit i jinak

Dobrý den,
dovolila jsem si okopírovat význam orientálního tance ze stránek www.jaspis.peruno.sk:
Orientálny tanec ako magické ženské umenie dokonale snúbi zdravý pohyb s ladnosťou a krásou tanečných prvkov. Vyvíjal sa storočia spolu s rytmom a harmóniou. Ako pohybová kultúra má svoje vzdialené prapôvodné korene v starovekých kultúrach Blízkeho Východu (Egypt, Mezopotámia, Perzia), odkiaľ sa rozšíril ďalej do Orientu.
Ide predovšetkým o prácu s energiami, ktorá smeruje k prehĺbeniu ženskosti a vyzdvihnutiu individuálnej vnútornej krásy ženy. Je atraktívnou pohybovou aktivitou pre ženy, ktorá nie je obmedzená vekom, telesnou konštitúciou či fyzickou kondíciou.
Výskumy preukázali, že má liečivé účinky na organizmus. Niektoré jeho prvky sa využívajú pri rehabilitačných cvičeniach a pre tehotné mamičky. V neposlednom rade tiež veľmi napomáha ženskému sebavedomiu - už preto, že orientálny tanec vyzerá veľmi krásne a ladne v prevedení ženy štíhlej, plnoštíhlej i veľmi plnoštíhlej.
Byla jsem na kdysi na kurzu, který byl veden paní Sitárovou ze Slovenska a mohu říct, že jsme tančily zásadně v dlouhých širokých sukních (na kurzech u nich se zásadně tančí v dlouhých sukních, takže žádné odhalování) a jen ženy. Je to čistě ženská záležitost a žádná z žen, které jsem poznala, netančí před muži (ani před tím svým). To jen k zamyšlení, že důležité není tak to, co děláme, ale jak to děláme.
K ženě patří čistota, jemnost, něha a krása ve všem, co činí, i v pohybech a mohu říct, že obě ženy, které nás na kurze učily základy tance, jsou moc krásné, moudré, duchovně založené dušičky, které působí na mě jako dobré víly.
Přeji všem hezké radostné prožívání jarních dnů!
Lucie

Přidáno: 11. 4. 2008 13:12
[19] Žaneta
Dodatek

Paní Jano,

omlouvám se.

Nyní si po sobě příspěvek znovu čtu a uvědomila jsem si, že jsem nedokončila svou myšlenku s větou o osobním růstu.

Vaše věta na mě působila tak, že je dobře, že lidé nejsou stejně laskaví, že nejsou stejně plni lásky a že nejsou stejně poctiví... protože tím pádem je tu prostor pro osobní růst.

Já si jen myslím, že všichni v sobě laskavost, poctivost atd . máme a je škoda, že se tak zatím nechováme . Myslím si, že pak by byl mnohem hezčí osobní růst a úplně o něčem jiném.

Nashledanou, Žaneta

Přidáno: 11. 4. 2008 7:41
[18] Žaneta

Dobrý den, paní Jano

i přestože se mi Vaše psaní pro mě nečetlo hezky, děkuju Vám za něj. Je to pro mě další zkušenost v komunikaci.

Ještě jsem si několikrát četla svůj i Váš příspěvek a už týden přemýšlím, jestli jsem Vám nějak ublížila nebo Vás nějak urazila.

Paní Jano, jestli jsem se Vás něčím dotkla, pak se Vám za to omlouvám. Nebylo to mým záměrem, jen jsem se s Vámi ostatními podělila o svůj názor na určité myšlenky, které od Vás a od některých dalších zazněly.

Ani jsem nehodnotila Vaše myšlenky a nemám pocit, že bych komentáře četla nepozorně , jak mi píšete. Jen jsem určité věty nějakým způsobem pochopila a pak jsem k nim přidala svůj názor. Pokud jsem například Vaši myšlenku ohledně osobního růstu pochopila jinak než jak jste ji myslela, pak se za to omlouvám.

Vaše věta : kdybychom byli všichni stejně poctiví , stejně laskaví a stejně plni lísky, nebyl by tu prostor pro osobní růst..na mě působila tak, že jde o to, že pokud bychom byli všichni stejně laskaví, poctiví a plni lásky, tak tu není prostor pro osobní růst. Jen jsem měla potřebu na ni reagovat a říci svůj názor.

Ohledně správného vzpřímeného postoje mám jinou zkušenost . Podle mých zkušeností, pokud podsadíte pánev , zrušíte přirozené zakřivění páteře - bederní lordozu a pánev vysadíte z neutrální polohy.

Většina lidí, když podsadí pánev stočí ramena dovnitř - vnitřní rotace ramen, poté prohloubí krční lordozu ( to znamená, že ji také poposune ze svého ideálního nastavení ) a napne svaly na přední straně krku, což také není až tolik v pořádku. Ale to jsou jen mé zkušenosti a můj názor...

Paní Jano, není mi příjemně ani nyní, když Vám na Váš příspěvek odpovídám. Mrzí mě to, ale mám pocit, že mě urážíte a mými názory opovrhujete.

Je škoda, že se mě nejdříve nezeptáte , jak jsem třeba určité myšlenky pochopila, ale rovnou mi napíšete, že nevěnuju pozornost čtení komentářů a vkládáte do mých úst myšlenky, které jsem neřekla.

Některé Vaše pasáže na mě působí, jako byste mi dávala najevo, že jsem negramotná nebo hloupá ( potřeba vysvětlit mi co znamená jedinečné ).

Píšete mi, že mi přejete lásku...a ať si spokojeně žiju ve své společnosti... Z této Vaší věty nemám příjemný pocit. Přijde mi, že mě někam vyčleňujete a urážíte. Ale bohužel urážíte i tu mou společnost, což jsou mí blízcí, lidé z Avenny i paní Kuňová a paní Přádová a to mě mrzí.

Není mi ani příjemné, že mě za těchto podmínek oslovujete MILA slečno Žaneto...

Paní Jano,
mrzí mě, že Vám takovýto příspěvek píšu, není to pro mě jednoduché. Tuto diskuzi chápu tak , že si vyměňujeme názory a jsem za to moc vděčná , baví mě ji číst a dělit se s vámi ostatními i o mé pocity a zkušenosti. O to více mě mrzí, když tu najdu takovýto příspěvek.

Je možné, že jste některé myšlenky nemyslela tak, jak na mě vyznívají. Jen jsem měla potřebu Vám napsat.

Nashedanou, Žaneta

Přidáno: 11. 4. 2008 7:32
[17] Mila
Břišní tance

Tak , jako nůž můžete použít ke krájení chleba, tak nožem můžete zabít, záleží na tom, jaký smysl své činnosti dáte a čeho chcete docílit. Podobně je to i s bříšními tanci - v dnešní době už více méně ke hříchu neslouží, spíše se skupina děvčat jde " vyblbnout " do tělocvičny a tancují sobě pro radost, spadne z nich stres a dobijí si energii. V dnešní době není moc příležitosti si zatančit, většinou při tanci potřebuje partnera -muže, tady ne. Disco je spíše pro mladé.

Přidáno: 8. 4. 2008 15:23
[16] Tomáš Jelínek
Jak to všechno začalo?

Dobrý den všem a krásné jarní dny,

chtel bych se k danemu tematu vyjadrit tak jako ostatni a projevit zde svuj postoj. Nejenze se diskuse uz dostala nekam jinam, coz je naprosto v poradku, bavi me cist nebo hledat ruzna vychodiska. Mame to proste v sobe:)

Jak se divam na brisni tance? Po precteni clanku a nekolika prispevku souhlasim s tim, ze podtext tancu je opravdu zavadejici. Jeho podstata se opravdu muze stat k reseni problemu, ktere se tim nevyresi, co me ale nesedi je to, kdyz tyto tance tanci zeny ve svem kruhu a uzivaji si radost z pohybu i jejich ucinky mi prijdou skvele a verim, ze zeny je ocenuji. Presto, ale postradam cast jak jinak si zeny mohou rehabilitovat sva tela? Zkratka at to vzniklo jak chtelo, porad jde o to s jakym umyslem to jde clovek tancit, a proto si myslim, ze to neni spatne, spatne je podle me jen postoj, ktery je k tomu zaujat, porad je to tanec a tanec slouzi jak k vyjadreni radosti tak i k oslave pohybu a rozvijeni dovednosti.

Dale tu prislo na tema jak jsme na tom vlastne my lidi? Jsme jedinecni kazdy je jiny a i kdyz budou vsichni laskavi, poctivi atd. Porad to budou oni a budou se ve sve podstate vyjadrovat jinak. Kazdeho napriklad nebude bavit to stejne a v tom je ta individualita, lide ztraceji mnoho casu tim ze si ublizuji a resi ruzne problemy, tak by si mohli uzivat radosti. VSICHNI JSME STEJNI V TOM, CO OPRAVDU CHCEME(laska, zdravi, spravedlnost, atd.) LISIME SE TIM CO DELAME. Podivejme se napriklad na Svycarsko, jeji obyvatele jsou zodpovedni za svuj stat snad nejvice ze vsech ostatnich statu. Diky jejich pocitu zodpovednosti jsou i jejich povahy ryzejsi a vubec si nemyslim, ze by je to nejak omezovalo. Od doby, co zname bibli a nejakym zpusobem ji uznavame, ci nikoliv tu je videt progres cloveka. Vzdyt jeho jedinecnost nas uvrhla do poznani duality, ktera opravdu existuje, ale je opravdu potreba, aby jsme zazili vsechny opacne pocity? Kdo si uvedomuje bolest druhych, nepotrebuje urcite pocity zazit... Vratim se ale k uvrhnuti do duality. Jednou jsme z "raje" vystoupili a od te doby se snazime vratit zpet. Jdeme na to ruzne, nekdy spatne nekdy dobre, ale Avenna to zatim dela velmi dobre. Urcite bych nerekl, ze vsechny cesty jsou spravne, urcite jsou zkusenosti a muzeme se z nich poucit, ale urcite neni spravne nekomu ublizovat, proc? K cemu takova cesta, jen vyvolava bud dalsi spatnou cestu, podle toho jak se k tomu kdo postavi.Jsem toho nazoru ze diky poznani jsme na tomto svete. Jak jednou muj kamarad pronesl, proc by buh vytvoril tento svet? Protoze chtel poznat sam sebe. A ted je to videt nejlepe, dosel jsem k citatu ze Clovek je dostatecne chytry na to, zby znicil vse kolem i sebe, je ale dostatecny chytry na to aby dokazal prezit? Kdyz uz tedy prichazeji ty clanky typu za padesat let je konec sveta apod.

Chtel bych take zduraznit, aby se tu zbytecne neprobiralo tema, ze jenom avenite jsou spravni a delaji spravne veci, ze pani Kveta nas prosila o to abychom slovo ostatni v jejim prispevku nebrali jako vsichni. Tot k Vasemu prispevku pani Jano, vubec si nemyslim, ze to melo neco spolecneho s nadrazenim se, proto ta zavorka.

K toleranci musim dodat, ze to tak opravdu je, lide pokud chteji, zby k nim byl nekdo tolerantni tak chteji abychom prehlizeli jejich chyby, ale zase nekdo ujde na vylete padesat kilometru a nekdo jenom deset, v techto pripadech by pro sebe lide meli mit pochopeni, ci si dopomoci k lepsim vysledkum...

Mockrat dekuji za tento clanek i za vsechny komentare, pomohlo mi to uvedomit si, ze jsem neco mohl zanedbavat a zacal zanedbavat. Takze ted jdu premyslet jak se odvratit od teto spatne cesty a jak si zase vazit sve drahe polovicky za to jaka je.

Pane Vitku,
dekuji za nahravku, co se tyce malovani a barveni si vlasu naprosto souhlasim. Myslim si, ze je to pouze se skryvani za svou vlastni podstatu, studu za sebe ci jenom na chvili mala prochazka od sebe same. Souhlasim s tim aby se lide udrzovali, aby si strihali nehty, vlasy umyvali se a podobne, protoze to patri k cistote, ktera by se nemela zanedbavat. Kdyz je clovek krasny uvnitr tak je krasny i navenek a nepotrebuje se k tomu malovat, to je pouze vymysl dnesnich medii a reklamni triky nasich sikovnych obchodniku. Pokud se to, ale libi i Vasemu manzelovi, tak i on sam nema rad primo Vas, ale Vasi druhou cast, ktera opravdu neni. Barveni vlasu nici vlasy a urcite i malovani neni idealni, jednou jsem mel rasenku a docela me z toho palily oci. Souhlasim s tim, ze jednou za cas se zena opravdu muze udelat krasna, treba na ples, proc ne?

Jeste nejsem takovy Avenita jako nekteri tady z Vas, ale uz mi nektere veci dochazi, i kdyz je vetsinou hltam a beru za sve okamzite po precteni, zmenil jsem to a zkousim o vsem premyslet a postupne prebirat za sve pokud se mi tedy zrovna chce a nechci se necemu vyhnout:) Preji vsem hodne uspechu a vytrvalosti.

Jeste jednou dekuji a preji vsem krasne dny!

A jak to vsechno zkonci? .... To zalezi na nas vsech :o)

Přidáno: 7. 4. 2008 15:55
[15] robert hrubý
orientální tanec 2

Dobrý den,

mám potřebu se k tomuto článku ještě vrátit. Mám pocit, že se tu orientální tanec zaměnuje se striptýzem. Byl jsem na vystoupení legendy orientálního tance z Alžíru (pí. Zahra). Té paní bylo asi 60 let a určitě jsen na ní nekoukal jako na sexuální objekt, ale jako na vrcholné číslo umění. Tak dokonalý pohyb v kombinaci s hudbou byl pro mě duchovní záčitek a ne laciné porno. Myslím, že záleží na subjektu pozorovatele, jak se na celou věc dívá a i na přístupu předvádějícího. Neznám tanec, kde by se nepohybovalo boky a pánví a kdoví čím ještě. I obyčejná chůze nebo pití čaje může být erotika. (Např. filmy se Sofií Loren). Teď jsem byl na dovolené a člověk by nemohl chodit ani na pláž, protože jsou tam všichni v bikinách, nemohl by koukat na sportovní utkání, protože všechny sportovkyně i sportovci mají uplé drezy a člověk by si mohl představovat nevím co. I když z obsahem článku většinou souhlasím(samozrejmně vztahy se přes orientální tanec řešit nedají) tak nevím, jestli se autorky článku nevyjadřují "papežtěji než papež". Mohli bychom se všichni obléknout do hábitů jako v arábii a tvářit se, že nemáme žádné těla. Chce to asi rozumnou střední cestu, ale v dněšní době, kdy se erotika hrne ze všech koutů, tak nevím jak se k tomu postavit.

Přidáno: 7. 4. 2008 12:28
[14] Jana

Milá slečno Žaneto,

děkuji Vám za Vaše psaní a Vaše názory. Mrzí mě, že nevnímáte a nejste souhlasná s dualitou světa a ještě více mě mrzí, že netoužíte po svém osobním růstu. Ale je to Vaše poznání, Vaše vnímání a je to tak v pořádku. A také mě mrzí, že čtení komentářů nevěnujete patřičnou pozornost. Znovu jsem si ještě jednou přečetla svůj komentář, ale o osobním růstu za cenu nepoctivosti, lhaní a sobeckosti jsem se v něm tedy nedočetla...

Co se týče mé položené otázky o tom, kdo je lepší: ještě jednou tu otázku tady zkopíruju, ale zejména chci Vaši pozornost zaměřit na odpověď, která následuje po této otázce:
otázka: "Jsem já lepší než oni nebo jsou oni lepší než já?"
odpověď: "Ne, všichni jsme jedineční a ve své jedinečnosti můžeme být jenom jiní."

A právě ta odpověď je pro mě poselstvím. Nikdy nikdo (a tady záměrně používám takto vyhraněná slova) není lepší nebo horší než ten druhý. Právě proto, že každý člověk je jedinečný (jedinečný znamená originální, nikoliv stejný). Tedy popírám nadřazenost, poníženost a obhajuju jinakost. A to, že ty jsi jiný než já, neznamená, že já jdu proti tvé jinakosti. Znamená to, že respektuju Tvoji jinakost.

A co se týče správného držení těla, už od dětství mám zafixovanou jednu úžasnou básničku, tady je:

Správně se postav

Paty a špičky od sebe,
kolena mírně pokrčená,
zatáhni zadaček,
podsaď pánev,
stáhni bříško,
vytáhni se vzhůru,
ramena uvolni do široka
bradu dej tak,
aby s krkem svírala pravý úhel
Volně dýchej do hrudníku.

Já tedy v praxi na podsazenou pánev dbám...

A o toleranci zas někdy příště.

Milá slečno Žaneto, přeji Vám lásku, štěstí a žijte si spokojeně ve své společnosti.

Jana

Přidáno: 6. 4. 2008 15:25
[13] Žaneta

Dobrý den všem,

i já jsem si se zájmem přečetla všechny vaše reakce na břišní tance. Jak takové zdánlivě nedůležité téma vyvolá takových rozporuplných názorů , že ? :-)

Co se mě týká , stále souhlasím s článkem paní Katky a jsem si naprosto jista, že s ním souhlasit vždy budu.

Souhlasím s tím, že i břišní tance se dají tančit s radostí a pro radost. Chápu, že ne všechny ženy mají potřebu si touto cestou zvyšovat sebevědomí, svou přitažlivost nebo si řešit nějaký komplex , či se naučit jiné vlastnosti, které by se měly učit jinou cestou.
Ale I tak si stále myslím, že pokud si žena uvědomí , že orientální , břišní , africké a jiné podobné tance mají sexuální podtext, už ji to s radostí tančit nepůjde.
Pro mě je celá podstata břišních tanců v nepořádku , protože si myslím, že určité pohyby a jiné věci patří jen do soukromí mezi ženu a jejího muže ( pohyby pánví , odhalená ramena, odhalené bříško ... ).

Nedávno jsem se dozvěděla, že ve světě je hit číslo jedna tzv.Strip aerobic. Nikdy jsem tu hodinu neviděla, ale slyšela jsem, že se ženy na hodině učí přesně stejné pohyby, které se tančí v baru u tyče , učí se tam striptýz a vše co k tomu patří. Strip aerobic přišel už i sem k nám do Čech a je to tu obdivované a ve světě aerobiku vyzdvihované . Přijde mi to docela smutné, kam až musí některé věci zajít...

Souhlasím s Vámi, paní Květo. I pro mě je velmi důležité, jak se kdo k chybě postaví. Myslím si, že chybujeme všichni, ale právě to , jakým způsobem se ke svým chybám postavíme, je velmi důležité.

Na druhou stranu souhlasím i s Vámi, paní Jano. I já mám takové zkušenosti, že někteří lidé , které znám ( a Avennu neznají ) se ke svým chybám staví čelem a snaží se. I když je jich maličká hrstka, přesto existují. Spíš mám pocit, že paní Květa bránila představitelky Avenny . I přestože také chyby dělají, řekla bych, že jsou to chyby už naprosto jiné a nedají se s některými chybami nás ostatních srovnávat. A hlavně , jak už bylo řečeno, staví se k nim čelem.

Paní Jano,
přemýšlela jsem o tom, co píšete, že kdybychom byli všichni stejní, stejně poctiví... tak by tu nebyl prostor pro osobní růst...

Větu ještě doplňujete, mě ale zarazil ten prostor pro osobní růst. Mě by více než můj nebo něčí osobní růst za cenu nepoctivosti, lhaní, sobeckosti... potěšilo, kdybychom tady k sobě všichni byli laskaví, ohleduplní, nezávistiví, spravedliví. To by se nám pak všem osobně rostlo. A hlavně mohli bychom se mezi sebou maximálně dělit o své pocity , zážitky... aniž bychom zažili, že by se nám někdo vysmál, zradil nás...

Co se týká toho kdo je méně nebo více špatný , když dělá to a to... Nemyslím si, že pokud někdo tančí břišní tance je o něco méně než ten, kdo břišní tance netančí. Nebo že ten , kdo břišní tance tančí je špatný a ten , kdo je netančí, je dobrý. Myslím si, že takto se to nedá říct a ani to o tom není. Řekla bych, že to co děláme vystihuje naší míru nastavení nás samotných v určitých oblastech.

Také bych neřekla, že všechny cesty jsou správné, jak píšete. Pokud jdu cestou, kdy někomu ubližuju, lžu , třeba ho podvádím, nechovám se ohleduplně... , tak to přeci není správná cesta .

Ještě mi to nedá, abych nereagovala na podsazenou pánev a vzpřímený postoj. Jste si opravdu jista, že správný vzpřímený postoj doprovází i podsazení pánve ? Zkoušela jsem si to i v praxi a nemyslím si to...

Paní Emo,
učím se ve svém životě toleranci nepoužívat. Dříve jsem hodně tolerovala a nikdy jsem nedopadla dobře. Podle mě se tolerance rovná přehlížení , tiché trpení , nebo nevšímavost...
Přeci, pokud někdo svým chováním ubližuje , neměla bych to tolerovat. I jen to , že žena tančí břišní tance - používá pohyby pánví, které patří jen jí a jejímu příteli, manželovi... , tak mu tím i jí a jejich vztahu ubližuje a to přece není v pořádku. A myslím si, že by to měl cítit i ten muž i ta žena a pokud by k sobě byli maximálně upřímní, tak by si tyto své pocity přiznali ....

Těší mě , že se tolerance v Avenně nenosí, jak píšete. A jsem hrdá na to, že se netoleranci smím učit...

Mějte se všichni hezky :-), Žaneta

Přidáno: 6. 4. 2008 13:27
[12] Vítek P.
Vítkova samomluva …

S odstupem několik dnů pozoruji slova, která jsem napsal, že článek je perfektní a dnes už bych to nenapsal. Dnes bych napsal, že článek je zajímavý, protože jde do hloubky. Ale už nejde do šířky a tak je zároveň jednostranný, protože všechny břišní tanečníky/ce hází do jednoho pytle. Neřekl bych ale, že je článek špatný. Když by se dodělal na základě ohlasů a nepochopení, byl by to dobrý kousek. Takhle se mi to rozleželo v hlavě.

Přidáno: 5. 4. 2008 16:23
[11] Jana
Opravdu jsme všichni stejní?

Myslím si, že kdyby na světě byli všichni lidé stejní a ještě přitom jenom stejně poctiví, stejně laskaví, stejně plni lásky, nebyl by tady prostor pro osobní růst. Nebyl by tady prostor pro poznání, jak vypadá nepoctivost, nelaskavost, nezájem, zloba. Možná je to hezká představa, ale tím popíráme dualitu a s tím spojenou jednotu - jednotu protikladů.

Také vnímám v současném světě kladený důraz na zlobu, závist, nenávist - ale to je pouze obal, prvotní pocit, prvotní dojem. Docela nedávno jsem se naučila pozorovat, co se skrývá pod tím prvotním pocitem, je to nezpracovaná bolest, nezpracovaný strach. A také jsem zjistila, jak je důležité nežít ve své představě o světě, ale přijmout fakt, že ke stejnému cíli se lze dopracovat vícero cestami. A všechny cesty jsou správné.

Paní Květo, velmi pozorně jsem si přečetla Vaši úvahu a z některých pasážích cítím - a teď hledám ten správný výraz - možná lehkou nadřazenost - možná hrdost z příslušnosti k dané skupině lidí vyznávající Avennu: píšete, že lidé z Avenny se ke svým chybám stavějí čelem - mám potřebu Vás doplnit, totiž nejenom někteří lidé z Avenny, ale i někteří jiní další lidé, co neznají Avennu a také i někteří další lidé, co znají Avennu, ale neztotožňují se plně se vším, co hlásá, se stavějí k nápravě svých chyb čelem.

Těším se na další naše internetové povídání si, hezké odpoledne, Jana

Přidáno: 5. 4. 2008 15:31
[10] Květa

Hezký dobrý den.

Je to opravdu zajímavé téma – břišní tance. Když člověk o tom přemýšlí, kam se až dostane, že ano?
Paní Jana napsala moc zajímavou větu.
„Jsem já lepší než oni nebo jsou oni lepší než já?“

Přemýšlím o ní…(o té větě).

Myslím si, že nikdo není lepší ani horší.

Ve SVÉ PODSTATĚ jsme všichni stejní.

Ve své podstatě jsme čistí, milí, slušní, plni lásky,…

Jen na to spousta lidí už zapomněla a vyjadřuje se navenek jinak. Jinak než je láska, jinak než je čistota, jinak než je slušnost, jinak než je
poctivost ,… Prostě jinak.
Podívejme se kolem sebe, ale i na sebe. Uvnitř to máme, ale děláme to i navenek?
Otevřete noviny, nebo zapněte televizi – kolik zloby, závisti, arogance, nenávisti, hrubosti
kolem nás je.

Pak ještě přemýšlím o tom co napsala paní Ema:
„Všichni jsem lidé a někdy chybujeme. Tak jako i představitelé Avenny.“
Přemýšlím o té pravdě, kterou jste napsala.

Je to pravda, všichni chybujeme.

Je tu ale jeden velký rozdíl. A ten je v tom, jak se představitelé Avenny k těm chybám postaví. A jak se k těm chybám staví ostatní lidé (prosím, neberte slovo ostatní, jako pojem VŠICHNI).

Co já vidím, je to, že skutečně děláme chyby všichni.

Co ale také vidím, je to, jak se k nim, k těm chybám postaví lidé z Avenny. Když je na chybu někdo upozorní.
Uvědomit si. Omluvit se. Napravit, co se dá. Poučit se . A příště ji neudělat. Když nic jiného, tak se alespoň snaží. Vidím desítky lidí se snažit. I já se snažím.
Takže tito lidé dělají stále méně a méně chyb. Stéle méně a méně tím pádem ubližují ostatním a v konečném důsledku i sami sobě.

A co vidím u většiny ostatních lidí ?
Když je na něco upozorníte, setkáte se s nesouhlasem. Ani se nad tím nezamyslí.
A to ani v případech , že ty chyby jsou naprosto zřejmé – špatně odvedená práce, špatně postavený dům, lež,…
Většina reakcí je –
Co bys chtěla? Co si pořád vymýšlíš? Dělají to všichni. Podívej se na sebe, ty zase děláš špatně tamto. Co bych se tím zabýval. Nezajímá mě to. Já to tak dělám a hotovo. Atd.

Již jsem to napsala, všichni chybujeme a ještě chybovat budeme, ale záleží, jak s k těm chybám postavíme. Lidé z Avenny se k nim staví čelem.
A napravují. A to je ten velký rozdíl.

Sluníčkové dny plné přemýšlení, Květa

Přidáno: 5. 4. 2008 11:53
[9] Jana

Hezký večer všem,

i já se ráda podělím se svojí zkušeností s břišním tancem. Ale nejprve mám potřebu doplnit informace zmiňované v článku. Velmi hezky historii orientálních tanců a také vysvětlení rozdílu mezi břišním a orientálním tancem vysvětlují stránky www.aisha.cz. A protože pravidelně navštěvuji kurz orientálního tance pořádané společností Aisha, tak také vím, že původně orientální tance souvisely s uctíváním bohyně plodnosti, lásky, ale také války. A také vím, že historicky orientální tanec tančily rodičky pro snadnější porod.

Výchozím postojem pro orientální tanec je postoj s podsazenou pánví - a podsazená pánev je i prvek správného vzpřímeného postoje.

Jak už jsem napsala, chodím na kurzy břišního tance každý týden už druhým rokem a mám z toho radost. Na hodiny tance se těším. Nemám potřebu si tancem zvyšovat své sebevědomí, cítím se být zdravě sebevědomá, ani nepotřebuji obnovovat svůj vztah s partnerem, protože si s manželem velmi dobře rozumíme. Ani jsem nezačala navštěvovat kurz s cílem zlepšit své zdravotní potíže. Skutečností však je, že jsem si opravdu tancem uvolnila ztuhlost v oblasti bederní páteře a koordinaci pohybů se teprve učím. Musím uznat, že je opravdu náročné rameny pohybovat směrem zepředu dozadu a boky směrem nahoru dolu. Cvičíme nebo vlastně tančíme v sále se zrcadlem, takže máme přímou zpětnou vazbu. Máme velmi příjemnou a sdílnou lektorku, která nám vysvětluje nové prvky. Všichni cvičíme s penízkovými šátky a některé z nás mají i speciální úbor určený pro orientální tanečnice.
Na kurzu jsem se nikdy nepotkala s žádným mužem ani jsem v sobě nedohledala potřebu někoho svádět svým břišním tancem. To už je záležitost profesionálních tanečnic, ale ani o nich si nemyslím, že by se chtěly podbízet mužům. Orientální tanec já vnímám jako umění. Ale pravděpodobně Avenna není jediná, kdo neuznává břišní tanec, protože i Aisha se na svých stránkách odvolává na umělecký balet a na jeho prý velmi špatnou pověst před sto lety...

Tančím břišní tance, líbí se mi břišní tance, mám s nimi velmi dobrou zkušenost. Akceptuji ale také názor ostatních, kteří si na základě své nedobré zkušenosti vytvořili na břišní tanec svůj negativní názor. Jsem já lepší než oni nebo jsou oni lepší než já? Ne, všichni jsme jedineční a ve své jedinečnosti můžeme být jenom jiní.

Přidáno: 4. 4. 2008 21:41
[8] Ema V.
Bez exhibice a pro radost

Dobrý den všem,
upřesnění - netančila jsem přímo s Milou el Kral, ale u jejích lektorek. Žádná fotoalba nám neukazovaly. K předvádění před muži nás nikdo nenabádal, ani na trénincích žádní muži nebyli. Naprostá většina z nás tančila v nějakém víceméně sportovním úboru doplněném třeba jen šátkem přes boky - to proto, že tak si člověk lépe uvědomí pohyb boků (na kterém není nic špatného).
Pokud někdo provozuje břišní tance třeba polonahý na stole, je věc jeho a lidí, kteří se na to chtějí díva. Není to ovšem důvod k tomu, aby břišní tance (nebo jiné tance) jako takové byly označeny za špatné. Všichni jsme lidé a někdy chybujeme. Bezpochyby i paní Mila el Kral má své chyby, tak jako je mají představitelky Avenny. Avennu jsem kdysi viděla růžovými brýlemi a dnes už jsem také o něco moudřejší, to však s tématem souvisí jen okrajově.
K břišním tancům - já s miminkem v bříšku jsme si to báječně užili, pokud v tom někdo vidíte sexuální podtext, divím se, ale máte na to právo :-)
Hodně hezkých dní a hodně tolerance (přestože se v Avenně nenosí :-))) Vám přeje Ema

Přidáno: 4. 4. 2008 14:28
[7] Květa

Přeji všem – hezký dobrý den.
Dovolte abych se připojila se svým názorem na dané téma – břišní tance.
Budu stručná – naprosto souhlasím s tím, co píše slečna
Žaneta. Vnímám to také tak.
Jen za sebe mohu ještě přidat to, že jsem před několika lety byla na pobytovém kurzu břišních tanců u paní Mila el Kral. Za sebe musím říci, že to, co píše paní Katka v článku je pravda.
Břišní tance jsou vedeny s erotickým (sexuálním) podtextem.

Paní Mila el Kral ukazovala na kurzu fotoalbum. Paní Mile je tak -odhaduji mezi 45-50 lety. Byla to fota z vystoupení břišních tanců – svatby, oslavy, vystoupení na podiu, firemní večírky… Na mnoho fotkách tančila ona, ale i jiné „výborné“ břišní tanečnice na stole mezi jídlem a pitím, na jiných fotkách jí strkali muži za kalhotky, či podprsenku peníze. Na jiných se s ní v objetí fotili. Samí muži, ženy jen přihlížely.

Myslím, paní Emo, že jste ty fotky také musela vidět. Paní Mila říkala, že je vozí s sebou pokaždé.
Také musíte uznat, že je paní Mila tz. hrubšího zrna. Myslím ve vyjadřování a volbě slov.
Tolik mé poznatky z kurzu.

Člověk si něco uvědomí hned, něco až časem a něco až
když mu někdo na něco poukáže. Alespoň tak jsem na tom já :-)

Sluníčkové jarní dny, Květa

Přidáno: 4. 4. 2008 11:32
[6] Žaneta

Dobrý den, všem

Paní Katko, děkuju Vám za perfektní článek. Tyto informace od Vás již znám, i přesto se mi článek moc líbil a souhlasím s Vámi.

Co se týká tance a cvičení , mám v této oblasti mnohé zkušenosti. Sama jsem si prošla různými styly tance - od baletu počínaje, přes orientální, moderní , scenický, africký až po cikáncé a karibské tance.

Myslím si, že tanec k našemu životu patří, má spousty pozitivních účinků na náš život ( především je nositelem radosti ) , ale také si myslím, že hodně záleží na tom, s jakým úmyslem tančíte a jaký styl tance si zvolíte.

Pane Vítku, možná byste se divil, jak moc si ženy uvědomují , jaký podtext orientální, africké a další tyto podobné tance , mají.
Když byste zašel na jakékoliv toto taneční vystoupení nebo i taneční zkoušky, treninky a vnímal byste ty ženy bez předsudku, určitě byste pocítil, co si myslí, proč to tančí, s jakým úmyslem... Ta atmosfera tam úpně visí ve vzduchu.

Mám moc ráda africkou hudbu - bubny. Zažila jsem africké tance, kdy jsme tančily ( my ženy ) a hudebníci ( převážně muži ) nám k tomu hráli na bubny a jiné nástroje.
Co se týká mě, tance zbožňuju a k mému životu patří. Tancuju pro radost a protože mě to baví. S tímto jsem přistupovala i k africkým tancům.

Ale po nějaké době jsem začala vnímat lačné a nechutné ( promiňte mi ten výraz, ale nejde to nazvat jinak ) pohledy hudebníků na nás, jak tančíme. Začala jsem si více uvědomovat do hloubky, jaký podtext africké tance mají a nešlo mi na treninky nadále chodit.Připadala jsem si jako bych nabízela něco co patří jen mně a mému partnerovi a někdo si to něco vzácného ode mě jen tak bral ( tím že se díval a nadále o tom přemýšlel ) .

Co se týká mých zkušeností, stejné je to i s orientálními tanci . A řekla bych, že tam je to ještě okatější , že ženy naprosto dobře vnímají, co dělají a jaké to vyvolává v nich i v mužích reakce.
Tím spíše, že dnes široká veřejnost tvrdí, že orientální tance jsou v pořádku, vyzdvihují ženu atd. Ale myslím si, že kdyby byli všichni naprosto upřímní, přiznali by, jaké z orientálních tanců mají pocity nebo co si tím nahrazují.

Myslím si, že každý styl tance nese nějakou myšlenku.
Pohyb je pro mě přorozený a i tančit se dá tak, že je to v pořádku ( alespoň to tak vnímám ) .
Pokud tančíte s radostí a pro radost , s čistými úmysly, za všech správných okolností, bez pohybů pánve, odhalování ... se svým partnerem - ne tanečním, ale životním , pak si myslím, že je vše v pořádku .

Mějte se hezky, Žaneta

Přidáno: 4. 4. 2008 9:57
[5] Ema V.
Osobní zkušenost

Dobrý večer všem, mám s břišními (orientálními) tanci dobrou zkušenost. Netančila jsem ani kvůli plochému bříšku, ani kvůli pevnému zadečku, ostatně nic takového se snad ani nenabízelo. Netančila jsem ani kvůli svádění mužů (ani vlastního, ani cizích). Ale proto, že když mi trochu odrostlo první děťátko, chtěla jsem se věnovat nějakému pohybu PRO SEBE a nejlépe tanci, protože tanec MILUJI. A protože jsme brzy chtěli další děťátko přemýšlela jsem o něčem, co by se líbilo i miminku v bříšku. Byla to báječná volba. Dosud jsem nepoznala jinou pohybovou (ani jinou relaxační) aktivitu, kde bych se dokázala tak uvolnit, odpočinout si, nabrat energii (ale nepopírám, že to jde i jinak, dnes mám děti dvě, s hlídáním je to složitější, a tak pro změnu relaxuju hrou na harmoniku, taky to není špatné :-)))
Kurz, kam jsem chodila, byl báječný právě tím, že si tam nikdo na nic nehrál, nikdo se nepředváděl. Z doslechu vím, že ne všechny kurzy jsou v tomto směru stejné, že existují lektorky, které se cítí "jako bohyně" a ostatním dávají najevo, že "na tuto úroveň se nemohou nikdy dostat". Já jsem měla to štěstí, že jsem se dostala do kurzů paní Mila el Kral, které jsou opravdu pohodové (všem mohu doporučit - www.milaelkral.cz).
Kdyby měly být orientální tance špatné proto, že vznikly pro svádění mužů, pak snad bude opravdu každý tanec špatný, a krájení nožem bude špatné, protože nůž původně vznikl k zabíjení. A internet bude špatný, protože vznikl patrně pro vojenské účely.
Narozdíl od pana Vítka nepovažuji článek za perfektní, ale za velmi špatný.
Omlouvám se za přímočarou upřímnost, ale na tomto webu je asi na místě...
Mějte se hezky, Ema
P.S. Líčím se, když mám chuť, také si barvím vlasy a mám z toho radost. Mému manželovi se to líbí a nestydím se za to.

Přidáno: 3. 4. 2008 23:06
[4] Komlová Vlaďka
malování

Dobrý večer pane Vítku.
Tak odvahu Vlaďko a do toho.
Co se mne týče,tak já se líčím mírně a ráda.A to pro svůj dobrý a příjemný pocit,ale i pro okolí.Můj názor je ten,že na tom není nic špatného se tímto způsobem rozmazlovat.Když se jdu malovat a podívám se do zrcadla,tak si řeknu.......tak holka pojď na to namalujeme si na obličej Vlaďku ať jsi kóča,beru to s humorem.Mě osobně se líbí,když jsou ženy nalíčené,ale ne přehnaně .O víkend se nemaluji,ale přesto mám lepší vnitřní pocit pro sebe,když jsem jemně nalíčená.Vlasy si barvím,rok jsem si je nebarvila,chtěla jsem si to vyzkoušet,ale nemám to ještě úplně zpracované,protože barvené vlasy se mi též líbí.Rozhodně to neberu jako přetvářku,ani jsem nikdy takový pocit neměla.Když jsem nalíčená,obarvené vlasy a upravená cítím se dobře a příjemně.
Pokud se chce člověk přetvařovat,nemusí se kvůli tomu malovat a když vidíte namalovanou ženu,stejně nepoznáte jaká doopravdy je,teprve tehdy až poznáte její duši a to můžete s makeupem i bez makeupu.Toť má obhajoba pane Vítku.Za chvíli si půjdu umýt z obličeje Vlaďku cha cha příjemný večer.
Vlaďka K.

Přidáno: 3. 4. 2008 20:56
[3] Vítek P.
cvičení pro jeptišky + malování

Dobrý den,
Co se břišních tanců týká si myslím, že většina žen o tom nepřemýšlí takhle do hloubky, že ony se sebou chtějí něco dělat, chtějí mít ploché bříško a pevný zadeček a nepřemýšlejí o tom, jestli je to nějak vyzývavé, necudné, magické nebo orientální. Podle mne si tu necudnost člověk nosí v hlavě. A kdyby se ty „orientální tance“ jmenovaly „cvičení na bříška a zadečky“, tak jsou dobré i pro jeptišky. Samozřejmě všeho s mírou. Kromě bříška a zadečku má člověk i ručičky, nožičky a hlavičku. Myslím si, že ty ženy si chodí „s holkama zablbnout“ a doma už před manželem ani před sousedem netančí.
To hlavní má člověk v hlavě. A to vedlejší je, jestli dělá takové nebo makové pohyby.

Tím neříkám, že článek není perfektní. Naopak, jde k podstatě. Ale šel bych ke každé ženě zvlášť a neházel je všechny (mnoho) do jednoho sáčku.

Dále jsem přemýšlel o tom, proč se ženy malují a barví si vlasy. Připadá mi to od nich jako přetvářka. Zahalují to, jaké opravdu jsou a na to si malují něco lepšího (Jen málo žen se schválně maluje, aby byly ošklivější.) To by mne zajímalo, jestli si to malování obhájíte, milé ženy – avenistky, které chtějí být upřímné, čisté, poctivé a cudné.

Vítek P.

Přidáno: 3. 4. 2008 13:48
[2] Mia
Dobrý den,

také se domnívám, že tanec obecně má erotický podtext. Souhlasím s tím, že řešit partnerské problémy orientálními tanci je nesprávná cesta. Také souhlasím s cudností jako ctností ale mělo by to znamenat vzdát se tance? Věnovat se tanci pro mne znamená učit se disciplíně a kultuře "těla". Už vzpřímený, přirozený postoj umí změnit myšlenku :o)

Přidáno: 3. 4. 2008 12:39
[1] robert hruby

Dobry den,

kazdy tanec je v podstate trochu eroticky salsa, tango, merengue,samba,balet,pop atd. Znamena to snad, ze by clovek nemel vubec tancovat? Vzdyt pohyb prinasi radost a myslim, ze bez tance by byl zivot dost ochuzen.

Přidáno: 1. 4. 2008 16:19

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek