Přeskočit na obsah | Přeskočit na navigaci

Vyhledávání

Alkohol III.

Časem takovéto dítě, či nezralý a neznalý člověk zjistí, že alkohol ho ovlivňuje i jinak, než že se pije při různých setkáních a příležitostech.

Kam to pokračuje?

Dotyčný už ten alkohol nevnímá jako tekutinu, která je symbolem sblížení při všech společenských akcí. Začíná ho vnímat i jako symbol odreagování, stavu, kdy se uvolní a kdy pociťuje odlehčení od všech starostí a problémů - břemen, které má k řešení, které ho tíží.

Tento člověk si však neuvědomuje následky spojené s tím, že v sobě díky alkoholu zlehčí tíhu všech břemen. Tento člověk si neuvědomuje, že tímto zlehčením břemen pomocí alkoholu potlačí v sobě schopnost být zodpovědný.

Protože zodpovědný je ten, kdo si plně uvědomuje závažnost svých činů, kdo je i ochoten a připraven nést následky svých činů a v tomto duchu také vše činí.

Jenže ten, kdo požívá alkohol, toto nedělá.

Změna projevů člověka pod vlivem alkoholu

Záhy také ten, kdo pije alkohol, zjišťuje, že účinkem alkoholu se v něm otvírají zvláštní a zajímavé vlastnosti a projevy. Vlastnosti povahové, na které ho nejdříve upozorňuje okolí. Tento člověk si o sobě rád vyslechne, jak se chová, když je v různých stavech opilosti a dokonce ho to moc zajímá. Pociťuje v sobě zvláštní a neznámý druh zvědavosti, když slyší od svého okolí reakce na svůj stav.

A následně, podle reakce okolí a podle příznivosti k tomu, co dotyčný člověk slyší, si dotyčný človíček tyto vlastnosti a chování upravuje.

Například pokud okolí řekne, že z něho jde strach a dotyčnému toto hodnocení udělá dobře, tak ten dotyčný začne sám v sobě otvírat vlastnosti, které souvisí s agresivitou, hlukem, vulgaritou, které nasbíral jak z filmů, tak i z jakýchkoli jiných zkušeností.

A tímto si tento dotyčný člověk začne pomocí alkoholu od ostatních získávat pozornost a respekt. A je rád za alespoň takovéto pocity, které mu přinesl údajně alkohol. Neuvědomuje si, že tato pozornost a respekt jsou vynucené a nejsou upřímné.

Co je vynucené, nemá tu hodnotu, jakou má mít a zdaleka nepřináší ty pravé pocity, o které člověk tak moc stojí.

Mnoho lidí si neuvědomuje, anebo si nechce připustit hlubokou pravdu, že svoje vlastnosti a chování podmíněné alkoholem si každý reguluje sám.

Každý si sám řídí a reguluje, zda se ve stavu opojení bude chovat agresivně, společensky, přítulně, či jakkoli jinak.

Výmluva: "Když piju alkohol, tak moje chování se mění samo."

Když někdo řekne, že to, jak se v opilosti chová, "přichází samo", tak neříká pravdu a pouze se vymlouvá.

Těm, kteří tuto výmluvu slyší a kteří této výmluvě uvěří a následně jí akceptují (protože si pomyslí "co jiného mi zbývá?") se stane to, že se pak do konce soužití s tímto člověkem - alkoholikem trápí. Trápí se, protože si neuvědomují, ani nechtějí uvědomit, ať už z jakéhokoli důvodu, že podlehli výmluvě. A tudíž ten stav nikdy, dokud si toto neuvědomí, nemohou změnit.

A u těch, kteří se takto vymlouvají, nastává dění, které je důležité zejména svým následkem. U lidí holdujících alkoholu totiž dochází k potlačení určitých schopností, které člověk nutně potřebuje k tomu, aby mohl být šťastný.

Ironií je, že tyto pocity být šťastný někdo hledá pomocí alkoholu, ale právě díky alkoholu o tyto pocity nakonec přichází.

Například pokud přítomní ohodnotí alkoholové chování dotyčného človíčka jako společenské, tak ten dotyčný začne v sobě spouštět nonšalantnost, kterou viděl v televizi, u kamarádů, u rodičů, nebo kterou získal různými cestami z různých příležitostí. A začne si díky alkoholu připadat  jako oblíbený společník.

Žel, tím, že člověk začne věřit, že právě díky alkoholu je společenský, zatratí přirozenou schopnost být společenský, kterou v sobě má a časem už nebude umět vyvolat tuto svoji schopnost jinak než přes alkohol.

Toto taktéž platí o jiných pocitech, vlastnostech a schopnostech, např.: o schopnosti smát se, o spontánnosti, schopnosti upřímně se těšit a stovky dalších pocitů.

Jaké množství alkoholu je potřeba k navození alkoholového opojení?

A pravdou je i to, že každý si reguluje i míru opilosti, po kolika skleničkách se na něm alkoholové opojení projeví a v jaké míře.

Toto si každý člověk jednoduše zjistí tím, že se sám sebe zeptá, zda-li mu vyhovuje stav, který v něm navozuje alkohol. A zda-li mu záleží na tom, aby ostatní ohodnotili množství ním požitého alkoholu. Pokud mu na tom nezáleží, tak tento člověk nepije mnoho, pokud mu záleží na mínění ostatních, aby se nad tím pozastavili, tak tento dotyčný vypije pro ostatní kvůli ostatním "obdivuhodné" množství.

Alkohol coby "lék" proti špatné náladě

Mnoho lidí zase podléhá všeobecnému názoru, že alkohol napravuje pochmurnou a navozuje dobrou náladu.

Když se chystá jakákoli společenská akce, v drtivé většině se na ni jako záruka zábavy nakupuje alkohol. Dnes si bohužel málokdo dokáže představit povedené oslavy bez alkoholu.

Alkohol však špatnou náladu "neléčí", ale pouze ji na krátkou dobu potlačuje. A to ještě né úplně, protože mnoho lidí si i během svého alkoholového opojení někde hluboko uvnitř sebe uvědomuje svoje trápení, bolest a splín, který je příčinou jejich špatné nálady.

Alkohol za člověka nikdy nic nevyřeší, ani nevyléčí. To člověk musí udělat vždycky sám.

In vino veritas 

V mnoha zemích je v dnešní době rozšířené klasické rčení: "In vino veritas - tj. ve vínu je pravda". Ovšem, ať ten, který pravdu ve vínu hledal, si zkusí vzpomenout, kolik pravdy se díky vínu dozvěděl a kolik pravdy našel.

Pravdou je, že většinou si lidé v takovém případě rozpomene na to, jak tehdy měli alkoholem zakalený rozum, ovlivněné oči a kdy se tak dopustili mnoha poklesků, které by jinak za střízlivého stavu nedopustili.

Opilecké chování totiž nikdy není normální. Takové chování se vždy odkloňuje od normálu, od přirozenosti lidského chování.

A vše, co je nepřirozené, ubližuje - ubližuje jak člověku samotnému, tak i druhým.

Autor: Katka Kuňová
Volně přístupný článek

Hodnocení článku: 1,2

Známkování je stejné jako ve škole.

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek a chcete odeslat vašim známým odkaz na něj? Můžete k tomu využít náš jednoduchý formulář.

Bez práce nejsou ...

 

Komentáře

Doposud nikdo nereagoval, můžete být první.

Nový komentář

Bez práce nejsou ...

 

Prosíme vás, abyste komentáře psali v souladu s dobrými mravy.
Nevhodné komentáře budou zablokovány.

Internetové adresy začínající http://, https:// a ftp:// budou převedeny na odkazy.

Tučné písmo můžete vložit pomocí [b]text[/b], pro kurzívu použijte [i]text[/i].

Přihlášení

Uživatel: Nepřihlášen

Registrace

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S RADAMI OD KAROLÍNY

Karolína je literární postava, které vdechly život Hana Přádová a Katarína Kuňová.

Po vzoru svých autorek se Karolína věnuje psychosomaterapii.

Příběhy vás zavedou do jejího studia, kde poskytuje konzultace svým pacientům
a zazní v nich mnoho zajímavých rad, které vám mohou změnit život k lepšímu.

| Nahoru | Mapa stránek