Povaha člověka se může změnit, pokud člověk doopravdy chce
Povaha člověka není nic jiného než komplex jeho reakcí - jak dotyčný reaguje na okolní podněty, informace, vjemy, situace a děje.
Změní-li tedy člověk svoje reakce na okolní podněty, změní tím také svoji povahu.
A to, zda tyto svoje reakce člověk změní anebo bude reagovat stejným způsobem i nadále, si každý určuje sám.
Povaha se nemění jen tak, např. díky věku. Povahu si člověk mění sám svým rozhodnutím, protože bez jeho rozhodnutí a přičinění se mu jeho povaha sama od sebe nikdy nezmění.
Každý člověk může svoji povahu změnit úplně, pokud doopravdy upřímně chce a věří tomu a také se podle toho chová. Ovšem, tato změna musí trvat delší dobu, aby si dotyčný člověk osvojil svoje nové reakce - změnu povahy.
Tím, že se člověk rozhodl změnit svoji povahu a vydrží dostatečně dlouhou dobu, aby si osvojil svoje nové, změněné reakce, se doopravdy může trvale změnit. Změní tím svoje reakce v podobě zvyků a návyků, změní svoji mimiku, hlasitost, mluvu, gesta, konání, jednání, chování, pohledy, výběr slov, sdílnost, rychlost mluvy, tón hlasu atd.
Nyní sdělím jednu věc dvěmi způsoby:
- Neexistuje na světě člověk, který by nemohl změnit svoje reakce.
- Neexistuje na světě člověk, který by nemohl změnit svoji povahu.
Není to osvobozující pocit oproti pocitu: svoji povahu nemohu nikdy změnit - je mi daná?
Pokud se jakýkoli člověk rozhodne pro změnu k lepšímu, tak se vlastně přibližuje ke své podstatě, protože vnitřní podstata každého člověka je užasná.
Člověk, který svoji údajně vulgární, studenou a necitlivou povahu změní a začne být jemný, laskavý a citlivý, ve skutečnosti začíná být sám sebou. Neznamená to, že se přetvařuje, ale znamená to pouze, že se vrací ke své podstatě.
I ten největší necita, který má údajně nesnesitelnou povahu, se může změnit v přiměřeně citlivého, úžasného člověka. A pořád to bude on. Dokonce to bude víc on v té citlivě formě než předtím, kdy byl necitou. Jenom musí vydržet a nesmí se nechat odradit.
Tři etapy změny povahy
Celá změna povahy musí trvat tak dlouho, aby člověk procházel třemi etapami:
- nezvykem
- zvykem
- přirozeností.
Ve třetí etapě má člověk "vyhráno" - změnil se.
První etapa - nezvyk
Pro člověka, který je např. uzavřený, je nezvykem, aby reagoval jiným způsobem než mlčením - např. aby mluvil o sobě.
Mlčení je také reakce, stejně tak jako mluvení není nic jiného než jiný druh reakce.
Takovému člověku tedy mluvit o svých pocitech připadá divné, těžké, ale ve skutečnosti je to jenom nezvyk a tak si musí začít hlídat svoje reakce. Ze začátku se musí přemlouvat, hlídat, aby nebyl uzavřeným, aby reagoval jinak než mlčením, aby reagoval mluvou. Pokud překoná tuto etapu a bude mluvit delší dobu o sobě (přiměřeně), tak se dostane z etapy nezvyku do druhé etapy.
Druhá etapa - zvyk
Takovýto člověk už si zvyká na to, že reaguje jinak, že přestává být uzavřeným. Svoje reakce však ještě tzv. "nemá v krvi", ale postupně se mění.
V této etapě už není pro něho nezvyklé a divné mluvit o sobě a už si svoje reakce začíná i užívat, už se mu mluvení i líbí. A pokud setrvá v těchto svých reakcích a neuzavře se v této etapě, přichází třetí etapa.
Třetí etapa: přirozenost
V této etapě už se mu ta sdílnost nejen líbí, ale už si ani neuvědomuje, že "musí reagovat jinak". Stává se mu přirozené být sdílným a ne uzavřeným. Je svobodnějším a uvolněnějším. Cítí se i projevuje se spontánně a tím je i přijatelnějším pro sebe i své okolí.
A není to přetvářka, je to jenom přiblížení se k tomu, čím uvnitř je. Tímto se dotyčný člověk změnil v určité oblasti své povahy, respektive ve své povaze jako takové. Protože jakákoli změna v jediné oblasti povahy znamená celkovou změnu povahy.
Toto je jenom jediný z mnoha příkladů, protože změnit svoji povahu (změnit svoje reakce) může člověk v jakékoli oblasti svého života.
Povaha člověka není daná
Nic v povaze člověka není dané, tedy neměnné. Člověk v ní může změnit všechno, pokud má důvod a doopravdy chce. Dokud člověk nevěří a doopravdy nechce, tak se nezmění.
Tvrzení psychologů, že člověk nemůže změnit svoji povahu je stejně nepravdivé, jako kdyby tvrdili, že člověk nemůže změnit svoje reakce.
Tudíž platí, že může-li člověk změnit svoje reakce, může tím změnit i svoji povahu. Jenom se pro tuto změnu svých reakcí, potažmo svojí povahy, musí upřímně rozhodnout.
Je však důležité, aby si člověk nejdříve před vlastním rozhodnutím připustil nepříjemné prvky svých reakcí, své povahy, které chce změnit a naplno si uvědomil jejich nevhodnost a nepřijatelnost.