Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Předsudek v praxi

Předsudek je častá chyba, která poznamenává a ničí jakékoli vztahy mezi lidmi, a to nejen partnerské, ale i pracovní, přátelské, rodičovské, atd.
Právě předsudky totiž většinou stojí na počátku nedorozumění mezi lidmi, které často vedou až ke zbytečným koncům těchto vztahů.

Předsudky poškozují rozhodnutí člověka, co, kde, kdy a jak bude jíst, jak dlouho bude spát či bdít, kam bude chodit, kde bude pracovat, s kým bude kamarádit, v co bude věřit, komu bude důvěřovat…
Předsudky uvádějí člověka v omyl ve všem, co člověk ve svém životě s jejich použitím řeší - jak se zachová, v čem bude žít, čemu bude věřit…
Předsudky ničí ideály, poznamenávají směr či cíl životní poutě člověka.

Přitom by stačilo tak málo - nikdy nedovolit vzniku a podlehnutí předsudkům…

Jeden takový konkrétní předsudek ze života vám ukáže tento článek, čímž vám chce napomoci více do hloubky pochopit, jak takový předsudek v životě nejen vzniká, ale i jak vypadá, a jak mezi lidmi spouští zbytečná nedorozumění. 

A když si lidé mezi sebou tato nedorozumění neobjasní, mohou skončit jejich vztahy či přízeň „fiaskem“, a to nejen mezi samotnými aktéry, ale mezi všemi, kteří jsou svědky takovéhoto nedorozumění a kteří těmto předsudkům také podlehnou.

Určitě Vám neuniklo, že dnešní doba je bohužel taková, že svět se den co den potýká s nespravedlivostí v mnoha podobách. Jednou z oblastí, kde je to velmi citelně patrné, je obchod.
Je smutné, že ve světě obchodu převažuje kalkul, podvody a nekvalita, zatímco slušnost, spolehlivost a kvalita se „krčí v koutě“.

Je tedy na čase morálku v obchodě, a nejen v obchodě, pozvednout. Proto jsem se rozhodla  i v této oblasti přispět svoji troškou do mlýna - spojila jsem svého dlouholetého koníčka a spravedlivé principy Avenny a spustila jsem e-shop s hodinkami...

Těmito slovy začíná dopis, který našli ve své zásilce většina těch, co si od začátku roku v obchůdku Avenny objednali cédéčka s našimi přednáškami.

Přiznám se, že jsem hodně dlouho zvažovala, zda vůbec takový dopis rozesílat. Pak jsem si ale řekla, že by možná byla škoda neříct, že tady existuje e-shop, kde se člověk setká se slušným a férovým jednáním, kde se nemusí bát, že ho někdo okrade, či že mu prodejce prodá padělek apod. Na druhé straně jsem však cítila, že v mnoha lidech to může vyvolat zmatek, nepochopení či odsouzení ve smyslu: „Tak ona nemá čas dělat přednášky, ale na e-shop to si čas najde.“ či „Kde je to její poslání pomáhat lidem?“

Nakonec jsem se rozhodla dopis rozesílat.
A netrvalo dlouho a přišla první negativní reakce. Autora této reakce jsem poprosila, zda jeho dopis mohu anonymně zveřejnit, abych mohla na něj veřejně zareagovat. Myslím si, že toto zveřejnění by mohlo pomoci vícero lidem pochopit, jak vzniká a vypadá předsudek v praxi.

Co je to předsudek?

Nejdříve si vůbec řekněme, jaká je teoretická definice předsudku.

Předsudek je předčasný mylný úsudek.
Jinými slovy, je to postoj, kdy člověk, aniž by učinil všechny potřebné kroky k tomu, aby získal dostatek pravdivých informací, si vytvoří na základě pouhé své domněnky mylný názor.

Existují dvě formy předsudku.

První, méně závažná je ta, když si člověk sice vytvoří předsudek, ale posléze se nebrání vyslechnout si vysvětlení a svůj mylný názor přehodnotit.

Druhá, ta více závažná forma je ta, když si člověk vytvoří předsudek a sveřepě si na něm trvá, a kdy odmítá na toto téma vůbec diskutovat.  

Ten, kdo již někdy pocítil předsudek na vlastní kůži, obzvláště jeho druhou formu, určitě bude souhlasit s tím, že předsudek umí hodně ošklivě poznamenat mezilidské vztahy a že jím člověk dokáže pořádně druhému ublížit.

Takto je tedy předsudek popsán teoreticky.
Ale jak vypadá předsudek v praxi?
To si ukážeme na již zmiňované reakci jednoho pána.

Ukázka předsudku v praxi

Dobrý den paní Přádová, řekl jsem si, že už psát nebudu, ale nemůžu (přesněji nechci) to vydržet. Mít svůj obchod na to máte právo, i když jsem si myslel, že se věnujete plně Ptyči a chcete pomáhat naplno lidem. (I když jedno druhé se asi nevylučuje a možná jedním člověk potřebuje dorovnat druhé, aby byl psychicky "v pohodě" a v dopise koneckonců vysvětlujete, proč to děláte). Za to Vás opravdu nemůžu kritizovat, máte svobodnou moznost volby. Na druhou stranu mít e-shop není asi tak časově náročné. (Tedy upřímně víc by mě potěšily alespoň obnovené přednášky nebo nové články než e-shop). Některé hodinky se mi líbí a myslím, že stránky jsou taky pěkné, i když ty různé akce, slevy, výprodeje na mě působí dost komerčně. Omlouvám se, ale nějak postrádám tu souvislost s Avennou. Kdy jsem slyšel na přednáškách, že značkové zboží není až tak důležité, i skvělá značka se rozbije, když se k ní člověk chová nespravedlivým způsobem a člověk by neměl klást, až takový důraz na značky, které jsou většinou jenom obchodním tahem. Docela by mě zajímalo, jestli ty firmy, jejichž značky zastupujete, jsou spravedlivé (asi ne, když máte potřebu dorovnávat cenu) a jde to pak na "jejich triko", když to dorovnáte dárkem? Pak dárky jako šampon proti lupům, hydratační krémy, šampon na vypadáváni vlasů, když teď, doufejme, už vím, že si všechno řídím sám a hydratační krém ani šampon na vypadávání vlasů mi nepomůže, tak nevím, jaký je to pro mě hodnotný dárek. Chtěl jsem se na to zeptat, telefon mi neberete. Děláte mi v hlavě někdy zmatek. Omlouvám se, jestli jsem to napsal třeba moc ostře, ale jsem z toho trochu "vykolejený". Rád bych to zjemnil, ale momentálně ze mě "padá", co cítím, možná nesprávně. A možná jsem na Vás až moc přísný. Ať se Vám daří :-).

Když se pozorně podíváte na tento dopis, tak zjistíte, že je v něm jedna jediná otázka.

Tolik vět a jedna jediná otázka.
Už tento fakt vám může napovědět, s jakým úmyslem byl citovaný dopis napsán.

Tento pán se mě neptal, proč nabízím ty či ony značkové hodinky a podle jakého klíče jsem značky vybírala. Nezajímal se o to, proč jsem se rozhodla k hodinkám dávat dárky jako jsou zmiňované šampony apod. Neptal, se proč nabízím zákazníkům slevy a různé akce.

Tento pán mi rozzlobeně oznamoval, jak se jeho můj krok dotknul a jak mu dělám v hlavě zmatek.

Kdyby ten pán byl opravdu plný upřímného zájmu, tak by jeho dopis vypadal zcela jinak. Byl by plný upřímných otázek. Nejdříve by se na ty věci opravdu zeptal a pak by si udělal úsudek.

Tento pán si však, aniž by se mi na ty věci zeptal, udělal úsudek, v tomto případě předsudek, a v jeho světle pak i jednal. Napsal mi rozhořčený dopis, ve kterém mi de facto uraženě vyčítá, co že jsem to udělala. Dopis, ve kterém mi mezi řádky spílá, jak můžu prodávat značkové hodinky, když Avenna s kladením důrazu na značky nesouhlasí. Kdy mi vyčítá, že nabízím jako dárky šampóny, krémy, což je podle něj v rozporu s tím, co říká Avenna a jak takové dárky mohu nazývat hodnotnými dárky. Vyčítá mi...

Kdyby se mě však ten pán na tyto věci opravdu upřímně zeptal, dostal by následující vysvětlení, která by v případě, že by byl uznanlivý, jeho názor poopravila.

Proč jsem si vůbec otevřela e-shop?

Důvod, proč jsem si pořídila internetový obchůdek s hodinkami, vystihl pisatel ve svém dopise velmi trefně a pravdivě (cituji): „Mít svůj obchod na to máte právo, i když jsem si myslel, že se věnujete plně Ptyči a chcete pomáhat naplno lidem. (I když jedno druhé se asi nevylučuje a možná jedním člověk potřebuje dorovnat druhé, aby byl psychicky "v pohodě"...)“

Jedna věc je chtít lidem pomáhat a druhá věc je to, zda ti lidé o to vůbec doopravdy stojí.

Asi většině z vás po přečtení předchozí věty naskočil nesouhlas: „Ale já stojím o vaše rady. Já stojím o konzultace. Já stojím o přednášky. Stojím o to moc...“

Je pravda, že většina lidí, kteří poznají Avennu, projde počátečním nadšením, kdy zjistí, že Avenna opravdu funguje a kdy o naše rady stojí. Bohužel toto nadšení velmi rychle vyprchá, když přijde řeč na něco, co dotyčný změnit nechce. V tu chvíli se vymlouvá na to či ono, proč to změnit nemůže, i když ví, že by bylo správné to změnit.

Moc hezky to vystihují slova z písně Lucie Bílé „Desatero“, kterou jsme použily i v našem letošním novoročním přání:

Těch deset bodů „božích vět“ by klidně mohlo spasit svět, jenže pořád někde něco vázlo. Jak umíme se vymlouvat: „Já kdybych mohl, tak já bych rád...“

Lidem jsme už předaly velké množství informací, o kterých oni sami říkají, že cítí, že jsou pravdivé, že tomu opravdu tak je. I přesto si však tyto pravdivé informace filtrují a řídí se hlavně těmi, které se jim hodí a ostatní je moc nezajímají.

Je smutné se dívat na to, jak pro dnešní lidi pravda a spravedlivost málo znamená.

Je smutné se dívat na to, jak lidé na jedné straně od nás chtějí uzdravit (nejen na těle, ale i na duši), ale na druhé straně si kladou podmínky, byť skrytě, za kterých jsou ochotni toto jejich uzdravování se podstoupit.

Je to stejné, jako kdyby přišel pacient k doktorovi a řekl by mu: „Pane doktore, já se chci u vás léčit, ale nepočítejte s tím, že budu dodržovat všechny vaše pokyny. Já sám si vyberu, které se mi hodí a kterými z nich se budu řídit.“
Co by asi v tomto případě dotyčný doktor udělal, tak to si může každý domyslet sám.

Je smutné se dívat na to, jak lidé se vědomě odmítají řídit celou pravdou. Jak na jedné straně vědí, kde ta pravda je a na druhé straně se vymlouvají, proč se tou pravdou nemohou řídit.

Je smutné se dívat na to, jak lidé pravdu, kterou jim říkáte s úmyslem pomoci jim, odmítají slyšet celou a slyší jen to, co se jim „hodí do krámu“.
(A pak jsou ještě na nás mnohdy naštvaní, jak to, že to nefunguje. Jak to má ale fungovat, když si z ABCD kvůli své vlastní pohodlnosti udělají AD?)

Jinými slovy, my pomocí Avenny můžeme pomáhat lidem jen tehdy, pokud nám to oni sami umožní. A bohužel je zatím tak málo lidí, kteří nám to doopravdy umožňují. Ostatní si asi ještě potřebují projít bolavými zkušenostmi, aby pochopili, že pravda léčí pouze tehdy, když ji člověk ctí celou, se vším všudy, bez výhrad.

Toto pomyšlení, že lidé raději dají přednost bolesti, než aby ctili celou pravdu, je ubíjející. A tak jsem se rozhodla „dobít se“ tím, že jsem spojila svého dlouholetého koníčka s principy Avenny a spustila jsem zmiňovaný e-shop.

Ambicemi mého e-shopu není trhat rekordy v tržbách, ale zpříjemnit svým zákazníkům nákup hodinek a zároveň i jít příkladem, že i obchodování se dá dělat spravedlivě.

Mottem e-shopu je „Kvalitní hodinky se zárukou“. A to se zárukou nejen hmotnou, ale i nehmotnou, tedy se zárukou slušného, spolehlivého a férového jednání se zákazníkem. A to je v obchodě základ, který by nikdy neměl být zastíněn kalkulem a ziskuchtivostí, jak to bohužel dnes vidíme téměř všude okolo sebe.

Doporučení značky

Souhlasím s tím, že preferování značky nějakého zboží jenom proto, že je ta značka v současnosti „in“, je nesmyslné a zavádějící.

Je smutné, že dnešní mládež, ale i dospělí, druhé často posuzují právě podle toho, zda nosí značkové oblečení, jaký mají mobil, v jakém jezdí autě, apod. A podle těchto kritérií si většinou i vybírají kamarády, partnery, klienty. Jako kdyby snad značkové oblečení vypovídalo o kvalitách dotyčného člověka...

Je až s podivem, kolik lidí je si schopno koupit něco, co se jim vlastně ani nelíbí. Kdy si to koupí jenom proto, že to má na sobě otisk značky, která teď „letí“. Pro ně je důležitější než jejich vlastní vkus to, aby ostatní viděli, že na to mají, anebo aby je díky nošeným značkám bralo jejich okolí.

Je však rozdíl preferovat značku jenom kvůli prestiži, anebo ji dávat přednost před jinými výrobky kvůli její kvalitě.

Například, když se mě někdo zeptá, zda si má koupit prací prášek značky Bonux nebo Persil, tak mu jednoznačně doporučím Persil. A rozhodně to není proto, že Persil je honosnější značka. Moje zkušenost je totiž taková, že Bonux navzdory všem vychvalujícím klamným reklamám, jak úžasně pere, prádlo ve finále zapere. Na trhu jsem zatím nenašla lepší prášek, než je Persil (či snad ještě Ariel), který by lépe prádlo vypral. Je pravda, že je sice dražší, ale v konečném důsledku s ním člověk ušetří – prádlo s ním totiž déle vydrží. Zatímco, když si koupíte levnější Bonux, tak za něj sice zaplatíte méně. Prádlo vám však velmi rychle zapere, takže si pak musíte koupit nové, pokud tedy nechcete chodit v zapraném oblečení. Takže v konečném důsledku koupí Bonuxu utratíte více peněz.

Nebo pokud se mě někdo zeptá, jakou si má koupit sportovní obuv, tak mu doporučím značku Salomon. A zase to není proto, že tato značka je „in“ a je známá téměř po celém světě. Doporučím ji proto, že s ní mám jen ty nejlepší zkušenosti. Jako jedna z mála značek dává do bot anatomicky vytvarované vložky. Boty této značky mi vydrží dlouho a jsou i velmi pohodlné. Salomon také dělá boty na léto s dobře fungujícím „větráním“, aby se noha v létě v neprodyšných botách nepotila. Některé typy se dají i prát v pračce, aniž by se jakkoli poškodily. Je pravda, že jsou sice dražší, ale je to dobrá investice.

A kdyby takovéto kvalitní boty vyráběla značka „Křusky s.r.o.“, tak budu doporučovat ji. Nejde mi totiž o to, jak jméno značky honosně zní, zda je ta značka prestižní, ani o nic podobného. Mě jde o kvalitu za odpovídající peníze.

Takže je potřeba, jako ostatně u všeho, rozlišovat s jakým úmyslem tu či onu značku člověk doporučuje.

Samozřejmě, že ani značka Salomon vám nezaručí, že nenatrefíte na nějaký vadný kus. I to se stává, když vám to z nějakého hlubšího důvodu patří. Přesto pravděpodobnost, že natrefíte na špatný kus, je u Salomonu menší.

Princip je stejný, jako když bych si šla koupit žehličku do vietnamské tržnice. S velkou pravděpodobností si domů přinesu žehličku, kterou, když zapojím do zásuvky, tak se mi teplem začne deformovat, nebo nebude vůbec fungovat, anebo mi vyhodí jistič či v tom nejhorším případě začne rovnou hořet.

Tyto příhody mě mají naučit, že mám sice šetřit, ale správným způsobem a že šetření vždy neznamená, koupit to, co je nejlevnější. Člověka to učí tomu správnému šetření.

Díky tomu, že se o hodinky již dlouhodobě zajímám, načerpala jsem dost znalostí i zkušeností, abych pochopila, že nejsou hodinky jako hodinky. Ne všechny prodávané hodinky jsou totiž opravdu kvalitní a spolehlivé. Bohužel se na trhu najde hodně nekvalitních poruchových hodinek. K hodinkám některých značek se špatně shání náhradní řemínek, u jiných značek je špatný servis či nechtějí zákazníkům uznávat reklamace, někteří výrobci zase šidí materiály, apod.

A co hůř. Je až s podivem kolik padělků se dnes mezi hodinkami najde, a to především v e-shopech. Takové hodinky velmi těžko rozeznáte od těch opravdových (některé povedené napodobeniny těžko rozeznají i odborníci). Tyto hodinky sice koupíte za „pár“ korun, ale vaši radost z výhodné koupě velice rychle vyprchá. Takové hodinky jsou vyrobeny z nekvalitních materiálů, které se vám začnou olupovat, měnit barvu, praskat apod. O nějaké vodotěsnosti u takových hodinek vůbec nemůže být řeč, a to i v případě, že hodinky se „pyšní“ nápisem o vodotěsnosti do 100 m. Autorizovaný servis vám takové plagiáty neopraví a ostatní hodináři od nich také dávají ruce pryč a moc dobře vědí proč. Za opravy takových hodinek by se totiž nemohli zaručit. Strojek hodinek je totiž také ošizen, kde to jen jde.

Proto, když se mě někdo, zeptá, jaké hodinky si má koupit, tak na základě svých zkušeností mu doporučím značky, které nabízím i ve zmiňovaném e-shopu.

Ceny výrobků

Jedním z nešvarů dnešní doby je stanovování prodejní ceny výrobků. Většina prodejních cen je bohužel nesmyslně navýšena, takže si kupujeme předražené věci.

Je veřejným „tajemstvím“, že největší „krajíc“ z prodejní ceny si v drtivé většině ukrajují koncoví prodejci. Právě koncoví prodejci obvykle mívají největší marži.

Najdou se však i tací prodejci, kteří s vysokými cenami nesouhlasí a chtěli by prodávat zboží za ceny nižší. Takoví prodejci však mohou narazit na jinou bariéru. V některých odvětvích totiž oficiální distributoři určují koncové ceny, za které se musí jejich výrobky prodávat a důsledně hlídají, zda prodejci tyto ceny dodržují. Pokud prodejce stanovené ceny nedodržuje, může na to doplatit i vypovězením dodavatelské smlouvy ze strany distributora, což v některých odvětvích, kde je jen jeden oficiální distributor, pro prodejce znamená konec prodeje daného zboží.

Respektive prodejce může v prodeji pokračovat, ale pouze za cenu toho, že zboží začne odebírat od neoficiálního prodejce, lidově řečeno od překupníka, kterému je jedno, za jakou prodejní cenu bude jeho „nekalé“ zboží ve finále prodáno. K tomuto se však slušný obchodník nesníží, protože tím akorát tak své zákazníky poškozuje. Zboží od překupníků totiž mj. nemá ani oficiální záruku – reklamaci takového zboží autorizovaný servis z pochopitelných důvodů nepřijme.

Jedním z takových odvětví, kde si prodejce nemůže sám určovat prodejní ceny, je internetový trh s hodinkami. Je sice pravda, že oficiální distributoři hodinek dovolují nějaké slevové akce, ale nebývá to příliš často.

A tak internetový prodejce, který chce svým zákazníkům nabízet hodinky za odpovídající ceny, může ceny snížit pouze dvěma způsoby, a to buď prostřednictvím hodnotných dárků k hodinkám, anebo osobními slevami zákazníkům.

Tyto dva způsoby využívám i já ve svém e-shopu, abych tak snížila cenu hodinek na odpovídající míru. V mém případě tedy za nabízenými dárky či jinými neveřejnými slevami či akcemi není potřeba hledat obvyklé marketingové podvodné triky či nekalou komerci. Kdyby to bylo možné, tak bych cenu hodinek snížila přímo. To bohužel nejde. Proto k hodinkám nabízím dárky či pořádám různé akce, osobní slevy nebo hry.

Dárky coby rozmazlování se

Ve výše zmiňované reakci, která mě přiměla k napsání tohoto článku, se pán ohrazuje i proti tomuto (cituji):

„Pak dárky jako šampon proti lupům, hydratační krémy, šampon na vypadáváni vlasů, když teď, doufejme, už vím, že si všechno řídím sám a hydratační krém ani šampon na vypadávání vlasů mi nepomůže, tak nevím, jaký je to pro mě hodnotný dárek.“

Souhlasím s tím, že vypadávání vlasů, lupy, suchá pleť, apod. je odrazem naší psychiky. Vypadávání vlasů je způsobeno nesprávně řešeným stresem, lupy jsou odrazem nezájmu o sebe, o své skutečné touhy a přání, apod. A pokud člověk příčinu svých problémů neodstraní v psychice, žádný, byť sebelepší, kosmetický přípravek problémy trvale neodstraní.

Ovšem na přednáškách jsme také vysvětlovaly, že člověk má jednou za čas své tělo rozmazlovat. Anebo má svému tělu pomoci v extrémních podmínkách či tehdy, když se mu nedaří rychle odstranit problém v jeho psychice.

Člověk si tak může v rámci rozmazlování jednou za čas namazat pokožku na celém těle kvalitním pleťovým mlékem. Anebo kvalitní pleťové mléko má také bez výčitek použít, když už je jeho pokožka extrémně suchá a jemu se nedaří psychickou příčinu rychle odstranit. Člověk za takovýchto podmínek má použít jakoukoli rozmazlovací, ale zároveň i kvalitní pomůcku, jako je třeba kvalitní šampon, apod.

Rozmazlováním se člověk učí kýženému postoji – nezapomínat na sebe, uvědomovat si, že i já si zasloužím péči a věnování se sama sobě. Proto v mém e-shopu mezi nabízenými dárky naleznete zmiňované šampony či krémy.

Pisatel zmiňované reakce se také ohrazoval proti tomu, jak tyto dárky můžu označovat za dárky hodnotné. Výraz „hodnotné dárky“ jsem zvolila schválně – opravdu mají svoji hodnotu, a to jak po stránce psychické (výše zmiňované rozmazlovaní se, či pomoc v extrémních podmínkách), tak i finanční (udávaná cena je skutečná cena za kvalitní výrobek – není to žádný reklamní trik, ani podsouvání nekvalitních výrobků).

Jak se vyvarovat předsudkům?

Jedinou prevencí proti předsudkům jsou upřímné otázky a upřímný zájem dozvědět se co nejvíce souvislostí (co nejvíc vidět a slyšet) a tyto souvislosti následně zvažovat  (porovnávat teorii a praxi, slova a činy, minulost a přítomnost, apod.).

To znamená nejen se ptát, ale opravdu se zajímat i odpovědi, které uslyším.
Velmi často se totiž stává, že lidé se sice zeptají, ale odpověď už je příliš nezajímá. Lidé si bohužel často na své otázky odpovídají sami a slova druhého už vnímají pouze okrajově či vůbec. Jenomže předsudkům se vyhnete hlavně díky odpovědím.

Otázky v tomto případě jsou pouze cestou. Cílem jsou odpovědi, které vám napomohou udělat si správný úsudek.

Bohužel někdy dojde k tomu, že z různých důvodů se člověk dotyčného na jeho vysvětlení nemůže zeptat.
Co v takovém případě dělat?

V takovém případě je správné pozdržet svůj úsudek do té doby, než příležitost položit otázky nastane. Je potřeba však zdůraznit, že pozdržet svůj úsudek obnáší i pozdržení svého naladění.

To, že lidé nepozdrží své naladění do té doby, než budou mít možnost se zeptat, je tou nejčastější chybou, které se lidé v tomto dopouštějí.
To je ostatně vidět i v případě pána, který mi napsal výše uvedenou reakci. Pán mi otázky ještě ani nepoložil, tudíž ani neznal mé odpovědi, ale už byl dopředu na mně naštvaný. Jeho naštvanost pak vyústila v jeho ne příliš příjemný a korektní dopis.

Předsudek „zabíjí“ vztahy

Když jsem se pisatele ptala na to, zda mohu jeho reakci zde na našem webu zveřejnit, tak jsem mu nejdříve na jeho skryté „otázky“, které mi „položil“ ve svém dopise, odpověděla.
Pán se mi nakonec sám od sebe omluvil za svůj předsudek a příkrý dopis a uznal, že nejednal správně.

V našem případě jsme si to vyříkali a „mrak“ mezi námi byl zažehnán. Ne však vždycky tomu tak bývá. Předsudky totiž bývají velmi častým důvodem neshod v mezilidských vztazích.

Nejčastěji je to snad vidět v partnerských vztazích. Díky předsudkům se dokáže partnerský vztah „zašmodrchat“ natolik, že už to pak partneři mezi sebou neumějí „rozplést“. A mnohdy, i přesto, že se pořád navzájem milují, to končí rozvodem.

Přitom by stačilo tak málo – stačilo by se ptát, naslouchat odpovědím a pozorovat vše, co s odpovědí souvisí (mimiku, gesta, tón, čin, atd.). Toto následně vnitřně procítit, zda člověku zapadnou všechny odpovědi, které na své otázky dostal, a to nejen v podobě slov, ale i dalších projevů.

Zmiňované pravidlo, tedy ptát se a vnímat odpovědi, kdy se člověk nemá soustředit jen na verbální projev, platí nejen pro vztah partnerský, ale i pro vztah rodičovský, sourozenecký, kamarádský či s kolegou z práce...

Snad vám tento názorný příklad ze života pomohl ještě lépe pochopit, jak takový předsudek vypadá, jak zbytečně dokáže člověka zavést na scestí a že není zas tak těžké se mu vyvarovat.

Autor: Hanka Přádová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,59

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

[10] Any
Uvaha o pricine predsudkov

Preco predsudky? Mozno preto, ze my vsetci (ludia) mame strach robit nieco inak ako doteraz, menit svoje presvedcenia. Respektive si vytvarat vlastne presvedcenia. Radsej preberame tie, ktore vidime u ludi, s ktorymi sa stretavame.
Ked uz presvedcenie zmenime alebo si ho vytvorime, mame sklony vratit sa k tym k tomu staremu, pretoze stratime vieru, ze by to nove mohlo fungovat este predtym, nez sa zasadny ucinok dostavi.

Podla mna je to vsetko (vsetky problemy) o viere, teda skor o chybajucej viere, ze som dostatocne schopny/a na to, aby som vytvoril/a presvedcenie, ktore mi bude fungovat. Bez viery sa myslim neda zit, a tak kedze neverime v svoju silu, hladame si "istoty" v inych ludoch, veciach a javoch. Hovori sa tomu zavislost, a zavisli na niecom sme vsetci. Akurat niektori si to neuvedomuju. Aby sme nasu vieru o zivote podopreli dokazmi, snazme sa viac porozumiet sami sebe a zamerat sa radsej na naucenie sa uvedomovat si kvanititu a kvalitu sily v nas samych (viera, ze som superhrdina skodi tak isto ako viera, ze som neschopak) ako na davanie energie do niekoho ineho alebo niecoho ineho alebo do nejakej cinnosti, ktoru robime len pre tu cinnost samu, a nie preto, aby sme rozvijali zivot v nas ( napr. workoholizmus, gamblerstvo, zavisle nakupovanie).
P.S. Zmysel zivota nevidim v nicom inom ako v 1.preziti 2. rozvijani sa.

Přidáno: 3. 8. 2012 13:09
[9] Any
strach, nerovnovaha medzi slobodou a zodpovednostou

Dobry den,

som rada, ze si obcas mozem precitat nieco od Vas dvoch bytosti z Avenny.
Podobne nazory maju aj ine smery v medicine, ako aj v inych oblastiach (napr.filozofia), a tak som sa vlastne k Vam dostala. Aj ked Avennu poznam len z par clankov a z medii. Niektore informacie som nenasla nikde iba u Vas a oslovili ma.

Budem reagovat na Vas odsek
"Proč jsem si vůbec otevřela e-shop?"

Ako sa to niekedy stava, clovek o niecom hovori, a sam urobi tu vec, o ktorej hovori/pise, ze s nou nesuhlasi. Nemate pocit, ze ste vyjadrila predsudok, ked ste napisala, ze ludia Vase rady do bodky nedodrzuju preto, ze nechcu/nemaju silnu volu? Ako viete, preco ich dosledne nedodrzuju? Pocuvala ste ich? Pocuvala ste aj do hlbky (nielen to, co hovoria)? Je mozne, ze oni sami nevedia, preco najprv povedia, ze ich budu dodrziavat a potom to rozhodnutie zmenia (a preto vam hovoria "vyhovorky")?

Osobne sama nedodrzujem kazdu radu, ktoru mi niekto da, aj ked na zaciatku som z nej nadsena (napriklad aj u liecitela, na zaciatku sa mi ta rada a liecitel pozdava, ale neskor sa nieco zmeni) a cestny dovod je ten, ze si neverim. Neverim svojej schopnosti ohodnotit schopnosti daneho poradcu. A tak mam stale strach, ze niekto mi radi zle, a tak radsej nerobim nic inak ako doteraz (aj ked viem, ze potrebujem nieco zmenit, aby som sa citila lepsie), alebo teda robim len male zmeny.A nehanbim sa to tu priznat. Ked som si nedavno moje spravanie zanalyzovala, prisla som na to, ze prave tento moj strach vyrazne spomaluje moj rozvoj v istej oblasti, o ktory sa tak usilovne a nie velmi uspesne snazim. Pokusam sa tento fakt prijat, som aka som.
Preto ani nikomu inemu nevycitam, ak sa nesprava tak, ako mu poradim. A snazim sa vidiet za tym jeho slabost a nie moju slabost (ze by snad moja rada nebola vhodna).
Dalej, zase z osobnej skusenosti, sa domnievam, ze nastroj na lepsie rozhodovanie (aby clovek neprestal verit spravnej rade a aby mal mensi strach nieco robit inak) je koucing. V praxi moze ist aj o porozpravanie sa s nestrannym clovekom, aj ked taky sa hlada tazko, preto odporucam vyuzitie profesionalnych sluzieb koucov, ktori sprevadzaju cloveka pri rieseni jeho problemov (neradia a nehodnotia). Je to super, ked Vas niekto "drzi za ruku", ked prechadzate tazkym usekom cesty a pritom citite, ze nemusite prenho nic robit, len byt sami sebou (profesionala treba samozrejme zaplatit). Naozaj mi to dava energiu, pretoze ked som s kouckou, tak mam ovela viac energie a napadov, ako ked som sama, a pritom ona nemusi nic hovorit, akurat vidim, ze je tam a ze sa snazi pochopit to, co rozpravam (nie vzdy k porozumeniu dojde, alebo nie vzdy hned, to je jasne).

Druha vec, co mi k clanku napada, je, ze pomahanie nie je o tom cakat od druhych, aby mi toto pomahanie "umoznili", ci ano? Myslim, ze pomahanie je vlastne davanie. Vnimam, ze niektori ludia davaju vela, ale nestaci im to. Chceli by davat viac, preco nevidia, ze kolko vela uz davaju?

Vnimam, ze mnohi ludia su smutni, ak ich klienti (napriklad k osobnemu trenerovi pride osoba, ktora ma velku nadvahu) nemaju uspechy. Jeden dovod moze byt aj ten, ze su na nich, na klientoch zavisli (spoluzavislost, kodepedencia). Stava sa mi to tiez (nie som trenerka). Zrejme je to iluzia, ale verime tomu, ze nas klient je nasou spasou, od jeho spokojnosti s nasimi sluzbami zavisi nasa spokojnost samych so sebou. Za kazdou takouto vierou je nedostatok viery v sameho seba, ktory vacsinou vznika v detstve - vplyv prostredia (cez emocionalny incest ludia po generacie nevedome prenasaju tieto pocity nedostatocnosti na svoje deti alebo zverencov). Takto sa pozeram na pricinu vsetkych zavislosti.
Pritom osobny trener ani nikto nemoze zobrat na seba zodpovednost za pracu klienta na sebe. Trenerova cast prace je vypracovat jedalnicek, celkovo: dat mu "rady na mieru", a klientova cast prace je zvazit, ci mu trener radi dobre a ak ano, tak ich dodrziavat. Mozno by pomohla zmluva, kde by si dvaja spolupracujuci ludia aj toto ujasnili (nielen, ze kedy sa budu stretavat a aka je cena za hodinu...). Pricom zrejme nielen pre mna je to tazke urcit si sam pre seba zavazky, ktore dokazem splnit (a neurcit si ich vacsie ani mensie).

Ak sa trener citi pod psa, ked dana pani neschudne (alebo aj viaceri jeho klienti), tak podla mna ide o prevzatie zodpovednosti za druheho, co je podla mna chyba.
Ako sa hovori v jogovej brandzi: je vhodne byt slobodny a zaroven zodpovedny, zodpodny a zaroven slobodny. Jedno bez druheho nemoze existovat. (a ked prevezmem na seba cudziu zodpovednost, stracam zasadny kus svojej slobody, takze akoby uz nie som celistva, nie som sama sebou, takze ani to, co zo seba davam uz nie je ono)

Este dodam, ze skutocnu pravdu/moralne zakony podla mna na vedomej urovni nepozna ziadny clovek. Mozeme sa k nej len blizit, a blizime sa... Zrejme je kluc v urovni uvedomelosti, co je akoby nas siesty zmysel, ktory sa poniektori snazime v sebe rozvijat.

Dakujem za moznost vyjadrit sa.
Drzim palce vo Vasej praci, akejkolvek. Verim, ze v e-shope podnikate ferovo.

Pozdravuje,
A.

Přidáno: 31. 7. 2012 2:03
zajímat se O odpovědi (PROČ předsudky)

Přeji potěšení při psaní, Paní Hanko...

Vě větě "...zajímat se odpovědi..." chybí "o" (...zajímat se O odpovědi - tak jste to myslela, že?). Každopádně článek je převelice Přínosný.

Plánujete připojit popis(y) PROČ dochází k podlehnutí předsudku (resp. jeho vytvoření si příslušným člověkem) spíše než k Patřičnému postupu?
Pro ušetření vaší práce si dovolím naznačit první bod, který Vidím v duchu "příliš práce (při pozorování, ptaní, přemýšlení atd.)..."

Těším se (doufaje v) případné pokračování...

M. Radan Chrobok Ph.D.
http://facebook.com/DMDU...iverzita

Přidáno: 24. 7. 2012 13:46
PROČ předsudky (opravdu se zajímat i O odpovědi)

Přeji potěšení při psaní, Paní Hanko.

Ve větě "...opravdu se zajímat i odpovědi..." chybí "o" (zajímat se O odpovědi - taj jste to ymslela, ne?), kařdopádně článek je převelice Přínosný.

Plánujete doplnit zdůvodnění PROČ lidé radši podlehnou (resp. vytvoří si) předsudku než aby postupovali patřičně?
(Pro ušetření Vaší práce podotýkám, že první položku ze seznamu důvodů Vidím v duchu "příliš práce (při ptaní, přemýšlení atd.)...".)

Přidáno: 24. 7. 2012 13:41
[3] Kamil

Komentář je v rozporu s dobrými mravy a proto byl zablokován.

Přidáno: 21. 4. 2012 14:56
[2] Adela
Pomoc

Dobrý den paní Přádová, dnes jsem na doporučení kamarádky navštivila vaše stránky a s potěšenim musím konstatovat, že to nebyl ztracený čas.

Přidáno: 19. 4. 2012 23:33
[1] Marie Horneková
Krásný článek

Dobrý den paní Přádová,

velmi děkuji za Váš článek. Pro mě je krásný v tom, že je srozumitelný a otevřelo mi to nové obzory co se týče obchodu. Jsou věci, které ani člověk netuší, že se dějou a proto si dělá "obrázek" předčasně. Váš příklad mi krásně ukázal, že to může být i jinak a myslím, že mě to hodně pomůže k tomu, abych si případné předsudky vytvářila o dosti méně či vůbec si je nevytvářela, než tomu bylo do nynějška.

Děkuji a přeji příjemné dny. Ať se Vám daří.

Majka Horneková

Přidáno: 27. 2. 2012 13:48

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek