Avenna

Paní Majko,

posílám Vám po internetu hezké podzimní pozdravení a raduji se spolu s Vámi z Vašeho správného rozhodnutí. A děkuji Vám za projevenou důvěru.

Jana

Dobrý večer,
paní Jitko, děkuji Vám zá krásný komentář. Až mi z něho naskočila husí kůže:-). Taky si znovu pročítám všechny články a zjišťuji, že pokaždé si z toho vezmu něco jiného. Kolikrát si říkám, že jsem snad některé články ani nečetla...:-). Pak si začínám uvědomovat další a další věci a plno situací mi postupně začíná dávat smysl. Samozřejmě není to vždy tak jasné jak píši, těch nejasností je stále přeci jenom více, ale mám vždy upřímnou radost, když něco správně pochopím:-). Radu od paní Katky si určitě vezmu k srdci, jistě podpoří více, než si říkat, že jsem úplně neschopná.... Přeji Vám i všem ostatním krásný večer. Majka Horneková

Dobrý den,

Paní Jano, velice jsem přemýšlela nad Vaší radou rozdělenou do čtyř bodů. Nakonec jsem se ztotožnila s bodem č. 3. Píšete:
"3) pejska dáte svému bývalému příteli: Vilík nebude zvracet a Vy Majko i bez psí společnosti budete mít radost
k bodu č. 3:
To, že pejsek bude s člověkem, kterého si oblíbil a vy se zbavíte svého zástupného problému, budete mít prostor podívat se na to, proč Vás napadla myšlenka pořídit si na cesty psí společnost. A možná jste už připravená podívat se na správný důvod, viz Vaše věta: "Je to čínský chocholatý pes a pořídila jsem si ho proto, abych se necítila tak sama (což si myslím, že není asi zrovna správný důvod, ale to patří jinam)."
Pocítíla jsem, že můj důvod pořízení nebyl správný a možná ani nejsem připravená na to starat se o pejska. Momentálně mám pěkný pocit z toho, že Vilík je veselý a rád u svého "nového" páníčka.
I jak mi radila paní Jitka Wolf, tak jsem přemýšlela nad tím, proč se ta situace tehdy stala nám oběma dohromady. Možná právě proto, abych se nad tím zamyslela nebo možná i jakási zkouška zda jsem připravená řešit složitější situace. Abych pravdu řekla, mám v tom všem hodně velký zmatek a asi si toho budu muset ještě hodně prožít, abych všechno správně a úplně pochopila. Ovšem nevzdávám to, je to pro mě výzva jít dál a přijít všemu "na koub":-). Každopádně mám dobrý pocit ze svého rozhodnutí vytvořit pejskovi ty nejlepší podmínky pro jeho život a doufám, že to bylo rozhodnutí správné.
Děkuji vám proto, že jste mi otevřely další nové obzory jak se dají věci řešit a že správných možností je i více... S přáním šťastných a bezbolestných dnů Majka Horneková

Dobrý večer paní Vlaďko, i Vám děkuji za příspěvek. Určitě to nevzdám:-), záleží mi na psychickém zdraví svého pejska a budu se snažit jeho trápení vyléčit. Je to pro mě i jakási výzva, poznat pro mě další nové zákonitosti a způsoby myšlení. Přeji Vám krásné dny. Majka Horneková

Dobrý večer paní Jitko a paní Jano,

velice si vážím toho, že jste mi řekli svůj názor. Moc to pro mě znamená a hodně mi to v lecčem otevřelo oči.

Nakonec celá situace dopadla líp, než jsem doufala. Přítel si prožil "dobu po rozchodu" a uvědomil si pár věcí. Vrátil se a slíbil, že se pokusí jít také cestou spravedlivosti i když si myslí, že v dnešní době s takovýmto chováním moc neuspěje. Jsem za to ráda a podporuji ho, aby byl "lepším člověkem":-). S Vilíčkem ale zkusím znovu postup od paní Kuňové a také se zamyslím nad návodem paní Jany... Jsem moc ráda, že díky vám mám možnost se více zdokonalovat. Mockrát vám děkuji za vaše návody a přeji mnoho úspěšných dnů:-). Majka Horneková

Dobry den pani Jano,

mam jednu otazku k Vasemu komentari. Pisete: "Otestujte, zda se již nenacházíte ve fázi lpění a předsudků". Muzete, prosim, napsat, jak se toto da otestovat?
Je pro me nekdy obtizne rozeznat co je chteni/prani ci lpeni.

Dekuji a preji hezky den. Jitka W.

Milá Majko,

oslovil mě Váš příběh a nabízím Vám svůj pohled a názor, který můžete, ale nemusíte přijmout.

V dané situaci vidím následující řešení:

1) pejska si necháte: Vilík nebude zvracet (uvěřila jste návodům Avenny a použila je) a Vy Majko budete mít radost ze psí společnosti

2) pejska si necháte: Vilík bude zvracet a Vám to nebude přinášet radost

3) pejska dáte svému bývalému příteli: Vilík nebude zvracet a Vy Majko i bez psí společnosti budete mít radost

4) pejska dáte svému bývalému příteli: Vilík nebude zvracet a Vám bude smutno, bez psa nebudete mít radost

K bodu č.1:
Sama píšete, že: "Konzultovala jsem to i s paní Kuňovou, která mi poradila jak bych ho mohla vyléčit, ale veškeré pokusy selhaly možná i mojí nevědomostí a neschopností." Opravdu si Majko myslíte, že jste nevědomá a neschopná? V každém okamžiku života přeci každý člověk má k dispozici právě tolik informací, kolik potřebuje. A potom, zkuste otestovat Vaši upřímnou touhu pejska zbavit zvracení, protože nikoliv víra v návody, ale právě touha realizovat své záměry, je ta hybná síla, která nás posunuje dál. A s nastavenou touhou teprve poté se rodí víra. Otestujte, zda se již nenacházíte ve fázi lpění a předsudků. Nestagnujte, hledejte nové podněty, třeba Vás osloví informační techniky Silvovy metody nebo Vám řešení přinese postavená konstelace na Váš vztah k Vilíkovi. O těchto postupech a metodách je na trhu dostatek literatury i jsou dostupné info na internetu.

k bodu č. 2:
Tato možnost z mého pohledu není akceptovatelná ani pro Vás, ani pro Vilíka. Nebo máte potřebu, Majko, se trápit či se stát sobcem?

k bodu č. 3:
To, že pejsek bude s člověkem, kterého si oblíbil a vy se zbavíte svého zástupného problému, budete mít prostor podívat se na to, proč Vás napadla myšlenka pořídit si na cesty psí společnost. A možná jste už připravená podívat se na správný důvod, viz Vaše věta: "Je to čínský chocholatý pes a pořídila jsem si ho proto, abych se necítila tak sama (což si myslím, že není asi zrovna správný důvod, ale to patří jinam)."

k bodu č. 4:
V případě, že si zvolíte tuto možnost, prožijete období smutku, které Vás přivede buď na odpověď, proč jenom s Vámi Vilík v autě zvrací, a potom si Vilíka vezmete zpátky a budete radostná a Vilík spokojený a nebo nebudete vědět příčinu Vilíkových stavů, ale přesto Vilíka budete chtít sobecky zpátky. V tomto případě pro vás Vilík asi nebude moc důležitý jako to, že už konečně budete mít v autě společnost a nebudete si tedy připadat sama.

A Majko, důležité pocity, které Vám napoví, jaké řešení zvolit, hledejte vždycky v břiše, ne v hlavě.

Přeji Vám hodně radostných dní na cestě k sebepoznávání, Jana

Váš článěk mě poněkud znepokojil, sama se věnuji koním již mnoho let, problematika plemenitby a hříbat se mě nyní poněkud vážněji týká, jelikož moje kobyla zrovna jednoho potomka čeká...i když jsem se nikdy osobně ani nijak blíže s popisovaným způsobem připouštění nikdy nesetkala, vím, že se to děje...bohužel některým chovatelům opravdu nezáleží na zdraví jak klisen tak jejich hříbat, ale pouze a jenom na zisku, bohužel v našich silách neni nic víc než psát podobné články a tuto problematiku co nejvíce zveřejnit a doufat, že se nad tím lidé zamyslí...