Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Orientální tance? Ne... II.

Diskuze ohledně orientálních tanců nabírá na intenzitě.
Vzhledem k rozsahu diskuze se budu vyjadřovat jen k těm komentářům, ze kterých je patrné, že komentující nemá jasno a kdy je přínosem, aby si udělali jasno i ostatní.

Ke komentáři paní Emy

Komentář paní Emy - komentář číslo 8

Paní Ema píše: Dobrý den všem, upřesnění - netančila jsem přímo s Milou el Kral, ale u jejích lektorek. Žádná fotoalba nám neukazovaly. K předvádění před muži nás nikdo nenabádal, ani na trénincích žádní muži nebyli. Naprostá většina z nás tančila v nějakém víceméně sportovním úboru doplněném třeba jen šátkem přes boky - to proto, že tak si člověk lépe uvědomí pohyb boků (na kterém není nic špatného).

Je jedno, v čem člověk tancuje, aby si více uvědomil pohyb svých boků. Vždy se jedná o to, že si člověk pohyb své pánve nemá uvědomovat pomocí tanců. Pokud se člověk sblížil s milovanou osobou, tak pohyby jeho boků řídí jeden z nejvyšších citů - a tím je láska. Láska umožní takový pohyb boků, který si člověk nemusí být vědom, ale tento pohyb boků, pokud je vedený čistou, ryzí láskou, přivede oba dva k pocitu zpečetění lásky - do tzv. "sedmého" nebe.

Lidé, kteří se nemilují, pohyb boků při intimním aktu musí řídit rozumem. I podle toho naprosto přesně člověk pozná, zda se miluje s člověkem, kterého miluje skutečně, nebo si to jenom namlouvá.

A učit se řídit pohyb pánve třeba pomocí orientálního tance, je nesmysl. Je to, jako bychom chtěli někde v zájmovém kroužku trénovat čelist, aby člověk artikuloval (jak to dělají herci). Člověk, který je upřímným, nepotřebuje trénovat čelist, aby dobře artikuloval - vyšší cit, v tomto případě upřímnost, člověka navede naprosto skvěle...

Paní Ema: Pokud někdo provozuje břišní tance třeba polonahý na stole, je věc jeho a lidí, kteří se na to chtějí dívá.

Není to tak úplně pravda. Z hlubšího hlediska je všechno věcí všech. Ale to je na jiné povídání.

V rychlosti to řeknu na známém příkladě: je-li nemocný mraveneček, je nemocné mraveniště. Je-li nemocné mraveniště, je nemocný les. Je-li nemocný les, je nemocná země. Je-li nemocná země, je nemocná planeta. Je-li nemocná planeta, je nemocný vesmír.

Toto je otázka kolektivní zodpovědnosti, ale toto pochopí jenom málokdo. Většina (necitlivých a netečných) lidí to vnímá jako starání se o věci, do kterých nemám právo se starat. Není to však pravda.

Tudíž se k Vaší větě vyjádřím ve smyslu, že mi není jedno, že se toto děje a ti, kteří tyto věci dělají, si neuvědomují, že jsou součástí všech a že těm druhým může být z jejich počínání (minimálně) smutno.

A není to o tom, že je odsuzuji, ale o tom, že nesouhlasím s tímto způsobem uvažování a jednání a tento nesouhlas mám právo (i povinnost) dát najevo třeba v podobě článku. I kdyby se z takto necudně uvažujících lidí třeba jediný na základě tohoto článku změnil na cudného, tak tento článek (jak s oblibou říkám), měl smysl.

A tím, že se nahlas vysloví nesouhlas nad necudností, tak (pokud je tento nesouhlas na místě) si tento nesouhlas v sobě uvědomí i ti, kteří v tomto neměli jasno, ale někde uvnitř cítili, že pohyby pánve skutečně nejsou v pořádku...

Paní Ema: Není to ovšem důvod k tomu, aby břišní tance (nebo jiné tance) jako takové byly označeny za špatné.

Ale břišní tance jsou skutečně špatné, protože v člověku evokují pocity, které nejsou v pořádku. Pokud v sobě člověk probudí cudnost, tak sám ucítí, že by nikdy netancoval břišní tance. A také zjistí, že mu není příjemné se dívat na břišní tance jako takové (ať je tancuje kdokoli a kdekoli, jakkoli oblečený).

Dosaďte si jako tanečníka břišních či jiných orientálních tanců muže (se vším všudy) a zjistíte, že to není příjemné taktéž se na něj dívat. Vůbec nejde o to, zda se jedná jenom o ženy. Jedná se o to, že tyto orientální tance (kam spadají i břišní tance), jsou od podstaty špatné.

Paní Ema: Všichni jsme lidé a někdy chybujeme. Bezpochyby i paní Mila el Kral má své chyby, tak jako je mají představitelky Avenny.

Nerozumím Vaší opakované potřebě poukazování na naše chyby, které bezpochyby máme. Je to, jakoby vegetarián v článku poukazoval na škodlivost masa, a Vy mu v diskusi napíšete, že má chyby, stejně jako všežravci… (My maso jíme :-).)

Paní Ema: Avennu jsem kdysi viděla růžovými brýlemi a dnes už jsem také o něco moudřejší, to však s tématem souvisí jen okrajově.

Je vidět, že si to uvědomujete, ale přesto máte potřebu Avennu znevažovat a navíc nekonkrétně, což je další chyba v kritizování: pokud něco kritizuji, tak musím kritizovat konkrétně, ne obecně…

Je to škoda, protože tímto obecným znevažováním nikomu, ani sobě, ani čtenářům, ani nám nepomůžete, aby se něco vyřešilo (ať na naší, nebo na Vaší straně). Pokud znáte Avennu, tak musíte přece znát, že jsme a vždy jsme byly nakloněné kritice, pokud je podána ve vší slušnosti.

Paní Ema: K břišním tancům - já s miminkem v bříšku jsme si to báječně užili, pokud v tom někdo vidíte sexuální podtext, divím se, ale máte na to právo :-).

Netvrdila bych, že si to užilo Vaše miminko v bříšku, ale toto Vám nedokáži, toto se teprve dozvíte. A to, zda jste si to užila sama poznáte tehdy, když po létech hledání a moudření se vrátíte k této zkušenosti zpět a toto budete tvrdit i za deset let…

Paní Ema: Hodně hezkých dní a hodně tolerance (přestože se v Avenně nenosí :-))) Vám přeje Ema

Na vysvětlenou Vám řeknu, že ano, v Avenně se tolerance nenosí, ale je to proto, že my víme, že každý má na to, aby nedělal chyby - včetně Vás. Tudíž netolerujeme žádné chyby, protože tím dáváme člověku víru a navádíme každého člověka, že i on může být bez chyb.

Pokud budeme ty chyby přehlížet (tolerovat), tak tím mu dáváme najevo souhlas, že ty chyby může dělat. Pokud nebudeme chyby přehlížet, tak ho vybudíme k tomu, aby si dal záležet a přestal chyby dělat. Protože chybami ubližujeme (bez ohledu na to, zda jsou vědomé či nevědomé).

Když začnete věřit, že i Vy (tak, jako každý), můžete postupně přestat dělat chyby, tak už nikdy nebudete volat po toleranci, ani ji nikomu nebudete přát, ale budete volat po kritice (ne nejapnosti), protože zjistíte, že kritika je jedinou cestou k tomu, aby člověk přestal dělat chyby.

Tolerance je naprostou brzdou k odstranění chyb. Samozřejmě, budete volat i po pochvale, která má následovat vždy, když díky oprávněné kritice odstraníte chybu, nebo vždy, když se někde chyba nevyskytuje vůbec . A tak to má být nejen na tomto webu, ale i v životě vůbec.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 3,24

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

Všechno souvisí se vším

"V rychlosti to řeknu na známém příkladě: je-li nemocný mraveneček, je nemocné mraveniště. Je-li nemocné mraveniště, je nemocný les. Je-li nemocný les, je nemocná země. Je-li nemocná země, je nemocná planeta. Je-li nemocná planeta, je nemocný vesmír."

Z této a následující části článku po mně opravdu přeběhl mráz... Bože, chraň nás před takovými samozvanými mravokárci a lidmi, jejichž víra je ta jediná pravá. Oni takoví lidé už nadělali zla, že by jim to snad i sám ďábel mohle jen tiše závidět. To oni sestavovali inkviziční tribunály, mrskali věřící kritikou a výhružkami a zažíhali hranice. Ale jak může někdo z nás říct, že to, čemu věří, je to jediné správné?

Přidáno: 9. 10. 2011 22:49

Tento komentář je reakcí na [1] Ema V.

[2] Alena

To jsou teda kecy:-)) Paní Emo jsem při Vás, nemáte se za co omlouvat..

Přidáno: 9. 5. 2009 0:35
[1] Ema V.
Omluva

Dobrý den paní Kuňová,
souhlasím s Vámi v tom, že jsem Vás neměla kritizovat touto formou.
Uvědomila jsem si až později, že pokud nechci/nemohu zveřejnit podrobnosti, kritika je asi bezcenná a forma nesprávná.
Omlouvám se.
S pozdravem Ema.

Přidáno: 22. 4. 2008 12:00

Na komentář reagoval [3] Tomáš Novotný

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek