Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Orientální tance - dovětek

V době, kdy jsem psala svůj první článek o orientálních tancích, jsem cítila, že tento článek zvedne vlnu nevůle. A věděla jsem přesně u jakých typů lidí. Sice jsem již tenkrát naznačila, jaký typ lidí tancuje či obhajuje orientální tance, ale nyní se o tom rozepíši blíže.

Píši o tom velice nerada, protože je to nepříjemné téma, ale vzhledem k tomu, že moje články poukazují na pravdu (někdy i nepříjemnou) s jediným cílem: otvírat oči, tak zvolím nyní i toto téma.

Na začátku ovšem chci zdůraznit, že miluji hudbu. Jako dítě jsem hrála na housle a violoncello, dodnes mám jako vzpomínku na tyto časy odloženo několik diplomů ze soutěží. Dnes si už jenom z radosti občas hraji na klavír, na housle už jenom minimálně a na violoncello nemám možnost, protože ho nemám v mém okolí.

Pocházím z hudební rodiny, téměř každou neděli jsme měli doma malý rodinný koncert (sestra na klavír, já na housle). Táta hrával na benjo a miloval maďarskou hudbu, zejména čardáše, a pokaždé, když jsem cvičila do hodiny houslí a violoncella, ležel u mne v pokoji a naslouchal mi. Při každé návštěvě se táta chlubil našimi hudebními výsledky, tak jsme hrály a musím říci, že rády, byť naše maminka nebyla ráda, protože jí to připadalo, že nás předvádí jako cvičené opičky. Já to ovšem dělala ráda, protože jsem hudbu milovala a po našich minivystoupeních doma, i koncertování na veřejnosti (vybavuji si vystupování každoročně na pódiu na 1. máje, kdy jsme hrály několikahodinovému průvodu) jsem vnímala, že lidi hudba rozradostnila, přinesla dobrou náladu.

Dodnes mám k hudbě blízko, ráda tancuji a tancovat budu. Ale nikdy jsem netancovala a nebudu tancovat tanec, který se skutečnou hudbou nemá nic společného - orientální tanec.

Na co má člověka naladit hudba?

Jak jsem to už zmínila, skutečná hudba má dát člověku pocity, že je šťastným.

A orientální hudba dává člověku pocit, že si někoho podmanil, nebo že je podmaněným, že někoho zotročil v jeho pudu, nebo že je zotročen pudem. A takovéto pocity nejsou a nemají, ale ani nesmí být poselstvím hudby. Po jakékoli hudbě se má člověk cítit dojatý, oslovený, obohacený.

Jaké obohacení přináší člověku orientální či jiná hudba s podtextem erotiky? Toto by měl cítit každý člověk.

Zkuste si představit, jak se bude chlap cítit po zhlédnutí operety "Čardášová princezna", nebo po zhlédnutí vystoupení "Lord of the Dance", či po zhlédnutí vystoupení orientálních tanečnic?

Já viděla všechny tři vystoupení a viděla jsem, jak tato tři vystoupení naladila lidi naprosto odlišným způsobem.

Orientální tance jsem nečekaně viděla na dovolené v Egyptě, coby animační vystoupení a vidět naladěné obličeje chlapů při pohledu na orientální tanečnice bylo všeříkající. Bylo neoddiskutovatelné, na co se díky tomuto druhu tance naladili. A pokud si ještě divák při těchto vystoupeních dá něco, co odbourá jeho zábrany (obvykle alkohol), tak takovýto divák naplno (bez zábran) dá najevo svoje naladění naprosto otevřeně - po maďarském či po irském tanci jsou chlapi plní energie a dobré nálady, po orientálním tanci jsou naladěni tak, že hledají možnost se intimně pokud možno co nejdříve sblížit, nebo vyonanovat. Už jenom toto naladění vypovídá o jistém nežádoucím poselství, ukrytém v orientálním tanci.

Tímto jsem chtěla říci, že hudba i tanec skutečně povznáší, pokud je v ryzí podobě a pokud hudbu nezmutují hudebníci a nezneváží tanečníci, kteří už se skutečným tancem či skutečnou hudbou nemají nic společného. Ostatně, stačí se zaposlouchat do hudby, na kterou orientální tanečnice tancují a zamyslet se, na co tato hudba nalaďuje člověka.

Tancuji ráda a snad dobře. Podle mé bývalé učitelky hudby mám absolutní sluch (snad je to pravda), a vím, co dělají s člověkem půltóny půltónů. Proto raději zůstávám u půl a celých tónů, protože vím, co s člověkem dělají. Proto mne oslovuje irská hudba, stejně tak maďarská či ruská. A taktéž její tanečníci. Protože toto je skutečná hudba i tanec, které plně předávají takové poselství, které člověka pozvedávají v jejich srdcích i na duši.

Tolik úvodem a vracím se k diskuzi pod mými články. Pozorně jsem tuto diskuzi sledovala a byl to pro mě zajímavý zážitek. Ve své podstatě zde diskutovali dva druhy lidí: lidé cudní, obhajující cudnost a lidé necudní, obhajující necudnost. A tito lidé necudní si nevystačili jenom s obhajováním necudnosti, ale navíc útočili (někdy dost nechutně) na cudné lidi. Kombinace obhajoby a současně útoku je typický fenomén, který odhaluje jednu zákonitost: necudní lidé nemají v sobě dobře nastavenou nejen necudnost, ale ruka v ruce také slušnost.

Přemýšlela jsem, jak vysvětlit necudnému člověku, že jeho nastavení ubližuje a že jeho nastavení není v pořádku. Chvílemi jsem dokonce měla kacířské myšlenky, že je zbytečné takovémuto člověku cokoli vysvětlovat, vždyť ten člověk to stejně odmítne, neuzná a ještě se urazí. A že je to ztráta mého drahocenného času, kdy mohu tento čas věnovat ušlechtilejším činnostem.

Typickou ukázkou podporující moje tvrzení jsou projevy paní Jany z diskuze o orientálních tancích, která se skutečně urazila a měla potřebu zraňovat lidi kolem sebe, kteří neuznávají její necudnost (a nebyla jediná), kdy nakonec se z diskuze odmlčela, ignorujíc a popírajíc veškeré nezpochybnitelná fakta a pravdy. Takto se slušný člověk nezachová. (O to více mne zarazilo, že se pak nerušeně objevila v jiné diskuzi rozdávající rady, které opět nebyly v pořádku, a které vypovídají o nesprávné nastavení paní Jany…)

Pak jsem si ale uvědomila, že tento článek mohu napsat nejen pro necudné lidi, aby se třeba jenom nad sebou zamysleli, ale také pro ty, kteří nemají jistotu, zda nejsou divní ve své cudnosti a kteří potřebuji proto získat jistotu a návod, co dál.

Rozdíly mezi cudným a necudným člověkem

Nyní budu vyjmenovávat rozdíly mezi cudným a necudným člověkem. Všimněte si, jak je necudný člověk poškozen v tolik důležité oblasti: rozeznávání vhodnosti a nevhodnosti.

Ten, kdo nerozeznává vhodnost a nevhodnost, se chová neohleduplně, necitlivě, nejapně, zkrátka ubližuje. Až sem sahají dopady necudnosti. A končí to u toho, že necudný člověk ve svých životních projevech postrádá nejen slušnost, ale také věrnost, oddanost, nevinnost a čistotu.

Necudný člověk necítí potřebu schovávat svá posvátná místa (rozkrok, hruď) pro pohledy partnera (nenosí oblečení toto pečlivě zahalující). Necítí, že je nevhodné se vystavovat v určitých partiích. Cudný člověk svá posvátná místa schovává jenom pro partnera a nevystavuje svoje posvátná místa na odiv (nosí oblečení toto zahalující). Cudný člověk hledá způsob, jak zahalovat svá posvátná místa. A nečiní mu problém mít systém, kterým zahaluje to, co má být odhaleno pro milovaného člověka. Necudný člověk žádný systém nemá a považuje něco takového za totální zbytečnost. Vezměme si příklad takové společné sprchy: Necudný člověk se bez uzardění sprchuje ve společných sprchách (pro jedno pohlaví), kde se nemá ani potřebu se krýt. A živě se zajímá dění kolem, kdy mu není trapné pozorovat nebo pohledět na ostatní sprchující se, či osušující se, či oblíkající se."

Cudný člověk se nesprchuje ve společných sprchách, anebo když nemá možnost jiné hygieny, tak se ve společné sprše maximálně kryje (což je v očích necudného člověka naprosto úchylné). Co nejrychleji se z prostor společné sprchy klidí se sklopeným pohledem. Nemá potřebu se kolem sebe ve společné sprše ani rozhlížet. Nevede ve společné sprše diskuze s ostatními sprchujícími se (nejde mu to). Zahaluje se co nejrychleji, jakmile je to možné. Cudný člověk je schopen se oblékat přes ručník omotaný přes své tělo, hlavně, ať je zahalený. V hlavě plánuje a rozvažuje, která sprcha z těch hromadných ho nejvíce schová před zraky lidí, kam se nejlépe schová, než vklouzne do sprchy. Řeší v sobě, kterou část oděvu si sundá jako poslední, než vklouzne do sprchy, kterou část oděvu si dá jako první (třeba přes ten ručník), když vyjde ze sprchy, aby byl co nejdříve zahalen.

Obvykle si cudný člověk v případě společných sprch vybere krajní sprchu, nejdál od dveří (či od oken), do sprchy půjde dávno po půlnoci, kdy je předpoklad, že už ostatní spí, či brzy ráno, kdy je předpoklad, že ostatní ještě spí. Ještě, než vklouzne do sprchy, si pečlivě připraví oblečení, do kterého po sprše vklouzne co nejrychleji, v přesném pořadí: dlouhé tričko, které jako první zahalí hruď i rozkrok, pak spodky či kalhotky (již zahalené trikem), pak kalhoty. Pokud je tou cudnou žena, pak následuje podprsenka. Nakonec ponožky. Při sprchování hledá způsob, jak se zahalit (ať už přehozeným ručníkem, nebo se sprchuje v plavkách a pokouší se přitom tvářit přirozeně). Jako poslední si před sprchou svlékne tričko a kryje se ručníkem. Hledá způsob, jak z ručníku udělat štít před pohledy necudných. Má vždy ručník po ruce, pro případ, že se musí rychle zahalit. Mýdlo už má ve sprše, aby se pro něho nemusel odhalený vracet. Délka pobytu ve společné sprše je pod sprchou minimální. Nečistí si pod sprchou zuby – ty si čistí u umyvadla, až když je pečlivě oblečený. Hlavu si také myje oblečený nad umyvadlem (nebo raději chodí s nemytými vlasy). Ve společné sprše by to mytí hlavy cudnému člověku nebylo příjemné.

Cudný člověk odmítající společné sprchy pro jedno pohlaví ovšem nadšeně využije možnost se sprchovat se svojí láskou, se svým milovaným partnerem, ovšem až po tom, když už se intimně sblížili. Je to jeden z nejkrásnějších prožitků se ve dvou sprchovat a vzájemně mýt. Ale to už patří do jiné kapitoly s názvem "užívání si partnerství". Cudný člověk tyto kapitoly ovšem ve svém životě má, protože jsou součástí toho, co je vhodné a správné. Zkrátka, cudný člověk ví, že je vhodné se sprchovat s partnerem, je nevhodné sprchovat se v bezprostřední přítomnosti jiných lidí než partner.

To, co mnoho necudných lidí pokládá za bezprostřednost či "neupejpavost", to je ve skutečnosti necudnost. To, co mnoho necudných lidí považuje za komplikovanost, zbytečnost, úchylku, nadbytečnost, přehnanost, nepotřebnou ohleduplnost, je ve skutečnosti cudnost - viz níže.

Cudný člověk na veřejnosti nechodí spoře oděný, nepořídí si a neobleče si do společnosti průhledné či průsvitné oblečení. Ovšem, před partnerem, když jsou pouze sami dva, si to průhledné či průsvitné oblečení obleče a rád, protože tím dává jasně najevo svému partnerovi: Tobě tyto posvátná místa odhalím, ale jenom Tobě. To si můžeš být jist. Necudný člověk toto neřeší. Jemu se zkrátka něco líbí a neřeší, zda mu bude pod oblečením prosvítat spodní prádlo či intimní partie. Zkrátka, necítí nevhodnost výběru takovéhoto oblečení.

Cudný člověk si hlídá, aby nebylo vidět jeho spodní prádlo (ať pod tenkým oblečením, nebo nevykukovalo spod oblečení). Necudný člověk neřeší, zda, když se předkloní, mu trčí spodní prádlo z kalhot. Necudná žena neřeší, zda jí v běžném provozu trčí u krku či z krátkého rukávu ramínko podprsenky či v předklonu podprsenka (nebo i obsah podprsenky).

Cudné ženy nenosí hluboké výstřihy či trička na ramínka. Necudná žena to neřeší. Přijde ji divné to řešit a vůbec nevnímá, že hluboký výstřih či trička na ramínka je odhalování něčeho, co patří jenom partnerovi. Necudná žena to svoje odhalování dekoltu či ramen přirovnává k plavkám a v plavkách se přece také před muži odhaluje v dekoltu či v ramenou. Nechápe, proč by to najednou mělo vadit v kanceláři či jinde v civilním životě. Nevnímá ten rozdíl, že v pyžamu se také do společnosti nechodí, protože se to zkrátka "nehodí". Říká: "Chodit v pyžamu je něco jiného." Cudné ženě toto není potřeba vysvětlovat, protože cudná žena má velice dobře nastavená čidýlka na vhodnost a nevhodnost odhalených ramen či dekoltu. Necudná žena to považuje za omezování se.

Cudný člověk chodí v županu pouze před úzkou rodinou: partner, potomek, rodič (snacha ani zeť nejsou úzká rodina). Necudný člověk je schopen chodit v županu i na veřejnosti, třeba i vynést koš.

Cudné ženy nechodí bez podprsenky. Necudné ženy nevnímají nevhodnost nenošení podprsenky. Tyto ženy říkají: „"Ať si mne ostatní nevšímají, ať se ostatní nedívají…" Nevnímají nevhodnost takovéhoto názoru…

Cudný člověk se nebaví na intimní témata na počkání. Když už se tedy baví, je mu to nepříjemné a lituje v duchu, že na toto téma přistoupil. Necudný člověk téměř vůbec nerozeznává vhodná a nevhodná témata, vhodná a nevhodná místa na intimní témata, vhodné a nevhodné účastníky těchto témat.

Cudný člověk se nebaví svádivě a dvojsmyslně s jiným člověkem. Necudný člověk nerozeznává nevhodnost dvojsmyslných slov s jakýmkoli člověkem (kromě partnera). Považuje to za neškodnou zábavu.

Cudný člověk se neodhalí před cizím člověkem. A odhalování se u lékaře je pro něho nepříjemné a hledá způsob, jak to urychlit a zmírnit dobu a míru odhalování (cudná žena si nevezme ke gynekologovi kalhotový kostým, který si musí sundat a hodit před gynekologem odhalená). Necudná žena to neřeší.

Necudný člověk se v pohodě odhaluje i před svými dětmi i před rodiči. A je mu to jedno, zda je to rodič opačného pohlaví.

Cudný člověk nechodí na masáže. Raději si strpí bolest, než aby se odhaloval před jinými (i když "odborníky") a nesnese, aby se ho dotýkal kdokoli jiný než partner (byť ne na intimních partiích). Nestojí mu to za to se odhalovat a snášet doteky cizích. Cudný partner by si toho měl považovat a měl by si udělat masážní kurz, aby jeho cudný partner nedoplácel na svoji cudnost. Neexistuje žádný masér, jehož odborná masáž by byla lepší, než laskavá masáž od milujícího partnera.
Necudný člověk to neřeší. Jemu přijde normální, že se odhaluje, že se ho dotýká na kůži (byť ne na posvátných místech) cizí člověk.  A cudný člověk odmítající masáž odborníka mu přijde nenormální. Necítí nevhodnost doteků cizím člověkem.

Cudný člověk se nikdy neodhalí na pláži. Necudnému člověku nevadí se odhalovat  i na pláži. Necítí nevhodnost vystavování svých posvátných míst jiným lidem. Nejen, že tuto nevhodnost vystavování svých partií nevnímá, ale ještě se ohradí: "Tak ať se nedívají, ne? Je to jejich problém, ne můj, že se dívají."

Cudný člověk, když je nucen se odhalit či svléknout (třeba u lékaře), je mu to nepříjemné a má potřebu se krýt. Necudný člověk to nevnímá.

Lze tedy jednoznačně říci: ti, kteří našli zálibu v orientálních tancích, jsou nastaveni nesprávně ve své cudnosti (a tím i ve slušnosti a v cítění vhodnosti).

Stejně tak lze říci, že ti, kteří našli zálibu v tancích bojových, jsou nesprávně nastaveni ve své agresivitě či aroganci.
Ti, kteří našli zalíbení v tancích zvířat, jsou nesprávně nastavení ve své roli člověka.
Ti, kteří našli zalíbení v pózování pro akty, jsou taktéž nesprávně nastavení ve své cudnosti. Ani jedna aktivita (orientální tance, bojové či zvířecí) nemá správně nastavenou vhodnost či nevhodnost takovéhoto počínání.

Šlo by to přiměřit také k pózování aktů, nebo k naturalismu. Argumenty typu: "Nikomu neubližujeme.", "Kdo nechce, ať se nedívá.", "Stačí se tomu (erotice, aktům, nudistickým plážím) vyhýbat.", nejsou na místě. Tady totiž vůbec nejde o to, se tomu vyhýbat. Tady jde o to, to vůbec nedělat, protože takovéto aktivity jsou od své podstaty, svým založeným nesprávné, nevhodné. Nastavují nevhodně vztahy, nesprávnou úroveň fungování.

Zkrátka, lepší, kvalitnější svět nepotřebuje ani orientální tance, ani akty, ani nudismus, ani jiné aktivity snižující kvalitu vztahů. Tyto aktivity totiž vypovídají o nesprávném vnitřním nastavení lidí vyznávajících tyto aktivity.

Co je posvátné, nedotknutelné, výjimečné, má zůstat posvátným, nedotknutelným, výjimečným. A orientální tance, stejně tak jako akty či nudizmus, znevažují posvátnost, nedotknutelnost, výjimečnost lidského těla, zejména některých jeho partií. Takovéto aktivity vůbec netříbí smysl pro krásu, ale przní. Przní smysly, hlavně smysl pro vhodnost či nevhodnost, smysl pro lásku, oddanost, výjimečnost, smysl pro věrnost, smysl pro čistotu, smysl pro upřímnost, smysl pro nevinnost, oddanost atd.

To si ostatně může zkontrolovat každý sám, nakolik má nastavené tyto smysly. Už jenom diskuze, resp. příspěvky těch, kteří obhajují orientální tance (necudnost), vypovídají o tom, nakolik správně mají pisatelé nastavené tyto smysly. A to je malá ukázka těch, kteří vyznávají orientální tance. A věřte tomu, že takto jsou nastaveni všichni přívrženci orientálních tanců. Tak, jako stejně jsou naladěni přívrženci aktů. Tyto kategorie lidí mají zprzněný smysl pro zmíněné ctnosti.

Otázky pro vás

Na závěr dám otázky, které si má zodpovědět každý sám:

  • Který z partnerů má smysl pro lásku? Ten, který se miluje se svojí ženou na základě vybuzené touhy pomocí orientálního tance, nebo ten, který se miluje se svojí ženou na základě lásky, kterou mu ta žena dává, aniž by musela jakkoli zavrtět zadečkem a bříškem?
    Mimochodem, vědomí, že kdybych nezavrtěla bříškem a zadečkem, tak se se mnou dnes manžel ani nebude milovat, ba si mne ani nevšimne, či nepřistoupí na to, na co po mém orientálním vystoupení přistoupil, není nic moc. Ale vědomí, že si mne manžel všímá, že se se mnou upřímně rád miluje, aniž bych musela zavrtět zadečkem či bříškem je naprosto povznášející…

  • Kdo má zdravé sebevědomí? Ten, kdo si ho vybudoval tím, že umí "vrtět zadečkem a bříškem", anebo ten, kdo si ho vybudoval tím, že se umí (či se učí) chovat v životě slušně, cudně a ve všech situacích vhodně, bez nutnosti jediného zavrtění zadečkem a bříškem?

  • Co to je za sebevědomí, které je postavené na pohybech těla napodobujících pohlavní akt?

  • Co chce člověk vyjádřit, když napodobuje pohlavní akt, co je to za sebevyjádření, jak se zmiňuje paní Mária?

Slova na závěr

Na závěr odkážu na zajímavý článek, který trošku souvisí s tímto článkem, ale je nutné číst mezi řádky, zejména poslední odstavec, který zde odcituji.
Koordinátorka projektu Krok k tanci Sue Goodmanová, která učí mladé lidi ve školách tancovat, řekla, že lidé často zapomínají na sdělení, které tanec podává o jejich osobnosti. "Taneční styl velmi výrazně odráží to, co se děje uvnitř lidské hlavy. Pokud jsou lidé stydliví, projeví se to ve způsobu jejich tance," uvedla.

Zobrazit článek "Vědci zjistili, které taneční pohyby jsou pro ženy nejvíc sexy"

S názorem o tom, že taneční styl výrazně odráží to, co se děje uvnitř hlavy, naprosto souhlasím.

Je jenom škoda, že lidé, ani ona koordinátorka, nerozeznávají mezi stydlivostí a cudností. Když si člověk místo stydlivosti dosadí cudnost do věty: "pokud jsou lidé cudní, projeví se to ve způsobu jejich tance", tak pochopí, o čem orientální tanec je.
Mezi stydlivostí a cudnosti je totiž velký rozdíl…

Právě v orientálních tancích jde o absenci cudnosti. V cudnosti je totiž obsažena nevinnost, věrnost, oddanost a čistota, které orientální tanečnice postrádají. Kdyby je orientální tanečnice měly (uvnitř v sobě nastavenou), nemohly by tancovat takovýto tanec, napodobující obhrouble takovou posvátnost, jako akt sblížení. A už vůbec ne na veřejnosti.

Orientální tanec je stejně nevhodný, jako Michael Jacksonovo chytání se za rozkrok a k tomu ony rytmické pohyby. Ano, tyto pohyby taktéž některé ženy vzrušují. Určitě se však nejedná o ženy, které jsou cudné. Cudným lidem totiž tyto pohyby nesedí a  dokonce jsou jim nepříjemné, protože správně cítí, že jsou naprosto nevhodné. Tyto pohyby totiž ztělesňují absenci čistoty, věrnosti, oddanosti a nevinnost. Zkrátka, čistý, věrný, oddaný a nevinný člověk by takto nemohl tancovat.

Ostatně, podívejte se na život známých orientálních tanečnic a také na život Michaela Jacksona. Životy těchto lidí vypovídají o vnitřní nastavení těchto "tanečníků". Pokud neznáte životy takovýchto tanečníků, zejména kam to dopracovali, můžete-li, podívejte se na obrázky tanečnic orientálních tanců a uvidíte, zda je tam obsažena čistota, věrnost, oddanost a nevinnost.

I kdybych tímto příspěvkem nezměnila postoj žádného příznivce orientálních tanců, ale jenom v jediném cudném člověku bych díky mým řádkům otevřela radost z jeho vlastní cudnosti a pocit vnitřní jistoty, že je dobře, že je cudným, tak tento článek splnil svůj účel…

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 2,5

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[50] Julie Tejchmanová

Dobrý den,
víte,po tomto článku cítím,že i já patřím někdy k těm cnostným a někdy k necnostným,je to divné,že?Určitě ráda nosím tílko,ráda chodím do sauny a klidně si tam lehnu nahá a odpočívám,ano,bavím se s muži o sexu,občas koketuji...A to jsem já...A cítím li se divně?Upřímě ano...Vlastně bych ráda měla od mužů respekt a úctu,ale může mne někdo respektovat a ctít,chovám li se koketérně?Někdy se přistihnu,že se na muže zlobím,neboť si myslí,že s ním chci jít do postele,ne,nechci,ale svým chováním ho uvádím v omyl...Znáte to?
Upřímě,až teprve nedavno jsem si toto začala do hloubky uvědomovat a ne vždy se mi daří změna včas,ještě najíždím na staré kolečko svého chování a netrápím se tím,spíše se pousměji a řákám si,že příště snad lépe,nechci se stále bičovat...Nerozumím tomu,proč se někteří zlobí,když se řekne,že orientální tanec je necudný,opravdu je,vždyť probouzí sexuální touhu a za tímto účelem byl také stvořen,tak proč se zlobit?Je krásně a výstižně popsán jako necudný a chce li někdo tančit a probouzet v někom sexuální fantazii ať to dělá,je to jen jeho věc,může být,že ženě dělá dobře,že umí v mužích probudit sexuální fantazii a chce li to tak,ať to klidně dělá,je li stímto v souladu...Je přece jen na nás,co v druhých lidech chceme,či nechceme probouzet...A někdy jednám opravdu jen v zaběhlé koleji,aniž bych přemýšlela o tom,co vlastně vytvářím,děkuji za pohled Avenny,cítím ho jako dobrý....S láskou Julie

Přidáno: 18. 5. 2016 9:19
[49] L.L

Komentář je v rozporu s dobrými mravy a proto byl zablokován.

Přidáno: 14. 2. 2011 15:18
[48] Pavlína

Dobrý den paní Katko,
ve svém Dovětku píšete, že ráda a dobře tančíte. Můžete mi prosím poradit, jaké tance jsou z hlediska cudnosti v pořádku?
Děkuji

Přidáno: 13. 1. 2011 15:21
[47] Tereza

Dobrý den,
nemyslím si, že by břišní tance vznikly z toho důvodu, jaký tu píšete. Tancuju je už nějakou dobu a předvádění nebo svádění lidí kolem rozhodně není mým cílem. Tancuju jen proto, že mě to baví, zlepšuje mi to náladu a možná zvyšuje sebevědomí, ale ne jen proto, že "kroutím zadkem". Když tančím, poznávám lépe své tělo, mám ho radši, mám víc ráda sama sebe a zapomenu na všechno ostatní. Možná jsou lidé, kteří se chovají tak, jak píšete, ale to už není podle mě o tom tanci, ale o těch lidech...

Přidáno: 26. 7. 2010 13:40
[46] Lenka

To je skoda, ze jste zrusila ten orientalni kurz.
Myslim si, ze by bylo dobre,aby jste si nejaky
orientalni kurz vyzkousela a pak o tom premyslela dale. Jinak orientalni tanec se tanci ze zdravotnich duvodu a je tancen zenam pro zeny.
Ja sama ho tancim a take vystupuji hlavne pro zeny. To, ze tam obcas prijde i nekdo ze sveta muzu a kouka, za to ja prece nemohu. Rozhodne to neni jen takove vrteni zadeckem jak se mnohym muze zdat. A rada vypadam jako zena. Na tom prece neni nic spatneho.

Přidáno: 10. 6. 2010 11:30

Tento komentář je reakcí na [39] Martina

[45] Laďka
ach jo...

Orientální tanec má opravdu ozdravné účinky. Sama jej provozuji. Vůbec si nepřipadám necudná, naopak je to tanec úžasný. Miluji koupání v moři "nahoře bez", ale ne proto že se chci předvádět, cítím se volná, součástí přírody. Ale to nepochopí lidé, kteří smýšlí jako autorka článku. Vlastně kdo člověka zahaloval? Zamyslete se nad tím, kdo tedy je necudný? Ten ,který o necudnosti takto uvažuje! Ve všem vidí jen něco sprostého. Človek se nahý narodil a své tělo má mít rád a ne ho považovat za něco nestoudného. Slečna Korelová má pravdu o té zamindrákovanosti. Laďka

Přidáno: 25. 8. 2009 0:50
Ale ano ...

Dobrý den, Šárky komentář i reakce na něj mi leží v hlavě několik týdnů. Nebo spíš otázka, proč Šárce připadá Avenna divná a nechápe ji a proč avennisté posílají Šárku někam. Myslím si, že je to zajímavé téma, ze kterého se mohou poučit obě strany.

Já jsem naopak za komentář Šárky rád. Je to svěží vítr. I když je nejapný, urážlivý … tak je napsaný upřímně a je ze života. Je to názor normálního člověka, který je tu poprvé a nezná hlubší souvislosti. A pro mne je stokrát lepší než zde obvyklé přitakávání a chválení čehokoliv, co paní K a H udělají. Protože to nepřináší žádné nové informace. Nerozvíjí to téma. I když je to možná mírně potěší.

Ani se nedivím, že paní Katka zavřela Avennu a přestala psát. Kdybych se několik hodin mořil s článkem a pak se dočkal několika pochval ve stylu „článek je boží“, „Avenna hurá“, tak by mi to moc radosti nepřineslo.

A jak je vidět, samotnou autorku nějaký komentář nechává chladnou. Myslím si, že ti, kdo mají potřebu druhé poučovat o slušném chování a bránit autorku jsou přecitlivělí. Pokud to někoho zajímá, můj článek o tom je tady … http://deosum.com/Articl...246.aspx

Předem podotýkám, že článek obsahuje vulgární slova a někomu může připadat nejapný.

Avenně zdar!
Díky za každé nové CDčko … jsou boží :-)

Přidáno: 20. 7. 2009 14:15
[43] Denisa Pokorná
No to snad ne!

Dobrý den paní či slečno Korelová,

nebudu komentovat váš styl projevu, to již učinili jiní a já s nimi souhlasím, jen chci dodat, že nějakým "větším mindráčkem" (vaše slova) spíše trpíte vy, dle toho, co popisujete. Možná by stálo za to zamyslet se nad tím. Asi to nebude normální, že? A jak velkému procentu té veřejnosti, o které se zmiňujete, to přijde vzrušující? Co myslíte? Denisa P.

Přidáno: 18. 7. 2009 19:40

Tento komentář je reakcí na [41] Jana E

[42] Vendula B.
No to snad ne...reakce

Dobrý den paní Korelová,
váš názor, jako takový respektuji (i když s ním nesouhlasím), ale vůbec se mi nelíbí jakým způsobem tento názor podáváte. Vaše jízlivá slova mířená autorce článku jsou dost ubohá. Myslím si, že tady nikdo nestojíme o takovouto „sprostou formu“ komunikace. Vendula B.

Přidáno: 7. 7. 2009 10:02
[41] Jana E
No to snad ne....pro slečnu/paní Korelovou

Dobrý den,
dnes jsem si přečetla Váš komentář a také jsme nevěřila svým čím. Váš neslušný a nevhodný způsob reakce, mi nedá, abych nezareagovala. Víte, nesouhlasit s názory druhých můžeme, od toho diskuse jsou, ale jde o to jak. V tomto případě je to neslušně a uražlivě vůči paní Katce a to se mi nelíbí.
Pokud máte potřebu hlavně urážet a provokovat, neměla byste se, podle mne, účastnit komunikace na tomto webu. Pokud máte potřebu veřejně reagovat, měla byste k tomu užívat weby, které odpovídají Vašemu způsobu komunikace, jakým jste napsala. Domnívám se, že valná většina návštěvků tohoto webu není zvědavá a ani zvyklá na neslušnost a ve Vašem případě až nejapnost. Jana E

Přidáno: 3. 7. 2009 10:54

Na komentář reagoval [43] Denisa Pokorná

[40] Šárka Korelová
No to snad ne !

Nevěřím tomu co tady čtu. Co je zač ta katka nějaká zamindrákovaná stará panna ? Takový kecy, to se hned tak nevidí. Odhalování je velmi vzrušující a to i na veřejnosti. Já se koupu nejen nahoře bez, ale většinou úplně nahá i bez kalhotek a to i na normální veřejné pláži kde mají ostatní na sobě plavky.. Je to vzrůšo, a když vidím jak ty chlapi koukají... Katko, ty máš asi fakt nějakej větší mindráček, nechceš se svěřit ? :-)

Přidáno: 21. 6. 2009 17:43
[39] Martina
Přihlásila jsem se na kurz

je to asi měsíc.Během času se mi to nějak rozleželo a najednou se mi tam až tak nechtělo.
A pak jsem narazila na tento článek...
Po přečtení jsem zjistila že je v něm něco co tak nějak vnitřně cítím.
A taky jsem zjistila že patřím k těm necudným.Otázka je,zda-li se s tím dá něco dělat:(
Prozačátek zruším ten kurz.Díky.
A přeji pěkné dny.

Přidáno: 14. 4. 2009 22:13

Na komentář reagoval [46] Lenka

[38] Ka
Naprostý nsmysl

Dobrý den,
nevím jestli je zcela normální to že zde pomlouváte břišní tanec. Už jste ho někdy tančila? Většina žen ho tančí pro zábavu a ne proto aby sváděla nějakého muže. Připadá si prostě jako princezna v těch krásných oblecích, takže si nemyslím, že byste měla právo je odsuzovat. Také nevím proč byste měla mít nějaký problém s tím že se některým ženám líbí blubší výstřihy.
To je ode mne vše, a doporučuji vám přečíst si nejaké články o smyslu břišního tance. Se srdečním pozdravem
vaše Ka

Přidáno: 22. 3. 2009 16:43
[37] emilie

nic horsiho jsem nevide takova ostuda se ucit tancovat :-D :-D

Přidáno: 29. 12. 2008 17:23
[36] Zirafka
??? orientalni hudba

Dobrý den,¨

chcete rici ze orientalni hudba tyto kriteria nesplnuje? - Po jakékoli hudbě se má člověk cítit dojatý, oslovený, obohacený.
- tak asi nevite o cem ti lidi zpivaji, vesmes zpivaji o lasce, o dusi, o hodnotach zivota, o mesici a lasce k divce ktera je jidne. To ze ne chapete kulturu neznamena ze musite neco odsuzovat :)
to je jakobyste odsuzovala nasi Polku a lidove pisnicky protoze jim nerozumite.

Zkuste si nekdy prelozit text. A zjistite ze tam neni nic vulgarniho ani tam neni nic co by podnecovalo jinym zpusobem vulgaritu. Ani v tanci jako takovem neni moc erotickych prvků, naopak je hodne propojen s baletem, clovek se uci citit rytmus a uci se jen uvolnit a ovladat sve telo.

vite v nekterych t ancich je vice sexuality nez v orientalnim tanci, pri klasickem tanci parovem se dama tiskne na partnera pro dokonaly psotoj od pulky stehna po zeberni kosti, partner partnerce vchazi primo mezi nohy a ona se nechava vest tlakem na stehenni sval ... neni to dost eroticke???
¨
preji krasny vecer.
Zirafka

Přidáno: 4. 12. 2008 22:03
[35] Hanka F.
Pro pana Tomáše

Dobrý den pane Tomáši,

já si nemyslím, že paní Katka tím, že o někom řekne, že patří k určitému typu lidí, nad ním vyslovuje ortel. Pokud nad někým vyslovíme ortel, tak mu vlastně dáme nálepku, že takový prostě je a nedá se s tím nic dělat. Ale paní Katka přeci ve svých článcích vysvětluje dopodrobna, co takový člověk v určité oblasti nedělá správně a jak to může napravit, jak může své chování změnit a tím se přiřadit k jinému typu lidí. Je pak už jen na něm, jestli to chce udělat nebo nechce.

Myslím pane Tomáši, že kdybyste si znovu přečetl všechny články o orientálních tancích i reakce paní Katky na komentáře k nim, tak byste tam našel i odpovědi na tyto svoje myšlenky. Už v dubnu o tom paní Katka psala ve svém komentáři k reakci paní Jany a rozhodně jsem z jejích slov neměla pocit, že by nad ní vyřkla ortel, psala konfrontačně nebo provokativně.

Já si myslím, že paní Katka nepíše svoje články provokativně, ale že provokativně je chápou ti lidé, kteří neberou její články jako příležitost dozvědět se, co dělají v dané oblasti špatně a možnost něco podle jejích návodů změnit. Tito lidé ani nemají v úmyslu něco měnit, naopak mají strach, že kdyby připustili, že má paní Katka pravdu a něco podle té pravdy změnili, tak by o něco přišli. V tomto případě o požitek z orientálního tance. A myslím, že by nepomohlo ani to, kdyby to paní Katka psala méně důrazně. Stejně by její slova označili jako nesmysl a ani by o nich raději nepřemýšleli.
A možná právě tyhle lidi měla paní Katka na mysli, když měla pocit, že plýtvá svým časem, aby jim něco vysvětlila. Oni to ani vysvětlit nechtějí.
Mějte se hezky
Hanka F.

Přidáno: 4. 12. 2008 16:22
[34] robert hrubý
omluva 1

Dobrý den,

cítím potřebu se omluvit za některé své komentáře a otázky (ne za všechny). Přečetl jsem si znovu článek o orientálních tancích od začátku až po dovětek a některé věci, na které jsem se ptal nebo na ně narážel jsou zde již velmi dobře vysvětlené. Už jsem na ně zapomněl, že se zde probíraly. Ještě jednou se moc omluvám. Robert |Hrubý

Přidáno: 30. 11. 2008 18:58
[33] robert hrubý
oprava

Ještě jednou dobrý večer,

rád bych opravil poslední větu. "Komentáře, že je tady všechno pěkné jsou v pořádku a fajn, ale myslím, že pokud nezazní otázky i odpovědi hlubšího smyslu, tak místní komentáře nikoho moc neposunou." Komentáře hlubšího smyslu tady někdy opravdu zazní, ale myslím, že by jich mělo být víc. Robert Hrubý

Přidáno: 30. 11. 2008 18:30
[32] robert hrubý

Znovu dobrý den,

myslel jsem, že mi třeba někdo bude odporovat nebo napíše, že nemám pravdu. Nevadí, budu si odporovat tedy sám: "Rozdíl v tom trochu bude, protože při břišních tancích se pánví opravdu dělají erotické pohyby, ale nemyslím, že ten rozdíl bude až tak velký." Nesouhlasím se svým tvrzením. Pokud dáme na škále cudnosti 0 za absolutní cudnost 10 za absolutní necudnost, mohli bychom např. přiřadit břišním tancům třeba 7 a sportovním utkáním třeba 1 až 2. Takže rozdíl tam bude asi velký. Ale stále trvám na tom, že bych např. sportovním utkáním nebo baletu nedal 0. Z toho vyvstává další otázka, kde jsou hranice. Např. řekněme, že od 4 dolů už je to trošku necudné, ale jakžtakž přijatelné, takže vlastně OK jinak bychom se pohybovali na hraně extremismu a překračovali rozumnou míru? Vůbec nevím jsetli mám pravdu a jestli se tu zbytečně neztrapňuju, nicméně jsou to otázky, které mě napadají a na které bych rád znal odpověď. Někdy tady hraji hru "ďáblova advokáta" , protože mi připadá, že většina komentářů jde po povrchu a nejde až do hloubky věci. Komentáře, že je tady všechno pěkné jsou v pořádku a fajn, ale myslím, že pokud nezazní otázky i odpovědi hlubšího smyslu, tak místní komentáře nikoho moc neposunou.

Přeji krásný večer

Robert Hrubý

Přidáno: 30. 11. 2008 18:24
[31] Robert Hrubý

Dobrý den,

o cudnosti a necudnosti bychom tu mohli mluvit ještě dlouho. Nicméně myslím, že v určitých oblastech jsme necudní téměř všichni a tento článek má dle mého názoru další souvislosti, které si myslím málokdo uvědomuje. Pokud si poslechnete CD jaký je rozdíl mezi mužem a ženou zjistíte, že téměř žádný. Ani návody na webu Avenny se nerozdělují na návody pro ženy a pro muže. Dle mého názoru např. játra ženy pracují na stejných frekvencích jako játra muže. Tudíž hledisko zakrývání se by dle mého mělo platit stejně pro ženy i pro muže. Proto pokud řekneme A měli bychom říci i B a nekritizovat jenom břišní tanečnice a ženy. A divím se ženám, co píší sem na web, že se trochu nebrání.Tudíž bych se Vás rád zeptal paní Míšo, jestli se Vám Váš partner omluvil za to, že se opaloval také nahoře bez. Nepředpokládám, že měl na sobě triko dlouhým rukávem. „Necudný člověk necítí potřebu schovávat svá posvátná místa (rozkrok, hruď) pro pohledy partnera (nenosí oblečení toto pečlivě zahalující).“ Nemluví se zde o ženách, ale o člověku. Stejně tak, když si žena vezme minisukni, tak jí asi neřekneme jak je krásně cudná. Muž, když si vezme kraťasy, tak to nikomu nevadí. Proč. Měly by platit stejná měřítka na všechny. Prsa jak ženy i muže jsou v podstatě stejná, ze stejných buněk a stejného materiálu. V lepším případě jsou ta ženská o něco větší. Kde se vzala rozdílná měřítka v cudnosti v pohledu na ženu a na muže? Když se koukneme na staré filmy z počátku minulého století i muži měli jednodílné plavky zahalující vše.

Pokud je tedy v pořádku, že se žena sprchuje v soukromí nahá se svým partnerem, tak nevím proč by nemělo být v pořádku, pokud se dva milují a pokud mu žena v soukromí zatancuje břišní tanec. Kde jsou hranice? Misionářská poloha je OK, ale třeba orální sex už ne?

Pokud bychom chtěli být opravdu cudní, nebudeme koukat na sportovní přenosy. V dnešní době, kdy jsou sportovkyně a sportovci oblečeni v elastických oblecích, kde se vše ještě zdůrazní, je to snad ještě necudnější než kdyby lítali nazí. Můžu říci, že se jdu kouknout na tanec ne na striptýz, stejně tak můžu říct, že se jdu kouknout na sportovní přenos ne na erotickou show. Rozdíl v tom trochu bude, protože při břišních tancích se pánví opravdu dělají erotické pohyby, ale nemyslím, že ten rozdíl bude až tak velký. Samozřejmě ze stejného důvodu nebudeme koukat na balet a pravděpodobně ani na televizi, protože dnes i zprávy jsou plné násilí a sexu. Nemluvě o tom, že nebudeme chodit na pláž, kde jsou všichni odhalení. Rozdíl je asi v tom, že něco eliminovat můžeme, něco ne. Do práce chodit musím a když v létě uvidím např. v tramvaji spoustu dívek v minisukni a tílku, tak s tím asi nic neudělám. Maximálně na ně nebudu civět. Jestli půjdu a nebo nepůjdu koukat na sportovní přenos, to už je moje volba. Myslím, že to je spoustu námětů k zamyšlení. Navíc je to také o osobním postoji. Můžu být zahalený od hlavy k patě, ale dokážu očima udělat tak necudný pohled, že budu víc necudný než někdo kdo bude stát vedle mě úplně nahý.

Pane Smejtku souhlasím s Vámi, že byl článek v některých pasážích napsán dost tvrdě (nebo konfrontačně). Dalo by se to napsat asi jemněji. Nechci mluvit za autorku článku, ale myslím že to bylo takto napsáno schválně. Vzhledem k tomu, kolik je dnes všude sexu a necudnosti si myslím, že většina lidí již má hranice cudnosti posunuté mělo je to alarmovat a trochu postrčit. Je možné, že kdyby to bylo napsáno jemněji, tak to s mnohými třeba ani nehne.

„Tudíž jakkákoliv činnost, kterou nemohou dělat spolu (předpokládám, že i orientální tanečnice cítí, že muž tancující orientální tance by byl podivný) je oddělující a tudíž nepřináší Jednotu, po které všichni uvnitř toužíme“ Pane Smejtku s tímto Vaším tvrzením nesouhlasím. Např. taková dapka je orientální tanec určený výhradně pro muže. Navíc i orientální tanec se dá tancovat v páru i jsem viděl samostatné vystoupení „orientálních tanečníků“. V arabských zemích je orientální hudba opět jenom jedna. Nedělí se na mužskou a ženskou. Myslíte, že ti muži nijak netancují? Navíc bych určitě neřekl, že takový muž by byl podivný, možná necudný stejně jako ta žena. Je to pro ně úplně normální, žijí tak odmalička. Jenom my na to nejsme zvyklí. V salse také muž dělá pohyby zadní částí stejně jako žena a neřekli bychom, že je podivný.

Toť prozatím vše. Robert Hrubý

Přidáno: 28. 11. 2008 11:35
[30] Tomáš Smejtek
Nejen pro paní Hanku F.

Dobrý den paní Hanko, dobrý den všem čtenářům,

ještě nikdy jsem do diskuze nepřispěl, mnohokrát jsem již chtěl, ale pak nade mnou zvítězila pohodlnost, protože povětšinou nedokážu zůstat u krátkého příspěvku (myšlenek se honí spousta).

Když jsem četl článek paní Katky a následné diskuze, cítil jsem dva pocity: jeden krásný, naplňujcící z těch Pravd o Cudnosti. Úplně mne to vevnitř rozechvívalo při představě, že by mohl člověk oné absoulutní Cudnosti dosáhnout a ještě ji navíc sdílet s někým milovaným. Brečel jsem jako malý kluk u příspěvků paní Míšy. Na druhé straně jsem si i já u některých pasáží říkal, proč to píše paní Katka tak konfrontačně.

Máte Pravdu paní Hanko, že nám bylo mnohokrát říkáno, že nemáme Právo nikoho odsuzovat, také nám však v této souvislosti bylo říkáno, jak to prakticky máme dělat, to jest nikdy se o nikom nevyjadřovat, že JE, ale že se CHOVÁ (tak a tak). V této souvislosti mi hned úvod článku přišel takový škatulkující. ... "A věděla jsem přesně u jakých typů lidí. Sice jsem již tenkrát naznačila, jaký typ lidí tancuje či obhajuje orientální tance...." Pokud přeci zařadím člověka k nějakému typu lidí, tak tím nepřímo říkám, že on tím typem lidí JE (necudný, neslušný, hrubý, pomalý, líný...atd.). A pokud takto člověka označím, vlastně nad ním vyslovuji ortel: on je takový a takový (typ). A proti tomu se uvnitř dušička člověka samozřejmě ozve (povětšinou u negativního hodnocení, u pozitivního hodnocení sice také, ale to většinou člověk v návalu užívání si pochvaly přehluší), protože naše Podstata je přeci Dokonalá. Tudíž i podstata paní Jany, paní Márie i paní Izabele (pokud je to její jméno). Nesouhlasím s jejich příspěvky (zejména s příspěvkem paní Izabele), ale tak nějak mi chybí v textu paní Katky pochopení pro ně, vyjádření toho, že je má i přes jejich neslušné a v jisté oblasti necudné chování ráda, že jim rozumí, nadhled. Anebo vyjádření Smutku, ale čistě jenom Smutku. Na mne tyto věty z úvodu i pasáž : "Chvílemi jsem dokonce měla kacířské myšlenky, že je zbytečné takovémuto člověku cokoli vysvětlovat, vždyť ten člověk to stejně odmítne, neuzná a ještě se urazí. A že je to ztráta mého drahocenného času, kdy mohu tento čas věnovat ušlechtilejším činnostem." působí provokativně. Vždyť to je přeci hodně ušlechtilá činnost, předávat někomu takové krásné myšlenky. A i kdyby se nakonec ukázalo, že to bylo tzv. "Házení perel...", proč to předjímat již předem a zbytečně tak vyvolávat v méně vědomých lidech, pro které hlavně přeci je ta Pravda určená, pocity nevůle?

A kde je hranice, kdy se dá o někom říci, že JE již cudný a naopak o jiném, že JE (ještě) necudný? V životě jsem se choval hodně necudně (určitě více než orientální tanečnice), a přestože jsem na tom, myslím, dost zapracoval (život mne donutil:-)), určitě je ve mně ještě mnoho aspektů necudnosti (o některých třeba ještě ani neznám a teprve mi budou rozkryty), ale kdyby mi nyní někdo řekl, že JSEM necudný, asi by mne to bolelo, a vlastně asi i tenkrát, kdy jsem se choval "jako zvíře" (jak říkávali moji známí). Protože, když si to celé promítnu zpátky, tak si uvědomuji, že to bylo jen nesprávné hledání Lásky, Blaženosti atd. a že i v té době jsem měl jisté zábrany, hranice, přes které bych nešel. Proto si myslím, že i orientální tanečnice jenom hledají na nesprávném místě, že tam někde uvnitř jsou nešťastné a tápou a jenom si nesprávně myslí si, že ten podivný extatický pocit, který asi u toho zažívají, je to Pravé. Ale myslím si, že se jim to dá říci i jinak. Ne tak, aby je to odradilo, ale spíše zahrálo na tu hezčí strunu, která jistě je i v nich.

A mne mnohokrát tento nadhled, vciťování se do méně vědomých od více vědomých, toto vyjadřování pochopení v diskuzích, které jsem četl i okolo jiných článků chybělo a chybí. Často se to velice rychle rozděluje na "černé" a "bílé". Myslím si, že tato vyhraněnost lidi od Avenny odrazuje. Je to škoda, protože myšlenky jsou to krásné a bylo by daleko lepší spíše lidi na ně přilákávat (samozřejmě nemluvím o podbízení).

V souvislosti s nesprávností orientálních tanců mne napadaly ještě jiné myšlenky, protože nějak mi úplně nesedí fakt, že apriori orientální tance vyvolávají erotické fantazie (u mužů). Myslím si, že erotika je daleko složitější a má mnoho podob a že to souvisí s kulturou a že pro Evropana jsou daleko přitažlivější baletící vypasované irské tanečnice než podivnými cinkrlátky ověšené a zvláštní pohyby ukazující tanečnice orientální. Když jsem četl některé příspěvky žen obhajujících orientální tance, tak kromě nesouhlasu s tím samotným faktem necudnosti (pohyby napodobující posvátné intimní spojení), jsem cítil smutek ještě z jedné věci. Několikrát se obhajovaly tím, že to vlastně netančí pro muže, ale samy pro sebe, ve svém ženském kruhu a že tak v sobě objevují ženství (nebo tak něco). Vedle takové ženy bych se cítil jako muž naprosto oddělen. Myslím si, že Partnerství je především o tom, že Partneři chtějí VŠE sdílet a dělat spolu. Tudíž jakkákoliv činnost, kterou nemohou dělat spolu (předpokládám, že i orientální tanečnice cítí, že muž tancující orientální tance by byl podivný) je oddělující a tudíž nepřináší Jednotu, po které všichni uvnitř toužíme. Irský tanec si se svou holkou zatancuji, orientální ne. Irský tanec mne s mojí holkou spojuje, orientální nás odděluje. A já chci Jednotu.

Paní Hanko, psal jsem i obecně, nejen Vám. Chci na závěr říci, že přes tu kritiku, kterou jsem dnes napsal, byl toto obsahově jeden z nejhezčích článků. Měl bych ještě mnoho otázek k Cudnosti samotné, ale to třeba někdy příště.

Mějte se hezky.

Tomáš Smejtek

Přidáno: 27. 11. 2008 20:54
[29] Vlaďka
pro paní Hanku F.

Paní Hanko.
Já jsem komentář paní Dagmary pochopila trochu jinak.Myslím si ,že ona neměla na mysli,že paní Katka někoho odsuzuje za břišní tance,spíše to myslela všeobecně,ale třeba to paní Dagmar dovysvětlí.
Paní Katka a Hanka nám v článcích poskytují spravedlivé návody a pokud to někdo pochopil jako odsuzování ,tak to spíše nepochopil.
Odsuzování a tvrdá kritika se objevuje spíše v některých komentářích.Dalo by se to napsat jinými vhodnějšími slovy a jemnější formou.
Vlaďka K.

Přidáno: 26. 11. 2008 22:46
Pro paní Dagmaru H.

Dobrý večer paní Dagmaro,
souhlasím s tím, co Vám napsal pan Robert. Ani já jsem se nesetkala s tím, že by paní Katka ve svých článcích někoho odsuzovala. Dokonce od ní několikrát při předáškách a seminářách zaznělo, že ani nemáme právo někoho za něco odsuzovat.
Myslím, že ani nemají tyto články v někom vyvolat pocit, že je špatný. Mají nám jenom dodat potřebné informace k tomu, abychom si uvědomili, že v některých oblastech děláme něco špatně. Třeba právě tyto informace pomohou nějaké ženě k "prozření", o kterém píšete. Sama říkáte, že Vás před tím nikdy nenapadlo, že je to špatně a takových žen může být více.

Paní Dagmaro, také nesouhlasím s Vaší větou, kde píšete, že " jestli si jde jinak ve všech směrech slušná žena zatančit břišní tance a dělá jí to potěšení "....
Já si totiž myslím, že žena, která by měla ve všech směrech správně nastavený cit pro slušnost a cudnost a tudíž by rozeznávala, co je a není vhodné, tak by jí ani nemohlo dělat potěšení tančit břišní tance, prostě by se při tom necítila dobře.
A naopak, pokud by jí tančení břišních tanců potěšení přinášelo, musela by mít cit pro slušnost a cudnost pošramocený a potlačený, necítila by, co je vhodné a nevhodné a nemohla by proto ani být jinak ve všech směrech slušná žena.

Přeji pěkný večer.
Hanka F.

Přidáno: 26. 11. 2008 22:03
[27] robert hruby

Dobrý den,

zaráží mě, že je kolem tohoto článku tolik emocí a komentářů, proto jsem se rozhodl taky trochu příspět. Paní Hubáčková, já ze článků nemám pocit, že by někdo někoho odsuzoval ani to, že žena která tancuje břišní tance je špatná. Je to jenom na úrovni správně, nesprávně. Žena XY může mít špatně nastaveno orientální tanec, ale v jiné oblasti může být třeba dokonalá. V tomhle článku bylo spoustu věcí, které jsem neslyšel třeba úplně rád, ale koukám se na to takto: Vezmu příklad od příkladu a nemůžu říct, že by něco co bylo uvedeno v článku nebyla pravda. Jednotlivé situace si snažím představit, to mi pomáhá. Např. Chodit na nudistické pláže. Tak si představím jak tam potkám kolegu nebo kolegyni z práce. Připadal bych si trapně. To je jako představit si, že v práci chodíme všichni nazí a třeba takhle sedíme na poradě. Nebo, že by někdo, koho miluji tancoval někde břišní tance. Za prvé bych začal žárlit a za druhé bych se cítil zrazený a pochyboval bych o tom, jestli mě ta žena miluje, když se takhle předvádí i před ostatními muži. Pokud si třeba některými věcmi z článků nejsem jistý, tak to nechám uležet a čas ukáže. Někdy už se dívám na věci jinak třeba i za dva dny, když o tom trochu zapřemýšlím. Ale tím nechci vypadat, že jsem nějaký přechytralý nebo že chci někomu radit. Já sám mám spoustu věcí na kterých musím zapracovat a musím se i přiznat, že jsem se na orientální tanec koukal až doteď rád. Robert Hrubý

Přidáno: 26. 11. 2008 19:48
[26] Vlaďka
pro paní Dagmaru H.

Dobrý den.
Souhlasím s Vaším názorem.Myslím si,že člověk se přišel na tuto planetu něčemu naučit,každý se učí něco jiného a každého osloví něco jiného.Nejlepší výuka je praxe,vyzkoušíme si a zjistíme zda je to dobré či špatné.
Na těchto stránkách se můžeme také něčemu naučit,pokud nás to osloví,můžeme se třeba naučit,jak správně kritizovat a vyjadřovat svůj vlastní názor,aniž bychom druhého uráželi nebo mu ubližovali jenom proto,že jeho názor je jiný,odlišný.
Článeček o orientálních tancích a o cudnosti,ale vlastně všechny články na tomto webu nám ukazují jiný úhel pohledu,než na který jsme byli zvyklí,je pouze na nás ,zda nás to osloví nebo celkově vylepší jako lidičky a nebo neosloví vůbec.
Hezký večer Vlaďka K.

Přidáno: 26. 11. 2008 17:18
[25] Dagmar Hubáčková

Dobrý den všichni,
hodně jsem přemýšlela, jestli se mám k diskusi v této fázi přidat, ale nakonec mi to nedalo. ..Nemůžu si pomoci, ale myslím si, že jsou na této Zemi horší věci k řešení, než orientální tance. Když má někdo dobře nastavenou cudnost, tak zase má možná špatně nastavené jiné věci. Těžko tu bude někdo, kdo žil celý svůj život dokonale. Snad víme, že si sem (na tento svět) přišel každý něco vyřešit, Zpracovat,naučit nebo odnaučit a postupně se propracovat k dokonalosti. Pokud už by neměl člověk co zdokonalovat, tak by jeho dušička nemusela do fyzického těla.Nikoho bych nehodnotila, neodsuzovala a nekritizovala za to, že si jde zatančit břišní tance, i když to sama nedělám. Lidé, kteří byli vychováni pod vlivem nějakého náboženství třeba nedělají některé věci jen proto, že mají strach, že by je Bůh potrestal (strach je pocit, který člověku ubližuje).A jestli, jinak ve všech směrech slušná žena, si jde zatančit brišní tance a dělá jí to potěšení, tak není nutno jí za to odsuzovat a vyvolat v ní tím pocit, že je špatná a že si nemá sama sebe vážit.Ona sama v určité fázi dojde k tomu, že jí to nepřináší to, co si představovala a dojde u ní k "prozření". Toto téma mi docela "leželo v hlavě", protože nikdy před tím, by mně nenapadlo, že je to špatně, tak jsem to konzultovala s mnoha lidmi pracujícími s energiemi na mistrovské úrovni (jsou to lidé s jasnozřivostí, vizemi atd. jako paní Katka) a Tito lidé mi řekli, že za tyto věci není třeba člověka odsuzovat, zrovna tak jako za nic jiného, protože "každý dělá, co umí" a v některým z minulých životů jsme to možná dělali také.. Každý se na ty věci dívá ze svého úhlu pohledu a kdo může říct, že jeho úhel pohledu je zrovna ten 100% správný a platný pro všechny ostatní lidi? Asi tímto komentářem vyvolám další diskusi, ale od toho jsme tady, néé.... Mějte se všichni krásně!

Přidáno: 26. 11. 2008 13:42
[24] Izabele
Cudnost??????

No teda paní Katko klobouk dolů!! Takhle jsem se teda vážně dlouho nepobavila.Já tedy podle Vaší definice jsem rozhodně vzor cudnosti a představte si,že miluju orientální tanec :o)))).A mezi tanečnicemi mám i dost kamarádek a myslím,že se pobaví stejně jako já,až jim pošlu tenhle odkaz.Tak jako vy říkáte v podstatě,že jsme zvrhlé tak vy jste teda neuvěřitelně arogantní,když si myslíte,že máte právo nastavovat laťku "cudnosti". Takže žijte si nadále v bludu a my si nadále budeme užívat radosti z tance........

Přidáno: 21. 11. 2008 19:27
[23] Robert Hrubý

Dobrý den paní Jacoubová,

podle mě máte pravdu. Já tomuto postoji také nikdy moc nerozuměl. Z jedné strany všichni zahalení a jejich videoklipy jsou trochu jak reklama na playboy. Nevím, ale myslím si, že si tím kompenzují všechny ty zákazy. Protože si myslím, že mnozí k té cudnosti nepřisli z vlastní vůle, ale pod hrozbou náboženství a sankcí a toto je podle mě pro ně možnost jak legálně koukat na odhalená těla. Asi bohužel na druhé straně musím říct, že mě arabská hudba vždy fascinovala, vyvolává ve mě jakési dejavou a naskakuje mi z ní husí kůže. Mějte se spravedlivě. Hezký den. Robert Hrubý

Přidáno: 21. 11. 2008 8:53
[22] Jana Jacoubova
Orientalni tanec - stejny pocit

Mila pani Katko,
jsem rada, ze jste napsala clanek, jak vnimate orientalni tance. Bydlim nastridacku v Egypte a v CR, manzel je egyptan. Roky nemohu pochopit jejich pro me "zvlastni" hudbu. Samozrejme neni vsechna stejna. Je jakysi druh, ktery ma tak vysoke zvlastni tony, ktere spise cloveka zneroznuji a delaji agresivnejsi. Jejich zvlastni pultony - jak pisete - nabouravaji harmonii v cloveku. Take hudba pro orientalni tanec - se mi jevi jako hudba plna fnukani, hekani, pudoveho podtextu. Bohuzel jsem zjistila, ze je to zeme plna extremu. Na jedne strane jsou zeny zahalene od hlavy az k pate a zastavajici cudnost (vcetne muzu) a na strane druhe vsechny filmy "pro pametniky" i nektere novodobe se hemzi hereckami ve spodnim pradle, v nocnich kosilkach a vsichni (cely narod) na to koukaji (to uz je cudne). Porad se ptam manzela "kde je ta "vase" cudnost"? Aspon u nas (v CR) herecky ve filmech pro pametniky i v nekterych filmech, a take zpevacky nevyskytuji ve spodnim pradle. Bohuzel tady ta extremni situace podle me musi vyvolavat velky chaos v lidech. Take je tam hudba s videoklipy, kde se zpiva hlavne o lasce, pocitech, coz mi jiz pripomina necim hudbu a take o cem zpiva pochopim z deje nebo z poslechu. Je to hlavne hudba o zamilovanosti, nestastne lasce, opustenosti. Oni ji zpivaji strasne srdceryvne a vse hrozne prozivaji az nestastne. A tento druh hudby nevim ji chapat i kdyz si myslim, ze take hodne mate a nesouvisi s danym clovekem a realitou.

Přidáno: 14. 11. 2008 14:46
[21] Míša
poděkování

Děkuji všem za reakce na můj komentář. Jen dodávám- žiju v pohádce.Přeji to všem, :)
Míša

Přidáno: 12. 11. 2008 13:17
[20] Žaneta

Dobrý den, paní Kačenko :-)

I já Vám děkuji za další krásný článek. Při čtení mi bušilo srdce a hned jsem si zpětně promítala, jak mám určité chování , o kterém píšete, nastavené. Moc děkuju :-)

Slečno Míšo,
i já byla dojatá při čtení obouch Vašich příspěvků . Je to úžasné, co jste objevila a zažila. Moc Vám přeju, ať je Váš vztah s partnerem čím dál hlubší a důvěrnější.

Děkuju také vám všem za vaše příspěvky, jsem moc ráda, že k vám patřím...

Mějte hezké dny, Žaneta

Přidáno: 11. 11. 2008 10:04
[19] Vlaďka Komlová
pro paní Marii Hornekovou

Hezký večer.
Děkuji Vám za příspěvek a těší mě ,že máme stejné pocity,je to velmi příjemné zjistit,že i někdo jiný se cítí jako já v té situaci,kterou popisujeme v předchozích komentářích.
Zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 8. 11. 2008 19:22
[18] Alena
Děkuji

Děkuji moc za tento článek, jsem ráda, že to, že jsem pro některé lidi "divná", je vlastně naprosto v pořádku. Jinak tady všechny lidičky zdravím :-)

Přidáno: 8. 11. 2008 17:31
[17] Květa
Pro paní Míšu

Dobrý den, paní Míšo.
Když jsem si četla Vaši reakci číslo 9, moc jsem o ní přemýšlela. To jsem ještě netušila, že napíšete i to, jak omluva dopadla.
Takže pak při čtení Vašeho příspěvku č.12 se mi tajil dech. Přesně jak to popsala paní Vlaďka, je to jako v pohádce. Ale v pohádce, která se dá žít teď.
Tady a teď „a se svým“ partnerem.
Myslím, že se tajil dech i jiným lidem. Myslím, že se tajil dokonce i těm., kteří někde nahoře v jiných komentářích proti cudnosti protestovali. To proto, že v koutku duše, někde tam hluboko, cítí, že by to tak krásné také mohli mít. Že by chtěli zažívat se svým partnerem to, co jste popsala vy. A že je to tak správně a že by to tak vlastně mělo být.

Ale zatím to takové jako vy nemají, zatím to nezažívají a možná ani nevědí, jak na to.

Možná si jen zatím neuvědomují, že aby to krásné, pohádkové, co zažíváte vy, mohli také zažívat, je potřeba právě té - čistoty a cudnosti.

Napsala jste krásný návod.

Paní Míšo, moc Vám děkuji. Květa

Přidáno: 8. 11. 2008 16:43
[16] Marie Horneková
Paní Vlaďce

Dobrý podvečer, paní Vlaďko, mám úplně stejné pocity jako Vy v přítomnosti nejaké dámy s hlubokým výstřihem. Je mi to nepříjemné a stydím se. Dokonce, když například moje oblíbená osobnost nafotí či natočí reklamu kde hodně zvýrazní svůj dekolt, tak je mi to protivné a v duchu si říkám jestli to ta paní má zapotřebí. Většinou to i hodně ovlivní můj pohled na ní...
Paní Míšo, při čtení Vašich komentářů mi naskakovala husí kůže a byla jsem dojatá. Je to krásné číst co prožíváte:). Přeji Vám další takovéto nádherné chvíle... Pohodový večer všem:). Majka Horneková

Přidáno: 7. 11. 2008 16:04
[15] Vlaďka
pro paní nebo slečnu?Kláru

Zdravím Vás,mám radost,že se Vám líbil můj komentář a že se shodujeme v názoru.
Víte já si myslím,že nemusíte být ani vychována v katolické víře,aby jste měla správně nastavenou cudnoct.Záleží pouze na nás co si vezmeme z okolí,zda to nesprávné nebo to správné,mě taky kamarádky říkávaly,proč si nevezmeš něco s větším výstřiherm?Más se čím chlubit ,tak to neschovávej,dala jsem vždy na sebe a nosím to,v čem se cítím dobře,nenechala jsem se ovlivnit.Dokonce jsem na tom tak,že když budu v přítomnosti nějaké ženy,která má hluboký výstřih,tak se necítím také ve své kůži,mám pocity typu,že se stydím za ní.Není to závist,ale prostě se stydím.
Mějte se moc hezky Vlaďka K.

Přidáno: 7. 11. 2008 13:33
[14] Klára P.

Ráda bych poděkovala paní Katce za hezký a obsáhlý článek. Konečně rozumím vlastním pocitům. Kamarádky mi kdysi říkávaly, že musím chodil oblečená tak, abych trochu poodhalila svůj půvab, čímž měly na mysli především hluboké výstřihy. Jenže já se v tomhle nikdy necítila, bylo mi to nepříjemné.Říkala jsem si, že jsem asi divná a myslela si, že moje pocity jsou neblahý pozůstatek výchovy mých rodičů(vychovávali mě v katolické víře) a že je to špatný postoj. Dneska jsem ráda, že ačkoli jsem tuto víru už v pubetě odmítla, takhle nastavené to ve mě zůstalo.
V přechozích článcích o orient.tancích jsem měla trochu zmatek v tom, co se týkalo společných sprch a teď mi to krásně do sebe zapadlo.
Paní Vlaďko, moc hezky jste popsala své myšlenky ve Vašem prvním příspěvku, souhlasím s Vámi.
Hezký večer, Klára P.

Přidáno: 6. 11. 2008 22:04
[13] Vlaďka
pro Míšu

No to je supr,na Vašem příběhu alespoň vidíme jakou sílu má omluva.
Děkuji i za ten závěr,dopadlo to jako v pohádce....DOBŘE...
Mějte hezký večer Vlaďka K.

Přidáno: 6. 11. 2008 19:36
[12] Míša
pro Vlaďku i ostatní

Děkuji paní Vlaďko za hezké psaní. A jak dopadla omluva? Partner nejdřív neměl slov a pak mi řekl, že to je silnější a hezčí pocit,než kdyby jsme se měli brát. Měli jsme nádherný pocit spojení a čistoty vztahu.......nedá se to popsat.Určitě to našemu vztahu dalo větší hloubku. Přeji všem spoustu nádherných zážitků.
Míša

Přidáno: 6. 11. 2008 7:52
[11] Vlaďka
také pro Míšu

Paní Míšo.
Je od Vás moc hezké,že se otevřeně takto podělíte se čtenáři o své pocity .Možná se Vám ulevilo,když jste si vzala z článku to správné poznání a navíc máte potřebu se omluvit partnerovi,to je nádhera.
Vlaďka K.

Přidáno: 5. 11. 2008 15:46
[10] Vlaďka
pro Vítka

No tak to se těším na Váš film,dejte vědět až bude premiéra. Vlaďka K.

Přidáno: 5. 11. 2008 15:41
[9] Míša

Děkuji paní Katce za článek.Tekly mi slzy jako hrachy.... Toto léto jsem se opalovala na pláži "nahoře bez". I když v koutku koupaliště. Můžete mít radost, paní Katko, protože Váš článek mi otevřel oči. Stydím se za to a mrzí mě,že jsem se chovala necudně a cítím potřebu si o tom promluvit s partnerem a omluvit se mu. Ještě jednou děkuji.:)
Míša

Přidáno: 5. 11. 2008 11:02
[8] Vítek P.
Pro Vlaďku

A to ještě nevíte, že když už jsem se hrabal v těch starých filmech, tak v jednom začali zpívat, že „život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře“ (připomnělo mi to kámasutru), což jaksi odporuje avennistické teorii o tom, že náhody neexistují. Já si snad ty filmy budu muset točit sám, abych se na to mohl dívat … Dobrou noc.

Přidáno: 4. 11. 2008 21:11
[7] Vlaďka Komlová
Pro atevy

Hezký článeček a ta úvaha v závěru je zajímavá.
Vlaďka K.

Přidáno: 4. 11. 2008 20:45
[6] Vlaďka Komlová
pro Vítka

Vítku děkuji za Vaši vtipnou reakci,opravdu jsem se od srdce zasmála,jste vtipálek,ještě teď se chechtám.
Je dobře ,že dáváte Oldřichovi šanci a hned ho nezatracujete,jistě se neustále učí a přibližuje k dokonalosti jako my všichni .
Pěkně jsem si díky Vám před spaním namasírovala bránici.
Mějte se hezky.
Heslo dnešního dne......smějte se a smějte se

Přidáno: 4. 11. 2008 20:42
[5]
atevy

Všechny Vás moc zdravím,
paní Kuňové děkuji za článek , který mně mnohé osvětlil.
Před několika lety jsem chodila na nuda pláž, nahaté ležení na sluníčku se zavřenýma očima bylo úžasné, ale vždy když jsem je otevřela,dělala jsem jako že tam nejsem , nedívala se okolo a utíkala rychle do vody , aby mně nikdo moc nezahlédl, koupání bylo také velmi příjemné.Ve vodě jsem byla dlouho a dlouho a pečlivě vybírala okamžik ,abych pokud možno proklouzla nenápadně , jak to jen bylo možné , zpět na svou deku. Necítila jsem se dobře vlastně vůbec,ale myslela jsem si, že je to přirozené -vždytˇv Africe je to běžné..., Eva od Adama byla také přirozená....a měla jsem pocity , že jsem nastavená špatně já.
Pak jsem se vdala, muže v Chorvatsku přesvědčila, aby tam se mnou šel, ale on se bránil a vysvětloval...., ne žárlivě, ale logicky. Zprvu jsem byla nevnímavá a dohadovala se. Během několika dní jsem ale pochopila ,jak to myslí a že mně má rád pro sebe a pro nás.Díky jeho správnému nastavení jsem rychleji prozřela . Kdybych měla jiného partnera , nevím...Ve dvaceti člověk hledá a pokud nemáte oporu ve své rodině , nemáte hned ve všem jasno.
Lidi z nuda pláže neodsuzuji, pokud mají ty samé pocity , jako jsem měla já, záleží jen na nich dokdy je budou chtít potlačovat. Vyznat se ve svých pocitech a umět rozeznat co je mým přáním /to co chci /a co je mou potřebou /co opravdu potřebuji /je asi jedna z nejtěžších věcí.

Na pana Vítka- mám trošku vypozorováno , že ženy touží po milování a muži chtějí souložit - ale samozřejmě to není pravidlo, ale muži jsou trošku jinak vedeni /Se kterým mužem je zacházeno již od dětství něžně?/ a ani to neví co po nich ženy vlastně chtějí
a mnohdy to neví ani ty ženy co mají chtít. Opět to umění poslouchat svoje pocity.

Atevy

Přidáno: 4. 11. 2008 17:54
[4] Vítek P.
Pro Vlaďku

Vlaďkóóóó, pomóóóc ... představte si, že ten Váš Oldřich si vychutnával cigárko a dokonce to dělali s nějakou ženskou. Jestli on v tom ošklivém kazícím průmyslu nejede taky? Ale dám mu ještě šanci.

Přidáno: 4. 11. 2008 17:31
[3] Vítek P.
Pro Vlaďku

(Paní) Vlaďko, Děkuji za myšlenky, (pana) Oldřicha Nového si příště vychutnám.

Přidáno: 4. 11. 2008 17:19
[2] Vlaďka
pro Vítka

Hezký den Vítku.
Chtěla bych k Vašim myšlenkám něco málo napsat.
Já to vnímám tak,že pokud má člověk toho pravého partnera,se kterým je stejně naladěn tzn.že jsou oba dva namixováni přímo na sebe,tak oba vždy touží po milování ne po sexu a oba pak nemají potřebu pokukovat po někom jiném,ani koukat na pornofilmy,pornočasopisy apod.Pokud to ve vztahu tak nefunguje,tak asi není něco v pořádku.
To ,že to u mnoha lidí takto nefunguje chápu tak,že jsou lidé opravdu ovlivněni médii,časopisy,jak píšete ve svém komentáři,vždyť kam se podíváte,tam je porografie a sexu plno,ráno si pustím rádio a hned po ránu lákají reklamou muže na Arginmax a podobné podpůrné prostředky,někteří lidé to vezmou jako normu,i přesto že uvnitř cítí,že je to špatně a ti co to necítí,tak se umrtvili v této oblasti,přímo bych napsala ,že zhrubli.Toto jsou pouze mé pocity.Např.mnoho lidí zatouží okusit nudapláž,jaké mají tito lidé pocity?Cítí se normálně?Já jsem tam nikdy nebyla a ani by mě tam nikdo nedostal,skončila bych jako Helenka Růžičková ve filmu Slunce ,seno, erotika.....měla bych stan za nudapláží cha cha????
Možná kdyby si partneři projevovali více citu a do hloubky,ne povrchně,tak by to naladění bylo také jiné,ale mnoho lidí propadne konzumnímu způsobu života a nevšímá si detailů,maličkostí,všimne si pouze toho hrubého kolem sebe,city se nahradí drahými lesklými dárky,ze kterých člověk stejně nemá potěšení,jako když mu partner věnuje svou přítomnost a lásku.
Napadlo mě,že určitě naše citové a sexuální naladění ovlivnilo i naše dětství,výchova v rodině.Pokud zažívám jako dítě vzájemné hrubé chování mých rodičů,tak se mi pak v dospělosti může stát,že je budu napodobovat,budu také hrubá.,tudíž se umrtvím v citech a už jsem naladěna nesprávně,ale jsem toho názoru,že se lze přeladit tak,že začnu o svých citech hlavně mluvit s partnerem.
A také velikou roli v této oblasti hraje zvědavost člověka,někdo je zvědavý více ,někdo méně.
Myslím si,že filmy pro pamětníky např.s Oldřichem Novým mají hodně něco do sebe,všimněte si,kolik je tam něhy ,lásky a úcty,ale i čistého humoru.Dnešní filmy toho dnes moc nenabízejí a když ano,tak jsou to vyjímky.
Tolik mé myšlenky.
Vlaďka K.

Přidáno: 4. 11. 2008 16:16
[1] Vítek P.

Dobrý den paní Katko,
Protože jste si dala tu práci a napsala (zdarma) článek také pro mne, tak si dám tu práci a napíšu, jak to na mne celé působí. Na břišní tance jsem se díval na youtube.com a pocit, který jsem z toho měl, byla trapnost. Jednoduše mi připadalo trapné, že se někdo zdokonaluje v umění vrtět zadkem. A to jsem si vybíral (byly tam) samé pěkné tanečnice.

Vidím, že vaše názory, jsou přijatelné pro několik málo jedinců, kteří Vám buď věří anebo jsou podobně nastavení. Já jsem tedy zatím bohužel (ale bůh za to nemůže) nastavený jinak a to jako konzument sexu, pornografie, aktů … Je to všude kolem a já jsem to vzal jako „normální“ člověk a dívám se na to, co se mi líbí. Stejně tak společné sprchy a nudistické pláže.

Možná jsou někteří lidé natolik čistí, že váš článek do nich cvrnkne a oni v sobě objeví pocity cudnosti a začnou je projevovat. U mě jsou tyto pocity ukryté pod hnědozeleným humusem, kterým se k nim budu muset prokousat. Ale je fajn, že tuto možnost připouštím.

A myslím si, že podobně na tom budou i ostatní „normální“ lidé, tedy muži, kteří způsobují poptávku po sexu, prostituci, pornografii, možná i těch tancích. Co mi v hlavě do sebe nezapadá, je to, odkud se v člověku bere ta „nadrženost“, nebo jak to říci hezky, to, co ho nutí vyhledávat sex nikoliv milování. A spokojit se s tím.

Namluví si to člověk v určitém věku, když to ostatní kolem dělají? Bere jako selhání, že on ještě ne? Napsala jste hezké články o alkoholu a tam jsem tu genezi pochopil tak, že člověk ignoruje odpornou chuť alkoholu a namluví si, že je to něco dobrého. Jak to funguje tady? Stejně?

Myslím si, že břišní tance jsem jenom cihličkou na vrcholu pyramidy, v její základně jsou právě ty pocity „nadrženosti“, ve vyšších vrstvách je živočišný sex, pornografie, média, která to rozdmýchávají a „normalizují“ a někde nahoře jsou jenom takové detaily, jako jsou společné sprchy, nudistické pláže, akty.

Myslím si, že kdybyste napsala článek o těchto věcech, že by to bylo užitečnější pochopit pro víc lidí než břišní tance. Prosím napište článek o tom, proč lidé souloží a nemilují se a proč to dosáhlo tak velkých rozměrů, že cudný člověk je považován za něco exotického. A „normální“ člověk se těžko zorientuje v tom, co je správné, protože to necítí. Nebo to nechce cítit?

Děkuji za článek, pro mě je to takové světýlko, ke kterému jdu, ale skrze hnědofialový humus ho vidím zatím jenom slabě. Ale mám víru, že je to dobrá věc.

Mějte se hezky vy sluníčko
:-)
Vítek P.

Přidáno: 4. 11. 2008 11:56

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek