Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Úvod » Články » Osud - běh života » Rubrika: Náměty k zamyšlení » Orientální tance? Ne... I.

Orientální tance? Ne... I.

Článek o správnosti orientálních tanců vyvolal vcelku bouřlivou diskuzi, ve které se objevily rozdílné komentáře.
A co na tyto komentáře říká Avenna?

Článek "Orientální tance - ano či ne?

Ke komentáři pana Roberta

Komentář pana Roberta - komentář číslo 1

Každý tanec rozhodně není erotický. Třeba taková polka, valčík, mazurka, country tance nejsou erotickými tanci. Salsa, tango, samba, dokonce i balet v sobě mohou mít erotické prvky a merengue do kategorie necudných tanců určitě patří.

Ovšem salsa, tango, samba apod. nejsou tolik necudné jako orientální tance, protože orientální či africké (můžeme je nazývat jakkoli, když se jedná se o pohyby pánve v daném rytmu v naprosto hrubé a vulgární podobě) tance kopírují pohyby pánve, které spadají do nejposvátnější a nejintimnější sféry člověka. Právě proto jsou orientální tance činností, která není v pořádku a která patří jenom a pouze do této sféry.

U méně erotických tanců můžeme pohyby pánve shlédnout, ale nejsou v oné hrubé a vulgární podobě a navíc se tam prezentují pouze náznaky doteků, lásky. U orientálních tanců se jedná spíše o akt, který apeluje na pud. U těchto tanců se apeluje na cit - na lásku. Orientální tance probouzejí tudíž pud a zmíněné tance probouzejí lásku, něhu, potřebu se dotýkat, někdy i potřebu se milovat, ale ne však vulgárním způsobem.

Krásně si tento rozdíl dokážete uvědomit, pokud si představíte, jaké pocity vyvoláte v milovaném partnerovi, pokud před ním začnete tancovat orientální tance, a jaké pocity v něm vyvoláte, když začnete tancovat salsu, tango, merengue, či dokonce balet. A to s hudbou, či bez hudby… Baletem ani salsou nevybudíte v partnerovi pud.

Odpověď, jak je to s dalšími druhy tance, najdete sami, prostřednictvím této představy…

Člověk by tancovat měl. Ovšem měl by si vybírat, jaký tanec bude tancovat, co to v něm, nebo v druhých vyvolává.

O tanci docela výstižně píše internetová encyklopedie toto:
"Tanec je souhra uměřených hnutí, rytmických pohybů, které neslouží přímo pracovnímu popudu".

A právě proto, že tanec neslouží pracovnímu popudu, přináší a také má přinášet radost. Stejně jako plavání, zpěv či jiné umění. Z plavání či zpěvu člověk "nic" hmotného nemá, a přesto si mnoho lidí bez zpěvu či plavání nedokáže přestavit svůj život.

Tak to má být i s tancem. Člověk však má rozlišit, který druh tance, zpěvu a dalších bohulibých činností ho naplňuje láskou, pohodou, povznesenou náladou a který primitivními pudy (sexuální pud v tancích). I zpěv může člověka naplňovat nenávistí, agresivitou, stejně tak láskou, velkorysostí.

A je pravdou, že bez určitého druhu tance (a zpěvu, plavání, pískání a dalších bohulibých činností) by život člověka skutečně ochuzen byl.

Ke komentáři pana Vítka

Komentář pana Vítka - komentář číslo 3

Ať by se orientální či břišní tance nazývaly jakkoli (ať cvičení pro ploché bříško a pevný zadeček - apropó, většina těchto tanečnic toto nesplňuje), stejně se jedná o to, že jsou to nevhodné pohyby a nejsou vhodné ani pro jeptišku, ani pro nikoho.

Je důležité se podívat i na původ, kdy orientální tance vznikly (myslím obecně orientální, nejen břišní, ale i turecké, španělské, cikánské apod.) a jaké postavení v té dané době a v dané společnosti měla žena.

A takto vulgární pohyby pánví skutečně necudné jsou. Přesně jak bylo v diskusi zmíněno, je nepříjemné se na akt pohybů pánve při těchto tancích i dívat. Odhalují totiž člověku akt, který patří jenom mezi dvě osoby, které se milují. A není příjemné (ani správné) se dívat na akt (na holé pohyby pánví při orientálním tanci nebo při sblížení), který patří jenom dvěma lidem a nikomu více. Proto není správné se dívat ani na reprodukovaný akt pohybů pánve někde na erotických či pornografických videokazetách.

A pokud se někdo obhajuje, že je ve společnosti jenom žen, že doma před manželem netancuje, tak to stejně v pořádku není.

Je to stejné, jako když je někde, třeba na plovárně, společná sprcha, kde se ženy či muži odhalují. Jsou místa na těle, které jsou posvátné a které by měl vidět (a nejen vidět) jenom partner. Ani ne děti, ani nikdo jiný. A toto by si člověk měl hlídat.

A i když někdo argumentuje tím, že ve společné sprše se jenom očistí a neděje se tam nic nekalého, tak stejně by si takový člověk měl uvědomit, že odhalit své intimní partie se zkrátka nemají nikomu, kromě partnerovi (výjimkou je samozřejmě nejvyšší nouze ze zdravotních důvodů či mimořádně také porodníkovi i lékaři, či jinému uzdravovateli). Partner tím dostane nádherný dar jedinečnosti a tento jeho pocit je nenapodobitelný a nenahraditelný.

Toto však mnoho znecitlivělých lidí necítí a proto tomu mnoho lidí nepřikládá význam. Dokonce mnoho znecitlivělých lidí odsuzuje, když se cudnosti či jedinečnosti přikládá význam a důležitost (kdy toto napadají a znevažují). Dělají to z důvodu, že někde uvnitř cítí, že tuto jedinečnost k dispozici od svého partnera nemají a mít ani nebudou z důvodu nesprávně nastavených parametrů ve vztahu.

Stejný pocit postrádání jedinečnosti se děje v člověku i ohledně orientálních tanců. Pokud by byli oba partneři správně nastavení, tak by nemohli přistoupit na to, aby žena chodila na orientální tance. A tu ženu by to ani nenapadlo, protože by ji to právem připadalo nepříjemné.

Ve své praxi jsem měla několik důvěřivých žen, které šly na orientální tance proto, že jim je doporučil lékař. Tyto ženy se však v duchu přemluvily na to, aby tam šly, aniž by jim to bylo příjemné. Ale celou dobu, co tam chodily, cítily, že jim je to z hloubi duše nepříjemné a cítily velkou úlevu, když se dozvěděly fakta o orientálních tancích, že nemusí tancovat orientální tance, protože se uzdraví jiným způsobem.

V partnerství, kde žena chodí na orientální tance (či každý z nich do společné sprchy či třeba i někam na masáže), se partneři ochuzují o pocit jedinečnosti.

Nádherný pocit jedinečnosti tkví ve vědomí, že: "Uvědomuji si a prožívám, že jsem jediný(á), komu jsou vyhrazené, zadané, odhalené, odkryté a vyjevené výsostní a posvátné partie mého partnera. Kromě mne není nikdo, kdo k nim má přístup, ať už vizuální či jiný".

Ke komentáři paní Emy

Komentář paní Emy - komentář číslo 6

Paní Em píše: "Netančila jsem ani kvůli svádění mužů (ani vlastního, ani cizích). Ale proto, že když mi trochu odrostlo první děťátko, chtěla jsem se věnovat nějakému pohybu PRO SEBE a nejlépe tanci, protože tanec MILUJI."

Zvažovala jsem, zda se k tomuto názoru mám vyjádřit do hloubky. Ale vzhledem k tomu, že je tato diskuze anonymní, tak jsem se nakonec rozhodla jít více do hloubky.

Zde je moje odpověď, která může někoho tnout. Avšak poselstvím této odpovědi je to, že má "odetnout to", co je pro člověka nepřínosného a zároveň může být návodem i pro ostatní.

Moje odpověď zní: tancovat pro sebe, zejména když mám partnera, není v pořádku. Je to druh útěku (tam je dobré řešit to, proč utíkám a před čím utíkám) do činnosti, která by šla nahradit jiným druhem činnosti, kde se člověk dobíjí, ale kde by nebyl sám.

V orientálních tancích je totiž člověk naprosto sám a ještě při nevhodné činnosti, která ho znevažuje a dává do úrovně, která vypovídá o člověku, že je nesprávně nastaven.

V párových tancích (již zmíněná salsa, tango, i balet, pokud není individuální), je vždy člověk s tím druhým a je při činnosti, která ho naplňuje. Samozřejmě, nemá se tancovat tyto druhy tance s někým jiným, než s partnerem. A tímto propojením mají oba možnost společně sdílet hudbu, rytmus, zabarvení hudby, pohyb těla apod. Tento pocit je nenahraditelný.

Je rozdíl chodit plavat (na bezpečném a pohodovém místě) či zpívat (určitý druh přínosné hudby) sám, nebo spolu s partnerem. Člověk se dobije víc, než když je sám. A chodit tancovat orientální tance jsou vždy spojené s vnitřním pocitem, který není v pořádku a který je dobré vyhledat a vyřešit. Obvykle se to skutečně týká partnerství a opuštěnosti v partnerství, někdy to je druh protestu.

Paní Ema také napsala: "Kdyby měly být orientální tance špatné proto, že vznikly pro svádění mužů, pak snad bude opravdu každý tanec špatný, a krájení nožem bude špatné, protože nůž původně vznikl k zabíjení. A internet bude špatný, protože vznikl patrně pro vojenské účely..."

Není to tak. Toto přirovnání je příliš zjednodušující a zavádějící. Něco zůstane špatné ať se to použije jakkoli. A orientální tance ve společnosti žen či mužů, či před partnerem jsou vždy špatně, protože jsou identické pohyby pánví, které jsou výsostné na jediný akt. Tyto pohyby pánve jsou určené jenom pro jedinou posvátnou záležitost, na nic jiného a toto platí vždy, bez ohledu na to, jak to kdo nazve, ať terapie či svádění. Je to posvátný pohyb, který nemá být použít jinak a který přináší partnerovi již zmíněný pocit jedinečnosti.

Paní Ema dále píše: "Narozdíl od pana Vítka nepovažuji článek za perfektní, ale za velmi špatný. Omlouvám se za přímočarou upřímnost, ale na tomto webu je asi na místě..."

Opět jsem zvažovala, zda i na tuto větu zareagovat, ale toto by měl vědět každý, proto to zde zveřejňuji.

My rozeznáváme upřímnou ohleduplnou kritiku a upřímnou neohleduplnou kritiku, kterou nazýváme nejapnost. Tento rozdíl má každý v sobě nastavený, otázkou je, zda rozdíl mezi nejapností a ohleduplností chce člověk cítit a použít, či nikoli.

Do neohleduplné kritiky bohužel patří i výše zmiňovaná kritika článku.

Tutéž kritiku článku může člověk napsat třemi způsoby a nechám na posouzení a citu čtenáře, aby sám cítil, kdy se kritika přehoupne z ohleduplnosti do neohleduplnosti:

  1. způsob (stupeň): Tento článek není dobrý.
  2. způsob (stupeň): Tento článek je nedobrý.
  3. způsob (stupeň): Tento článek je špatný.
Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 3,33

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[22] Vítek P.

Rád bych dodal, že na tento [21] komentář slečny Žanety jsem odpověděl a za její zpověď poděkoval na jiném místě. Teď ho tady čtu a vidím, že to vypadá, jako bych se odmlčel, ale nejsou věci takové jaké vypadají … Hezký den …

Přidáno: 5. 11. 2008 9:28
[21] Žaneta
Líčení a barvení vlasů

Dobrý den všem,

pane Vítku , už dříve jsem Vám chtěla napsat svůj názor na líčení a barvení vlasů , ale v poslední době jsem nějak nestíhala.

Téměř od svých 17 let jsem si barvila vlasy. Vzhledem k tomu, že jsem měla divoké hledání sama sebe, vyzkoušela jsem téměř všechny barvy - od hnědé, tmavě hnědé , blonďaté, přes fialovou , ohnivě červenou až po zrzavou a růžovou. Bylo to zajímavé období... :-)

Později, jsem se nepřebarvovala takto " nadivoko " , ale nosívala jsem přírodní odstíny nebo mělíry.

V poslední době mi dosti začaly vadit odrosty, které jsou vždy u barvených vlasů vidět a začala jsem poznávat a myslím, že i do hloubky chápat a vidět, že stejně každému z nás , tedy i mně, nejvíce sluší jeho přírodní barva. Proto jsem se k ní vrátila i já.

Myslím si, že potřeba barvení vlasů nám vlastně něco nahrazuje. Když budu mluvit sama za sebe, ze své zkušenosti, vždy jsem potřebovala změnu vlasů , pokud jsem končila a zároveň začínala nějaké své životní období, pokud jsem hledala odpovědi na své otázky, pokud jsem nebyla spokojená sama se sebou ani se svým životem.

Až zpětně , hlavně díky Avenně, jsem si uvědomila, že místo toho, abych si barvila vlasy a tím něco měnila na povrchu , měla jsem měnit něco sama v sobě uvnitř.

Ještě jsem vám zapomněla napsat, že jsem pár měsíců měla i uměle prodloužené vlasy. Ani tentokrát to nepřineslo to, co jsem si tím nahrazovala. Drahé umělé vlasy jsem za pár měsíců sundala a byla jsem šťastná, že mám jen ty své.

Jediné, po čem se mi občas zasteskne jsou tzv. rasty. Asi před 5 - 6 lety jsem měla hodně dlouhé vlasy a na výletě v Africe jsem si od domorodců nechala uplést po celé hlavě copánky - rasty .

Vlasy se mi tím prodloužily až do pasu a přiznám se, že se mi to velmi líbilo. Copánky byly v mé přírodní barvě a byly perfektně udělané.

Nosila jsem je asi 4 - 5 měsíců , šlo by to i déle, ale vlasy byly moc těžké a Vzhledem k tomu, že jsem v tom období hodně cvičila a tancovala, bolela mě hlava, krční páteř i záda ( i když dnes bych dohledala proč mě toto vše bolí a copánky bych si nechala :-) ) .

Od té doby jsem několikrát měla možnost si copánky znovu nechat udělat.

Udělala jsem to pouze jednou, v období, kdy jsem se nechala ostříhat úplně na krátko, neslušelo mi to a já z toho byla zoufalá. Nechala jsem si tedy udělat červenočerné rasty tady u nás v Praze a byla jsem z toho ještě zoufalejší ... Nebylo to vůbec hezké a s africkými copánky, na které jsem byla dříve zvyklá, toho moc společného neměly... Jsem ráda, že je toto období už za mnou...:-)

Co se týká líčení mám také mnohé zkušenosti :-)

Od velmi silného líčení, kdy jsem k tomu nosila sytě oranžové vlasy a zelené stíny na oči ... :-) mám schované nějaké fotky a vždy se musím smát, jak jsem dříve vypadala a hlavně , jak se mi to líbilo. Dnes, když se na tuto fotku s oranžovými vlasy a zelenými očními stíny , podívám, připadám se jako klaun... :-)

Dnes mám mnohem raději decentní líčení - to znamená jen lehký make up a nalíčení řas řasenkou. Ale jsou dny, kdy se obejdu i bez toho.

Myslím si, že pokud nám září oči, není potřeba žádných umělých líčidel ani různých chemických barev na vlasy.

Přijde mi, že ta jedinečná krása je uvnitř v každém z nás a pomocí očí ji dostáváme ven. Proto, podle mě, nám ke kráse přílišné líčení a barvení vlasů nepomůže. I když - možná ano, ale i tak to není ta jedinečná vnitřní šťastná krása, ale pouze umělá , pozlátko navenek... A vždy je to poznat.

Pane Vítku, je možné, že některé věci ohledně líčení a barvení vlasů nemám doposavad srovnané. Jen jsem se s Vámi chtěla podělit o svůj názor.

Děkuju Vám, že jste o tomto tematu začal mluvit, myslím si, že je velmi zajímavé a při vzpomínání jsem se hodně nasmála :-)

Mějte se hezky, Žaneta

Přidáno: 25. 4. 2008 14:47
[20] Květa
Pro pana Vítka (komentář č.17)

Dobrý den, pane Vítku.

K odpovědi č.1
Vidíte, jak jste dokázal posluchači nádherně odpovědět. Je to čisté, opravdu moc hezké. Škoda, že jste se nedokázal také tak hezky čistě zeptat (komentář č.6).

Proto jsem psala, že si myslím, že není špatných ani hloupých otázek, ale mělo by tam být splněno i kritérium - JAK se zeptat.
Obvzlášť pak člověka, kterého si vážím.

Jen pro zajímavost si zkuste (sám pro sebe) napsat ještě jednu odpověď (místo té Vaší, hezké). Odpovězte posluchači nevhodně, mám- li si já vybrat ze dvou Vámi nabízených možností, tak nejapně. Chcete li, podle Vás vtipně. Odpovězte mu podle vzoru komentáře č. 6.

Za odpověď č. 2 Vám děkuji.

Na slyšenou, Květa

Přidáno: 22. 4. 2008 11:45
[19] Jana Krupková

Dobrý den,
mám také potřebu napsat něco k orientálním tancům.
Před časem jsem také chtěla začít chodit tancovat a to hlavně kvůli bolestem páteře, ale nikdy jsem se neodhodlala asi také kvůli stydlivosti, jako píše paní Dagmar. Když jsem pak viděla v televizi tanečnici Anife (Vyskočilovou), která prodělala operaci páteře, tak jsem si řekla, že to tak skvělé na páteř nebude a že jsem o nic nepřišla.
V mém případě se necítím dobře ani ve sprše s jinými ženami a ani na masáži, vždycky jsem si říkala, že jsem přehnaně stydlivá.
Jsem velmi ráda, že jsem se dozvěděla od paní Katky jak to vlastně všechno je.
Děkuji Jana K.

Přidáno: 22. 4. 2008 8:24
[18] Dagmar

Dobrý den,
můj komentář není ani tak k břišním tancům, sice jsem nevěděla, že je to s nimi tak, jak napsala paní Katka, ale asi jsem to podvědomě cítila, protože mně nikdy nelákaly, jsem na to dost stydlivá. Ale zaujaly mně jiné věci v článku. Nepochopila jsem, co je špatného na tom, že se např. po aerobicu jdu společně s otatními ženami osprchovat nebo že jdu např. v lázních na masaž a mám při tom odhalené tělo. To mi připadá divné, abych se tam sprchovala v prádle nebo se na masáž oblékla. Nepřijde mi ani nic špatného na tom, že se převléknu před svojí dcerou a ona přede mnou.Vždyť se narodila z mého těla a nedovedu si představit, že se před ní budu skrývat.Tak v tom mám opravdu zmatek.Pokud by mi to chtěl někdo vysvětlit, budu moc ráda.
Děkuji předem a všechny zdravím.

Přidáno: 21. 4. 2008 16:03
[17] Vítek P.

Paní Květo, odpovím Vám na dvě Vaše otázky:

1. "Včera, když jste nás učil a my zkoušeli ten náročný program, jsem si všiml, že jedna klávesa na klávesnici toho počítače na kterém jsem pracoval, byla počmáraná. Od včerejška přemýšlím o tom, zda to bylo tužkou , nebo propiskou.
Odpovíte mi?"

(Odpověď na tuto otázku záleží na tom, jak dobrý jsem počítačový expert, čeho všeho si všímám a jestli se snažím svým posluchačům předávat pouze počítačové znalosti, anebo něco víc. Třeba jestli není „pod mojí úroveň“ si s nimi normálně povídat, se s nimi kamarádit a bavit se i o jiných věcech. Oni mohou být lepší v něčem jiném. Třeba ten člověk rád kreslí a tak ho to zaujalo. A také záleží na tom, kolik mám času.)

Má odpověď zní. Pane posluchači, také jsem si toho všimnul a bylo mi z toho smutno, že si někdo neváží našich počítačů a čmárá na ně. Naštěstí to byla tužka a podařilo se mi ty čmáranice vygumovat. Jsem rád, že si všímáte i takových věcí …

(A pokud bych tomu člověku viděl do hlavy a viděl bych, že obsah přednášky pochopil a tohle je jenom taková drobnost, která mu vrtala hlavou a pokud bych věděl, jak to myslí … tak bych byl rád, že takového posluchače mám.)

2. Také přemýšlím o tom, proč jste, pane Vítku, nezvedl ruku přímo na přednášce a nezeptal se?

Paní Květo, kdyby se každý na přednášce ptal na všechno, co ho napadne, tak bychom toho víc nestihli. Neptal jsem se proto, abych dal větší prostor ostatním, anebo mi ta věc začala vrtat hlavou až později. Na jedinou věc, na kterou jsem se chtěl na přednášce zeptat, se zeptal někdo jiný. Díky mu za to. Když se zeptám tady, je na ostatních, jestli k tomu něco povědí. Někdo k tomu něco poví, a někdo jiný k tomu nepoví nic, ale začne kritizovat, že se ptám na „blbosti“ a nevhodně.
Ještě Vám napíšu, že jsem rád četl ostatní Vaše komentáře, dokonce jste mne trumfla v délce komentářů, už dříve jsem si našel Vaše internetové stránky a dokonce mne napadlo, že bych Vám ukázal svoje kresby, co na to povíte …

Děkuji za komentář a přeji všem dobrý den.
Vítek P.

Přidáno: 21. 4. 2008 9:02
[16] Květa
Šťourání v nose

Dobrý den,

pokusím se vyjádřit, co napadlo mě, když jsem si přečetla příspěvek č. 6 (vlastně dotaz) pana Vítka.

První mě napadlo, že je moc důležité
- JAK se člověk zeptá
- KDY se člověk zeptá

JAK se zeptá:
Myslím, že není špatných ani hloupých otázek. Každá otázka je kladená proto, aby se člověk něco dozvěděl (třeba i názor na šťourání se v nose).

Není špatných otázek, ale jsou otázky, které jsou špatně položené, JAK se člověk zeptá - např. nejapně, s ironií, předsudkem, zesměšněním, …

Pane Vítku, já nemám dobrý pocit z Vašeho komentáře č.6.

KDY se zeptá:
Ve středu proběhla moc hezká přednáška o kritice, na které mimoděk na pár vteřin zaznělo, že šťourání v nose je podle statistik nejčastější činnost motoristů stojících na červenou. Všichni jsme se tomu zasmáli.
Když jsem si pak přečetla, pane Vítku, Váš dotaz, týkající se šťourání v nose, napadlo mě takové přirovnání (zcela neutrální, z jiného soudku).
Někdo učí a ukazuje názorně lidem, jak se zachovat při autonehodě. Ten člověk má zapadlý jazyk, vytéká krev ze žíly, má zlomenou nohu a odřený palec u nohy. Je to náročné, lektor ukazuje jak vytáhnout zapadlý jazyk, jak zastavit krvácení, také říká, že zlomená noha v tomto případě není takový problém. A tak ještě ukazuje, jak dát postiženého do stabilizované polohy. Je to náročné, každý o tom přemýšlí a v tom se zvedne ruka a někdo se zeptá: „Ale ten člověk má odřený palec u nohy".
Víte, já si myslím, že zeptat se na odřený palec u nohy není něco špatného. To rozhodně ne. Ale až na to dojde řada. Teď se probíraly tak důležité věci…

Nejlépe se člověk do situace vcítí, když si to představí na sobě.
Já Vás, pane Vítku, neznám , ale dokáži si Vás představit třeba jako počítačového experta.
Jste počítačový expert, který umí a zná to, co ostatní neznají. Vymyslel jste neuvěřitelné programy, léta práce. Rozhodl jste se je předat ostatním programátorům.
Mnoho času Vám zabere příprava na školení, příprava písemné části, příprava názorných ukázek, příprava pomůcek i prostor ke školení. Každý bude hned pracovat a zkoušet na svém počítači.
Stojí Vás to spoustu času a energie. Jsou to výborné věci a tak je chcete předat co nejlépe, ať to znají i ostatní lidé. Máte na předání informací nového a náročného programu jen 2,5 hodiny.
Moc Vám na tom záleží.
Po přednášce přemýšlíte o tom, zda jste na nic nezapomněl, zda tomu všichni rozuměli, zda jste řekl všechno,…
Čekáte, na co se lidé (třeba druhý den) zeptají, o čem asi přemýšlejí? Byl to tak náročný počítačový program a vy víte , že se jim ho podaří dobře ovládat až za nějaký čas.

A druhý den skutečně přijde dotaz. Ten dotaz je přímo na Vás.
A vy čtete: "Včera, když jste nás učil a my zkoušeli ten náročný program, jsem si všiml, že jedna klávesa na klávesnici toho počítače na kterém jsem pracoval, byla počmáraná. Od včerejška přemýšlím o tom, zda to bylo tužkou , nebo propiskou.
Odpovíte mi?"

Co by Vás, jako lektora, napadlo?
---------------------------------------------------------
A pak přišla Vaše druhá reakce. Myslela jsem, že si některé věci uvědomíte, myslela jsem, že bude jiná odpověď, než vysvětlování, že jste to myslel jinak.

Já si myslím, že pokud si někdo někoho opravdu váží: hovoří s ním jinak. Píše s ním jinak. Obrací se k němu jinak. Prosí o rady jinak.

Pokaždé mě hned něco napadá. Napadlo mě přirovnání, jak si já představuji, jak by mělo vypadat obracení se na někoho, koho si vážím. Indiáni, neznám proč, ale napadli mě INDIÁNI.

Indiáni mají vždy jednoho moudrého, uznávaného, zkušeného muže. K němu chodí ostatní pro rady.
Všichni si ho váží a podle toho k němu přistupují.
Nedokáži si představit, že by někdo z vlastního kmene, nebo z kmene sousedního přišel požádat tohoto člověka o radu způsobem, jakým to udělal pan Vítek (č.6).
Představuji si to…
-----------------------------------------------------------
Také přemýšlím o tom, proč jste, pane Vítku, nezvedl ruku přímo na přednášce a nezeptal se?
Snažím se odpovědět,…..ale vyvstávají další otázky…….
Raději ne, skončím u údivu.

Přeji všem čtenářům hezké dny, Květa

Přidáno: 20. 4. 2008 21:24
[15] Vlaďka Komlová
ještě dodatek

Nějak ty soplíky přeci musíme dostat ven cha cha,ale opravdu opravdu pouze v soukromí.
Vlaďka

Přidáno: 20. 4. 2008 7:57
[14] Vlaďka Komlová
pane Vítku

Krásnou deštíčkovou neděli přeji.
Souhlasím s Vámi,že každý člověk je jiný a proto také jedinečný neopakovatelný a pak samozřejmě může dojít k tomu,že se každý z nás smějeme něčemu jinému.Víte já paní Katku vnímám také jako jedničku v tom co nám předává,také měním své názory a pohledy od té doby co znám Avennu,ten nádech zesměšňování a zlehčování jsem z Vašeho komentáře pouze cítila,rozhodně jsem tím nemyslela,že jste to také tak myslel,byly to pouze jenom mé vnitřní pocity.Já jsem se třeba dříve smála dvojsmyslnému humoru,ale tím že jsem dostala informace jak tento humor vlastně může působit na člověka a beru dnes vše do hloubky,tak opravdu mi to k smíchu již nepřipadá.Je to zvláštní jak se člověk posouvá a jak přijme za své a přirozené to ,co mu dřív mohlo připadat divné a zvláštní.No a tím,že se snažím jít do hloubky,tak si dávám pozor na slova a formulace,což jsem dříve také nedělala.Jsem moc ráda,že si můžeme psát tyto komentáře,vyjadřovat své pocity ne s tím ,že někoho chceme urazit,ale prostě ze sebe dostat to,co cítíme,Avenna mě změnila tím,že jsem více otevřená,citlivější,v minulosti jsem hodně pocitů dusila v sobě,dnes musí prostě ze mě ven.Jsem velmi ráda,že jste můj komentář nevnímal jako urážku .
Jinak všem čtenářům doporučuji knihu Tajemství od Rhondy Byrne a v současné době až do středy běží v kině v Praze u Anděla zajímavý film Co my víme,dnes se na něj chystám a moc se těším,tak si můžete zpříjemnit neděli.
Zdraví Vlaďka K.

Přidáno: 20. 4. 2008 7:51
[13] Vítek P.

Dobrý den,
Už jenom hovořit o šťourání může být pro někoho trapné, tak se nedivím, jestli se někomu můj komentář nelíbil. A opravdu mne zajímalo, jestli šťourání není „zakázané“. U Avenny by mne to nepřekvapilo, ale snažil bych se to pochopit a třeba i dodržovat, když bych už chápal, že je to dobré. Tolik věcí už mi připadalo neuvěřitelných.

Děkuji za vaše reakce, zejména mne potěšila paní Ivana a paní Mia. Opravdu jsem rád, že mne tu alespoň někdo pochopil. Já sám jsem se svému komentáři druhý den smál. A máte pravdu v tom, že občas něco přepísknu. Ale věřím, že jste rádi, že mne tu máte a také se lepším.

A teď trochu přitvrdím. To, že nám třem něco připadalo vtipné, může totiž znamenat i to, že my tři jsme stejně nespravedliví v této oblasti, zatímco paní Vlaďka, Jitka a sona (podepisuje se s malým s) jsou spravedlivé a proto to vnímají jinak. Nebo je také možné, že ony jsou jednoduše jiné. To by se mi líbilo nejvíc. Proč by se všichni měli smát stejným věcem. Nechám tuto otázku otevřenou.

Co se týká „zesměšňování a zlehčování“ slov paní Katky K., Tak paní Katka K. je pro mne jednička v oboru, od které se toho hodlám ještě hodně naučit. Pokud bych ji zesměšňoval a snižoval tak na svojí úroveň, tak bych si pod sebou řezal větev. V tom smyslu, že jejím slovům bych už nepřikládal váhu a tím pádem by pro mne ta slova nic neznamenala a ani bych se jimi neřídil. Nemohu si zároveň někoho vážit a přitom ho zesměšňovat. Jediný koho tu mohu zesměšnit, jsem já sám.

Dobrou noc, děkuji za kritiku/pochvalu a názory. Šťourání beru jako intimní a soukromou aktivitu a ani partnerku do toho nebudu zatahovat. A raději o tom nebudu ani psát … Vítek P.

Přidáno: 19. 4. 2008 22:45
[12] Mia
Dobrý den,

u komentáře pana Vítka jsem se zasmála a nemyslím, že by chtěl nějak znehodnocovat myšlenky Avenny. Působí to na mne tak, že rád rozdmýchává diskuse k článkům, někdy nepříliš uhlazeným způsoben:o)
Je zajímávé sledovat, kdo a jakým způsobem na komentáře pana Vítka reaguje:o))

Sedím-li v autě jsem v soukromí nebo na veřejnosti? Podle mne záleží na tom, jestli auto jede nebo parkuje. Při jízdě přes okna ostatních aut mohu sledovat provoz a reakce řidičů, řekla bych, že to je i důvod, proč nemít kouřová skla... takže koukám do aut.

A pokud se řídím svým citem - do zaparkovaných aut nekoukám.

Mia

Přidáno: 18. 4. 2008 8:48
[11] Ivana Čejková
Dobrý den vespolek,

nemůžu si pomoci, ale všechny komentáře p. Vítka jsou vždy a za každých okolností vyzývající k diskusi. K názorům ostatních se tak často nevyslovujeme, čím to asi je? Myslím, že právě proto, že p. Vítek se pokouší diskusi tak trochu vyprovokovat, a má svůj styl, není úplně uhlazený, někdy to přepískne, jindy zase vystihne naprosto přesně. Já mám zvláštní pocit, že při čtení komentářů p. Vítka hodně záleží na momentálním rozpoložení. A protože já se vždy po přednášce nacházím v rozpoložení pozitivním, chápajícím, dobré-v-člověku-hledajícím, přišel mi i dnešní komentář vtipný. Možná se někomu může zdát trochu znevažující ty závažné myšlenky, které nám p. Katka předala, ale nějak cítím, že to p. Vítek myslel dobře. Osobně se domnívám, že ke společenskému bontonu patří nešťourání se stejně jako další věci, ale není mi jasná jiná věc - sedím-li v autě - jsem v soukromí nebo na veřejnosti? Jaký na to máte názor? Koukání do auta mi připomíná koukání do okna. Je to přece oboustranné. Přemýšlím-li o tom, není přece slušné ani dělat před oknem bez záclon věci, které by jiní neměli vidět, stejně ale není slušné do okna, které nemá záclony, jen tak bez pozvání nahlížet. Možná kdyby ten, kdo druhého v autě při šťourání pozoruje, koukal na cestu, měl by také jiný pocit. Co vy na to?

Přidáno: 17. 4. 2008 16:32
[10] Vlaďka Komlová
šťourání v nose

Dobrý den všem.
Reaguji na komentář pana Vítka.Mě osobně se přídavek paní Katky na přednášce o šťourání v nose moc líbil,opravdu mě to od srdce rozesmálo a zpříjemnilo přednášku.
Vůbec jsem to nevnímala tak ,že by Avenna zakazovala nebo měla něco proti šťourání v nose.Vyčištění nosu beru jako součást hygieny samozřejmě v soukromí ne na veřejnosti,souhlasím s paní Soňou a cítím z Vašeho komentáře pane Vítku také nádech zesměšňování a trochu zlehčování ,je to jenom můj názor a chci vyjádřit pouze mé pocity při čtení Vašeho komentáře.Mám ráda humor a smích,pokud bych chtěla napsat něco vtipného ohledně tohoto tématu ,volila bych jiná slova a formulaci slov,nebuďte z toho smutný ,co Vám zde píši,zase slovíčko v komentáři ,,soplíky" mi připadá roztomilé.Ovšem je zajímavé z Vaší strany to,že se zaobíráte šťouráním v nose do hloubky.Já jsem třeba tuto potřebu neměla,beru to prostě za hotovou věc...........šťourání v nose na veřejnosti je nehygienické a patří do soukromí stejně tak jako podrbání v oblasti konečníku a nebo čištění ušního mazu z uší apod.
Vaším úmyslem možná bylo pobavit čtenáře,ale vyznělo to pro mě trošku jinak stejně tak jako pro paní Soňu a paní Jitku.Příště se Vám to povede třeba lépe.Na Vaše komentáře jsem vždy zvědavá a těším se na ně,proto mě prosím díky mému názoru nepovažujte za supa a přísňáka.
Přeji krásný den a hodně chutě do dalších komentářů.
Vlaďka K.

Přidáno: 17. 4. 2008 15:56
[9] Jitka Ullmanová
Pro paní Lucii

Dobrý den paní Lucie,
nedá mi, abych na Váš příspěvek nereagovala. Já sama jsem nikdy břišní tanec nedělala, ale moje sestra ano. Byla jsem s ní a dalšími tanečnicemi v tanečním klubu a viděla co s mužskou částí dělaly zdánlivě zcela neviné pohyby paží. Okamžitě pochopili,že jsou to prvky orientálního tance a jejich chování vůči dotyčným dívkám hned bylo dosti sexuálně podbarvené. Takže musím souhlasit zcela s paní Katkou. Ale mě hlavně zaujal Váš názor, že chození v plavkách je pro ženy nedůstojné. Přiznávám se, že tomu nějak nerozumím.

Přidáno: 17. 4. 2008 14:51
[8] Jitka Ullmanová
Pro pana Vítka

dle slovníku slovo “nejapný” je “hloupý”, “nevhodný” ze staročeslého “nejápný” a podle mě to se netýká Vašeho komentáře, ale tentokrát asi vtipná formulace není zcela příhodná. Co se týče "šťourání v nose" šťourání v zubech, uších nebo zívání s nezakrytou pusou či drbání se na zadní části těla, tak to není v pořádku ani na zelenou či oranžovou. Souhlasím s paní Soňou, že "každý vnímavý člověk si ohlídá, aby tak nečinil na veřejnosti". Myslím, že to tak i učíte své děti.
Ale nedejte se odradit, mám vaše komentáře ráda.

Přidáno: 17. 4. 2008 14:37
[7] sona valova
pro pana Vítka

Dobrý den pane Vítku,
odpovídám na Vaší otázku.
Ptáte se,zda je Váš článek vtipný a nebo nejapný?Přemýšlým,co napsat,abych se Vás nějak nedotkla,neurazila...ale mám pocit,jako by jste trochu zesměšňoval slova a určitou část přednášky paní Kačenky.A to mi vadí. V tomto případě považuji takovýto druh humoru za nevhodný a nesprávný vůči paní Kačence.Zkuste si to obrátit,jak by asi bylo Vám?Můj názor je ten,že
Avenna určitě nikomu neurčuje,jak se správně,,štourat" v nose a ani nezakazuje čistit si nos jak je ptřeba. Ale myslím ,že je to pro každého dost soukromá a intimní záležitost a vnímavý a slušný člověk si ohlídá,aby tak nečinil na veřejnosti.

Mějte se hezky a přeji volné dýchání:-))

Přidáno: 17. 4. 2008 11:20
Jak se správně (ne)šťourat v nosu …

V návaznosti na včerejší přednášku bych se rád zeptal nějakého zkušeného avennisty (nejlépe paní Katky K. :-), jak se správně avennisticky šťourat v nosu. Pokud jsem to dobře pochopil, tak šťourat se na křižovatce na červenou není správné. Zajímalo by mne, jestli oranžová a zelená jsou v pořádku, anebo jestli Avenna má něco proti šťourání jako takovému. Případně jak je tomu na přechodu pro chodce. Nebo snad Avenně vadí jen štourání na veřejnosti? Že to jako nevypadá dobře a je to nehygienické.

Myslím si, že šťourání je z mechanického hlediska efektivní způsob, jak dostat soplíky z nosu obzvláště, když jemnější metody jako je smrkání a popotahovaní nefungují. Třeba popotahovaní se mi u druhých lidí nelíbí a u sebe také ne. Tak raději smrkám.

Ale když tak přemýšlím o šťourání, tak pokud si po něm člověk umyje ruce, anebo použije šťourací papír, šťourací dřívko, nosní šťourátko anebo kapesník, co je na tom špatného? Pokud při tom člověk nedělá zakázané pohyby pánví, tak to beru jako legální formu očisty. Ale jak vidíte, raději se zeptám.

Ono se totiž může ukázat, že šťourání může být projevem nesprávných myšlenek. Podle Avenny nos symbolizuje já a tak šťourání by mohlo být projevem toho, že se v sobě člověk až nezdravě moc šťourá. Také rýma je projevem smutku a zahuštěná a zaschlá rýma může být projevem smutku v zahuštěnější podobě. Možná, že tím avennistickým ideálem je nebýt smutný, nemít rýmu, nemít potřebu smrkat a tím samo sebou odpadne i šťourání. Vidíte, mám v tom zmatek … přeji všem krásné sluníčkové dny (bez šťourání).

(Pro čtenáře, kteří nebyli na včerejší přednášce, anebo pro ty, kteří nesdílí můj druh humoru, dodávám, že se sice jedná o nadsázku, ale v každém šprochu je pravdy trochu … P.S. Bylo to vtipné, anebo nejapné?)

Přidáno: 17. 4. 2008 4:48
[5] Lucie
O tanci od paní Sitárové - lektorky

Dobrý den!

Obrátila jsem se přímo na jednu dobrou vílu, která vede kurzy orientálních tanců na Slovensku, jestli by k nim mohla napsat pár řádků s tím, že na stránkách Avenny se k nim staví kriticky a hází všechny do jednoho pytle s nálepkou "nemravné", což mě mrzí a tak si dovoluji okopírovat všem čtenářům její slova, která mi přišla na e-mail:
Z tých tančekov si nič nerobte, každý si všíma to s čím má problém. Raz mi
jedna pani povedala jednu poučnú vetu. Nie sú veci dobré a zlé, záleží len na ľudskom duchu ako ich vezme do rúk a čo s nimi spraví. Tance sú nádherné, ale samozrejme závisí
od ženy čo s nimi spraví. Prajem toto nádherné prežívanie všetkým žienkam, ktoré túto krásu nespoznali.

S pozdravom Sitárová.

Jen tak na okraj - paní Sitárová má také jako její manžel jasnozřivé schopnosti a poznala jsem ji jako velmi moudrou ženu, které si velmi vážím.
A na závěr přes 2000let staré pravdy od jednoho velkého Učitele:
Vidíš třísku v oku bratra svého, ale svůj trám ve svém nevidíš.

Nesuď, abys nebyl souzen.

Mnoho laskavosti a radosti
v srdíčkách přeje všem
Lucie

Přidáno: 16. 4. 2008 13:47
[4] Lucie

Záleží na tom, jak se tančí. Pokud se budu dívat na ženu, která tančí ve volném tričku a dlouhé volné sukni po kotníky, nedovedu si představit, v kom by měla vyvolávat nějaké nečisté myšlenky, obzvlášť pokud netančí před muži, ani před tím svým. Navíc nám bylo řečeno, že existují 2 hlavní směry, přičemž jen jeden má vyzývavé prvky (a ten se také netančí v dlouhé sukni), ten druhý ne. My jsme tančily pod vedením paní Sitárové ze Slovenska 3 dny pár hodin, ale byly to jen samé ladné pohyby spojené s baletními prvky, zaměřené na kroky a pohyb rukou (práci s energií). O nějaké vulgaritě nemohlo být ani řeči.Myslím, že všeobecně všechny tance, pokud jsou tančené v oděvech upnutých, krátkých apod., jsou nedůstojné ženy, protože i když je tančí jen s tím svým partnerem, spočívají na nich pohledy ostatních mužů, které ne vždy bývají čisté. A i myšlenkami je možné člověka pošpinit, dobří jasnovidci to mohou vidět. Stejné je to i na veřejných koupalištích apod., kde se chodí jen v plavkách, takže tam chodí lidé téměř nazí. Působí to stejně nedůstojně, hlavně u žen.
Zdraví
Lucie

Přidáno: 15. 4. 2008 21:34
[3] robert hrubý

Vážená pí.Katko,

jsem rád za odpověď a za zpětnou vazbu. Některé články ve mě vyvolávají spoustu otázek a jsem rád, že je můžeme dále rozvést a dovysvětlit. Myslím, že po dodatěčném vysvětlení bych mohl s článkem souhlasit. Jenom jedna věc mi nadále není jasná. Jednou na konzultaci jste mi říkala, že pokud by tancovala partnerka doma v soukromí jenom pro mě orientální tanec, tak je to v pořádku. To je v rozporu s tvrzenim :"A orientální tance ve společnosti žen či mužů, či před partnerem jsou vždy špatně, protože jsou identické pohyby pánví, které jsou výsostné na jediný akt."

Děkuji a hezký den

Robert Hrubý

Přidáno: 14. 4. 2008 15:49
[2] Ema V.
ad způsob kritiky - děkuji

Dobrý den paní Kuňová,
uznávám, že kritika článku se dala vyjádřit i jinak a podstatně lépe. Sice to necítím jako nejapnost, ale přesto se Vám omlouvám a děkuji Vám za upozornění.
S pozdravem Ema V.

Přidáno: 14. 4. 2008 13:52
[1] Vítek P.

Paní Katko, Děkuji za vysvětlení … abych pravdu řekl, nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych se neměl sprchovat ve společné sprše s ostatními muži, anebo bych se měl zahalovat před (svými) dětmi. Mějte hezký den … Vítek P.

Přidáno: 14. 4. 2008 9:44

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

| Nahoru | Mapa stránek