Změna povahy začíná u opravdového chtění
Základní pravidlo pro změny povahy zní:
Každý člověk se opravdu může trvale změnit, pokud doopravdy chce.
Jsou lidé, kteří říkají: "já se změnit chci, ale nejde to". Tito lidé tvrdí, že zkrátka se nemohou změnit, i když chtějí.
Zastavím u slova "chci" se změnit. Mnoho lidí nezná do hloubky, co znamená pojem "chci se změnit" a dokonce ani nezná, že je rozdíl mezi "chtít (alibisticky)" a "chtít (opravdově)". Ten rozdíl mezi alibistickým a opravdovým a chtěním spočívá v projevech člověka.
Projevy alibistického - nepravého chtění se změnit
Ten, kdo se nechce doopravdy změnit:
- chce uvnitř, tedy si přeje, touží, ale dál to nenaplňuje a nedělá
- nárokuje si na odměnu, pochvaly, výhody za změnu povahy
- zůstává pouze u teorie, ale praxe žádná - pouze filozofuje, poučuje o změně a vysvětluje ji, ale nemění se
- je navenek pasivní, nebo vytváří domnělou aktivitu. Navenek je sice ve změně aktivní, ale s odporem. Je aktivní pouze na chvíli, než ho ten odpor přemůže.
- vede silácké řeči o tom, že se chce změnit, ale "skutek utek" - nemění se
- vymlouvá se, proč to nejde - slabá vůle, síla, geny, okolí, stud, nepřízeň, nedostatek času apod.
- omlouvá se, že mu ta změna nejde, ale zůstává pouze u omluv, nepoučuje se z chyb
- nevěří, že dokáže změny, které chce
- nevěří, že by mohl být jiný
- neplní sliby o změně, nebo raději žádné sliby nedává, aby nemusel nic splnit
- nenaplňuje svá slova, vede silácké řeči, zveličuje, zapomíná to, co řekl
- stanovuje termíny
- odkládá termíny
- neupřímně chce - uvnitř to cítí, že nechce doopravdy, ale nepřizná to
- klade si podmínky - až, ať, pokud, jestli...
- je netrpělivý, vzteklý.
Projevy opravdového - pravého chtění se změnit
Ten, kdo se chce doopravdy změnit:
- chce nejen uvnitř - v myšlenkách a slovech, ale i tyto změny dělá
- nenárokuje si na odměnu, výhody, pochvaly za změnu
- naplňuje změny ve všech situacích. Kdo upřímně chce, nenechá se odradit okolím - řečmi, nepříznivými podmínkami, předsudky ostatních, deptáním, nedůvěrou, zesměšňováním atd.
- nedrží se teorie, nefilozofuje, rovnou to uplatňuje do praxe - tzn. žádné prázdné řeči (mlácení prázdné slámy), dotyčný o změně nemluví půl roku a pak teprve začne, ale začne hned
- je upřímně aktivitní - změny dělá rád a s potěšením, dobrovolně a vědomě
- svoje chtění projevuje nejen ve slovech, ale také ve skutcích, činech - "skutek neutek". Co chce, to také říká a současně i dělá, a to v naprosté shodě.
- nevymlouvá se
- neomlouvá svoje nedostatky, pouze vysvětluje případné zpomalení či zaskobrtnutí, ale pouze na nezbytný čas a pak jede nezlomně dál
- věří v to, že na sobě i v sobě dokáže změnit cokoli, co upřímně chce
- věří, že v sobě to dobro má
- dodržuje své sliby - co slíbí, to také dodrží
- nezapomíná svá slova a naplňuje je (jeho slovo je slibem), a to aniž by mu to musel někdo připomínat
- nestanovuje termíny - co chce změnit, začne měnit hned a ne až od zítřka rána, od pondělka, od prvního, od nového roku...
- upřímně chce
- neklade si podmínky ke změně - žádné až, ať, pokud, jestli, asi, možná, třeba... Zkrátka nyní a teď, ať se děje, co se děje, "i kdyby trakaře z nebe padaly", tak se mění.
- je trpělivý, shovívavý, jde klidně, jistě za svým cílem.
Doopravdy chtít se změnit znamená nejen uvěřit tomu, že se dokáži změnit, ale také to, co chci, naplňuji.
Když člověk nevěří, že se může změnit, tak zůstává pouze u přání a tím vlastně nechce.
Když se člověk doopravdy chce změnit a uvěří tomu, že se může změnit a že to dokáže, tak toto svoje chtění bude následovat a naplňovat, a to bez jakýchkoli podmínek. Jedině upřímná víra totiž pomůže člověku následovat a naplňovat to, co uvnitř doopravdy chce.
Ti, co nechtějí doopravdy, se chovají jinak, než mluví a smýšlí a nemění se. Nemění své reakce: zvyky, své projevy, své konání, mimiku, gesta, reakce, jednání, chování, způsoby, návyky. Nemění se, protože nechtějí doopravdy.